o určení členství v družstvu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2023, č. j. 73 Cm 89/2021–183

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou od 2. října 2008 členy [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobcům k rukám jejich zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 50 859 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.).

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně zrekapituloval, že žalobou podanou 23. května 2020 u Obvodního soudu pro [adresa] se žalobce a) domáhal určení, že je od 2. října 2008 členem žalovaného s odůvodněním, že poprvé se stal členem žalovaného v roce 2001 coby jeden z jeho zakládajících členů, kdy nabyl družstevní podíl, se kterým bylo spojeno právo užívání jednotky č. 1178/5 v domě č. p. 1178 nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa]. Dodal, že toto členství v žalovaném pozbyl, když smlouvou ze 17. července 2008 tento družstevní podíl převedl na [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Znovu se stal členem žalovaného na základě smlouvy z 2. října 2008, kterou nabyl od společnosti [Anonymizováno]. družstevní podíl v žalovaném, se kterým je spojeno právo užívání jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se v témže domě. Dodal, že společnost [Anonymizováno] nabyla tento družstevní podíl na základě rozhodnutí žalovaného z 12. června 2008 o přijetí společnosti [Anonymizováno] za člena, ke kterému došlo v souvislosti s dohodou uzavřenou mezi nimi téhož dne, kterou se měnila smlouva z 20. září 2005. Žalovaný jej za svého člena nepovažuje od doby, kdy svůj družstevní podíl převedl na [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to i přesto, že mu doložil, že poté nabyl družstevní podíl od jiného člena – společnosti [Anonymizováno]

3. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Učinil nesporným, že žalobce a) byl jedním z jeho zakládajících členů, jakož i to, že smlouvou ze 17. července 2008 převedl svůj tehdejší družstevní podíl, se kterým bylo spojeno právo užívání jednotky č. [Anonymizováno] v předmětném domě, na třetí osoby. Dále uvedl, že v době od 28. února 2002 do 28. února 2005 a v době od 7. února 2006 do 1. října 2009 byl žalobce předsedou žalovaného. Dodal, že je taktéž pravda, že dne 20. září 2005 byla mezi ním a společností [Anonymizováno] uzavřena smlouva o výstavbě, jakož i že následné rozepře mezi nimi se podařilo vyřešit uzavřením dohody o narovnání z 12. června 2008. V této dohodě je uvedeno, že žalovaný přijal společnost [Anonymizováno] za člena tak, že jí má náležet družstevní podíl, se kterým je spojeno právo užívání jednotky č. [Anonymizováno] v předmětném domě. Nicméně žádné rozhodnutí o přijetí této společnosti za člena, na které se tato dohoda odkazuje, není u žalovaného evidováno. Stejně tak není u žalovaného evidována ani přihláška této společnosti. Dále uvedl, že k převodu tohoto družstevního podílu ze společnosti Moravia [Anonymizováno] mělo podle žalobců dojít až po převodu jednotky č. 1178/24 nacházející se ve výše uvedeném domě do vlastnictví žalobců. Dodal, že se jeví absurdním, aby žalobce a) nabyl družstevní podíl, se kterým je spojeno právo nájmu k bytu, jehož byl žalobce a) v tu dobu vlastníkem. Pokud by žalobce a) od společnosti [Anonymizováno] tento družstevní podíl skutečně nabyl, jak tvrdí, nestal by se sám členem žalovaného, neboť by vzniklo společné členství žalobce a) a žalobkyně b), coby jeho manželky.

4. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 24. května 2022 žalobce a) navrhl, aby do řízení vstoupila jak další účastník na straně žalující žalobkyně b). Usnesením ze dne 28. 7. 2022 č. j. 73 Cm 89/2021 – 139 bylo tomuto návrhu soudem prvního stupně vyhověno a přistoupení žalobkyně b) do řízení bylo připuštěno.

5. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobce a) je jedním ze zakládajících členů žalovaného a že coby zakládající člen nabyl družstevní podíl, se kterým bylo spojeno právo užívání jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa]. Tento družstevní podíl žalobce a) převedl smlouvou ze 17. července 2008 na [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dne 20. září 2005 byla mezi žalovaným a společností [Anonymizováno]., IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] uzavřena smlouva, kterou bylo mezi nimi ujednáno, že společnost [Anonymizováno] zhotoví pro žalovaného nové jednotky v půdním prostoru výše uvedeného domu. Dne 12. června 2008 byla mezi žalovaným a společností [Anonymizováno]. uzavřena dohoda, kterou bylo mezi nimi dohodnuto narovnání sporných nároků vzešlých ze smlouvy z 20. září 2005. Součástí tohoto narovnání bylo přijetí společnosti [Anonymizováno]. za člena žalovaného s tím, že s družstevním podílem společnosti [Anonymizováno]. jsou spojena práva užívání ke všem jednotkám zhotoveným na základě smlouvy z 20. září 2005. Dne 12. června 2008 se konalo zasedání členské schůze žalovaného, jehož předmětem bylo, mimo jiné, (i) schválení změny stanov žalovaného, (ii) přijetí nových členů, (iii) odsouhlasení dohody o narovnání žalovaného a společnosti [Anonymizováno] a (iv) podepsání této dohody (pozvánka na zasedání datovaná 30. května 2008). Na tomto zasedání bylo členskou schůzí přijato usnesení, kterým byla společnost [Anonymizováno] přijata za člena žalovaného, když pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo všech 12 přítomných členů žalovaného, jakož i že po přijetí tohoto usnesení společnost [Anonymizováno] splatila svůj základní členský vklad ve výši 7 x 5 000 Kč a další členský vklad ve výši 7 x 1 000 Kč. Dále bylo na tomto zasedání přijato usnesení o schválení záměru uzavřít dohodu o narovnání se společností [Anonymizováno], když pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo všech 12 přítomných členů žalovaného, jakož i že po přijetí tohoto usnesení byla tato dohoda oběma smluvními stranami uzavřena. Průběh zasedání členské schůze a přijatá usnesení byly osvědčeny notářským zápisem. Dne 2. října 2008 byla mezi společností [Anonymizováno] a žalobcem a) uzavřena smlouva, kterou bylo mezi nimi ujednáno, že společnost [Anonymizováno] převede na žalobce a) svůj družstevní podíl v žalovaném, se kterým je spojeno právo užívání jednotky č. [Anonymizováno] ve výše uvedeném domě, jakož i že žalobce a) za to této společnosti zaplatí částku 1 794 000 Kč. Žalobce a) a žalobkyně b) byli v roce 2008 manželé. Na základě stanov žalovaného za trvání žalovaného vzniká členství přijetím za člena nebo převodem či přechodem členství (čl. 7 odst. 3 písm. b) bod aa) a bb) stanov). Podmínkami pro přijetí nového člena je souhlas členské schůze, splacení základního členského vkladu ve výši 5 000 Kč a převzetí povinnosti splatit další členský vklad (čl. 7 odst. 4 stanov). Dojde-li k převodu družstevního podílu na jednoho z manželů, vznikne jejich společné členství (čl. 8 odst. 1 věta první in fine stanov). Převod jednotky do vlastnictví člena není důvodem zániku členství v žalovaném, nestanoví-li zákon jinak (čl. 10 odst. 1 stanov).

6. Právně soud prvního stupně věc posoudil podle § 24 odst. 1, 2, 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů v rozhodném znění. Dospěl k závěru, že společnost [Anonymizováno] se skutečně stala členem žalovaného, když dne 12. června 2008 se konalo zasedání členské schůze, v rámci kterého bylo přijato usnesení o přijetí společnosti [Anonymizováno] osvědčené notářským zápisem vyhotoveným notářem, který byl přijetí tohoto usnesení přítomen. Společnost [Anonymizováno] ještě během tohoto zasedání splnila i zbývající podmínky vzniku členství, a to uhrazení základního členského vkladu a převzetí, resp. přímo uhrazení, dalšího členského vkladu. Toto usnesení nebylo po jeho přijetí pravomocným rozhodnutím soudu prohlášeno za neplatné. S námitkou žalovaného, že členství žalobce, které nabyl převodem družstevního podílu od společností [Anonymizováno]., zaniklo pozdějším převodem příslušné jednotky do vlastnictví žalobců, se soud prvního stupně neztotožnil, neboť právní úprava nespojuje s převodem jednotky do vlastnictví člena bytového družstva zánik členství tohoto člena, a to s jedinou výjimkou obsaženou v § 24 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů. Dle závěru soudu prvního stupně toto ustanovení však na posuzovaný případ nedopadá, neboť, jak se podává z § 24 odst. 1 a 2 zákona o vlastnictví bytů, se týká jednotek na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů, nebo jednotek ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva. Stejně tak nespojují s převodem jednotky do vlastnictví člena bytového družstva zánik členství tohoto člena ani stanovy žalovaného. Převodem jednotky č. 1178/24 ve výše uvedeném domě do vlastnictví žalobců tak zůstal žalobcům družstevní podíl, který žalobce a) nabyl od společnosti [Anonymizováno] dál, avšak s tím, že jeho součástí již není právo užívat tuto jednotku.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání. V něm namítá, že napadeným rozsudkem přisoudil soud prvního stupně žalobci a) více, resp. něco jiného, než co bylo požadováno. Žalobci totiž formulovali petit žaloby tak, že požadují, aby soud určil, že žalobce a) je od 2. 10. 2008 členem [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa]. Tvrdí-li žalobci, že družstevní podíl nabyli do svého společného jmění manželů, pak hmotné právo neumožňuje, aby bylo v řízení určeno, že členem družstva je jen jeden z manželů. Určit, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou od 2. října 2008 členy [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa], také nelze, neboť to nebylo žalobou požadováno. Navíc je výrok rozsudku chybný v tom, že neurčuje, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou společnými členy družstva, ale pouze, že jsou členy žalovaného. Existuje totiž zásadní právní rozdíl mezi členstvím v družstvu a společným členstvím manželů v družstvu. De facto tak bylo rozhodnuto o tom, že každý ze žalobců je samostatným členem družstva. Tedy že žalobcům náleží dva členské podíly v žalovaném. Soud prvního stupně navíc přehlédl, že je požadováno určení členství v omezeném časovém úseku do doby vydání rozsudku. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

8. Žalobci považují rozsudek soudu prvního stupně za správný. Namítají, že tvrzení žalovaného jsou vnitřně rozporná a nelogická. Po přistoupení žalobkyně b) do řízení změnili žalobci žalobní petit při ústním jednání dne 2. 2. 2023. Tím došlo k úpravě původního petitu žaloby tak, aby právní poměry obou žalobců, tj. žalobce a) a žalobkyně b) byly upraveny i do budoucna. Žalobcům tak nebylo přisouzeno více, než požadovali. K námitce žalovaného ohledně rozdílu mezi členstvím v družstvu a společným členstvím manželů v družstvu žalobci uvedli, že společné členství manželů v družstvu vzniklo žalobcům ex lege a není třeba jej určovat ve výroku rozsudku. Předmětem podané žaloby na určení totiž nebylo řešení otázky, jaká konkrétní práva a povinnosti mají žalobci vůči žalovanému, nýbrž pouze řešení otázky, zda tu právní vztah existuje, tj. zda jsou žalobci, konkrétně žalobce a) a žalobkyně b) členem žalovaného. Majetková hodnota členského podílu, který je součástí společného jmění manželů, představuje ostatní majetkové právo manželům společné, na které může přiměřeně dopadnout režim podílového spoluvlastnictví. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

9. Vrchní soud v Praze po zjištění, že odvolání žalovaného je přípustné a bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jsou dány taxativní důvody pro jeho zrušení.

10. Dle § 42 odst. 4 věty prvé o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

11. Dle § 79 odst. 1 věty prvé a druhé o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

12. Žalobce ve sporném řízení ovládaném zásadou projednací vymezuje předmět sporu svým žalobním návrhem a uvedením skutkových okolností, z nichž své právo dovozuje (§ 79 odst. 1 o. s. ř). Předmět řízení tak byl charakterizován nejen žalobním petitem, ale i vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok odůvodňuje (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1927/2009).

13. Z obsahu spisu (skutková tvrzení, jak jsou uvedena v žalobě) se podává, že žalobce a) žalobou ze dne 23. 5. 2020 požadoval určit, že je od 2. 10. 2008 do doby vydání rozsudku členem [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] s odůvodněním, že je členem žalovaného družstva, když (opětovně) nabyl členský podíl v žalovaném družstvu smlouvou o převodu členského podílu z 2. 10. 2008, kterou uzavřel dne 2. 10. 2008 se členem žalovaného družstva, společností [Anonymizováno], jako převodcem. Takto byl žalobcem charakterizován předmět řízení v žalobě.

14. V návaznosti na přistoupení žalobkyně b) do řízení žalobci změnili při ústním jednání dne 2. 2. 2023 žalobci žalobní petit tak, že požadovali určit, že žalobce je členem družstva. Následně na témže jednání v rámci přednesu žaloby uvedli, že obsahem žaloby je určení, že žalobci jsou členy žalovaného družstva. Při ústním jednání dne 2. 3. 2023 žalobci upřesnili, že požadují, aby bylo určeno, že žalobce je členem družstva [Anonymizováno].

15. Změna žaloby je projevem dispoziční zásady, podle které je žalobce ve sporném řízení oprávněn svými úkony určit mimo jiné předmět řízení. Podle ustálené judikatury jde o změnu žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř. nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že sice i nadále požaduje stejné plnění (určení), ale na základě jiného – než v žalobě vylíčeného – skutkového stavu, a to buď zcela nového, nebo doplněného o další rozhodující skutečnosti (rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2502/2000, sp. zn. 33 Cdo 3236/2008, sp. zn. 33 Cdo 1373/2012).

16. Vyjádření žalobců při ústním jednání dne 2. 2. 2023, je nepochybně změnou žaloby, neboť žalobci požadují určit, že žalobci jsou členy žalovaného družstva. To ostatně připouští ve vyjádření k odvolání sami žalobci, když uvádí, že po přistoupení žalobkyně b) do řízení změnili žalobní petit při ústním jednání dne 2. 2. 2023. Jde nepochybně o změnu žalobního petitu, neboť v žalobě žalobce a) požadoval určit, že on sám je členem družstva od 2. 10. 2008 do doby vydání rozsudku, následně požadoval určit, že žalobci jsou členy žalovaného družstva. O této změně žaloby však soudem prvního stupně nebylo postupem podle § 95 o. s. ř. rozhodnuto tak, aby se mohl stát předmětem řízení.

17. I pokud by však tato změna žaloby byla soudem prvního stupně připuštěna, neodpovídala by výroku I. napadeného rozsudku, kterým soud určil, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou od 2. října 2008 členy [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa]. Výrok I. napadeného rozsudku však nereflektuje ani žalobní petit uvedený v žalobě ze dne ze dne 23. 5. 2020. Soud prvního stupně totiž rozhodl o tom, že každý je žalobců je samostatným členem družstva. Proto je nutné dát za pravdu odvolateli, pokud namítá, že soud prvního stupně přisoudil žalobcům více, resp. něco jiného, než co bylo požadováno. Soud je podaným návrhem vázán a ve svém rozhodnutí z jeho hranic (ultra petitum) vykročit nemůže.

18. V této souvislosti je nutné připomenout, že je nutné odlišovat členství v družstvu a společné členství manželů v bytovém družstvu. Členství v družstvu je osobní povahy. Členem družstva může být výlučně jen jedna osoba. Proto zákon v § 578 z. o. k. v zájmu předcházení sporům obecně stanoví, že členství jednoho z manželů (samo o sobě) nezakládá společné členství obou manželů v družstvu. Toto ustanovení navazuje na § 709 odst. 3 o. z., podle něhož je součástí společného jmění manželů také (obchodní) podíl manžela v obchodní společnosti nebo (družstevní) podíl manžela v družstvu, pokud se manžel stal společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva v době trvání manželství, a nejde-li o podíl, který jeden z manželů nabyl za trvání manželství některým ze způsobů zakládajících jeho výlučné vlastnictví podle § 709 odst. 1 o. z. Současně § 709 odst. 3 o. z. výslovně stanoví, že nabytí podílu (do společného jmění manželů) nezakládá účast druhého manžela na této obchodní společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Tomu odpovídá také ustanovení § 578 z. o. k., podle něhož členství jednoho z manželů nezakládá členství druhého z manželů (i v případě, že je družstevní podíl ve společném jmění manželů).

19. Výjimkou z pravidla, že členem družstva může být výlučně jen jedna osoba, je institut společného členství manželů v bytovém družstvu. Podle § 739 odst. 1 z. o. k. v bytovém družstvu vzniká společné členství manželů, je-li družstevní podíl ve společném jmění manželů. Podle § 32 odst. 4 z. o. k. je-li podíl v družstvu ve spoluvlastnictví nebo jsou spoluvlastníky družstevního podílu manželé, jsou spoluvlastníci společnými členy družstva. V takovém případě se však na ně hledí jako na jednoho člena, tj. každému z nich svědčí členská práva a povinnosti, jejich postavení jako členů družstva je rovné. Spoluvlastníci podílu tak představují ve společnosti jediného společníka. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich. Společné členství vzniká ze zákona, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů, a zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání (§ 739 odst. 2 z. o. k.).

20. Podle dřívější právní úpravy § 703 odst. 2 obč. zák. platilo, že vzniklo-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vzniklo se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Tehdejší zákonodárce tak vázal vznik společného členství a společného nájmu družstevního bytu manžely ke vzniku práva na uzavření smlouvy.

21. Se společným členstvím manželů v žalovaném družstvu ostatně počítají i stanovy [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] v článku 8 odst. 1 a 2 stanov.

22. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně nepostavil na jisto, jaký konkrétní nárok je předmětem řízení, nelze ani rozhodnout jakým právním předpisem se uplatněný nárok bude řídit. V žalobě totiž žalobce a) požadoval určit jeho členství v žalovaném od 2. 10. 2008 do doby vydání rozsudku, ve změněném žalobním petitu ze dne 2. 2. 2023 již požadoval určení, že žalobci jsou členy žalovaného družstva tak, aby právní poměry obou žalobců 1 a 2 byly upraveny i do budoucna. Soud prvního stupně přitom napadeným rozsudkem rozhodl, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou od 2. října 2008 členy žalovaného družstva.

23. Závěr soudu prvního stupně, že převodem jednotky č. [Anonymizováno] domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] do vlastnictví žalobců tak zůstal žalobcům družstevní podíl, který žalobce a) nabyl od společnosti [Anonymizováno]., avšak s tím, že jeho součástí již není právo užívat tuto jednotku, je tak nutně předčasný.

24. Soud prvního stupně tím, že nepostavil na jisto, jaký konkrétní nárok je předmětem řízení a nerozhodl o změně žaloby učiněné na jednání dne 2. 2. 2023, zatížil řízení vadou, která nemůže být zhojena v rámci odvolacího řízení. Odvolacímu soudu tak nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušit a dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátit k dalšímu řízení.

25. V dalším řízení soud prvního stupně nejprve vyzve žalobce, ať vymezí žalobní petit tak, aby byl dostatečně určitý a srozumitelný, aby ho bylo možné převzít do výroku rozsudku. Následně posoudí, zda se oproti žalobnímu petitu obsaženému v žalobě ze dne 23. 5. 2020 jedná o změnu žaloby či nikoliv a případně rozhodne o tom, zda tuto změnu žaloby připouští či nikoliv (§ 95 o. s. ř.). Po ponechání možnosti vyjádřit se žalovanému k takto případně změněnému žalobnímu návrhu následně posoudí důkazní návrhy žalobců a žalovaného, zda mohou přispět ke zjištění skutkového stavu či nikoliv. Důkazy způsobilé zjistit skutkový stav provede a zhodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom bude pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Zjištěný skutkový stav následně subsumuje pod konkrétní hmotněprávní normu. Při právním posouzení uplatněného nároku přitom není soud prvního stupně vázán tím, jak po právní stránce žalobci svůj nárok kvalifikovali, a dovolí-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jinou právní normu, než které se dovolávali žalobci, nic mu nebrání věc po právní stránce takto posoudit. Své závěry přitom srozumitelně a dostatečně odůvodní. Neopomene se přitom opětovně zabývat tím, zda lze na danou věc aplikovat § 24 odst. 9 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) a v případě společného členství manželů rovněž článek 10 odst. 7 stanov [Anonymizováno].

26. O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení, bude rozhodnuto soudem prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).