o zaplacení 240 643 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. července 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-136

Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že se zastavuje řízení o odvolání žalované proti rozsudku ze dne 12. 3. 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-118 (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení konstatoval, že uvedeným rozsudkem ponechal v platnosti ve věci vydaný směnečný platební rozkaz a rozhodl o nákladech řízení a o vrácení části zálohy žalobkyni. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Usnesením ze dne 27. 5. 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-134, které bylo žalované doručeno dne 3. 6. 2025, byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 12 033 Kč za podané odvolání. Soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, odvolací řízení bylo proto zastaveno podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 211 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.

Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně nezareagoval na její „skutečnost s podepsáním směnky“ žalobkyni. Uvedla dále, že směnku podepsala tak, že ani nebylo patrno, že se jedná o směnku. Jednání ze strany poskytovatele úvěru probíhalo ve spěchu a v nestandardních podmínkách. Z těchto důvodů žalovaná požádala „o posouzení a rozhodnutí“.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).

Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 ZSOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

V daném případě vznikla žalované podáním odvolání proti rozsudku ve věci vydanému poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. a/ ZSOP. S ohledem na to, že soudní poplatek za odvolání nebyl žalovanou zaplacen při podání odvolání, vyzval ji soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 5. 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-134, k jeho zaplacení ve výši 12 033 Kč ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Výzva byla žalované doručena postupem podle ustanovení § 50 odst. 1 o. s. ř. dne 3. 6. 2025, kdy byla poštou vložena do její domovní schránky. Lhůta soudem prvního stupně stanovená v délce patnácti dnů tak začala žalované běžet dnem následujícím po dni doručení výzvy k úhradě soudního poplatku, tedy dnem 4. 6. 2025, a skončila dnem 18. 6. 2025. Žalovaná ani v takto stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, důsledkem čehož je, že v řízení o jí podaném odvolání nelze pokračovat. Nelze se proto ani zabývat okolnostmi souvisejícími s podpisem předmětné směnky žalovanou, na které žalovaná v odvolání proti napadenému usnesení poukázala, neboť tyto by mohly být předmětem přezkumu pouze při splnění poplatkové povinnosti žalované, jak jí vyplývá z ustanovení § 2 odst. 5 ZSOP.

Výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalované proti rozsudku ve věci vydanému postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je proto věcně správný. Správný je rovněž výrok II. o nákladech odvolacího řízení, neboť žalovaná nesplněním poplatkové povinnosti zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno, a tedy stíhala by ji povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení žalobkyni ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. Podle obsahu spisu však žalobkyně žádné náklady v souvislosti s odvoláním žalované proti rozsudku nevynaložila.

Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil v obou jeho výrocích jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Ani v tomto odvolacím řízení však žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.