o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. dubna 2021, č.j. 19C 53/2017-262

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal povolení vkladu vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ze dne [datum] k nemovitým věcem – pozemku v k. ú. [obec] – [obec] [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře [výměra], zapsanému na [list vlastnictví] a pozemkům v k. ú. [ulice] [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra] zapsaným na [list vlastnictví] (dále též„ předmětné pozemky“) a tím nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (výrok I.). Žádnému z účastníků včetně vedlejšího účastníka nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud vyšel ze zjištění, že vkladovou listinou byla smlouva [číslo] kterou účastníci uzavřeli dne [datum] na základě rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací]. Katastrální úřad návrh na vklad, který byl katastrálnímu úřadu podán dne [XY 2017], zamítl podle § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) z důvodu zániku právních účinků návrhu na vklad s poukazem na rozhodnutí soudu

o předběžném opatření (usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací]), kterým bylo zakázáno České republice – Státnímu pozemkovému úřadu mj. převést na jiného pozemek parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno]; ve vztahu k dalším pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec] – [obec] [anonymizováno], parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno] katastrální úřad návrh zamítl pro nedílnost právního jednání. Soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o bezúplatném převodu pozemků vyžadovala předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících předpisů a tato podmínka splněna ve vkladovém řízení nebyla. Proto žalobu zamítl, neboť vkladu brání ustanovení § 17 odst. 1 písm. d), e) katastrálního zákona Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na převážně soluční povahu vkladového řízení, které pojmově vylučuje aplikaci ustanovení § 142 o.s.ř.

3. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V odvolání zdůraznil, že o povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků rozhodl Okresní soud v Klatovech pravomocným rozsudkem ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací], přičemž procesní strany následně ve smyslu uložené povinnosti uzavřely smlouvu dne [datum] a podaly návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Otázku hmotněprávních předpokladů pro uzavření smlouvy o bezúplatném převodu předmětných pozemků a tedy i o přípustnosti takového převodu pozemků do majetku žalobce posoudil a rozhodl Okresní soud v Klatovech v rámci uvedeného soudního řízení. Není proto možné, aby soud v rámci přezkumu vkladového řízení posuzoval hmotněprávní předpoklady pro uzavření smlouvy, neboť o takové věci bylo již soudem pravomocně rozhodnuto. V dané věci byla účastníku řízení k příslušnému právnímu jednání stanovena zákonná povinnost pravomocným soudním rozhodnutím. Katastrální úřad potažmo soud v rámci řízení podle části páté o.s.ř. nemůže přezkoumávat, zda byla daná povinnost uložená soudem v souladu se zákonem či nikoliv. Podstatné je, že účastník řízení disponoval souhlasem (příkazem) k danému právnímu jednání, který mu byl dán shora popsaným soudem při zvážení všech relevantních právních předpisů. Ve vkladovém řízení pak nemůže být zkoumáno, zda zákonně proběhly všechny vnitřní schvalovací procesy k příslušnému právnímu jednání v rámci jednajícího subjektu, který je v tomto případě Česká republika a nemohlo tak být aplikováno ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona, které dopadá na jiné případy a ani nebylo možné použít ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona. Zdůraznil, že soud také nesprávně aplikoval zákon č. 503/2012 Sb.; uvedený zákon ve znění účinném v době podání návrhu na vklad stanovil v § 6 odst. 1 zákaz převodu pozemků z majetku státu do majetku jiných osob v písm. f) a nikoliv v písm. b), jak uvádí soud prvního stupně a zákaz se týkal jen pozemků v prvních a druhých zónách národních parků. Pozemků ve třetích zónách národních parků se uvedený zákaz netýkal, což bylo i předmětem posuzování ze strany Okresního soudu v Klatovech v rámci soudního řízení. Všechny převáděné pozemky, které byly předmětem návrhu na vklad, tvořily (tehdejší) třetí zónu Národního parku Šumava, pokud by tedy zonace v rámci Národního parku Šumava byla v dané době skutečně provedena, což se s ohledem na tehdejší absenci obecně závazného právního předpisu – vyhlášky Ministerstva životního prostředí, kterou by byla zonace provedena, nestalo. K předběžnému opatření uvedl, že bylo vydáno Okresním soudem v Klatovech až dne [XY 2017], tedy ve smyslu § 10 katastrálního zákona v době po vzniku právních účinků vkladu vlastnického práva dle podaného návrhu, takže vkladu práva vlastnického práva nic nebránilo. I pokud by bylo možné uvažovat o tom, že ve vztahu k pozemku parc. [číslo] účinky předběžného opatření podle § 76f odst. 2 o.s.ř. nastaly, tak ve vztahu k ostatním pozemkům takové účinky nenastaly a vklad práva vlastnického měl být k těmto pozemkům katastrálním úřadem povolen, když je třeba vycházet z premisy oddělitelnosti části právního úkonu s poukazem na § 576 o. z. Žalobce zdůraznil, že postup soudu prvního stupně je v rozporu se zásadou ne bis in idem, ale i se zásadou legitimního očekávání a právní jistoty, neboť v podstatě eliminuje pravomocné soudní rozhodnutí a navazující právní jednání účastníků opětovným přezkoumáváním hmotněprávních předpokladů pro možnost uzavření vkladové smlouvy. Uvedl, že soud opřel své závěry o skutečnosti, které nebyly předmětem dokazování a žalobce nebyl ani poučen soudem o tom, že věc bude právně posouzena jiným způsobem, než očekává žalobce. Navrhl proto, aby odvolací soud, pokud by považoval za nutné zkoumat otázku splnění podmínek převodu pozemků podle § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., aby provedl k důkazu spis Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 6 C 175/2016, který obsahuje důkazní listiny, zejména pak snímek územního plánu obce, svědčící o tom, že podmínky pro převod předmětných pozemků do jeho majetku byly splněny. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobě vyhověl.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání žalobce a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Soud prvního stupně ve věci již dříve rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 12.3.2019, č.j. 19C 53/2017-144, který byl zrušen odvolacím soudem usnesením ze dne 19.8.2020, č.j. 4Co 171/2019-177 a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně poté rozhodl napadeným rozsudkem.

6. Jak bylo uvedeno ve zrušovacím usnesení odvolacího soudu, podstatným pro vkladové řízení je vkladová listina. Vkladovou listinou v přezkoumávané věci byla smlouva [číslo] uzavřená dne [datum], jíž účastník řízení dle čl. I., III., IV. smlouvy bezúplatně převedl předmětné pozemky na žalobce (byť je v ní pod bodem II. odkaz na rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 11.11.2016, č.j. 6C 175/2016-67). Jedná se tedy o soukromou listinu, kterou je třeba zkoumat z hledisek uvedených v § 17 odst. 1 písm. a) až g) katastrálního zákona. Vkladovou listinou nebyl rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2016] č.j. [číslo jednací], tj. listina veřejná, kterou katastrální úřad zkoumá jen z hledisek uvedených v § 17 odst. 2 katastrálního zákona.

7. Podle § 76f odst. 2 o.s.ř. bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.

8. V posuzované věci bylo prokázáno, že předběžným opatřením, a to usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací], byla účastníkovi zakázána dispozice s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno]. Protože předběžné opatření v mezidobí zaniklo, jak vyplývá ze sdělení Krajského soudu v Plzni ([číslo listu] spisu), není za tohoto stavu už opodstatněné zamítnutí návrhu dle § 18 odst. 1 katastrálního zákona.

9. Soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že vkladová listina postrádala předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí podle § 6 odst. 1 písm. b) /správně písm. f) / zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

10. Protože právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na vklad došel příslušnému katastrálnímu úřadu, je třeba ve vkladovém řízení (potažmo v řízení podle části páté občanského soudního řádu) zkoumat vkladovou listinu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona, tedy zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, k uvedenému datu, jak stanoví § 17 odst. 5 katastrálního zákona a nikoliv k datu pozdějšímu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.5.2019, sp. zn. 24Cdo 3174/2018).

11. Podle § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31.10.2017, nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků.

12. Podle § 4 nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany (účinného od 10.5.1991 do [datum]), národní park byl rozdělen do tří zón; vymezení jednotlivých zón stanovilo ministerstvo po dohodě s jinými orgány státní správy a bylo zaznamenáno v mapách. Zonace byla upravena tímto předpisem, poslední úprava zonace byla provedena vyhláškou č. 42/2020 Sb., která však na daný případ nedopadá, neboť byla účinná až od [datum].

13. Odvolací soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, že k datu podání návrhu na vklad [XY 2017] byl pozemek parc. [číslo] který je součástí zemědělského půdního fondu, zčásti v zóně II. a III. a pozemek parc. [číslo], který je součástí zemědělského půdního fondu, byl zčásti v zóně I., II. a III, ostatní pozemky byly v zóně III. Povolení vkladu vlastnického práva ve vztahu k těmto pozemkům ve prospěch žalobce tak brání ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona, neboť bylo k datu [XY 2017] zakázáno podle § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, převádět zemědělské pozemky, které byly v Národním parku Šumava zařazeny do I. a II. zóny; zákaz převodu se tak týkal pozemku (zčásti) parc. [číslo] (zčásti) pozemku parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno].

14. Podle § 22 odst. 6 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.

15. Podle § 14 odst. 2 písm. a) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kategorie zvláště chráněných území jsou národní parky.

16. U ostatních pozemků parc. [číslo] je třeba postupovat podle § 22 odst. 6 zák. č. 219/2000 Sb., který je ve vztahu k zák. č. 503/2012 Sb. zákonem obecným, co se týká nakládání s majetkem státu, resp. jeho převodu na jiné osoby, podle něhož bylo i k datu [XY 2017] vyžadováno k převodu pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu schválení Ministerstvem životního prostředí. Zvláště chráněným územím je podle § 14 odst. 2 písm. a) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (a to i k datu [XY 2017]) národní park. Všechny uvedené pozemky se nacházejí v národním parku, a tudíž bylo třeba k jejich převodu souhlasu Ministerstva životního prostředí. Ke vkladové listině – smlouvě o bezúplatném převodu pozemků [číslo] – souhlas uvedeného ministerstva doložen nebyl. Povolení vkladu vlastnického práva k těmto pozemkům tedy brání ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.

17. K námitkám uvedeným v odvolání, že uvedeným přezkumem soukromé listiny je měněno pravomocné soudní rozhodnutí s tím, že se jedná nejen o porušení zásady ne bis in idem, ale i zásady legitimního očekávání a právní jistoty, neboť v podstatě se eliminuje pravomocné soudní rozhodnutí opětovným přezkoumáváním hmotněprávních předpokladů pro možnost uzavření vkladové smlouvy, nutno zdůraznit, že vkladovou listinou, jak vyplývá z obsahu správního spisu, nebyl rozsudek soudu, ale smlouva o převodu pozemků, kterou účastníci uzavřeli dne [datum], což je listina soukromá. Ve vkladovém řízení je katastrální úřad povinen podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona zkoumat u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda splňuje podmínky uvedené pod písm. a) – g) katastrálního zákona, přičemž tyto skutečnosti je povinen katastrální úřad zkoumat podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona).

18. Odvolací soud neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz spisem Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 6C 175/2016-67, neboť vkladovou listinou nebylo soudní rozhodnutí, ale soukromá listina, takže pro rozhodnutí dané věci není podstatné, z jakých hledisek vycházel okresní soud při svém rozhodnutí o věci.

19. K tvrzení žalobce o oddělitelnosti části právního jednání s poukazem na ustanovení § 576 o. z. nutno uvést, že účastník (vyjádření k žalobě ze dne [datum]) tvrdil, že převod pozemků, které byly součástí smlouvy [číslo] není možné oddělit. Poukazoval na to, že předmětné pozemky byly pojaty do jedné smlouvy a téhož dne byly uzavřeny další smlouvy o bezúplatném převodu pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] na základě stejného soudního rozhodnutí. Z projevené vůle smluvních stran tak vyplývá, že všechny pozemky zahrnuté do jedné smlouvy tvoří nedílný soubor, o kterém nemohlo být ve vkladovém řízení rozhodováno samostatně. Nelze tedy s ohledem na vůli účastníka a se zohledněním skutečnosti, že smluvní strany během jednoho dne uzavřely pět smluv o bezúplatném převodu pozemků, přičemž tři z těchto smluv obsahovaly převod toliko jednoho pozemku, že by účastník řízení měl zájem o (samostatný) převod jen některého z pozemků ze smlouvy [číslo] v případě neplatnosti části právního jednání. Ostatně o nedílnosti právního jednání svědčí i čl. VII. odst. 3 smlouvy, podle něhož„ nabyvatel bere na vědomí a je srozuměn s tím, že nepravdivost tvrzení obsažených ve výše uvedeném prohlášení má za následek neplatnost této smlouvy od samého počátku“ (a nikoliv jen např. částečnou neplatnost smlouvy, bude-li se týkat jen některých pozemků).

20. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy účastník navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí. Náklady účastníka spočívaly v náhradě hotových výdajů za účast na odvolacím jednání ve dnech [datum] a [datum] v celkové výši 600 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůta k jejich zaplacení byla stanovena do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Vedlejšímu účastníkovi žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.