o zaplacení částky 2 737 200 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti mezitímnímu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. února 2025, č. j. 38 Cm 372/2013-401, doplněného usnesením ze dne 13. února 2025, č. j. 38 Cm 372/2013-414,

1. Napadeným mezitímním rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně rozhodl, že základ věci je v plném rozsahu opodstatněný (výrok I.) a o konkrétní výši nároku a o nákladech řízení soud rozhodne v rozsudku konečném (výrok II.). Doplňujícím usnesením soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti.

2. Rozhodl takto o žalobě podané k soudu prvního stupně dne 20. 12. 2013 s odůvodněním, že dne 21. 9. 2009 žalovaná objednala u dlužnice, tedy společnosti [právnická osoba] (dále jen dlužnice), dvě čerpadla betonu a dne 29. 9. 2009 byla mezi dlužnicí jako prodávající a žalovanou jako kupující uzavřena kupní smlouva č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], jejímž předmětem byl prodej jednoho z těchto čerpadel, přesně Autočerpadla [Anonymizováno]-[Anonymizováno], No:001, podvozek [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN: [VIN kód] (dále jen „čerpadlo“, popř. „první čerpadlo“). Přílohou této kupní smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti dlužnice. Dne 9. 10. 2009 byla uzavřena ještě další, druhá kupní smlouva, a to č. [Anonymizováno], jejímž předmětem byl prodej druhého z čerpadel, a to autočerpadla [Anonymizováno]-[Anonymizováno], na podvozku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN: [VIN kód]. V kupních smlouvách bylo výslovně sjednáno, že kupující se stane vlastníkem předmětu prodeje až úplným uhrazením celkové kupní ceny. (Ve Všeobecných obchodních podmínkách bylo obdobně uvedeno, že vlastnické právo ke zboží je na kupujícího převedeno teprve úplným zaplacením kupní ceny zboží.) Po uzavření kupních smluv došlo k předání obou čerpadel žalované, což bylo stvrzeno předávacími protokoly ze dnů 29. 9. 2009 a 7. 10. 2009. Kupní ceny za obě předmětná čerpadla byly společností [právnická osoba] vyfakturovány fakturou č. [Anonymizováno] ze dne 9. 10. 2009 na částku 10 309 089 Kč splatnou 23. 10. 2009 a fakturou č. 209067 ze dne 29. 9. 2009 na částku 14 622 530 Kč splatnou 13. 10. 2009. Žádná z těchto faktur však nebyla zaplacena. Dlužnici byl doručen dopis ze dne 12. 10. 2009 nazvaný Zápočet, v němž jí žalovaná sdělila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2009, kterou uzavřela se společností [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“), se stala věřitelkou vůči dlužnici a že svou pohledávku započítává na zaplacení kupních cen čerpadel. Dlužnice zdůraznila, že žádná pohledávka společnosti [právnická osoba] za ní neexistuje a zápočet vykazuje právní vady, pro které nemohl vyvolat právní důsledek v podobě zaplacení kupní ceny, nemohlo tedy ani přejít vlastnické právo k čerpadlům. Pro nezaplacení pak dlužnice odstoupila od kupní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 29. 9. 2009 (tedy kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo první čerpadlo), a to dopisem adresovaným žalované ze dne 21. 12. 2009 a současně dopisem právního zástupce dlužníka právnímu zástupci žalovaného ze dne 21. 12. 2009, oba dopisy obsahovaly také výzvu k vrácení předmětu prodeje.

3. Žalovaná předmětné čerpadlo nevrátila a dlužnice podala žalobu o jeho vydání u Okresního soudu v Náchodě. Nejvyšší soud v tomto řízení ve svém rozhodnutí ze dne 22. 4. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2300/2012, uvedl k Zápočtu ze dne 12. 10. 2009, že je neurčitý. Na pohledávku kupní ceny za dodané čerpadlo započetla žalovaná totiž několik pohledávek, které mu postoupila společnost Deutsche Leasing, aniž v zápočtu vymezila, v jakém rozsahu (výši) jednotlivé pohledávky započítává.

4. Soud prvního stupně tak uzavřel, že kupní cena za čerpadla zaplacena nebyla, dlužnice oprávněně odstoupila od kupní smlouvy a s ohledem na výhradu vlastnictví v kupní smlouvě nedošlo k převodu vlastnického práva z dlužnice na žalovanou.

5. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. srpna 2012, č. j. KSHK 45 INS 6406/2012-A-28/, došlo k prohlášení konkurzu na dlužnici a její insolvenční správkyně (žalobkyně) sepsala obě čerpadla do majetkové podstaty. Do doby, než byla čerpadla vydána žalobkyni (jakožto insolvenční správkyni), je měla v držení žalovaná a brala z nich užitky a bezdůvodně se tak obohatila. Konkrétní výši bezdůvodného obohacení žalobkyně dovozovala ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 13. 12. 2013, [Anonymizováno] a znaleckého posudku [právnická osoba]. ze dne 16. 2. 2016, [Anonymizováno] který za období od 7. 10. 2009 do 15. 2. 2016, tedy za přibližně 76 měsíců, určil počet motohodin čerpadla ve výši 2 347 hodin. Podle žalobkyně tak v průměru za jeden měsíc čerpadlo odpracovalo 30 hodin a uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 22. 12. 2009 do 25. 2. 2013, tedy za období 38 měsíců s tím, že výše bezdůvodného obohacení je za 38 měsíců x 20 hodin x 3 000 Kč, tedy částka 2 280 000 Kč navýšená o DPH ve výši 20 % za 36 měsíců (tj. 432 000 Kč) a DPH ve výši 21 % za 2 měsíce (tj. 25 200 Kč), celkem tedy 2 280 000 Kč + 457 200 Kč DPH.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že závazek žalované zaplatit společnosti dlužnice kupní cenu za čerpadla podle kupních smluv ze dnů 7. 9. 2009 a 9. 10. 2009 zanikl započtením, čímž se žalovaná stala vlastnicí čerpadel, která dále prodala společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] a nadále sama čerpadla držela na základě smluv o leasingu s opcí ze dne 19. 10. 2009. K argumentaci žalobkyně ohledně započítávání pohledávek v této věci odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2300/2012 žalovaná namítla, že rozhodujícím kritériem zůstává vůle smluvních účastníků; základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady.

7. Žalovaná vznesla dále obranu proti žalobě spočívající v námitce započtení, a to pohledávky za dlužnicí z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 3 175 759,21 Kč.

8. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dne 29. 9. 2009 byla mezi dlužnicí jako prodávající a žalovanou jako kupující uzavřena kupní smlouva [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], v níž bylo výslovně sjednáno, že kupující se stane vlastníkem předmětu prodeje až úplným uhrazením celkové kupní ceny. Taktéž ve Všeobecných obchodních podmínkách společnosti [právnická osoba], bylo výslovně uvedeno, že vlastnické právo ke zboží je na kupujícího převedeno teprve úplným zaplacením kupní ceny zboží (bod 2.5. věta první, ve spise na č. l. 14). Kupující převzal čerpadlo, což bylo stvrzeno předávacím protokolem ze dne 29. 9. 2009, kupní cena však nebyla uhrazena. Dopisem ze dne 12. 10. 2009 se pokusil kupující uplatnit Zápočet, který prodávající rozporoval v dopise ze dne 12. 11. 2009. Navíc šlo o neplatný právní úkon, což shledaly soudy i v navazujících soudních řízeních, neboť při započtení více vzájemných pohledávek musel ten, kdo činil kompenzační úkon, určit, které pohledávky měly provedeným započtením zaniknout. U započítávaných pohledávek, jejichž součet převyšuje započítávanou, je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení (a tedy započtením zanikne). V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k němuž se ve smyslu ustanovení § 554 o. z. nepřihlíží. Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2901/2021, ze dne 30. 11. 2022. Pro nezaplacení kupní ceny odstoupila dlužnice od předmětné kupní smlouvy č. 02/09/09/AB ze dne 29. 9. 2009 dopisem ze dne 21. 12. 2009. Žalovaná byla vyzvána k vrácení čerpadla a dlužnice poté podala žalobu o jeho vydání u Okresního soudu v Náchodě. Pokud bylo obranou žalované, že před odstoupením od smlouvy převedla čerpadlo kupní smlouvou ze dne 19. 10. 2009 na společnost [Anonymizováno] od které si jej zpětně pronajal (a tvrdila, že již není vlastníkem čerpadla a nemůže jej tedy vydat, popř. že se na tomto zakládal právní důvod k užívání čerpadla), soudy v předchozích řízeních shledaly, že k tvrzenému převodu nemohlo (platně) dojít, a to ani v režimu § 446 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), pro absenci dobré víry na straně zúčastněných subjektů. V plné míře se tedy uplatní zásada, že „nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má“, a absolutní neplatnost jakýchkoliv navazujících smluv. Tedy poté, co usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 30. 8. 2012, č. j. KSHK 45 INS 6406/2012-A-28/celk.4, došlo k prohlášení konkurzu na majetek dlužnice, žalobkyně oprávněně sepsala čerpadlo do majetkové podstaty a oprávněně se domáhá i bezdůvodného obohacení za dobu, kdy čerpadlo držela žalovaná, tedy po celou dobu až do 15. 2. 2013.

9. Soud prvního stupně mezitímním rozsudkem v návaznosti na učiněné skutkové a právní závěry v projednávané věci rozhodl, že základ věci je v plném rozsahu opodstatněný s tím, že o konkrétní výši nároku na základě patřičného mechanismu jeho stanovení (a o nákladech řízení) soud rozhodne v rozsudku konečném.

10. Svůj rozsudek soud prvního stupně doplnil usnesením ze dne 13. 2. 2025, č. j. 38 Cm 372/2013-414, kterým zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesenou v řízení žalovanou. V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prvního stupně v podstatě uvedl, že místní příslušnost soudu prvního stupně byla mezi dlužnicí a žalovanou sjednána v uzavřené kupní smlouvě č. [Anonymizováno] ze dne 29. 9. 2009, a to bodu 6. odst. 6. 2. Všeobecných obchodních podmínek, které jsou přílohou kupní smlouvy. Nejde přitom o případ, pro nějž by zákon stanovil příslušnost výlučnou.

11. Proti rozsudku soudu prvního stupně se včas odvolala žalovaná a navrhla zrušení rozhodnutí. Žalovaná v odůvodnění svého odvolání zdůraznila, že jako první úkon v této věci vznesla námitku nedostatku místní příslušnosti Krajského soudu v [adresa]. Dále namítla, že ohledně jednání nařízeného na den 13. 2. 2025 měl právní zástupce žalované kolizi s dříve nařízeným jednáním a toto sdělil soudu prvního stupně. Telefonicky mu bylo přislíbeno odročení, ale jednání odročeno nebylo, a to ani k opakované žádosti, takže musela být odročena jednání, jež byla v kolizi, ačkoli byla dříve nařízena. Pro neférový přístup namítla žalovaná podjatost soudce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], smyslem jehož jednání bylo rozhodnout ve věci za každou cenu. Za tímto účelem také soudce rezignoval na veškerá poučení, řádný způsob vedení řízení i dokazování, nezabýval se námitkami věcné a místní nepříslušnosti ani vznesenou námitkou podjatosti. Soud prvního stupně rezignoval na správný procesní postup a využil své postavení k tomu, aby zvýhodnil žalobkyni prostřednictvím vydání rozhodnutí ve věci.

12. Žalovaná ke své námitce místní nepříslušnosti dále zdůraznila, že ustanovení odkazované žalobkyní všeobecné obchodní podmínky neobsahují a článek 6. obchodních podmínek zní zcela jinak. Závěr o dohodnuté místní příslušnosti se tak neuplatní.

13. Žalovaná se ve svém odvolání dále obsáhle věnuje nesprávnosti postupu soudkyně v řízení vedeném pod sp. zn. 45 ICm 1108/2013 s tím, že rozsudky vydané v této věci soudem prvního stupně i odvolacího soudu jsou zmatečné a vadné.

14. Konečně žalovaná namítla, že v řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o zpětném leasingu se společností [Anonymizováno] žalovaná na smlouvu řádně hradila leasingové splátky, což bylo žalobkyni od počátku známo a nikdy proti smlouvám nebrojila, naopak požadovala plnění smluv. Podle judikatury Nejvyššího soudu nelze mít leasingovou smlouvu po dobu, kdy byl její předmět sepsán do majetkové podstaty úpadce, za neúčinnou. Nelze připustit výklad, kdy by leasingový nájemce v popsané situaci byl povinen platit bez dalšího dvojí plnění v podobě nájemného ve prospěch leasingového pronajímatele a další plnění (například bezdůvodné obohacení) správci konkursní podstaty. Jelikož žalobkyně vstoupila do postavení [Anonymizováno] jako nový leasingový pronajímatel, je žalovaná řádným leasingovým nájemcem a nárok za předmětné období měla žalobkyně uplatnit právě na [Anonymizováno] nikoli žalované.

15. Žalobkyně k odvolání žalované navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně včetně doplňujícího usnesení jako věcně správných s tím, že žalovaná soustavně zpochybňuje vydaná soudní rozhodnutí, jejichž důsledky se snaží zvrátit v jiných řízeních. V tomto řízení bylo bez pochybností zjištěno, že žalovaná se nikdy nestala vlastnicí předmětného čerpadla a následně se vlastnicí nemohla stát ani [Anonymizováno], a to s ohledem na neplatnost namítaného zápočtu na kupní cenu pro neurčitost. Námitka žalované o vstupu žalobkyně do práv leasingového pronajímatele je tak nesprávná, a naopak žalovaná se dlouhodobě obohacovala právě na úkor žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že předmětem tohoto řízení je nárok za období do prohlášení konkursu na dlužnici, a tedy i před soupisem předmětné movité věci do majetkové podstaty. Jednání ve věci proběhlo řádně a účastnice k němu byly včas předvolány. Námitky vznášené žalovanou proti postupu v řízení tak nejsou důvodné.

16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Přezkoumávaná rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správná.

17. Odvolací soud projednal věc u ústního jednání konaného v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 za použití § 211 o. s. ř, Žalované bylo k jednání odvolacího soudu konanému dne 20. 1. 2026 doručeno k rukám jejího právního zástupce předvolání dne 7. 11. 2025 v 15.53 hodin a teprve následně téhož dne v 16.18 hodin bylo soudu prvního stupně oznámeno ukončení právního zástupce žalované. S odkazem na § 28 odst. 2 o. s. ř. bylo odvolání plné moci zástupce žalované vůči soudu účinné až po jeho řádném doručení a předvolání k jednání soudu bylo tedy doručeno řádně. Žalovaná se k jednání nedostavila a byly tak splněny předpoklady pro jednání v její nepřítomnosti.

18. Nejprve se odvolací soud zabýval procesními námitkami žalované v podobě námitky věcné a místní nepříslušnosti a námitky podjatosti soudce soudu prvního stupně.

19. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.), v tomto případě tedy ke dni podání žaloby k soudu prvního stupně dne 20. 12. 2013. Podle § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. ve znění k tomto datu krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně mimo jiné ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů 1. ze smluv o úvěru,50) o běžném účtu51) a o vkladovém účtu52) a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno; 2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění, 3. o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, 4. o práva k cizím věcem, 5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, 6. o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, s) ve věcech kapitálového trhu, t) v řízení o neplatnosti smlouvy nebo dohody evropské společnosti, k jejímuž uzavření se vyžaduje podle zvláštního právního předpisu předchozí schválení správní radou, u) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých, v) v řízení o zrušení veřejné výzkumné instituce a její likvidaci a o jmenování a odvolání jejího likvidátora, w) řízení ve věci přeměn obchodních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisu. Vzhledem k předmětu tohoto řízení, jímž je nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 737 200 Kč s příslušenstvím v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou mezi jejími smluvními stranami jako podnikateli (což v řízení účastnice nesporovaly), je tak věcná příslušnost krajských soudů v prvním stupni dána a tato námitka žalované nemůže být důvodem pro zrušení přezkoumávaného rozhodnutí.

20. Žalovaná v řízení dále uplatnila námitku místní nepříslušnosti. Žalobkyně podala ve věci žalobu s tím, že místní příslušnost Krajského soudu v Hradci Králové byla založena dohodou účastníků a je dána podle § 89a o. s. ř. v rozhodném znění ke dni 20. 12. 2013, podle tohoto ustanovení účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.

21. Nárok v předmětné věci byl uplatněn z kupní smlouvy ze dne 29. 9. 2009, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], jejíž nedílnou součástí jsou podle článku V. 1 všeobecné obchodní podmínky. Podle článku 6. 2 těchto podmínek veškeré případné spory vyplývající z obchodních vztahů mezi kupujícím a prodávajícím budou rozhodovány věcně příslušným soudem a místně příslušným dle sídla prodávajícího. Jestliže žalovaná namítala jiné znění obchodních podmínek, či dokonce jejich neexistenci, byla námitka vyvrácena při jednání odvolacího soudu předložením úředně ověřené kopie zmíněné kupní smlouvy, která obsahovala obchodní podmínky ve znění popsaném žalobkyní. K námitce žalované odvolací soud podotýká, že cituje-li žalovaná své znění článku 6 obchodních podmínek, uvádí znění tohoto článku obsaženého ve smlouvě ze dne 9. 10. 2009, č. [Anonymizováno], která je také součástí soudního spisu, z níž však nárok uplatněn nebyl. Odvolací soud tak uzavírá, že byla mezi účastnicemi řízení platně sjednána prorogační dohoda a Krajský soud v Hradci Králové je ve věci místně příslušným soudem (podmínky výlučné místní příslušnosti ve věci nejsou dány).

22. Žalovaná namítla podjatost soudce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a námitku odůvodnila jeho postupem při konání jednání před soudem prvního stupně. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalovaná však vylíčila důvody spočívající výhradně v podobě vadného postupu soudce prvního stupně, a to zejména okolností konání jednání dne 13. 2. 2025, námitka tak s odkazem na citované ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. nemůže být důvodná.

23. Ve věci samé odvolací soud použil k posouzení právní předpisy účinné do 31. 12. 2013 s odkazem na § 3028 odst. 1. o. z.

24. Podle § 344 obch. zák. od smlouvy lze odstoupit v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Podle § 345 odst. 1 obch. zák. znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla. Podle § 346 odst. 1 obch. zák. platí, že znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě, že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta.

25. Podle § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2).

26. Mezi účastnicemi řízení nebylo sporné, že dne 29. 9. 2009 byla mezi dlužnicí jako prodávající a žalovanou jako kupující uzavřena kupní smlouva č. [Anonymizováno], jejímž předmětem byl prodej [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]:[Anonymizováno], podvozek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], v níž bylo výslovně sjednáno, že kupující se stane vlastníkem předmětu prodeje až úplným uhrazením celkové kupní ceny. Taktéž ve všeobecných obchodních podmínkách smlouvy bylo výslovně uvedeno, že vlastnické právo ke zboží je na kupujícího převedeno teprve úplným zaplacením kupní ceny zboží (bod 2.5. věta první, ve spise na č. l. 14). Kupující (žalovaná) převzala předmětné čerpadlo, což bylo stvrzeno předávacím protokolem ze dne 29. 9. 2009. Dopisem ze dne 12. 10. 2009 se pokusila žalovaná uplatnit Zápočet, který dlužnice rozporovala v dopise ze dne 12. 11. 2009.

27. Zápočet ze dne 12. 10. 2009 Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 22. 4. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2300/2012, označil za neplatný dle § 37 odst. 1 obč. zák. pro jeho neurčitost, neboť na pohledávku kupní ceny za dodané čerpadlo v něm započetla žalovaná několik pohledávek, které mu postoupila společnost [Anonymizováno] aniž v zápočtu vymezila, v jakém rozsahu (výši) jednotlivé pohledávky započítává.

28. V rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2022, č. j. 45 ICm 1108/2013 – 937, bylo dále obdobně uvedeno, že zápočet, kterým mělo dojít k zaplacení kupní ceny, je neplatný podle rozhodnutí Nejvyššího soudu a je doplněno, že navíc neexistovala pohledávka, která byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 10. 2009. Na žalovanou tedy nepřešlo vlastnické právo k předmětnému čerpadlu. Společnosti [Anonymizováno] byl obsah kupní smlouvy od počátku znám a předmětné čerpadlo nenabyla vydržením, neboť neuplynula zákonná doba tří let, jak to předpokládá § 134 a násl. obč. zák. Dále soud uzavřel, že [Anonymizováno] nebyla při uzavření smlouvy s žalovanou o převodu vlastnického práva v dobré víře podle § 446 obchod. zák. a vlastnictví předmětného čerpadla tak nenabyla. Tento rozsudek byl potvrzen rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2022, č. j. 45 ICm 1108/20132, dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. 33 ICdo 45/2023-1088, a ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2024, sp. zn. II. ÚS 2339/24.

29. Odvolací soud nemá důvodu odchýlit se od citovaných závěrů vydaných Nejvyšším soudem ke sporovanému zápočtu (na něž již odkazují další soudní rozhodnutí). Zápočet tedy není platný a kupní cena z předmětné smlouvy nebyla zaplacena (jiné splnění dluhu nebylo popsáno ani prokazováno), s odkazem na výhradu vlastnictví obsaženou v kupní smlouvě se tedy žalovaná nestala vlastnicí čerpadla. Byly tak vyvráceny obranné námitky žalované, neboť ani žalovaná a ani následně společnost [Anonymizováno] se nestaly vlastnicemi předmětného čerpadla s ohledem na shora citovaná pravomocná soudní rozhodnutí, která nebyla zvrácena ani dovoláním ani ústavní stížností. Argumenty, které žalovaná proti nim uplatnila, zůstaly ve zcela obecné rovině a nemohly je tak zvrátit.

30. Z popsaných důvodů nebyla také důvodně uplatněna v tomto řízení vznesená námitka započtení, neboť žalovaná svou pohledávku použitou v řízení jako obrana k zápočtu uplatnila ze shora popsaného neplatného zápočtu ze dne 19. 10. 2009 s tím, že pohledávku za dlužnicí nabyla ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2009. Předmětem smlouvy o postoupení však byla pohledávky společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] za dlužnicí z titulu převodu vlastnictví čerpadla na [Anonymizováno] který však podle shora citovaných soudních rozhodnutí nebyl platný a pohledávka použitá k zápočtu tedy nebyla prokázána (což žalobkyně v řízení řádně namítla).

31. Z uvedených důvodů odvolací soud mezitímní rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, neboť v řízení bylo prokázáno, že je základ předmětného nároku po právu.

32. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto při skončení věci dle § 151 odst. 1 o. s. ř.