o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne 23. března 2023, č. j. V-2297/2023-209-8, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2023, č. j. 79 C 14/2023-94,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl ve věci samé žalobu, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení shora uvedeného správního rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva žalobkyně k stavbě č. p. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa], LV č. [hodnota], stavba stojící na poz. parc. č. st. [Anonymizováno], budova s č. p. , rodinný dům a stavbě bez č. p. nebo č. e., k. ú. [adresa], LV č. [hodnota], stavba stojící na poz. parc. č. st. [Anonymizováno], budova bez č. p. nebo ev. č., garáž a výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce účastníka.

2. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že Dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], která byla správnímu orgánu předložena ke vkladu vlastnického práva a měla být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, neobsahovala nepřesnosti či neúplnosti identifikace předmětu převodu, neboť předmět byl identifikován v souladu se všemi požadavky uvedenými v § 8 písm. a) z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), a proto nebylo na místě odstraňovat případné nedostatky vkladové listiny pomocí jazykového výkladu či vůle smluvních stran. V předmětné věci předložená Dohoda upravuje vypořádání společného jmění manželů k poz. parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a k poz. parc. č. st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s tím, že všechny tyto pozemky jsou již na základě dříve uzavřených darovacích smluv v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení, a proto je nelze vypořádat jako pozemky ve společném jmění manželů. Pokud byly v návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně uvedeny nemovitosti, budova č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], stojící na st. p. č. [hodnota] a budova bez č. p. a č. e., k. ú. [adresa], stojící na st. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], tyto nemovitosti sice jsou ve společném jmění manželů, avšak v Dohodě nebyly dostatečně v souladu s § 8 písm. c) a d) katastrálního zákona popsány. Z uvedených důvodů obsah Dohody neodůvodňoval navrhovaný vklad dle § 17 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona. Soud prvního stupně proto žalobu v souladu s § 250i o. s. ř. zamítl a dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal účastníkovi náhradu nákladů řízení, které mu v souvislosti s procesní obranou vznikly.

3. Proti tomuto rozsudku podala v zákonem stanovené lhůtě odvolání žalobkyně, které odůvodnila tím, že rozhodnutí soudu prvního stupně je přepjatě formalistické a přehlíží zřejmý záměr účastníků vypořádat společné jmění manželů a rozvést se tzv. smírně, tedy za současného doložení dohody o vypořádání společného jmění manželů. Soudu prvního stupně vytýkala, že nezkoumal vůli účastníků řízení při uzavírání Dohody o vypořádání společného jmění manželů a pouze rigidně vyhodnotil textaci Dohody jako nevyhovující zákonné úpravě. Z hlediska obsahové určitosti bylo učiněno natolik, že bylo pochybení advokáta, který Dohodu sepisoval, odstranitelné. Nebyla zde však vůle za strany katastrálního úřadu ani soudu prvního stupně. Rozhodnutí soudu by měla být i „spravedlivá“. Občanský zákoník obsahuje v § 3 odst. 1 kogentní ustanovení, která jsou v rovině podústavního práva odrazem ústavního požadavku nalezení spravedlivého řešení. Soudu prvního stupně dále vytýkala, že se řádně nezabýval zásadami, na nichž stojí soukromé právo. Ve věci samé pak žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a vklad vlastnického práva povolil, případně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Účastník se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že považuje odvolání za nedůvodné. Zdůraznil, že obsah vkladové listiny, jíž byla Dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] neodůvodňovala z pohledu § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona návrh na povolení vkladu, neboť ve vkladové listině je odlišný předmět převodu oproti návrhu na vklad (návrh na vklad – stavby jako samostatné věci, vkladová listina – pozemky). Předmětné pozemky navíc nejsou a nikdy nebyly předmětem společného jmění manželů (jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení). Nelze je tedy dle čl. I. odst. 1. Dohody vypořádávat jako součást společného jmění manželů (jak Dohoda výslovně uvádí. Z uvedeného důvodu postupoval soud prvního stupně v souladu se zákonem, když žalobu zamítl. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a poté dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný.

6. Podle § 8 písm. c) katastrálního zákona, v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena.

7. Podle § 8 písm. d) katastrálního zákona, budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití.

8. Podle § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

9. Podle § 17 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

10. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona, jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

11. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

12. Podle § 3055 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

13. Podstatou řízení o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, podle části páté o. s. ř. je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu a nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Nejedná se tedy o přezkum rozhodnutí správního orgánu, nýbrž o řízení, ve kterém soudy v občanském soudním řízení znovu projednávají a meritorně (věcně) rozhodují spory a jiné věci soukromého práva, o nichž (jako výjimka z pravidla) rozhodly podle zákona již dříve správní orgány. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutí v řízení podle části páté o.s.ř. je rozhodující stav včetně právní úpravy účinné v době jeho vyhlášení, neboť soud napadené správní rozhodnutí nepřezkoumává, nýbrž věc (v tzv. plné jurisdikci) nově posuzuje meritorně (srov. též např. nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2015 ve věci sp. zn. II. ÚS 1135/14).

14. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na povolení vkladu práva je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě soukromé listiny, jež je předmětná Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, v rozsahu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti (kromě skutečnosti uvedené v § 18 odst. 1 katastrálního zákona, která se váže k okamžiku rozhodnutí o vkladu) jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na povolení vkladu, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh došel katastrálnímu úřadu (§ 10 katastrálního zákona).

15. Z uvedených ustanovení vyplývá, že soud prvního stupně věc posoudil zcela správně, jeho skutková zjištění jsou pro rozhodnutí o projednávané věci úplná a správná a obstojí též jeho právní posouzení věci. Odvolací soud se proto s důvody uvedenými soudem prvního stupně v napadeném rozhodnutí ztotožňuje a pro zjednodušení na ně v plném rozsahu odkazuje.

16. Pouze pro úplnost odvolací soud zdůrazňuje, že v Dohodě o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] je v části I., bodu 1. uvedeno, že ze společného jmění manželů nabývá do výlučného vlastnictví navrhovatelka poz. parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům, poz. parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez přiděleného č. p./č. e. – garáž a poz. parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² - zahrada, vše zapsáno na LV č. [hodnota], pokud jde o pozemky a LV č. [hodnota] pokud se jedná o stavby, vše k. ú. [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno]. Z obsahu listiny se však podává, že jsou v ní specifikovány celkem 3 pozemky podle § 8 písm. a) katastrálního zákona, byť se u dvou pozemků (st. p. č. [hodnota] a st. p. č [Anonymizováno]) uvádí, že jejich součástí jsou stavby, které však podle zápisů v katastru nemovitostí součástí nejsou, neboť mají zcela jiný majetkový režim, který je třeba posuzovat dle § 3055 odst. 1 občanského zákoníku, neboť stavby vznikly před datem 1. 1. 2013, kdy nový občanský zákoník nabyl účinnosti. Na rozdíl od pozemků shora uvedených, které jsou v podílovém spoluvlastnictví u každého z účastníků jednou ideální polovinou, tak stavby jsou zapsány jako společné jmění manželů. Součástí pozemků by se stavby mohly stát teprve v okamžiku, pokud by měly stejný majetkový režim a nebyla by k nim zapsána jiná práva, která by bránila tomu, aby se staly součástí pozemků. Proto měla být v Dohodě o vypořádání společného jmění manželů uvedena čísla pozemků v souladu s § 8 písm. a) katastrálního zákona a budovy v Dohodě specifikované, které stojí na pozemcích žalobkyně a účastníka řízení, jež jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví u každého ½, podle § 8 písm. c) a d) katastrálního zákona, když tyto budovy jsou ve společném jmění manželů, což se však nestalo a jak správně popsal soud prvního stupně odůvodnění rozsudku pod body 45. – 50. Proto ve vztahu k uvedeným stavbám nesplňuje listina náležitosti vkladu do katastru a její obsah neodůvodňuje navrhovaný vklad jak má na mysli § 17 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona.

17. Jako správný lze hodnotit též odvozený výrok soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky. V řízení podle části páté o. s. ř. o nahrazení zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu práva je nutno zohlednit zvláštní povahu, jež toto řízení může nabývat. Pakliže účastníci nejsou vzhledem k navrhovanému vkladu ve sporném postavení, vykazuje vkladové řízení pouze povahu řízení solučního. Soluční povaha takového vkladového řízení pojmově vylučuje aplikaci § 142 o. s. ř. při posuzování náhrady nákladů řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012 ve věci sp. zn. I. ÚS 2505/11). Takovou povahu však vkladové řízení nemá kupříkladu tehdy, pokud návrh na povolení vkladu je podán pouze jedním z účastníků řízení, popř. všemi účastníky nebo je řízení zahájeno ze zákona, nicméně některý z účastníků se povolení vkladu již ve správním řízení před katastrálním úřadem či v soudním řízení aktivně procesně brání.

18. Tato situace nastala i v řízení před soudem prvního stupně ve vztahu mezi žalobkyní a účastníkem, který se již v průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobě aktivně procesně bránil a navrhoval zamítnutí vkladu. Proto nelze dle názoru odvolacího soudu v projednávané věci dospět k závěru, že se ve vztahu mezi žalobkyní a účastníkem jedná o soudní řízení solučního typu, a to ani v jeho části, kdy by aplikace ustanovení § 142 o. s. ř. založeného na posouzení míry úspěchu účastníků ve věci byla vyloučena. Výše nákladů řízení byla rovněž soudem prvního stupně určena správně, když soud prvního stupně určil výši nákladů řízení účastníka v souvislosti se zastoupením advokátem.

19. S ohledem na shora uvedené důvody postupoval odvolací soud dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný; potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšnému účastníkovi řízení přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně za zastupování advokátem společně s náhradou jeho hotových výdajů, a to dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu a jednu náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Částku 3 400 Kč je třeba dále zvýšit o daň z přidané hodnoty dle § 14a odst. 1 advokátního tarifu a § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., ve výši 714 Kč, neboť zástupce účastníka osvědčil, že je plátcem uvedené daně. Celkem činí náhrada nákladů odvolacího řízení 4 114 Kč a v odvolacím řízení zcela neúspěšná žalobkyně je povinna plnit do platebního místa dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.