Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Co 51/2024-70 ECLI:CZ:VSPH:2025:2.Co.51.2024.1 Usnesení

o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 1. 2023, č. j. 24 Co 408/2023-258 (43 EXE 1041/2021), k odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 10. 2024, č. j. 7 Nc 5/2023-57,

Mgr. Michal Výtisk · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 11. 11. 2025

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michala Výtiska a soudců JUDr. Romana Horáčka, Ph.D., a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D., v exekuční věci

oprávněné: [Jméno oprávněné A] [Jméno oprávněné B]., IČ [IČO oprávněné B]

sídlem [Adresa oprávněné B]

proti

povinnému: [Jméno povinné A], narozený [Datum narození povinné A]

bytem [Adresa povinné A]

o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 1. 2023, č. j. 24 Co 408/2023-258 (43 EXE 1041/2021), k odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 10. 2024, č. j. 7 Nc 5/2023-57,


I. Usnesení soudu prvního stupně se opravuje v záhlaví tak, že správně zní: „v exekuční věci oprávněné: [Jméno oprávněné A] [právnická osoba]., IČ [IČO oprávněné B], sídlem [Adresa oprávněné B], proti povinnému: [Jméno povinné A], narozený [Datum narození povinné A], bytem [Adresa povinné A]“.

II. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že podání povinného ze dne 24. 11. 2023 se neodmítá.

1. Usnesením ze dne 1. 10. 2024, č. j. 7 Nc 5/2023-57, Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně odmítl podání povinného ze dne 24. 11. 2023 pro neodstranění jeho vad.

2. Rozhodl tak o podání povinného označeném jako „Žaloba na neplatnost usnesení č. j. 24 Co 408/2023 – 258 (43 EXE 1041/2021)“ poté, co ho usnesením ze dne 11. 9. 2024, č. j. 7 Nc 5/2023-45, vyzval k doplnění podání o tyto náležitosti: označení, o jakou žalobu jde, v případě žaloby na obnovu řízení nebo žaloby pro zmatečnost měl povinný doplnit důvody žaloby, vylíčení rozhodných skutečností prokazující její včasnost a označení důkazů prokazujících důvodnost žaloby, a to vše ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (dále jen „výzva k odstranění vad“). Povinný dne 26. 9. 2024 podal u soudu reakci na výzvu k odstranění vad, ve které odkázal na argumentaci v řízení sp. zn. 24 Cdo 408/2023. Dále označil postup soudu v tomto řízení za cíleně zmatečný, přičemž setrval na požadavku převedení věci k vyřízení jinému krajskému soudu.

3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinný na základě výzvy soudu neodstranil vady žaloby tak, aby bylo možné v řízení pokračovat, když nijak nebrojil proti soudcům, kteří v žalobou napadeném řízení rozhodovali, ale svou argumentaci směřoval pouze proti soudci [Anonymizováno], který rozhodoval v jeho insolvenční věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 41 INS 13745/2012. Z reakce na výzvu soud prvního stupně usoudil, že povinný nejspíše zamýšlel podat žalobu pro zmatečnost, avšak v takovém případě nedoplnil zákonné náležitosti ve stanovené lhůtě.

4. Proti tomuto usnesení podal povinný odvolání, ve kterém obšírně popsal důvody podjatosti insolvenčního správce [Anonymizováno] ustanoveného v jeho insolvenčním řízení a soudce JUDr. Miloše Vondráčka, který v předmětném insolvenčním řízení rozhodoval. Z důvodu tvrzené podjatosti soudce JUDr. Vondráčka označil za podjatý celý Krajský soud v Českých Budějovicích. Důkazní prostředky se týkaly výhradně námitky podjatosti JUDr. Švihly a JUDr. Vondráčka.

5. Odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadené (nemeritorní) usnesení z hlediska všech přípustných odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 o. s. ř., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a odst. 1, odst. 2, a contario, a odst. 5 o. s. ř.), a aniž nařídil jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 232 odst. 1 o. s. ř. platí, že „[ž]aloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá“.

7. Podle § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. platí, že „[n]ení-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne“.

8. Odvolací soud předně ve shodě se soudem prvního stupně posoudil podání povinného podle jeho obsahu spolu s dalšími podáními ve věci a dospěl k závěru, že se nepochybně jedná o žalobu pro zmatečnost podle § 229 a násl. o. s. ř. Proto podle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 167 a 211 o. s. ř. opravil zřejmou nesprávnost záhlaví napadeného usnesení, pokud jde o označení účastníků, a to tak, aby bylo ve shodě s jejich dosavadním procesním postavení v exekuční věci, ve které je žaloba pro zmatečnost podána.

9. Jde-li pak o věc samu, je třeba souhlasit se soudem prvního stupně, že jak uvedení důvodu zmatečnosti, tak vylíčení skutečností prokazujících včasnost žaloby pro zmatečnost a označení důkazů prokazujících její důvodnost, jsou náležitostmi žaloby pro zmatečnost a jejich absence zakládá její vady, které se má soud pokusit postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. odstranit, což se také v projednávané věci stalo. Soud prvního stupně rovněž správně vyhodnotil absenci důvodu zmatečnosti jako vadu, která brání pokračovat v řízení o žalobě. Odmítl-li proto žalobu pro zmatečnost podle § 43 odst. 2 o. s. ř., postupoval správně.

10. Odvolací soud však nemůže přehlédnout, že ustanovení § 167 a § 154 odst. 1 o. s. ř., podle kterých je pro usnesení rozhodující stav v době jeho vyhlášení, nebo, nebylo-li vyhlášeno, v době jeho vydání, což platí též na usnesení o odmítnutí žaloby, umožňují, aby žalobce odstranil vady žaloby i poté, co již uplynula lhůta k tomu soudem stanovená, popřípadě co soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí žaloby, avšak nejpozději pokud bylo proti usnesení soudu prvního stupně podáno včas odvolání osobou k němu oprávněnou do té doby, dokud o odmítnutí žaloby nerozhodne odvolací soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2021, sp. zn. 25 Cdo 236/2021). V souladu s § 235a odst. 2 o. s. ř. pak uvedené platí i pro žalobu pro zmatečnost.

11. Pakliže povinný v odvolání uvedl, že z jím tvrzené a prokazované podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Vondráčka, resp. i insolvenčního správce [Anonymizováno], kteří bylo činní v jeho insolvenční věci, dovozuje podjatost také všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích, včetně těch, kteří žalobou pro zmatečnost napadené rozhodnutí vydali, důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. včas doplnil.

12. Protože absence vylíčení skutečností prokazujících včasnost žaloby pro zmatečnost a označení důkazů prokazujících její důvodnost projednání žaloby nebrání, odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a rozhodl o tom, že podání povinného ze dne 24. 11. 2023, které je dle svého obsahu žalobou pro zmatečnost, se neodmítá.

13. Na soudu prvního stupně tedy bude, aby žalobu pro zmatečnost projednal, zvažuje i případně její přípustnost.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.