o nařízení předběžného opatření v řízení o určení vlastnictví k akciím, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2022, č. j. 68 Cm 54/2022-35

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 12. 8. 2022 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem akcií na jméno č. [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen „Společnost“), jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 5 641 000 Kč a odpovídá 17,002 % podílu na základním kapitálu Společnosti. V návrhu uvedla, že smlouvu o převodu akcií odpovídající 17,002 % podílu Společnosti podepsala neoprávněná osoba, [tituly před jménem] [Anonymizováno], který již k danému dni nebyl jednatelem žalobkyně, a proto z tohoto důvodu je třeba považovat smlouvu za neplatnou. Dále se smlouva příčí dobrým mravům a zákonu, když jejím účelem bylo pouze vyvedení majetku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny zákonné předpoklady a akcie nebyly rubopisovány na žalovanou, pak i z tohoto důvodu nemohlo dojít k jejich řádnému převodu. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby v její preventivní povaze umožňující ochranu právnímu postavení žalobkyně. Žaloba na určení dále vyřeší nejistotu, zda žalobkyně, případně někdo jiný je akcionářem Společnosti s přihlédnutím k tomu, že žalovaná považuje výše uvedenou smlouvu o převodu akcií za platnou. Nelze přitom vyloučit, že žalovaná bude činit úkony směřující k vyvedení majetku z majetkové sféry žalobkyně a právě touto žalobou by se mohlo zabránit negativním důsledkům s tím spojeným včetně poškození majetkových práv žalobkyně a vzniku újmy v řádu desítek miliónů Kč, kterou nepůjde vůbec nebo velmi obtížně napravit. Z tohoto důvodu má žalobkyně právní zájem na tom, aby soud určil, že žalobkyně je akcionářem Společnosti.

2. Žalobkyně současně navrhla nařízení předběžného opatření, jímž by žalované byla uložena povinnost zdržet se zcizení (zejména prodejem, převodem, darováním, směnou, vložením do základního kapitálu obchodní korporace či poskytnutím jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace) akcií Společnosti na jméno, a to akcií č. [Anonymizováno], jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 5.641.000 Kč a odpovídá podílu na základním kapitálu společnosti 17,002%, zdržet se zatížení (zejména zřízením zástavního práva, věcného břemene, zajišťovacího práva) akcií Společnosti na jméno, a to akcií č. [Anonymizováno], jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 5.641.000 Kč a odpovídá podílu na základním kapitálu společnosti ve výši 17,002% a zdržet se výkonu práv akcionáře spojených s akciemi Společnosti na jméno, a to akcií č. [Anonymizováno], jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 5.641.000 Kč a odpovídá podílu na základním kapitálu společnosti ve výši 17,002%, to vše do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Návrh odůvodnila tím, že i když má v držení nejméně jednu hromadnou akcii č. 15, Společnost s ní odmítá jednat jako s akcionářem, neboť ji neeviduje v seznamu akcionářů. Žalobkyně považuje takové jednání žalované za účelové s cílem ji poškodit. Žalobkyně tímto návrhem požaduje zatímní úpravu poměrů účastníků za účelem zamezení dalšímu převodu akcií, vyvedení majetku ze Společnosti, závadnému výkonu hlasovacích práv a zabránění vzniku další újmy, které může vzniknout žalobkyni i třetím osobám. Současně existuje obava, že by výkon soudního rozhodnutí o určení mohl být ohrožen, když by žalovaná svým jednáním mohla akcie převést na třetí osobu, která by se mohla dovolávat dobré víry a nemít povědomost o neplatnosti takových jednání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 9. 2022, č. j. 68 Cm 54/2022-35, ve výroku I. návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

3. Ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč za návrh na nařízení předběžného opatření.

4. V odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně osvědčila nezbytnost zatímní úpravy poměrů účastníků předběžným opatřením neúčinností smlouvy o převodu akcií ze dne 31. 3. 2022 pro nesplnění zákonných podmínek pro převod akcie na jméno, jež nebyla převedena rubopisem s odkazem na § 269 z. o. k. s tím, že nejméně v rozsahu držení hromadné akcie č. 15 nedošlo k převodnímu rubopisu na žalovanou. Soud prvního stupně proto neměl žádnou pochybnost o tom, že ani zbylé akcie nebyly předány a rubopisovány ve prospěch žalovaného, což ve svém důsledku představuje zásadní nedostatek smlouvy o převodu akcií. S vysokou pravděpodobností soud dovodil úmysl odvolaného jednatele učinit takové majetkové transakce, které prospívají žalované na úkor žalobkyně. Z tohoto důvodu není Společnost oprávněna vyloučit žalobkyni jako jejího akcionáře z účasti na vnitřních poměrech ve Společnosti. Pokud Společnost neeviduje žalobkyni jako akcionáře a neobeslala ji na valnou hromadu dne 1. 6. 2022, existuje zde důvod pro přijetí zatímní úpravy poměrů do rozhodnutí ve věci samé. V neposlední řadě jednání odvolaného jednatele [tituly před jménem] [Anonymizováno] přivodilo několika podnikatelským subjektům nejistotu odstranitelnou teprve na základě široce pojatého dokazování. Soud prvního stupně dále dovodil obavu z pokračování v jednáních způsobilých založit škody, když žalovaná o nedostatcích ve smlouvě a o rizicích s tím spojených musela vědět.

5. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém uvedla, že žalobkyně zejména neosvědčila žalovaný nárok s tím, že navrhované předběžné opatření není způsobilé plnit svůj preventivní charakter ve vztahu k eliminaci či odstranění případného stavu ohrožení práva nebo právní nejistoty. Žalobkyně nemůže být úspěšná, pokud se domáhá určení, že je vlastníkem akcií. Naléhavý právní zájem zde může být pouze za situace, že je žalobkyně akcionářem Společnosti a v takovém případě by rozhodnutí plnilo svůj účel a muselo by být závazné pro Společnost, která však není účastníkem tohoto řízení. Dle žalované nelze tomuto návrhu vyhovět, neboť určovací žaloba při současném znění petitu a okruhu účastníků řízení není způsobilá eliminovat či odstranit stav ohrožení práva či právní nejistoty. Stejně tak žalobkyně neosvědčila naléhavost úpravy poměrů, neboť nijak neodůvodnila, že by žalovaná měla v úmyslu činit jednání uvedená ve výroku I. napadeného usnesení. Odůvodňovat uložení povinnosti žalované jednáními učiněnými třetími osobami, zejména Společností a [tituly před jménem] [Anonymizováno], je zcela nepodložené, jelikož toto předběžné opatření pro ně není nijak závazné a není tak způsobilé předejít dalšímu jednání z jejich strany. Žalobkyně musí rovněž osvědčit určité indicie o záměru činit konkrétní právní jednání, nemůže se proto jednat o pouhé domněnky, že povinný z předběžného opatření bude jednat určitým způsobem. Neexistuje proto reálná obava, že má žalovaná v úmyslu akcie zcizit nebo že hrozí jejich zatížení. Před uzavřením smlouvy o převodu akcií žalobkyně zjistila a informovala Společnost, že hromadná akcie č. [Anonymizováno] je zničena, resp. ztracena, a proto Společnost vydala novou hromadnou akcii č. [Anonymizováno], která nahradila původní hromadnou akcii č. [Anonymizováno]. Tvrzení žalobkyně ohledně dalších hromadných akcií č. [Anonymizováno][Anonymizováno]a č. [Anonymizováno] jsou domněnky a soud by k nim neměl přihlížet. Žalovaná má za to, že smlouvu o převodu akcií uzavřela osoba k tomu oprávněná, když [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl ke dni 31. 3. 2022 jednatelem žalované, neboť rejstříkový soud zamítl návrh na zápis nového jednatele Maksena Shina s datem vzniku funkce 14. 3. 2022. Nový jednatel byl zapsán do obchodního rejstříku až ke dni 4. 5. 2022. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I. napadeného usnesení tak, že se zamítá návrh na nařízení předběžného opatření ve výše uvedeném znění.

6. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení za podmínek § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

8. V souladu s § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Pokud dle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně dva základní předpoklady – osvědčení nároku ve věci samé a prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí.

11. Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že soud prvního stupně se nezabýval otázkou, zda žalobkyně osvědčila existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.), přestože osvědčení nároku ve věci samé je jedním z předpokladů úspěšnosti návrhu na nařízení předběžného opatření ve smyslu citovaného ustanovení §75c odst. 1 o. s. ř. Je třeba přisvědčit námitce žalované týkající se okruhu účastníků, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení není dán z důvodu, že účastníkem řízení na straně žalovaných není Společnost, jež je emitentem předmětných akcií. Vyhovění žalobě by za daného stavu nemohlo objektivně odstranit stav právní nejistoty žalobkyně, jelikož by nezjednalo efektivně jistotu v dotčeném právním poměru, a to proto, že by vydaný rozsudek Společnost nezavazoval (§ 159a odst. 1, 3 o. s. ř.) a byl by tak vytvořen prostor pro potencionálně další spor vedený ve Společnosti. Za situace, kdy rozsudek by nebyl závazný pro Společnost, by žaloba nemohla splňovat podmínky preventivního charakteru a eliminace stavu ohrožení či nejistoty v právním vztahu. Obdobně naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. není dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti všem osobám, jež vlastnické právo popírají. (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 1319/96).

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v dané věci neosvědčila nárok ve věci samé jako jednu z podmínek pro nařízení předběžného opatření, postupoval odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. a napadené usnesení změnil v bodu I. výroku tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

13. Ve smyslu ustanovení § 145 o. s. ř. rozhodne soud prvního stupně o náhradě nákladů předběžného opatření včetně nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí, jímž se u něho skončí řízení ve věci samé.