o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka], o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. května 2020, č.j. 11C 67/2015-239,

1. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 5.8.2016, č.j. 11C 67/2015-52 ve znění opravného usnesení ze dne 3.1.2017, č.j. 11C 67/2015-77 žalobě na vydání předmětných pozemků vyhověl a nahradil rozhodnutí správního orgánu (výrok I.). Dále rozhodl o povinnosti účastníka zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 17.540,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok II.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) a účastník povinnou osobou dle § 4 písm. a) z. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi

a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o majetkovém vyrovnání“), neboť v pozemkové knize knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [obec] byly předmětné pozemky spolu s dalšími nemovitostmi zapsány na faru v [obec]. Státní pozemkový úřad proto dle soudu prvního stupně nepochybil, pokud vycházel z řádně doložených tvrzení o právním nástupnictví obsažených ve výzvě žalobce k vydání předmětných pozemků. Dále dovodil, že ani u jednoho z předmětných pozemků nebyly splněny podmínky pro použití výlukového důvodu dle

§ 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání.

3. Z uvedených důvodů soud prvního stupně dle § 250j o.s.ř. žalobě v plném rozsahu vyhověl a svým rozsudkem nahradil rozhodnutí správního orgánu. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 245 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení, které mu v souvislosti s uplatňováním práva vznikly.

4. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání účastník, který uplatnil odvolací důvod dle § 205 odst. 1 písm. e) a g) o.s.ř. tedy, že soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítal, že byly splněny podmínky pro použití výlukového důvodu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a přizná účastníkovi náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalobce se k odvolání účastníka vyjádřil tak, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobci přiznal náklady odvolacího řízení.

6. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12.4.2018, č.j. 4Co 69/2017-87 rozsudek soudu prvního stupně, pokud jde o vydání poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec], potvrdil (výrok I.), rozsudek soudu prvního stupně, pokud jde o poz. st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok II.) a rozsudek změnil tak, že zamítl žalobu na vydání poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že se v tomto rozsahu nenahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka] (výrok III.).

7. Odvolací soud odůvodnil rozhodnutí tak, že poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec] lze vydat, neboť nebyly shledány podmínky pro použití výlukového důvodu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání (výrok I.), pokud jde o poz. st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] dovodil, že na základě provedeného dokazování nebylo dosud postaveno najisto, jaký charakter má stavba na tomto pozemku vybudovaná (výrok II.) a ve vztahu k poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec], dospěl k závěru, že se jedná o pozemky, které mají charakter veřejného prostranství a nacházejí se v intravilánu obce, a proto je vydat nelze (výrok III.).

8. Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podal dovolání účastník řízení s poukazem na to, že se odvolací soud při rozhodování v dané věci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Zejména poukazoval na to, že ohledně předmětných pozemků byly splněny podmínky pro použití výlukového důvodu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Navrhoval, aby dovolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném dovoláním zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

9. Na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobcem, pokud bylo požadováno vydání poz. st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], soud prvního stupně za souhlasu účastníka řízení usnesením ze dne 20.7.2018, č.j. 11C 67/2015-114 řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.) a účastníkovi řízení uložil za povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 17.168,90 Kč.

10. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16.1.2019, č.j. 28Cdo 4479/2018-136 rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12.4.2018, č.j. 4Co 69/2017-87, ve výroku I., jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5.8.2016, č.j. 11C 67/2015-52, ve znění opravného usnesení ze dne 3.1.2017, č.j. 11C 67/2015-77, ohledně vydání poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalobci, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5.8.2016, č.j. 11C 67/2015-52, ve znění opravného usnesení ze dne 3.1.2017, č.j. 11C 67/2015-77, v části výroku I. ohledně totožných pozemků s tím, že v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka], a dále ve výroku o nákladech řízení, zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

11. Usnesením ze dne 27.11.2020, č.j. 28Cdo 4479/2018-261 dále zrušil Nejvyšší soud výrok II. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.7.2018, č.j. 11C 67/2015-114.

12. Rozsudkem ze dne 18.5.2020, č.j. 11C 67/2015-239 zamítl soud prvního stupně žalobu, jíž se žalobce formou primárního petitu domáhal vydání poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] obou v k. ú. [obec] (výrok I.), žalobci vydal část poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec], označenou v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí rozsudku, jako poz. parc. [číslo] v tomto rozsahu nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum],

č.j. [číslo] [spisová značka] (výrok II.), zamítl žalobu, pokud se žalobce eventuálně domáhal vydání částí poz. parc. [číslo] označených jako poz. parc. [číslo] části poz. parc. [číslo] označené jako [číslo] v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení], všechny v k. ú. [obec] (výrok III.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit účastníkovi řízení na nákladech řízení 1.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).

13. Soud prvního stupně doplnil dokazování v rozsahu uvedeném v závazném právním názoru dovolacího soudu, důkazy v souladu s § 132 o.s.ř. zhodnotil a dospěl k závěru, že poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec], které požadoval žalobce formou primárního petitu nelze vydat, neboť oba pozemky jsou nezbytně nutné k zajištění provozu střelnice. Poz. parc. [číslo] zcela obklopuje stavbu vybudovanou na poz. st. [parcelní číslo], jeho část bezprostředně souvisí s touto stavbou a je nezbytně nutná pro její užívání, neboť tudy vede přístup ke stavbě a určitá část okolního pozemku je nutná i pro to, aby stavba mohla být vůbec užívána v souladu se svým účelovým určením, to je včetně krytého venkovního zázemí a střeleckého stanoviště střelby. Poz. parc. [číslo] je z větší části zasažen zařízením střelnice – střeleckou věží a dopady brokové střelby, je na něm i jedno střelecké stanoviště. Prochází přes něj hranice nebezpečného prostoru, v němž může dojít k ohrožení života či zdraví, daná spojnicí mezi dvěma tabulkami, která tento prostor vyznačuje. Pokud jde o části pozemků požadované formou eventuálního petitu, soud prvního stupně dovodil, že s výjimkou poz. parc. [číslo] je vydat nelze, a to z důvodu existujícího areálu střelnice, funkčním propojením těchto částí pozemků s jinými nemovitostmi v areálu a veřejném zájmu na jeho zachování do budoucna.

14. Z důvodů shora uvedených postupoval soud prvního stupně dle § 250i o.s.ř., a pokud jde o pozemky blíže popsané ve výrocích I. a III. žalobu zamítl. Dále postupoval dle § 250j o.s.ř., pokud jde o pozemek uvedený ve výroku II. a žalobci v tomto výroku uvedený pozemek vydal a nahradil rozhodnutí správního orgánu. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř.

15. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce, který uplatnil odvolací důvody dle § 205 odst. 1 písm. b), c), d), e) a g) o.s.ř. Odvoláním napadl výroky I., III. a IV. rozsudku. Namítal, že z provedených důkazů nemohl soud prvního stupně dospět k závěru, že byly splněny podmínky pro použití výlukového důvodu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Žalobce je přesvědčen o tom, že bylo možno žalobě vyhovět v rozsahu primárního petitu I. a poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec] jako celek žalobci vydat. Hlavním důvodem pro takový závěr je zjištění, že provozování střelnice městysem [obec] na sporných pozemcích probíhalo v rozporu se zákonem, neboť provozní řád střelnice ze dne [datum], který byl platný a účinný i ke dni rozhodnutí správního orgánu, neměl právními předpisy požadované náležitosti. Dále žalobce v odvolání podrobně popisoval, jaké povinné náležitosti musí provozní řád střelnice dle platných právních předpisů obsahovat. V té souvislosti odkazoval na § 27 odst. 1 písm. a), b), c), f), g), h), i) a m) a odst. 2 vyhl. č. 115/2014 Sb., kterou se provádí zákon o zbraních a střelivu. Vzhledem k tomu, že k rozhodnému dni nebyla střelnice provozována v souladu s právními předpisy, nemůže tak zakládat výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Dále poukazoval na to, že soud prvního stupně nepostupoval správně, ani pokud jde o pozemky, které žalobce požadoval vydat formou eventuálního petitu a výlukový důvod vyložil nepřípustně extenzivním způsobem. Domnívá se, že pokud by i byla střelnice k rozhodnému datu provozovaná v souladu s právními předpisy a bylo by tedy možno na část sporných pozemků vztáhnout výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání, poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec] eventuálně žalobcem požadované by bylo možno žalobci vydat, neboť dle názoru žalobce se nejedná o pozemky, které jsou nezbytně nutné pro provoz střelnice. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že odvolání vyhoví a žalobci vydá pozemky požadované formou primárního petitu a pokud to nebude možné, nechť jsou mu vydány pozemky požadované formou petitu evenutálního. Současně požadoval přiznat náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

16. Účastník ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné, neboť soud prvního stupně doplnil dokazování v souladu závazným názorem vysloveným dovolacím soudem v rozhodnutí ze dne 16.1.2019, č.j. 28Cdo 4479/2018-136

a meritorně ve věci rozhodl v souladu s platnou judikaturou. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil a účastníkovi přiznal náklady odvolacího řízení.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I., III. a IV. dle § 212 a § 212a odst. 2, 3 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Předmětem přezkumného řízení se nestal výrok II., který nebyl odvoláním účastníků napaden a samostatně již dříve dle § 206 odst. 2 o.s.ř. nabyl právní moci.

18. Soud prvního stupně postupoval podle § 250e odst. 2 o.s.ř. a vzal za svá skutková zjištění správního orgánu, pokud jde o skutkové závěry o tom, že ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání je žalobce osobou oprávněnou ve smyslu § 3 písm. b) a účastník povinnou osobou dle § 4 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání, neboť v pozemkové knize knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [obec] byly předmětné pozemky spolu s dalšími pozemky zapsány na faru v [obec]. Státní pozemkový úřad proto dle soudu prvního stupně nepochybil, pokud vycházel z řádně doložených tvrzení o právním nástupnictví obsažených ve výzvě žalobce k vydání předmětných pozemků. Pozemky byly zemědělskou nemovitostí podle § 2 písm. b), byly oprávněné osobě odňaty na základě restitučního důvodu podle § 5 písm. a), a to v rozhodném období podle § 1, přičemž oprávněná osoba svůj restituční nárok řádně a včas uplatnila u osoby povinné podle § 9, když ostatně tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.

19. Odvolací soud považuje skutková zjištění a skutkové závěry provedené soudem prvního stupně za dostačující k vydání meritorního rozhodnutí a zcela se ztotožňuje s právním posouzením věci. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení v plném rozsahu na věcně správné a vyčerpávající odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně odkazuje. Pouze pro úplnost nutno uvést, že soud prvního stupně se přesvědčivým způsobem se všemi námitkami vznesenými účastníky vypořádal, a to včetně zásadní námitky uplatněné žalobcem v tom směru, že střelnice provozovaná městysem [obec] na sporných pozemcích nesplňovala ani nesplňuje zákonné parametry, které platné právní předpisy vyžadují. Tyto námitky byly provedeným dokazováním přesvědčivě vyvráceny. V dané věci se jedná o„ areál“, na který lze aplikovat judikaturu Nejvyššího soudu (blíže srovnej např. rozsudek ze dne 24.10.2007, sp.zn. 28Cdo 2528/2006, rozsudek ze dne 31.5.2016, sp.zn. 28Cdo 2955/2014, rozsudek ze dne 2.10.2019, sp.zn. 28Cdo 3086/2019, usnesení ze dne 15.4.2021,

č.j. 28Cdo 1104/2021-130 a další).

20. S ohledem na shora uvedené důvody postupoval odvolací soud v souladu s § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný v napadených výrocích I., III. a IV. potvrdil.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení procesně zcela úspěšnému účastníkovi byly přiznány náklady ve výši 600 Kč za písemné vyjádření k odvolání žalobce a účast na jednání odvolacího soudu dne 26.5.2022 dle § 1 odst. 3 písm. a), c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 89a exekučního řádu. Procesně neúspěšný žalobce je povinen plnit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.