o zaplacení 541 174 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. února 2024, č. j. 41 Cm 36/2017-1326

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil směnečný platební rozkaz téhož soudu z 24. 3. 2017, čj. 41 Cm 36/2017-14 (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 908 856 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Žalobkyně se domáhala vydání směnečného platebního rozkazu s odůvodněním, že je vlastníkem směnky vlastní vystavené žalovanými dne 20. 1. 2014 ve formě blankosměnky s doložkou bez protestu nikoliv na řad žalobkyně, kterou se zavázali žalovaní zaplatit směnečnou sumu, kterou dle dohody o vyplnění směnky sjednali v čl. II odst. 2.6 smlouvy o půjčce č. 5411301 ze dne 20. 1. 2014 a kterou byla oprávněna žalobkyně vyplnit, což učinila částkou 541 174 Kč a splatností směnky 9. 2. 2017. Žalovaní dlužnou částku nezaplatili ani přes upomínku.

3. Ve věci bylo rozhodnuto výše uvedeným směnečným platebním rozkazem, proti němuž podali žalovaní včasné námitky, ve kterých zejména namítli promlčení uplatněného nároku, když s ohledem na absenci ujednání o vyplnění blankosměnky také ohledně údaje splatnosti jde o směnku splatnou na viděnou a roční lhůta podle čl. I. § 34 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb., dále jen ZSŠ, již marně uplynula roční lhůta pro předložení směnky k placení. Dále namítli, že žalobkyně nebyla oprávněna blankosměnku vyplnit, když pro to není opora ve smlouvě o půjčce. Podle ní měly být vystaveny dvě blankosměnky a není zřejmé, která a proč je uplatněna a jak žalobkyně naloží s druhou z nich. K vyplnění došlo až poté, kdy žalovaní odstoupili od smluv uzavřených se společností [právnická osoba] Dále namítli, že sporná směnka zajišťuje nedluh, když žalovaní dopisem ze dne 14. 11. 2014 od smluv sjednaných se společností [právnická osoba] dne 6. 12. 2013, to je smlouva o smlouvě budoucí o smlouvě o dílo č. 541/13, smlouvě o dílo na projektovou dokumentaci č. 541/13 a smlouvě příkazní č. 541/13, odstoupili. Neexistuje žádný dluh žalovaných vůči společnosti [právnická osoba] Navíc považují žalovaní tyto smlouvy za neplatné a odstoupili od nich z opatrnosti. Také podle těchto smluv neobdrželi žádné použitelné plnění. Dále namítli, že neobdrželi na základě smlouvy o půjčce žádné plnění. Jedná se o reálnou smlouvu a smluvená částka nikdy nepřešla do jejich dispozice, nemohli nijak kontrolovat její čerpání. Blankosměnky byly žalovanými podepsány pod příslibem poskytnutí půjčky, ale k tomu nedošlo. Nikdy nebyly v jejich prospěch provedeny ani žádné stavební anebo jiné práce. Protože směnka kryje nedluh, jedná se o excesivní uplatnění směnky. Jednatelem žalobkyně je [Anonymizováno] [Anonymizováno], který je současně jednatelem Ekonomických staveb s.r.o. Bydliště [Anonymizováno] [Anonymizováno] i sídla obou firem jsou na stejné adrese. Jedná se o osoby jednající ve shodě. Ve smlouvě o půjčce je neplatně sjednána smluvní pokuta, jejíž sazba 0,25 % denně představuje nemravný a lichevní úrok. Namítli rovněž neplatnost ujednání smlouvy o půjčce, když ta předpokládá změnu sporné směnky ze zajišťovací na platební a ujednání o tom, že případné odstoupení od smluv s [právnická osoba] nemá vliv na práva a povinnosti podle smlouvy o půjčce. Obě ustanovení odporují předpisům na ochranu spotřebitele. Neplatné jsou rovněž smlouvy sjednané se společností [právnická osoba] dne 6. 12. 2013, to je smlouva o smlouvě budoucí o smlouvě o dílo č. 541/13, smlouvě o dílo na projektovou dokumentaci č. 541/13 a smlouvě příkazní č. 541/13, a to zejména pro neurčitost předmětu budoucího plnění. Žalobce prostřednictvím předmětné směnky obchází právní úpravu spotřebitelských úvěrů. Dále žalovaní namítali, že směnku podepsali v omylu, když žalobce a společnost [právnická osoba] (dále jen ES ) zneužili jejich důvěru. Sporná směnka je neplatná, protože byla vyplněna za nejasných okolností podle libovůle žalobkyně a postrádá podstatné náležitosti dané zákonem. Směnka nebyla předložena k placení. Blankosměnka byla vyplněna protiprávně a lichevně, když vyplněná suma je dvacetinásobkem hodnoty předprojektové přípravy skutečně provedené, jak ji účtovala společnost [právnická osoba] Poukazovali též na dvojdomé vystupování [Anonymizováno] [Anonymizováno], který jedná za žalobkyni i za [právnická osoba] Jde v tomto případě také v judikatuře Ústavního soudu odmítnuté zneužívání zajišťovacích prostředků v neprospěch spotřebitele.

4. Rozsudkem soudu prvního stupně z 28. 1. 2019, č. j. 41 Cm 36/2017-510 byl ve věci vydaný směnečný platební rozkaz ponechán v celém rozsahu v platnosti a žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení. Rozsudkem odvolacího soudu z 24. 7. 2020, č. j. 2 Cmo 178/2019-647 byl rozsudek soudu prvního stupě potvrzen a žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. K dovolání žalovaných byl rozsudek odvolacího soudu zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu z 29. 9. 2020, č. j. 29 Cdo 3839/2020-835 a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2337/21 z 19. 7. 2023, kterým bylo zrušeno usnesení Nejvyššího soudu z 27. 5. 2021, sp. zn. 29 Cdo 3668/2019, dle kterého neobstála dosavadní rozhodovací praxe v obdobných věcech stojících na závěru, že ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení dlužníka s vrácením půjčky bez dalšího nelze v obdobných případech považovat za ujednání o úroku či úplatě. Ústavní soudu dovodil, že s ohledem na okolnosti musel věřitel ze smlouvy o půjčce vědět, že ta nebude ve stanové lhůtě vydlužiteli uhrazena s ohledem na nedostatek finančních prostředků na jejich straně, a že proto bylo jisté, že se uplatní ustanovení o smluvní pokutě, která je ve skutečnosti skrytým úrokem. Je proto nutné nahlížet na vztahy související se smlouvou o půjčce jako na vztahy ze spotřebitelského úvěru.

5. Vzhledem k závěrům výše uvedeným odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně z 28. 1. 2019 č. j. 41 Cm 36/2017-510 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, přičemž mu uložil se zabývat okolnostmi projednávané věci ve světle nálezu Ústavního soudu výše uvedeného.

6. Soud prvního stupně v původním řízení zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový vztah. Žalobkyně a [Anonymizováno] jsou dceřinými společnostmi [právnická osoba]. Jedná se o společnosti kapitálově propojené. Jednatelem žalobce a [Anonymizováno] je [Anonymizováno] [Anonymizováno], který je současně jediným akcionářem [právnická osoba]. Mezi společnostmi, se kterými žalovaní jednali, existuje tedy personální propojení. Poskytovatelem obdobných půjček byl v minulosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] sám. Mezi žalobkyní a žalovanými byla dne 20.1.2014 uzavřena smlouva o půjčce na částku 170 000 Kč, jejíž splatnost byla sjednána 20. 3. 2014. Ta výslovně odkazuje na již dříve uzavřené smlouvu o smlouvě budoucí o dílo č. 541/13, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci č. 541/13 a příkazní smlouvu č. 541/13 ze dne 6. 12. 2013 (dále jen smlouvy SOS). Podle odst. 1.2 smlouvy o půjčce je tato účelově vázána k úhradě zálohy podle čl. II bod 2.1 smlouvy uvedené v odst. 1.1 smlouvy o půjčce. Čerpání půjčky pak bylo sjednáno, tak, že bude poskytnuta bezhotovostně ve prospěch ES do 14 dnů od uzavření smlouvy. Pro případ prodlení se zaplacením půjčky byla smluvena pokuta ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny (odst. 2.2 smlouvy o půjčce). Vrácení půjčky bylo sjednáno nejpozději do 20. 3. 2014. K zajištění pohledávky věřitele vystavil a předal dlužník dvě blankosměnky vlastní opatřené doložkou bez protestu nikoliv na řad věřitele, jejíž vyplnění v údaji směnečné sumy a data splatnosti bylo sjednáno tak, že datum splatnosti první směnky nesmí být doplněno dříve než po splatnosti půjčky, nejdříve 21. 3. 2014. První směnka mohla být doplněna o směnečnou sumu tak, že v sobě zahrnuje – a) nezaplacenou část jistiny půjčky, b) smluvní pokutu za prodlení s úhradou půjčky ve výši 0,25 % denně z jistiny půjčky jdoucí ode dne následujícího po splatnosti do dne vyplnění této první směnky. Dále bylo domluveno, že druhá směnka může být věřitelem doplněna v datu splatnosti tak, že nesmí být vyplněno dříve než po zaplacení jistiny pohledávky půjčky. Směnečná suma pak mohla být doplněna, když v sobě zahrnuje smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,25 % denně z jistiny půjčky jdoucí ode dne následujícího po vyplnění první směnky do dne zaplacení jistiny půjčky. Dlužník prohlásil, že má zajištěn dostatek finančních prostředků nebo jiných zdrojů, aby mohl plnit dle ujednání smlouvy, prohlásil že jeho majetek není předlužen, a proto bude schopen dostát řádně a včas svým závazům. Dále bylo sjednáno, že účinky odstoupení od smlouvy SOS se nevztahují na smlouvu o půjčce. Strany se cítí být smlouvou vázány. Smlouva o půjčce byla uzavřena na základě žádosti žalovaných z 19. 12. 2013, v níž prohlásili, že pečlivě zvážili svoje majetkové poměry a možnost půjčku zaplatit, není vůči nim vedena exekuce nebo výkon rozhodnutí, spor o finanční plnění, nemají ke dni uzavření smlouvy žádné závazky vůči třetím osobám. Půjčka byla sjednaným způsobem poskytnuta z vlastních zdrojů žalobkyně. Žalovaní emailem z května 2014 požádali o ukončení spolupráce s [Anonymizováno] z důvodů na jejich straně. Dopisem z 30. 6. 2014 ES provedla (k žádosti žalovaných) inventarizaci provedených prací ve výši 26 502 Kč vč. DPH (dle čl. B bod [právnická osoba] a čl. C bod C.2 smluv SOS) a ve výši 60 000 Kč vč. DPH (dle čl. C bod [právnická osoba] smluv SOS), 6 600 Kč (hotové výdaje – poplatky Hypotéční bance), kdy ve vztahu k této částce bude realizován zápočet složené zálohy ve výši 170 000 Kč. Dopisem z 1. 10. 2017 byli žalovaní upozorněni na narůstající smluvní pokutu, kdy bylo nabídnuto narovnání doplacením částky 114 777 Kč. Dopisem z 1. 2. 2017 [Anonymizováno] odstoupila od smlouvy [Anonymizováno] z důvodů na straně žalovaných. Žalovaným bylo písemně oznámeno postoupení části pohledávky ve výši 76 898 Kč na základě smlouvy z 3. 2. 2017. Žalovaní dopisem svého právního zástupce z 14. 11. 2014 nesouhlasili s oprávněností po nich požadovaných plnění z důvodu absolutní neplatnosti smluv SOS, přičemž z opatrnosti od nich odstoupili. Cena projektových prací, případně s tím souvisejících úkonů byla ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [adresa] stanovena částkou 8 481 Kč vč. DPH, resp. 5 089 Kč vč. DPH. Cena provedených prací 21 902,64 Kč. Žalovaný 1. popsal ve své výpovědi způsob jednání se žalobkyní, přičemž dle něj se jednalo o jeden subjekt, komunikace probíhala s panem Frčkem, paní Kantnerovou. Pro nevrácení půjčky žalobkyně vyplnila směnku částkou 541 174 Kč, datem splatnosti dne 9. 2. 2017, přičemž byla vystavena dne 20. 1. 2014 v Praze opatřena doložkou bez protestu nikoliv na řad žalobkyně žalovanými.

7. Po doplnění dokazování po vydání nálezu ÚS zjistil a vzal za prokázané, že první kontakt mezi žalovanými a zástupcem [Anonymizováno] p. [Anonymizováno] se realizoval 25. 11. 2013. V dotazníku k projednání způsobu financování zvolili program Nulová hotovost, úvěr na pozemek. Předpokládali, že jim [Anonymizováno] projednají půjčku/úvěr na úhradu zálohy ze smluv [Anonymizováno] ve výši 170 000 Kč, půjčku na úhradu kupní ceny pozemku p. č. 126/35 a 126/37 v k. ú. [adresa] ve výši cca 2 450 000 Kč, půjčku na výstavbu domu, jehož předpokládaná cena činí 2 650 000 Kč. Uvedli, že nemají žádnou hotovost, žádné děti, půjčky. Požadovali úvěr ve výši 5 100 000 Kč s dobou splatnosti 35 let s minimální splátkou 17 752 Kč měsíčně, úroková sazba 3 %. Dne 28. 11. 2013 uzavřeli žalovaní se společností [právnická osoba]. rezervační smlouvu ohledně pozemků výše uvedených. Dne 18. 2. 2014 pak byla mezi týmiž subjekty uzavřena smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy. Na jejím základě pak žalovaní uhradili této společnosti zálohu ve výši 100 000 Kč. Tato smlouva byla ukončena dohodou z podnětu žalovaných dne 7. 7. 2014, přičemž došlo k dohodě o vrácení poskytnuté zálohy ve výši 106 634 Kč do 31. 12. 2014. Důvodem pro ukončení smlouvy byla skutečnost, že nebylo zajištěno zasíťování pozemku, nebyla cesta a [Anonymizováno] nezajistily financování pomocí úvěru. Dne 6. 12. 2013 byla mezi žalovanými a ES uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o dílo, smlouva o dílo na projektovou dokumentaci, smlouva příkazní za cenu díla cca 2 650 000 Kč, na pozemku specifikovaném v čl. I odst. 1.1 s předpokládaným termínem zhotovení od 1. 6. 2014 do 31. 12. 2014, katalogový rodinný dům [Anonymizováno] 2, bez přípojek inženýrských sítí. Dopisem z 17. 12. 2013 [Anonymizováno] žádají o předání dokladů k pozemku stavby a udělení plné moci pro účely zajištění vydání stavebního povolení. K 18. 12. 2013 nebyl pozemek zaměřen, neboť nejsou zajištěny sítě a komunikace. K tomuto datu pak žalovaní žalobkyni předali dotazník obsahující informace o jejich majetkových a výdělkových poměrech. V návaznosti na jeho zaslání byla žalovaným nabídnuta možnost zajištění krátkodobého překlenovacího úvěru ve výši 170 000 Kč prostřednictvím žalobkyně s nastíněným finančním propočtem. Ti nabídku přijali žádostí z 19. 12. 2013. Dne 7. 1. 2014 [Anonymizováno] zpracovává a 8. 1. 2014 předává žalovaným první studii rodinného domu. Dne 16. 1. 2014 žalovaní obdrželi čistopis smlouvy o půjčce, která se podepsala 20. 1. 2014. Dne 23. 1. 2014 paní [Anonymizováno] informovala žalované emailem, že s ohledem na jejich příjem a výdaje jim nebude 100% financování pozemku poskytnuto. Další komunikace se týkala řešení možnosti zafinancování koupě pozemku a následné financování výstavby domu ve dvou částech. Dne 24. 4. 2014 žalovaní komunikují s toutéž pracovnicí ohledně toho, zda došlo k zaplacení zálohy ve výši 170 000 Kč, zda tuto částku musí zaplatit ve lhůtě do 20. 3. 2014, jak ve smlouvě sjednáno. Tato komunikace zůstala nejprve bez odezvy, následně sděleno, že je třeba komunikovat s panem [Anonymizováno]. Dne 3. 3. 2014 [Anonymizováno] žalovaným předává druhou studii rodinného domu, dne 22. 4. 2014 třetí studii rodinného domu. Ke dni 16. 5. 2014 žalovaní sdělují, že s ohledem na změnu své osobní situace mají zájem na ukončení smluvního vztahu a vypořádání závazků z tohoto plynoucích. Zároveň vypovídají udělené plné moci. K témuž datu jsou pak žalovaní upozorňováni na nutnost úhrady poskytnuté půjčky panem [Anonymizováno].

8. Po provedeném dokazování soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná směnka byla ve formě blankosměnky podepsána žalovanými k zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce č. 5411301 z 20. 1. 2014, v níž byl sjednán způsob jejího vyplnění. Směnka byla v souladu s dohodou vyplněna. S ohledem na nespornost a abstraktnost nároku ze směnky vůči žalovaným jako solidárním dlužníkům je nárok žalobkyně dán, přičemž žalovaní se nároku mohou bránit jen včas podanými a uplatněnými námitkami do vydaného směnečného platebního rozkazu.

9. Smlouva o půjčce, k jejímuž zajištění sporná směnka sloužila je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., když byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem a žalovanými jako spotřebiteli. Jedná se o smlouvu nepojmenovanou, nikoliv o zápůjčku podle § 2390 o. z., neboť nemá reálnou povahu.

10. Na danou věc je třeba aplikovat nález Ústavního soudu výše uvedený, když skutkový stav projednávané věci je obdobný jako ve věci posuzované ústavním nálezem. Je dána propojenost dalších společností a osoby [Anonymizováno] [Anonymizováno] se žalobkyní. Smlouva o půjčce je obdobou té, která byla předmětem posouzení ústavním nálezem, které jsou prakticky ze stejného časového období. Obě smlouvy pak navazují na předtím uzavřené smlouvy s [Anonymizováno] a týkají se obdobné úhrady zálohy.

11. V řízení bylo prokázáno, že smlouva o půjčce byla uzavřena v souvislosti se smlouvami [Anonymizováno] ze dne 6. 12. 2013. Žalovaní zvolili program financování Nulová hotovost, Cesta, neboť neměli k dispozici své finanční prostředky k zafinancováni pořízení pozemku a stavby rodinného domu. Předpokládali, že jim ES zajistí jejich financování prostřednictvím hypotečního úvěru, přičemž manažerkou financí [Anonymizováno] paní [Anonymizováno] jim byla nabídnuta možnost financovat zaplacení zálohy ve výši 170 000 Kč prostřednictvím nebankovní krátkodobé překlenovací půjčky prostřednictvím žalobkyně. Byli přitom ujišťováni, že jim bude jistina půjčky uhrazena z hypotečního úvěru, k jehož zprostředkování se [Anonymizováno] zavázala. Je přitom nerozhodné, zda k poskytnutí hypotečního úvěru došlo, či nikoliv. Je přitom obtížně představitelné, že by mohla být vrácena ve lhůtě splatnosti (20. 3. 2014). Vzhledem ke krátké lhůtě splatnosti musela žalobkyně od počátku předpokládat, že žalovaní jistinu od počátku neuhradí a dostanou se do prodlení a tím „dojde k aktivaci“ ujednání o „smluvní pokutě“. Při nastavování smluvních podmínek s tím muselo být žalobkyní počítáno, a na předmětné ujednání je tak třeba hledět s ohledem na skutkové okolnosti případu jako na skrytý úrok, tj. na úplatu, kterou věřitel za poskytnutí půjčky nad rámec jistiny obdrží, nikoliv jako na smluvní pokutu. Žalobkyně, jejímž hlavním, ne-li jediným předmětem podnikání je poskytování bezúplatných překlenovacích půjček klientům [Anonymizováno], musela od samého počátku předpokládat, že žalovaní jistinu včas neuhradí, dostanou se do prodlení.

12. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je smlouvou spotřebitelskou, je třeba z úřední povinnosti zkoumat její platnost, resp. neplatnost (srovnej rozhodnutí sp. zn. 5 Cmo 21/2023 Vrchního soudu v Praze). Z obsahu námitek se podává, že žalovaní namítali její rozpor s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Žalobkyně poskytla žalovaným zápůjčku, kterou konstruovala jako bezúplatnou, nicméně v době uzavření smlouvy věděla o nemajetnosti žalovaných a s ohledem na nepřiměřeně krátkou lhůtu splatnosti musela předpokládat, že nedojde k vrácení finančních prostředků. Žalobkyně ve smlouvě deklaruje, že důvodem krátké lhůty splatnosti je nutnost potřeby peněz na jiné její projekty. V rozporu s výše deklarovaným je skutečnost, že termín splatnosti směnky 9. 2. 2017 byl vyplněn s odstupem téměř tří let. Z výše uvedeného vyplývá, že nebylo zájmem žalobkyně vrácení peněz v co nejkratším termínu a že vysoká sjednaná smluvní pokuta je ve skutečnosti skrytým úrokem.

13. Poskytnutím bezúplatné půjčky se žalobkyně snažila vyhnout ust. § 2 písm. c) zák. č. 145/2010 Sb., který v § 18 zakázal použití směnek u spotřebitelských úvěrů.

14. Soudu je z úřední činnosti známo s ohledem na množství vedených sporů u tohoto soudu, vývoj činnosti žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako jejího jednatele a zároveň [Anonymizováno], který v předcházejí době půjčky klientům [Anonymizováno] poskytoval. Jeho činnost a způsob poskytování půjček je realizován vždy v návaznosti na vývoj judikatury soudů vyšších stupňů v obdobných případech. Již jen z prohlášení žalobkyně v žádosti o půjčce vyplývá, že je společností, jejímž hlavním předmětem činnosti je poskytování krátkodobých překlenovacích půjček klientům [Anonymizováno] za účelem výstavby rodinných domů. Taková smlouva je proto pro rozpor s dobrými mravy neplatná podle § 588 o. z.

15. Směnečná dohoda, jež je součástí smlouvy o půjčce, je smlouvou závislou, a proto je i ona neplatná. Nadto je neplatná i pro rozpor s § 18 zák. č. 145/2010 Sb., neboť zajištění směnkou je v takovém případě zakázáno. Žalobci proto právo ze žalované směnky nesvědčí.

16. S ohledem na závěr výše uvedený se již nezabýval obranou žalovaných ve vztahu ke smlouvám uzavřeným mezi nimi a [Anonymizováno] a nezabýval se ani dalšími námitkami uplatněnými účastníky v průběhu tohoto řízení. A neprováděl ani dokazování k takto uplatněným námitkám.

17. O nákladech dosavadního řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšným žalovaným náleží náhrada nákladů za jejich právní zastoupení, jak vyčíslena v bodě 9 napadeného rozsudku.

18. Žalobkyně ve včasném odvolání navrhla napadený rozsudek změnit tak, že ponechá vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti a jí přizná náhradu nákladů za řízení před soudu všech stupňů. Těžištěm nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2337/21 je pokyn soudům nižších stupňů, aby při výkladu smlouvy o půjčce za účelem posouzení, zda se jedná o smlouvu úplatnou či bezúplatnou a zda na ni tudíž dopadají ochranná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru či nikoliv, je třeba zohlednit veškeré pro věc relevantní skutečnosti, a nikoliv vycházet pouze z jazykového výkladu, který je v rozporu s teleologickým výkladem, průběhem předsmluvních ujednání všech smluv, které stěžovatelé s předmětnými společnostmi uzavřeli, jako celku a zabývat se námitkovou obranou stěžovatelů plynoucí z jejich vztahů s [Anonymizováno] a její faktickou provázaností s vedlejší účastnicí. V každém případě musí mít na zřeteli, že jeho úkolem je nejen respektovat právo jako takové, ale také to, že výklad a aplikace musí vždy směřovat ke spravedlivému výsledku a spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky. Realitou je, že [Anonymizováno] na základě objednávky žalovaných ve smlouvě o dílo pro ně realizovala v období od ledna do dubna 2014 přípravné práce ke stavbě rodinného domu spočívající v realizaci tří studií rodinného domu. Již z tohoto plyne, že žalobkyně ani [Anonymizováno] nejednali ve vztahu k žalovaným nepoctivě. Žalovaní na směnku ničeho nezaplatili a je naopak nemravné jejich jednání spočívající v nevrácení půjčených finančních prostředcích. Spolupráce žalovaných s [Anonymizováno] byla ukončena na základě jejich rozhodnutí stavbu nerealizovat, což žalobkyně ani [Anonymizováno] nepředpokládali. Byli to tak žalovaní, kteří svým rozhodnutím se ocitli v prodlení s úhradou půjčky. Nevrácení půjčky a vznik nároku na smluvní pokutu je proto spravedlivé přičíst k tíži žalovaných, kteří změnili svůj záměr k výstavbě. Nelze tak dospět k závěru, že by projednávaná věc se významně neodlišovala od situace posuzované ústavním nálezem. Žalobkyně dále zrekapitulovala skutkové okolnosti projednávané věci, ze kterých dovozuje, že to byli žalovaní, kteří neposkytli žalobkyni potřebnou součinnost, když z důvodů na jejich straně nedošlo k vrácení půjčky. Není pravdou, že by byli uvedeni v omyl ohledně podmínek poskytnutí půjčky, byli si vědomi následků nevrácení půjčky. Z důvodů na jejich straně a nesoučinnosti nedošlo k uzavření hypotečního úvěru, z nějž měla být půjčka uhrazena. Bylo domluveno, že půjčka bude refinancována současně s úvěrem na pozemek, kdy vyřízení bylo závislé na součinnosti žalovaných, k čemuž nedošlo s ohledem na změnu jejich plánů a ukončení smlouvy se společností [právnická osoba]. Smlouva s touto společností byla sjednána zcela samostatně, nezávisle na žalobkyni či [Anonymizováno]. Bylo tak zcela vyloučeno, aby žalobkyně nebo [Anonymizováno] nějak ovlivnili nabytí předmětných pozemků. Soud prvního stupně se však těmito okolnostmi vůbec nezabýval.

19. Žalovaní navrhli potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Od počátku namítají, že žalobkyni ničeho nedluží, neboť jim nebylo ničeho poskytnuto, a to ani žalobkyní, ani [Anonymizováno]. Půjčku nebylo nutné čerpat. Na posuzovanou věc je třeba aplikovat nález Ústavního soudu z 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21. Je dána nutnost aplikace ustanovení o spotřebitelském úvěru, což vylučuje použití směnky jako zajišťovacího institutu. Žalobkyně situace po ukončení spolupráce v květnu 2014 zneužila a neměla zájem ji řešit ani navrženou dohodou o generálním narovnání, protože chtěla věc řešit až s odstupem let, jako v obdobných případech, kdy smluvní pokuta dosáhla maximální výše. Požadovaný úrok je třeba považovat za lichevní úročení. Požadovaná smluvní pokuta je skrytým úrokem. Tímto způsobem byl obejit zákon o spotřebitelském úvěru, což žalovaní namítli ve včasných námitkách. Žalovaní poukazují na závěr Nejvyššího soudu, který ve svém rozhodnutí konstatoval, že v posuzované věci je v podstatných znacích dán soulad s nálezem Ústavního soudu. Poukázali rovněž na propojení žalobkyně a [Anonymizováno] prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nelze také přehlédnout, že dané společnosti i Davida Mencla zastupuje stejná advokátní kancelář. Žalovaní byli nuceni žalobkyni po vydání rozsudku odvolacího soudu z 24. 7. 2020, č. j. 2 Cmo 178/2019 uhradit částku 868 000 Kč, kterou se nyní domáhají žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaní byli ochotni uhradit protistraně v roce 2014 částku 50 000 Kč oproti vydání směnek v rámci dohody o narovnání, což žalobkyně ignorovala. Žalobkyně úmyslně překrucuje fakta projednávané věci. Žalovaní setrvávají na svých námitkách, kdy žalobkyně nepřiměřeně a nemravně úročí údajnou půjčku prostřednictvím smluvní pokuty, její jednání je lichevní, čímž je nepochybně přenechání peněz za přemrštěný úrok. Žalobkyně také několik let otálela s doplněním blankosměnky za účelem maximalizace zisku. Nesolventnost klientů i v obdobných věcech je zřejmá i z toho, že se jednalo o program Nulová hotovost. Poukázali na to, že u spotřebitelských smluv je posuzování jejich platnosti vázáno na úřední povinnost a nelze je zkoumat pouze k námitkám do vydaného směnečného platebního rozkazu. K otázce ceny případně poskytnutých plnění žalobkyní žalovaným předložili znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa]. Smlouvy [Anonymizováno] byly uzavřeny v roce 2013, a bylo je třeba posoudit podle staré právní úpravy, tj. dle zák. č. 40/1964 Sb. V takovém případě platilo, že bylo možné od smlouvy odstoupit bez udání důvodu. Žalovaní již ve směnečných námitkách uvedli, že zjistili nereálnost přislíbeného financování stavby žalobkyní, resp. [Anonymizováno]. Návrh na financování formou půjčky a hypotečního úvěru pro ně nebyl výhodný a neodpovídal původním příslibům, proto byla jednání následně ukončena. Pokud se následně žalovaní dozvěděli z medií negativní informace o činnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], nelze se jim divit, že o další spolupráci neměli zájem. Je přitom nerozhodné, že měli další důvody pro ukončení spolupráce na jejich straně. Je třeba připomenout, že [Anonymizováno] vyúčtovali údajně provedené práce částkou 21 902 Kč, znalec pak částkou 5 089 Kč a žalobkyně požaduje zaplacení 541 174 Kč. Smluvní pokuta v dané věci nemůže plnit funkci preventivní, uhrazovací či sankční, neboť s údajně půjčenou částkou 170 000 Kč reálně disponoval [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nemůže jít k tíži žalovaných, že pozemky, na nichž měla být stavba realizována nebyly svým charakterem stavební a neexistovala k nim přístupová cesta.

20. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, 212a o. s. ř., i řízení která mu předcházela a dospěl k následujícím závěrům.

21. Soud prvního stupně se po zrušení věci odvolacím soudem zabýval otázkou toho, zda na danou věc je možné aplikovat závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu z 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21 a zda jsou dány okolnosti, z nichž tento soud vycházel.

22. Ústavní soud ve svém nálezu vyšel ze zjištění, že smlouva o půjčce uzavřená v souvislosti se smlouvami SOS uzavřenými mezi stěžovateli a [Anonymizováno] v rámci programu Nulová Hotovost, v jehož rámci [Anonymizováno][Anonymizováno]proklamovaly, že při realizaci výstavby rodinného domu není třeba disponovat žádnými vlastními finančními prostředky, neboť klientům bude poskytnuta krátkodobá překlenovací půjčka zcela bez úroků a poplatků, která bude následně uhrazena s prostředků poskytnutých bankou na základě hypotečního úvěru, který stěžovatelům poskytnut nebyl. I pokud by se tak stalo, lze si jen obtížně představit, že by „půjčka“ byla vrácena při její splatnosti, neboť záloha ve výši 170 000 Kč byla účelově vázána tak, že bude vyplacena na účet [Anonymizováno], která ji použije účelově na pořízení projektové dokumentace pro výstavbu rodinného domu. Kompletaci žádosti stěžovatelů o poskytnutí hypotéčního úvěru bylo přitom možné provést a předat bance k posouzení až po vyhotovení projektové dokumentace. Podle Ústavního soudu i v případě, že by se v průběhu celého procesu nevyskytly žádné problémy, nebylo možné posouzení žádosti o hypotéční úvěr bankou, uzavření hypotéční smlouvy a doložení splnění podmínek pro čerpání hypotečního úvěru a uvolnění finančních prostředků bankou realizovat ve lhůtě dvou měsíců tak, aby se stěžovatelé nedostali do prodlení se zaplacením půjčky. Přisvědčil závěrům obecných soudů ohledně vymezení rozdílu mezi úrokem a smluvní pokutou, uzavřel však, že v této věci musela žalobkyně od počátku předpokládat, že se stěžovatelé dostanou do prodlení s vrácením půjčky a dojde k aktivaci ujednání o smluvní pokutě, na niž je vzhledem k okolnostem třeba hledět jako na skrytý úrok, nikoliv smluvní pokutu. Ústavní soud uložil obecným soudům, aby se při výkladu smlouvy o půjčce a jejím posouzení z hlediska úplatnosti, relevantní z hlediska případné aplikace ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zabývaly při provázanosti žalobkyně a dalších společností námitkami žalovaných i ve vztahu k [Anonymizováno], zohlednily všechny relevantní skutečnosti, tj. obsah smluvních ujednání všech smluv uzavřených mezi žalovanými a žalobkyní a mezi žalovanými a[Anonymizováno][Anonymizováno], včetně předsmluvních ujednání těchto smluv se týkajících.

23. Obstojí závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně a [Anonymizováno] jsou dceřinými společnostmi [právnická osoba]., které jsou kapitálově a osobně propojené osobou [Anonymizováno] [Anonymizováno].

24. Námitky, jak žalovanými uplatněny proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, zahrnují také námitkovou obranu, ze které při svém rozhodování vycházel Ústavní soud ve svém nálezu výše uvedeném.

25. Obstojí závěr soudu prvního stupně, že žalovaní se žalobcem uzavřeli dne 20. 1. 2014 smlouvu o půjčce na částku 170 000 Kč se splatností 20. 3. 2014, a to v souvislosti se smlouvou SOS uzavřenou s [Anonymizováno] dne 6. 12. 2013. Ve smlouvě o půjčce nebylo sjednáno žádné úročení, ale pro případ nesplacení půjčky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně. Smlouvy [Anonymizováno] byly sjednány v programu Nulová hotovost, kde budoucí zhotovitel deklaroval, že pro realizaci výstavby rodinného domu není nutné disponovat žádnými finančními prostředky. V projednávané věci pak mělo být zajištěno i financování koupě pozemku. Oboje pak formou hypotečního úvěru, když bylo počítáno s jeho výši přesahující 5 000 000 Kč. Žalovaní byli ujišťováni, že jim prostředky budou poskytnuty, k čemuž nedošlo. Z podnětu zaměstnankyně [Anonymizováno] jim pak bylo nabídnuto financování zálohy ve výši 170 000 Kč nebankovním úvěrem (půjčkou) poskytnutou žalobkyní, s krátkou dobou splatnosti (dva měsíce). Za situace, kdy žalobkyni byly známy finanční poměry žalovaných (viz vyplněný dotazník) a tito sdělovali, že nedisponují žádnými volnými finančními prostředky (s ujištěním, že bude možné půjčku zaplatit z hypotečního úvěru) a s ohledem na krátkou dobu splatnosti půjčky, muselo být žalobkyni zřejmé, že není reálné vrácení půjčky ve sjednaném termínu a musela si být vědoma, že tak bude možné realizovat ujednání o smluvní pokutě. S ohledem na vědomost žalobkyně o majetkových poměrech žalovaných pak muselo jí být zřejmé, že žalovaným těžko může být s ohledem na jimi doložené příjmy poskytnut hypotéční úvěr ve výši cca 5 000 000 Kč. To vše ještě umocněno tím, že prakticky jediným předmětem podnikání žalobkyně bylo poskytování půjček klientům [Anonymizováno]. Půjčka byla poskytnuta na přípravu projektové dokumentace. Teprve po jejím zkompletování však bylo možné požádat banku o hypotéční úvěr.

26. Obstojí i závěr, že žalobkyni (jako poskytovateli půjčky) muselo být zřejmé, že půjčka nebude zaplacena, je proto nutné na ujednání o smluvní pokutě hledět jako na skrytý úrok, a nikoliv ujednání o smluvní pokutě. Na smlouvu o půjčce je proto třeba hledět jako na smlouvu úplatnou. Tento závěr má podklad v provedeném dokazování a respektuje závěry vyjádřené v ústavním nálezu výše uvedeném.

27. Smlouva o půjčce byla uzavřená mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanými jako spotřebiteli. S ohledem na datum jejího uzavření je nutné ji podřídit režimu zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jak výše uvedeno, smluvní pokutu sjednanou v této smlouvě je nutné považovat za skrytý úrok. Platí proto, že je v rozporu s § 2 písm. c) citovaného zákona a v takovém případě je zajištění směnkou ve smyslu § 18 zakázáno. Sjednaná směnečná smlouva je z toho důvodu pro rozpor se zákonem neplatná.

28. S ohledem na závěr výše uvedený bylo nadbytečné se zabývat ostatními námitkami, jak žalovanými uplatněny a nebylo nutné se zabývat ani otázkami souvisejícími s navazujícími smlouvami SOS uzavřenými mezi žalovanými a ES.

29. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost potvrdil podle § 219 o. s. ř. včetně výroku o nákladech řízení za dosavadní řízení, dle kterého mají v dosavadním řízení úspěšní žalovaní nárok na náhradu nákladů řízení za dosavadní řízení (řízení před soudem prvního stupně, odvolací a dovolací řízení) podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

30. O nákladech tohoto odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst.1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v odvolacím řízení úspěšným žalovaným náleží náhrada za jejich právní zastoupení v odvolacím řízení. Jsou splatné k rukám právního zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. Náklady odvolacího řízení jsou představovány odměnou za právní zastoupení žalovaného 1. za dva úkony právní služby po 8 400 Kč (vyjádření z 27. 5. 2024, jednání u odvolacího soudu dne 9. 12. 2024 podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g), § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT), dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), ½ náhrady za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu 6x 100 Kč, tj. 600 Kč (§ 14 odst. 1 AT), ½ jízdného za cestu k odvolacímu soudu ve výši 1 530 Kč (2x170 km/1 km/9 Kč/osobním automobilem Renault Talisman RZ [SPZ]/7,5 l/100 km/, 21% DPH ve výši 4 101,30 Kč, tj. celkem 23 631,30 Kč, odměnou za právní zastoupení žalovaného 2. za dva úkony právní služby po 8 400 Kč (vyjádření z 27. 5. 2024, jednání u odvolacího soudu dne 9. 12. 2024 podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g), § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT), dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), ½ náhrady za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu 6x 100 Kč, tj. 600 Kč (§ 14 odst. 1 AT), ½ jízdného za cestu k odvolacímu soudu ve výši 1 530 Kč (2x170 km/1 km/ 9 Kč/ osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ]/7,5 l/100 km/, 21% DPH ve výši 4 101,30 Kč, tj. celkem 23 631,30 Kč.