o zaplacení 9 109 679,46 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. listopadu 2020, č. j. 34 Cm 483/2017-127

Proti tomuto usnesení se žalovaný včas odvolal a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, že odvolací soud vysloví místní nepříslušnost soudu prvního stupně a věc postoupí Krajskému soudu v Brně. Uvedl, že dohodu o místní příslušnosti dovodil soud prvního stupně ze sporné směnky, ohledně ní však bylo včas namítnuto, že ji nepodepsal. Dohoda o místní příslušnosti soudu prvního stupně se na něj proto nevztahuje. Žalovaný vyslovil nesouhlas s tím, aby tuto věc projednával soud vzdálený 280 km od jeho bydliště, když dojíždění k němu mu neumožňuje ani jeho zdravotní stav a ani jeho finanční poměry. Setrval na tom, že místně příslušným je Krajský soud v Brně.

Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného usnesení. Uvedla, že žalovaný je smluvní stranou dohody o vyplnění směnky, jejíž součástí je rovněž ujednání podle § 89a o. s. ř. Pokud jde o pravost podpisu žalovaného na směnce, tato již byla v řízení osvědčena znaleckým posudkem.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání žalovaného nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).

Podle ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř., a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.

Podle ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle § 105 odst. 2 a 3 o. s. ř.; jinak námitku usnesením zamítne.

Z obsahu spisu se podává, že směnečným platebním rozkazem ze dne 24. 10. 2017, č. j. 34 Cm 483/2017-32, vyhověl soud prvního stupně žalobě ze dne 25. 9. 2017, kterou se žalobkyně proti žalovanému (původně žalovaný 2.) a proti [Anonymizováno], narozenému dne [Anonymizováno] (původně žalovaný 1.) domáhala zaplacení směnečné pohledávky ve výši 9 109 679,46 Kč s příslušenstvím a odměnou. Žalovaný napadl směnečný platební rozkaz včasnými námitkami, v nichž námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích nevznesl. Tato námitka jím byla uplatněna až v podání ze dne 9. 11. 2020 (založeno na čísle listu 124 spisu), tedy v rozporu s ustanovením § 105 odst. 1, třetí věta o. s. ř., neboť v případě směnečného rozkazního řízení se námitkou místní nepříslušnosti lze zabývat jen tehdy, je-li obsažena ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, které je třeba považovat za první úkon žalovaného ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1, třetí věta o. s. ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. 12 Cmo 316/2008, uveřejněné v časopise Obchodní právo číslo 3, ročník 2010, strana 34, a publikované v ASPI pod ID LIT51508CZ).

Vzhledem k tomu, že námitka místní nepříslušnosti vznesená žalovaným je námitkou opožděnou, nebylo třeba posuzovat, zda byla sjednána místní příslušnost soudu prvního stupně postupem podle ustanovení § 89a o. s. ř., tedy, zda tato vyplývá z dohody o vyplnění blankosměnky č. [Anonymizováno], které se žalobkyně dovolávala v jí podané žalobě. Třebaže soud prvního stupně se těmito okolnostmi nadbytečně zabýval, je napadené usnesení věcně správné, když jeho výrok o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti odpovídá procesní situaci, jaká v dané věci nastala.

Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako ve výroku věcně správné, byť s jiným odůvodněním.

Podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení o námitkách žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ve věci vydanému.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).