o žalobě podle části páté o.s.ř., o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č.j. 92C 12/2018-60,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k spoluvlastnickému podílu ideálních 2/3 na bytové jednotce [číslo] nacházející se v domě [adresa], postaveném na poz. parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] k poz. parc. [číslo] spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] postaveném na poz. parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, podle kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [příjmení] [příjmení], [datum narození], [adresa] jako kupující a [jméno] [příjmení], [datum narození], [adresa] jako prodávajícím, ve spojení s rozsudkem [Obvodního soudu pro Prahu XY] ze dne [XY 2001], č.j. [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni [XY 2013]. Současně navrhovala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha ze dne [XY 2018], [číslo jednací] a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně byla jako účastnice vkladového řízení k podání žaloby podle části páté o.s.ř. věcně aktivně legitimována, žalobu rovněž podala včas – v zákonné třicetidenní lhůtě ode dne doručení rozhodnutí (§ 5 odst. 4 z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem /dále též„ zákon o zápisech“ /). I přes splnění těchto formálních podmínek však žalobě nemohl vyhovět, neboť po právním posouzení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že rozhodnutí katastrálního úřadu napadené žalobou bylo správné.

4. Soud akcentoval, že jeho úkolem v řízení vedeném podle § 244 a násl. o.s.ř., je posoudit, zda byly či nebyly dány předpoklady pro povolení vkladu vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem podle jejího návrhu na vklad ze dne [XY 2013]. Správnost napadeného rozhodnutí katastrálního úřadu pak soud posuzoval pouze z těch hledisek, ze kterých při svém rozhodování vycházel katastrální úřad jakožto příslušný správní orgán. V tomto případě jde tedy o to, zda byly splněny podmínky povolení vkladu uvedené v ust. § 5 odst. 1 zákona o zápisech.

5. Protože v řízení bylo prokázáno, že účastník [jméno] [příjmení] byl v době probíhajícího vkladového řízení o návrhu žalobkyně na vklad ze dne [XY 2013], tedy v době, kdy katastrální úřad ještě o tomto návrhu nerozhodl, omezen rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací] ve smluvní volnosti týkající se předmětných nemovitostí (bylo mu uloženo, aby s nimi nenakládal), katastrální úřad zcela správně postupoval podle § 5 odst. 1 písm. b) a f) zákona o zápisech ve spojení s § 76f odst. 2 o.s.ř. a návrh na vklad pro ztrátu jeho účinnosti napadeným rozhodnutím podle § 250i o.s.ř. zamítl.

6. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Namítala, že předběžné opatření dle § 76b odst. 2 o.s.ř., z něhož vyšel při vydání zamítavého rozhodnutí správní orgán i soud prvního stupně, bylo vydáno na základě účelového návrhu účastníka řízení, který je jediným jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a proto by se k němu nemělo přihlížet. Dále poukazovala na to, že účastník řízení opět zcela záměrně prodlužoval řízení ve věci vkladu zástavního práva vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a přestože bylo návrhu na vklad zástavního práva vyhověno, podal účelově odvolání a tím získal delší čas na podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Konečně poukazovala na to, že i dříve probíhající exekuční řízení byla zastavena. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolí, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Účastník ve vyjádření k odvolání žalobkyně poukazoval na věcně správný rozsudek soudu prvního stupně. Uvedl, že soud prvního stupně správně použil § 5 odst. 1 písm. f) zákona o zápisech a žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že v důsledku vydaného předběžného opatření byl účastník omezen ve smluvní volnosti, která se týkala předmětné nemovitosti. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil a účastníkovi přiznal náklady odvolacího řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a, § 205 odst. 2 o.s.ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

9. Odvolací soud považuje skutková zjištění a skutkové závěry provedené soudem prvního stupně za dostačující k vydání meritorního rozhodnutí a s rozhodnutím soudu prvního stupně se zcela ztotožňuje. Rovněž souhlasí i s právním posouzením věci a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení zcela na věcně správné a vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně odkazuje. Pouze pro úplnost odvolací soud dále dodává.

10. Podle § 63 odst. 4 z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, zápisy do katastru na základě listin doručených katastrálnímu úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 5 odst. 1 písm. f) z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad.

12. Podle § 5 odst. 2 zákona o zápisech, jestliže jsou podmínky vkladu splněny, příslušný orgán republiky rozhodne, že se vklad povoluje; v opačném případě, jakož i tehdy, ztratil-li návrh podle zvláštního zákona své právní účinky, návrh zamítne.

13. Podle § 76f odst. 2 o.s.ř., bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.

14. Podstatou řízení o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, podle části páté o.s.ř. je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu a nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Nejedná se tedy o přezkum rozhodnutí správního orgánu, nýbrž o řízení, ve kterém soudy v občanském soudním řízení znovu projednávají a meritorně (věcně) rozhodují spory a jiné věci soukromého práva, o nichž (jako výjimka z pravidla) rozhodly podle zákona již dříve správní orgány. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutí v řízení podle části páté o. s. ř. je rozhodující stav včetně právní úpravy účinné v době jeho vyhlášení, neboť soud napadené správní rozhodnutí nepřezkoumává, nýbrž věc (v tzv. plné jurisdikci) nově posuzuje meritorně (srov. též např. nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2015 ve věci sp. zn. II. ÚS 1135/14).

15. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu dle § 2 odst. 3 (nyní § 10 katastrálního zákona). Jako výjimku z tohoto pravidla stanoví katastrální zákon situaci, kdy (i jinak důvodný) návrh na vklad ztratí před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky. Tato situace nastává zejména v případě zajištění majetku obviněného v rámci trestního řízení či nařízení předběžného opatření zakazujícího vlastníkovi nakládat s nemovitostí. V důsledku toho pozbývá návrh na vklad práva týkající se této nemovitosti, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky podle § 2 odst. 3 z. č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věci v trestním řízení a § 76f odst. 2 o.s.ř. To platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní úkon týkající se nemovitosti dříve, než usnesení o zajištění věci nabylo právní moci, či než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. Rovněž není rozhodující, zda usnesení o zajištění věci nabylo právní moci či usnesení o nařízení předběžného opatření se stalo vykonatelné před nebo po podání návrhu na vklad, nýbrž to, zda toto usnesení nabylo právní moci či se stalo vykonatelným dříve, než katastrální úřad pravomocně o návrhu na vklad rozhodl. V tomto případě tedy katastrální úřad nezkoumá tuto rozhodující skutečnost ke dni podání návrhu na vklad, nýbrž k okamžiku rozhodnutí o tomto návrhu.

16. Z tohoto hlediska je pak významné rovněž to, jak již v obecné rovině uvedeno shora, že podstatou řízení o žalobě podle části páté o.s.ř. je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva, nikoli přezkum zákonnosti rozhodnutí správního orgánu. Jedná se o řízení o věci samé v oblasti soukromého práva, o níž již bylo (pouze jako výjimka z pravidla) dříve rozhodnuto správním orgánem. Z toho vyplývá, že při projednání důvodnosti návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí v civilním soudním řízení podle části páté o.s.ř. je pro posouzení pozbytí účinků tohoto návrhu na vklad rozhodující stav ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně a v případě odvolacího řízení ve věci samé ke dni rozhodnutí soudu odvolacího.

17. K námitce žalobkyně uvedené v odvolání o tom, že správní orgán ani soud prvního stupně dostatečným způsobem nezhodnotily účelově podaný návrh účastníka řízení na nařízení předběžného opatření lze uvést, že není důvodná. Z obsahu odůvodnění správního rozhodnutí se podává, že návrh na vklad vlastnického práva byl místně příslušným katastrálním pracovištěm zamítnut, kromě jiného dle § 5 odst. 1 písm. f) a § 5 odst. 2 katastrálního zákona, z důvodu, že účastník řízení byl rozhodnutím soudu omezen ve smluvní volnosti týkající se předmětu právního úkonu, a to právě v důsledku předběžného opatření nařízeného [Obvodním soudem pro Prahu XY] ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací]. Z obsahu spisu [Obvodního soudu pro Prahu XY] sp. zn. [spisová značka] dospěl odvolací soud k závěru, že shora zmíněné předběžné opatření zaniklo na základě rozhodnutí soudu okamžikem, kdy rozsudek vydaný Městským soudem v Praze ze dne [XY 2015], č.j. [číslo jednací] nabyl právní moci. Jak se podává z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] shora zmíněný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. K zániku předběžného opatření tudíž nedošlo v důsledku jeho zrušení soudem z důvodu, že osvědčená skutečnost, z níž soud při jeho nařízení vycházel, byla prokázána jinak, a že proto nemělo být vůbec vydáno (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2012, sp. zn. 21Cdo 1708/2011). Naopak se jednalo o rozhodnutí, které bylo vydáno v souladu se zákonem a v důsledku toho omezovalo účastníka řízení ve smluvní volnosti (blíže srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.6.2012, sp. zn. 21Cdo 2368/2011).

18. Lze tedy uzavřít, že za situace, kdy před rozhodnutím o povolení vkladu ztratil návrh své právní účinky, postupoval správní orgán správně, pokud předmětný návrh na vklad zamítl, neboť účastník řízení byl shora zmíněným rozhodnutím omezen ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu.

19. S ohledem na shora uvedené důvody postupoval odvolací soud v souladu s § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně v meritorním výroku I., včetně odvozeného výroku o nákladech řízení II., pokud jde o platební místo a lhůtu k plnění, potvrdil.

20. Vzhledem k tomu, že zástupce účastníka řízení do soudního protokolu prohlásil, že dne [XY 2022] přestal být plátcem daně z přidané hodnoty, odvolací soud změnil dle § 220 odst. 1 o.s.ř. výši nákladů řízení, když původně správně stanovenou částku 12.342 Kč snížil o daň z přidané hodnoty ve výši 2.142 Kč, kterou již zástupce účastníka řízení po právní moci tohoto rozhodnutí nebude nucen příslušnému finančnímu úřadu hradit. Výše nákladů řízení před soudem prvního stupně tak činí 10.200 Kč.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v odvolacím řízení úspěšnému účastníkovi vznikly náklady spojené s obranou. Jedná se o náklady spojené s právním zastoupením advokátem, který učinil v odvolacím řízení celkem dva úkony právní služby v souladu s § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Podle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5. advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny 3.100 Kč za jeden úkon. Při počtu dvou úkonů se jedná o částku 6.200 Kč. Spolu se dvěma paušálními náhradami po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí odměna 6.800 Kč. V odvolacím řízení zcela neúspěšná žalobkyně je povinna plnit do platebního místa a ve lhůtě v souladu s § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.