o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka, o odvolání navrhovatelů a) a b) proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 25. února 2025, č. j. 76 Cm 122/2023-182

1. Navrhovatelé se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 9. 6. 2023 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud prohlásil veškerá rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 11. 3. 2023 za neplatná.

2. Návrh odůvodnili tím, že dne 11. 3. 2023 se konala valná hromada účastníka, aniž na ni byli pozváni pozvánkou ve lhůtě nejméně 15 dnů před jejím konáním ve smyslu čl. 6 odst. 2 Stanov s tím, že i další členové účastníka byli v podobné situaci.

3. Účastník ve svém písemném vyjádření ze dne 7. 12. 2023 zejména uvedl, že navrhovatelé nejsou v dané věci aktivně legitimováni, neboť nejsou členy účastníka. Dále uvedl, že valná hromada přijala svá rozhodnutí jednomyslně a to všemi přítomnými hlasy s tím, že valné hromady se účastnilo téměř 50 % všech členů účastníka. I v případě, že by pozvánka byla navrhovatelům řádně doručena, ti se účastnili valné hromady, na které by hlasovali proti těmto rozhodnutím, přesto by daná rozhodnutí byla přijata, neboť počet hlasů, kterými disponují navrhovatelé, je marginální a na rozhodování valné hromady by neměl žádný vliv. I když je možné, že v daném případě nepostupoval účastník zcela v souladu s příslušnými stanovami a zákonem při doručování pozvánek na valnou hromadu, pak takové porušení právních povinností nemá závažné právní následky a v takovém případě soud neplatnost přijatého rozhodnutí nevysloví za podmínek § 260 o. z.

4. Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně ve výroku I. uplatněný návrh zamítl a ve výroku II. uložil navrhovatelům povinnost zaplatit účastníkovi společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. V odůvodnění rozhodnutí dovodil aktivní legitimaci obou navrhovatelů v dané věci, když navrhovatelka a) je vedena jako členka v seznamu členů z roku 2012 a dne 16. 3. 2012 potvrdila převzetí Pozvánky od účastníka na valnou hromadu, je vedena rovněž v seznamů členů z roku 2003 v souvislosti s registrací účastníka. V seznamech členů z roku 2003 a 2012 je rovněž veden právní předchůdce navrhovatele b) [jméno FO], který také potvrdil dne 16. 3. 2012 převzetí pozvánky od účastníka na valnou hromadu. Navrhovatel b) se stal členem automaticky, neboť v roce 2018 nabyl honební pozemky od [jméno FO]. Výše uvedené seznamy členů účastníka nikdo nerozporoval a ani účastník nenavrhl soudu žádné důkazy, jež by byly způsobilé zvrátit prokázaný stav ohledně aktivní legitimace navrhovatelů ve věci. S vědomím toho, že navrhovatelka a) disponuje třemi hlasy a navrhovatel b) jedním hlasem, zkoumal soud prvního stupně, zda by přítomnost navrhovatelů na valné hromadě mohla mít vliv na výsledky hlasování, zda by mohla zvrátit hlasování na valné hromadě. V tomto směru vycházel soud prvního stupně z obsahu skutkových tvrzení navrhovatelů uvedených v návrhu, případně v jeho doplnění. Navrhovatelé dostáli svému tvrzení, že to byli oni, kteří nebyli řádně předvoláni na valnou hromadu. Pokud sdělili, že takových osob bylo vícero, konkrétně neuvedli, které další osoby neobdržely pozvánku na valnou hromadu. V této části navrhovatelé neunesli břemeno tvrzení, aniž lze jej nahrazovat např. provedením listinných důkazů a z nich teprve zjišťovat skutkové okolnosti. Soud prvního stupně potvrdil, že valná hromada byla usnášeníschopná, když přítomno bylo měně než 50 % hlasů členů, přičemž v takovém případě se postupuje podle § 22 odst. 4, věta druhá zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. Soud prvního stupně na základě výsledků dokazování dovodil, že dle prezenční listiny bylo přítomno 368 hlasů, což odpovídá 52,8 % hlasů z celkového počtu. Za této situace nemohli navrhovatelé se svými čtyřmi hlasy (0,57 % ze všech hlasů, 1,08 % z hlasů přítomných), pokud by hlasovali proti návrhu, situaci na valné hromadě zvrátit. Za situace, kdy nebylo prokázáno řádné doručení pozvánek na valnou hromadu navrhovatelům, je na místě dát přednost zájmu korporace jako celku v rámci stability před zájmem dvou členů, kteří měli zájem na „opakování“ valné hromady. Soud prvního stupně sice k dospěl k závěru, že nedoručením pozvánek na valnou hromadu navrhovatelům došlo k porušení právních předpisů, důsledkem je však pouze nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti valné hromady s tím, že navrhovatelé neuvedli žádná jiná jména osob, u kterých tvrdili, že nebyli rovněž obesláni na valnou hromadu. S ohledem na program jednání (využití honitby, projednání běžných záležitostí) tak neobeslání navrhovatelů nemohlo mít pro ně závažné právní následky.

5. Navrhovatelé podali proti výše uvedenému rozhodnutí včasné blanketní odvolání písemným podáním ze dne 9. 4. 2025, ve kterém navrhli vydané rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání. V písemném podání ze dne 28. 4. 2025 uvedli, že ve vztahu k účastníkovi jsou v nerovném postavení, což se projevilo i v popírání jejich členství v honebním společenstvu. Bez součinnosti soudu by bylo obtížné toto tvrzení vyvrátit. Je tedy na vůli honebního společenstva, zda a jaký vede seznam členů. Přitom účastník mohl předložit seznam členů, a tím potvrdit své tvrzení o nečlenství navrhovatelů v honebním společenstvu. Ohledně podání návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady navrhovatelé odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1579/2005. I když hlasy navrhovatelů nemohly ovlivnit rozhodování valné hromady, mohli v rámci své přítomnosti na valné hromadě docílit po jednání s jinými členy jiného rozhodnutí. Prezenční listina je však nepřezkoumatelná, neboť počty hlasů uvedené na listině neodpovídají počtu hlasů dle seznamu členů. Účastník postupoval v daném případě v rozporu se zákonem a zůstává otázkou, jak by se hlasovalo podle počtu hlasů, které hlasujícím příslušely v návaznosti na seznam členů. Navrhovatelé požádali účastníka o zaslání zápisu z valné hromady s doložením plných mocí, účastník na žádost navrhovatelů nereagoval a zápis nepředložil. V doplňujícím podání ze dne 3. 7. 2025 navrhovatelé uvedli, že délka celého řízení byla způsobena obstrukcemi účastníka. Pokud by účastník předložil soudu seznam členů nebo uvedl, že jej nemá, mohlo řízení skončit již při druhém jednání. Navrhovatelé mají za to, že účastník nemá ani žádný (aktualizovaný) seznam členů, přičemž seznam založený ve spise není seznamem členů. V případě, že by soud nevyhověl odvolání navrhovatelů, by účastníkovi neměla být přiznána náhrada nákladů řízení.

6. Účastník se k odvolání navrhovatelů nevyjádřil.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelů není důvodné. Postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízeného jednání na základě předložených listinných důkazů s tím, že k písemné výzvě odvolacího soudu ze dne 17. 6. 2025 navrhovatelé s takovým postupem vyslovili souhlas a účastník se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

8. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě výsledků provedeného dokazování a ve vztahu k odvolání navrhovatelů dospěl k následujícím zjištěním:

1. Podle § 19 odst. 8 MyslZ honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.

2. Podle § 22 odst. 2 MyslZ honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.

3. Podle § 22 odst. 4 MyslZ valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.

4. Podle § 22 odst. 8 MyslZ považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.

5. Podle § 26 odst. 1 MyslZ (ve znění účinném od 28. 2. 2003) převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.

9. Podle § 26 odst. 1 MyslZ (ve znění účinném do 27. 2. 2003) převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stane členem honebního společenstva, pokud do 30 Dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva oznámí písemně hobebnímu společenstvu, že trvá na členství.

10. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

11. Odvolací soud k námitce účastníka nejprve zkoumal, zda jsou navrhovatelé členy honebního společenstva, a zda jim přísluší aktivní legitimace ve věci. Odvolací soud je ve shodě se závěry soudu prvního stupně, který dovodil členství navrhovatelů ze seznamu zakládajících členů z roku 2003 při registraci účastníka u státního orgánu myslivosti a ze seznamu členů z roku 2012, ve kterém je uvedena navrhovatelka a) a [jméno FO] (právní předchůdce navrhovatele b). Pokud navrhovatel b) nabyl honební pozemky v rove 2018 od svého právního předchůdce, pak na něj přešlo členství automaticky, aniž měl oznamovací povinnost vůči účastníkovi. Výše uvedené závěry účastník žádným (listinným) důkazem nezpochybnil. Je proto správný závěr soudu prvního stupně, že navrhovatelé jsou ve věci aktivně legitimováni.

12. Ohledně tvrzení navrhovatelů, že i ostatní členové honebního společenstva nebyli řádně obesláni na valnou hromadu, případně plné moci k účasti na valné hromadě nebyly uděleny, je nezbytné, aby navrhovatelé tato svá tvrzení upřesnili a uvedli konkrétní jména takových osob a teprve k takovému tvrzení předložili nebo označili příslušné důkazy. I přes výzvu soudu navrhovatelé neuvedli žádná doplňující konkrétní skutková tvrzení, což má za následek neunesení břemene tvrzení. Z tohoto důvodu je třeba posoudit tvrzené porušení právních povinností pouze z pohledu obou navrhovatelů. K jejich tvrzení, že valná hromada nebyla usnášeníschopná, je třeba vycházet z § 22 odst. 4 MyslZ, který upravuje podmínky usnášeníschopnosti valné hromady, kdy je přítomno méně než 50 % hlasů členů. I když soud prvního stupně měl za prokázané, že navrhovatelé nebyli řádně vyrozuměni o konání valné hromady, v čemž lze dovodit porušení povinností účastníka, nepředstavuje pak toto porušení podstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti valné hromady. Soud prvního stupně správně dovodil, že celkem 4 hlasy navrhovatelů nemohly zvrátit výsledek hlasování na valné hromadě. Na druhé straně je třeba respektovat dobrou víru třetích osob i jistotu nájemce k využití honitby včetně stability poměrů účastníka. Výše uvedené závěry jsou ve shodě s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, na kterou výslovně odkázal soud prvního stupně v bodu 24 svého rozhodnutí. Soud prvního stupně proto ve shodě s § 260 odst. 1 o. z. neplatnost rozhodnutí valné hromady účastníka nevyslovil a návrh zamítl.

13. Za těchto okolností považuje odvolací soud závěry soudu prvního stupně uvedené v jeho rozhodnutí za věcně správné, a proto ve shodě s § 219 o. s. ř. napadené usnesení potvrdil.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. ve vazbě na § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně účastníka žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.