o zaplacení 135 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. června 2023, č. j. 39 Cm 130/2021-145

1. Napadeným rozsudkem zrušil soud prvního stupně svůj před tím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 21.12.2021, č. j. 39 Cm 130/2021-32, kterým vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 135 000 Kč s úrokem 6% od 5.10.2020 do zaplacení a odměnou 450 Kč. Uložil žalobkyni nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 66 212 Kč.

2. Nárok uplatněný v tomto řízení vychází z vlastní směnky vystavené žalovaným dne 4.9.2020 na řad [Anonymizováno] [Anonymizováno] na částku 135 000 Kč splatnou dne 5.10.2020 v [adresa]. Směnka byla dne 7.12.2020 indosována na žalobkyni. Žalovaný ani přes písemnou výzvu ničeho nezaplatil.

3. Žalovaný proti soudem prvního stupně vydanému směnečnému platebnímu rozkazu uplatnil včasné námitky. Namítal, že podpis výstavce sporné směnky není jeho pravým podpisem. Dále uváděl, že si není vědom žádného důvodu dané směnky, když ani [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ani společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., jejímž je [adresa] [Anonymizováno] jednatelem, nikdy nic nedlužil. Mimoto jeho pracovní poměr u uvedené společnosti skončil v roce 2016. Namítal rovněž neplatnost předmětné směnky, když spatřuje rozdíl mezi označením měny v souvislosti s ciferným vyjádřením směnečného penízu, když toto označení čte jako „GT“ a slovním údajem „koruna česká“.

4. Žalobkyně v průběhu námitkového řízení ohledně důvodu směnky uváděla, že žalovaný jako zaměstnanec společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. v pozici řidiče mezinárodní kamionové dopravy svévolně porušil předpisy, načež mu byla při silniční kontrole udělena pokuta. Protože žalovaný neměl prostředky na úhradu pokuty, obrátil se o pomoc telefonicky na uvedenou společnost. Protože hrozilo nedodržení smluvních podmínek ve vztahu ke spediční společnosti a dalším společnostem, jednatel společnosti [adresa] Brůna pokutu uhradil pod slibem, že žalovaný uhrazenou částku vrátí. Po návratu žalovaného z cesty byla sepsána předmětná směnka. Toho byli přítomni svědci, které navrhoval vyslechnout.

5. Soud prvního stupně rozhodoval ve věci napadeným rozsudkem již podruhé, když rozsudek soudu prvního stupně ze dne 28.11.2022, č. j. 39 Cm 130/2021- 122 byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 4.5.2023, č. j. 2 Cmo 21/2023-130. Podstatou zrušovacího usnesení byl závěr odvolacího soudu o tom, že soud prvního stupně v odůvodnění původního rozsudku dospěl k závěru, že předmětná směnka měla zajišťovat nárok v souvislosti s pracovním poměrem žalovaného u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. (IČO [IČO]), u níž žalovaný pracoval jako řidič mezinárodní kamionové dopravy, a která za něj měla zaplatit pokutu související s jeho přestupkem v zahraničí, přičemž zajištění pracovněprávního vztahu směnkou je neplatné. Podle závěru odvolacího soudu taková námitka, ze strany žalovaného, před zákonnou koncentrací řízení nezazněla, když žalovaný pouze namítl, že předmětnou směnku nepodepsal, mezi ním a remitentem směnky nebyly žádné vztahy, přičemž kauza směnky byla zmíněna žalobkyní až později, a to v souvislosti s jejím návrhem na výslechy svědků, ze kterých mělo být prokázáno, že žalovaný směnku podepsal. Námitka, že směnka zajišťuje práva z pracovněprávního vztahu nebyla tedy součástí včasných námitek ze strany žalovaného. Odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení uzavřel, že jedinou včasnou námitkou byla námitka žalovaného, že podpis výstavce na sporné směnce není jeho podpisem. Vzhledem k tomu, že závěr znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno] Čulíka nebyl důkazem, který by prokázal pravost podpisu žalovaného na směnce, bylo na žalobci, aby prokazoval a za tímto účelem navrhl další důkazy, když předmětný znalecký posudek, podpis výstavce na směnce neoznačil ze zjevné falzum. To však soud prvního stupně žalobkyni v řízení neumožnil. Uvedené bylo důvodem pro zrušení v pořadí prvního rozsudku soudu prvního stupně s tím, že soudu bylo uloženo doplnit dokazování.

6. Po zrušení věci soud prvního stupně vyšel jednak ze zjištění, jak byly v řízení zjištěny a doplnil dokazování ve smyslu pokynu odvolacího soudu svědeckými výpověďmi ([adresa] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci učinil soud prvního stupně následující závěry. V řízení nebylo bez pochybností prokázáno, že žalovaný podepsal listinu datovanou dnem 4.9.2020 předloženou žalobkyní jako směnku vlastní v daném řízení. Za nevěrohodnou měl především výpověď svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to zejména k přihlédnutím k rozporům v jeho výpovědi. Svědci uvedli, že celou směnku vyplnil svědek [Anonymizováno], tedy včetně data (4.9.2020) a místa vystavení ([adresa]), současně potvrdili, že podpisu měla být přítomna Veronika Brůnová, která však 19.9.2019 zemřela. Tento jednoznačný rozpor nebyl schopen svědek vysvětlit, ostatně ani ostatní svědci nebyli schopni vysvětlit, jak mohla být směnka podepsána dne 4.9.2020 v [adresa], když v té době již nežila [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyl společníkem [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyla již zaměstnána u HG. [Anonymizováno] [Anonymizováno] nepodpořila ani verzi svědka [Anonymizováno] o tom, že k podpisu směnky došlo na kapotě jeho vozidla, ani tvrzení, že namísto žalovaného zaplatil společnosti HG částku odpovídající směnečné pohledávce, přičemž tvrdila, že k zaplacení pokuty za žalovaného mělo dojít v roce 2015 nebo 2016, nikoli v roce 2020, jak by vyplývalo z tvrzení svědka [Anonymizováno] a o tom, že směnka byla podepsána v tom týdnu, kdy byl propuštěn ze zadržení a vrátil se do Čech. Svědkyně [Anonymizováno] nedokázala popsat, za jakých okolností k podpisu směnky došlo, přičemž podpis na kapotě vozidla, u něhož měly být kromě žalovaného přítomny další čtyři osoby, je skutečností dobře zapamatovatelnou. Podpis v takových podmínkách je nutné považovat za nestandartní v nepříznivých podmínkách. Takovou možnost však vyloučil znalec a tím i možnost bezděčného komoleného podpisu. Muselo by se jednat o podpis komolený, což vyloučil svědek [Anonymizováno], který uvedl, že žalovaný podepsal směnku rychle a bez okolků. V řízení tedy nebylo prokázáno, že předmětnou směnku žalovaný skutečně podepsal. Vyloučena byla možnost, že by se původně jednalo o blankosměnku, když svědci shodně uvedli, že směnečný formulář měl být vyplněn před podpisem směnky. Pokud bylo argumentováno tím, že žalovaný mohl podepsat jinou směnku, nejedná se o podstatnou skutečnost, když v řízení byla uplatněna pouze listina vystavená dne 4.9.2020. S tímto závěrem pak koresponduje závěr o tom, že námitka stran neplatnosti směnky pro neexistenci pravého podpisu výstavce je důvodná a proto soud přistoupil ke zrušení směnečného platebního rozkazu. Pokud jde o důkazní břemeno soud prvního stupně ještě uvedl, že žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. jiné důkazy neoznačila vyjma výslechu žalovaného, který však se svou výpovědí nesouhlasil. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti rozsudku se včas odvolala žalobkyně a navrhla jeho změnu tak, že směnečný platební rozkaz bude ponechán v platnosti a žalobkyni bude přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně má za to, že svědecké výpovědi prokázaly, že žalovaný směnku podepsal, a rozcházejí se pouze v určení data a místa vystavení směnky. Skutečnost, že na směnce je uvedené jiné datum než datum vystavení a jiné místo vystavení, je možná a nezpůsobuje neplatnost směnky. Žalobkyně má za prokázané, že žalovaný směnku podepsal, neboť v tomto se svědecké výpovědi shodují a shodují se i v tom, že směnka žalovaným podepsaná se nemohla ztratit či nemohla být zaměněna s jinou směnkou. Výslovně žalobkyně napadá výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, když nesouhlasí s počtem náhrady přiznané za 8 úkonů právní služby. Má za to, že v tomto rozsahu je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný, když chybí konkrétní výčet úkonů, za které byla náhrada nákladů řízení přiznána. Podle žalobkyně by případně měla být náhrada přiznána pouze za tři úkony právní služby, tj. za vyjádření k odvolání žalobkyně a dva úkony za účast na jednání.

9. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že ze svědeckých výpovědí bylo zjištěno, že žalovaný podepsal předmětnou směnku. Výpovědi svědků byly rozporné a ani z jedné výpovědi nebylo možné dovodit, že by byla podepsána směnka, která je předmětem tohoto sporu. Pokud žalobkyně tvrdí, že na směnce je jiné datum a místo vystavení a z tohoto důvodu nemůže být směnka neplatná, žalovaný upozornil na to, že nikdo netvrdil, že je směnka neplatná. Tvrzeno bylo, že nebyla žalovaným podepsána. Ostatně uvedený rozpor v datu vystavení směnky jen umocňuje závěr o jejím nepodepsání. Svědci se shodli na tom, že směnka byla již předvyplněna a nemohla být podepsána v časovém úseku podpisu směnky, který svědci datovali okolo roku 2016, když žalovaný ukončil zaměstnání u společnosti. Žalobkyně nebyla v řízení schopna prokázat, že žalovaný směnku podepsal. I pokud by soud uvěřil značně nevěrohodným výpovědím svědků, tak by z nich bylo možné uzavřít pouze to, že žalovaný podepsal jinou směnku, s jistotou však nikoli směnku, která je předmětem tohoto řízení. Pokud jde o výhrady žalobkyně k výši přiznané náhrady nákladů řízení, žalovaný v odvolání specifikuje úkony, za které požaduje přiznání náhrady. V závěrečné části svého vyjádření žalovaný ještě konstatuje, že odvolání žalobkyně nelze formulovat tak, že pro případ, že by bylo odvolání proti výroku I. zamítnuto, tak žalobkyně napadá rozsudek II., když není možné odvolání formulovat alternativně. Dává k úvaze, zda by nebylo namístě odvolání žalobkyně upřesnit.

10. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 214 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

11. Vyšel při tom z okolností, které vyšly najevo z dokazování, jak bylo provedeno soudem prvního stupně včetně jeho doplnění po zrušení prvního rozsudku soudu. Setrval na svém původním stanovisku o obsahu námitek žalovaného za situace, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že směnečný platební rozkaz vydaný soudem prvního stupně v této věci zřetelně uvádí, že námitky proti němu je nutno podat ve lhůtě patnácti dnů a že musí být odůvodněné a že musí obsahovat vše, co žalovaný proti rozkazu namítá.

12. Tedy námitky vymezují předmět následného námitkového řízení. Proto musí podle § 175 odst. 1 o. s. ř. obsahovat všechny skutky, na kterých žalovaná strana do budoucna hodlá stavět svoji obranu. Žalovaná strana není povinna jí v námitkách uváděné skutky nijak právně kvalifikovat, nemusí vůbec uvádět žádné právní předpisy ani žádnou judikaturu. Vždy tak samozřejmě činit může, aniž k tomu je jakkoliv povinná. Skutky, které v námitkách nezmíní, nelze v budoucnu doplňovat. Ke skutkům, které jsou v námitkách vytýčeny, je možné i po uplynutí námitkové lhůty toliko přinášet skutečnosti, které v námitkách označený skutek dotvářejí.

13. Žalovaný ve včasných námitkách popíral, že by mezi ním a [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]anebo mezi ním a společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. byly jakékoliv vztahy, které by odůvodňovaly vydání předmětné směnky. V části V. námitek žalovaný sice zmiňuje, že byl v zaměstnaneckém poměru k uvedené společnosti, ale i v této souvislosti jednoznačně popírá, že by mu vznikl jakýkoliv dluh, který by jakkoliv odůvodňoval kauzu sporné směnky. Důvod směnky přinesla žalobkyně a to až v rámci námitkového řízení. Stalo se tak ovšem v souvislosti s jejím návrhem na výslechy svědků, když prostřednictvím popisu důvodu směnky dovozovala, jak a proč se tito svědci účastnili podpisu sporné směnky. Tedy, i kdyby bylo pravdou, že sporná směnka zajišťuje práva z pracovně právního poměru, jak uzavřel soud prvního stupně, nebyla taková okolnost součástí včas podaných námitek. Ostatně žalovaný tuto okolnost neuváděl nikdy a i v odvolání jakoukoliv kauzu sporné směnky nadále popírá. Soud prvního stupně tedy postavil svoje první rozhodnutí ve věci na námitce, kterou žalovaný neuplatnil nejen včas, nýbrž vůbec nikdy.

14. Uvedené bylo také důvodem pro zrušení v pořadí prvního rozsudku soudu a jeho vrácení k dalšímu řízení s tím, že je třeba dát možnost žalobkyně, aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení o tom, že směnku žalovaný podepsal, když závěr znaleckého posudku znalce [tituly před jménem][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyl dostatečně průkazným, když nepotvrdil pravý podpis žalovaného, ale podpis na sporné směnce neoznačil za jednoznačné falzum. Proto bylo namístě umožnit žalobkyni, aby dalším dokazováním prokázala, že se skutečně jedná na sporné směnce o podpis žalovaného, byť záměrně pozměněný oproti tomu, jak se běžně podepisuje. Tuto možnost zmíněný znalecký posudek považuje za jedno z možných vysvětlení.

15. Soud prvního stupně předepsaným způsobem postupoval, doplnil dokazování svědeckými výpověďmi svědka [Anonymizováno], [Anonymizováno] a svědkyně [Anonymizováno].

16. Odvolací soud se ztotožnil s rozsahem provedeného dokazování, když z obsahu spisu se podává, že žalobkyně byla podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o povinnosti navrhnout důkazu k prokázání pravosti podpisu žalovaného na směnce. Navržené důkazy byly soudem provedeny, vyjma výslechu žalovaného, když tento se svou účastnickou výpovědí nesouhlasil.

17. Odvolací soud vyšel ze zjištění učiněných soudem prvního stupně a v plném rozsahu se ztotožnil s jeho závěrem o tom, že nebylo v řízení prokázáno, že podpis na směnce je pravým podpisem žalovaného. Vycházeno bylo ze zjištění učiněných ze znaleckého posudku ze dne 14.9.2022, č. 935/2022 ve spojení se zjištěními z výslechů shora již jmenovaných svědků.

18. Zjištění soudu prvního stupně z jednotlivých výpovědí odpovídají jejich zachycení v přepisech zvukových záznamů, jak jsou obsahem spisu a odvolací soud z nich vycházel, stejně jako ze zjištění soudu prvního stupně, jak byla konstatována z listinných důkazů.

19. Pokud jde o podané odvolání, je více než zřejmé, že je podáno proti rozsudku soudu prvního stupně jako celku. Nevykazuje žádné vady, když pod bodem III. jsou uvedeny výhrady žalobkyně, která se neztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, že nebylo prokázáno, že žalovaný předmětnou směnku podepsal. Žalobkyně setrvala na opaku, tedy na tvrzení, že žalovaný naopak předmětnou směnku podepsal a tuto skutečnost má za prokázanou provedenými důkazy. Jestliže v další části podaného odvolání pod bodem III. napadá výslovně výrok o nákladech řízení a činí tak pro případ, že by odvolací soud nevyhověl jejímu návrhu na změnu rozsudku, nejedná se o alternativní petit, jak uvedl žalovaný, nýbrž pouze o výhrady žalobkyně k výši přiznané náhrady. Navíc odvolací soud přezkoumává vždy výrok o nákladech řízení, tedy v rámci přezkumu podaného odvolání do rozsudku, z úřední povinnosti a v případě, že o náhradě nákladů řízení nebylo rozhodnuto správně, přistoupí ke změně této části rozsudku.

20. Pokud jde o věcnou stránku podaného odvolání, odvolací soud se zcela ztotožnil se soudem prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno, a to zejména znaleckým posudkem ve spojení s výslechy svědků, že by žalovaný předmětnou směnku skutečně podepsal. Situace, kdy by se snad mělo jednat o blankosměnku, byla vyloučena, když vyslýchaní svědci shodně tvrdili, že směnka, kterou žalovaný měl podepsat, byla již předvyplněná a to svědkem [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Předmětná směnka je opatřena datem vystavení 4.9.2020 s datem splatnosti tam uvedené částky 135 000 Kč 5.10.2020. Jiná směnka nebyla v řízení žalobkyní ani tvrzena ani předložena.

21. Odvolací soud se ztotožnil s vyhodnocením výpovědi svědka Miroslava Brůny jako rozporné a vedoucí k pochybnostem o věrohodnosti jeho výpovědi. Svědci shodně vypověděli, že podpisu směnky měla být, kromě jiných osob, přítomna i [Anonymizováno] [Anonymizováno] a mělo se tak stát v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] však zemřela dne 19.9.2019. Za situace, že směnku předvyplnil [adresa] [Anonymizováno], tedy včetně data 4.9.2020 a místa vystavení [adresa] a i on tvrdil, že podpisu směnky byla přítomna [Anonymizováno] [Anonymizováno], bylo na něm, aby předmětný rozpor vysvětlil. Z jeho výpovědi se takové vysvětlení nepodává. Pokud by snad směnka měla být podepsána na kapotě vozidla, pak tuto verzi nepodpořila svědkyně [Anonymizováno], když si nebyla jistá. V této souvislosti se jeví zcela logickým výstup soudu prvního stupně, který uvedl, že podpis směnky na kapotě vozidla za přítomnosti dalších minimálně čtyř osob, je situace dostatečně zapamatovatelná. Navíc soud prvního stupně podle názoru odvolacího soudu uvažoval správně, když zjištění z jednotlivých výpovědí propojil se závěry znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a uzavřel, že podpis na kapotě vozidla se rovná situaci vyhotovení podpisu za nepříznivých podmínek. Tuto variantu možného podpisu znalec vyloučil, když vyloučil variantu bezděčně zkomoleného podpisu žalovaného. Muselo by se tedy jednat o úmyslně komolený podpis, což je situace, kterou vyloučil sám svědek [Anonymizováno], když uvedl, že žalovaný podepsal směnku rychle a bez okolků.

22. Na základě uvedeného je proto správný závěr soudu prvního stupně, že nebylo v řízení prokázáno, že podpis žalovaného na předmětné směnce je jeho pravým podpisem. Další důkazy k prokázání pravosti podpisu nebyly žalobkyní navrženy, ani po poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Výslech žalovaného jako účastníka řízení nebyl proveden, když tento se svým účastnickým výslechem nesouhlasil. Pokud se žalobkyně bránila tím, že jiné datum a místo vystavení směnky nezpůsobuje neplatnost směnky, takové tvrzení je jistě pravdivé. Předmětem dokazování v dané věci byla však otázka pravosti podpisu žalovaného na předmětné směnce.

23. Pokud jde o výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů, jak byly přiznány ve výroku II. napadeného rozsudku, tyto odpovídají obsahu spisu. Žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem na základě plné moci, který v řízení před soudy obou stupňů vykonal celkem 8 úkonů právní služby, které sloužily k účelnému uplatňování a bránění práva na straně žalovaného. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu takto vynaložených nákladů řízení. Soud prvního stupně správně určil výši odměny za jeden právní úkon částkou 6 540 Kč podle § 7, §11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu a přiznal žalovanému náhradu za všech 8 vyúčtovaných úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, účast na jednání dne 11.4.2022, 28.11. 2022, 7.6.2023 – 2 úkony, vyjádření ze dne 7.10.2022, vyjádření k odvolání ze dne 19.1.2023). Přiznal dále správně i 8 náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhradu za 21% DPH ve výši 11 492 Kč. Celkem se jedná o 66 212 Kč. Tato částka byla také soudem prvního stupně přiznána a bylo i odvolacím soudem uzavřeno, že byla určena ve správné výši.

24. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

25. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, právo na jejich náhradu svědčí zcela úspěšnému žalovanému a je třeba o nich rozhodnout podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému přísluší náhrada za dva úkony právní služby po 6 540 Kč podle § 7, §11 odst. 1 advokátního tarifu (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 23.1.2024), 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání odvolacího soudu na trase [Jméno advokáta C] - [adresa] a zpět ve výši 2 826 Kč, náhrada za ztrátu času v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč a náhrada za 21% DPH ve výši 3 364,26 Kč. Celkem se jedná o 20 940,26 Kč.