Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 89/2024-385 ECLI:CZ:VSPH:2024:2.Cmo.89.2024.1 Usnesení

o určení vlastnictví družstevního podílu, o odvolání žalovaných 1., 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2023, č. j. 77 Cm 17/2016-331

JUDr. Jitka Malá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 30. 12. 2024

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ivany Wolfové ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]

bytem [Adresa žalobkyně]

zastoupená ustanovenou zástupkyní [Jméno Zástupce]

advokátkou sídlem [adresa], [adresa]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované]

bytem [Adresa žalované]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

2. [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o určení vlastnictví družstevního podílu, o odvolání žalovaných 1., 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2023, č. j. 77 Cm 17/2016-331


Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem družstevního podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 19 v 7. nadzemním podlaží budovy čp. 725 v [adresa] (výrok I.), rozhodl že mezi žalobkyní a žalovanými nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), žalovaným uložil povinnost zaplatit ČR - Městskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), opatrovnici žalobkyně přiznal odměnu ve výši 31 520,50 Kč, která bude vyplacena prostřednictvím soudu prvního stupně (výrok IV.) a žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně ČR-Městskému soudu v Praze na nákladech řízení částku 52 979,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že spolu se svým dnes již zemřelým manželem uzavřela manželství v roce 1983 a na základě smlouvy z 1. 11. 2006 uzavřené s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] nabyli do SJM předmětný družstevní podíl, přičemž jako členka družstva byla vedena pouze ona. Dne 26. 9. 2008 mělo dojít na základě smlouvy k převodu podílu na žalovaného 1., aniž dala k převodu souhlas. V době jejího uzavření byla od 4. 9. 2008 do 21. 1. 2010 hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Smlouva je proto neplatná. Původně se domáhala určení společného členství v bytovém družstvu spolu s manželem, v důsledku jeho úmrtí a nabytí dědictví po něm, navrhla určit své výlučné členství.

3. Žalovaný 1. se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že podíl v bytovém družstvu nabyl na základě smlouvy o převodu z 26. 9. 2008, přičemž na převodu se domluvil ústně s manželem žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], s ním také sjednal podmínky převodu, manžel žalobkyně dal následně smlouvu podepsat jí. V souvislosti s uzavřením smlouvy slíbil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] poskytne ve stáří pomoc, pokud ji bude potřebovat. Smlouva, jejíž platnost žalobkyně napadá, je pouze potvrzením předcházející ústně uzavřené smlouvy mezi ním a [tituly před jménem] Burdou, kteří se na podmínkách převodu již dříve ústně dohodli a žalobkyně se proti takové dohodě nedovolala její neplatnosti. S ohledem na datum zahájení řízení má zato, že právo žalobkyně na určení neplatnosti převodní smlouvy je promlčené. Jí uplatněný nárok je nadto v rozporu s dobrými mravy, neboť byt nákladně zrekonstruoval, když k bytu přistupoval jako ke svému vlastnictví. Dále namítl, že právo k družstevnímu podílu vydržel.

4. Žalovaný 2. uvedl, že do seznamu členů bytového družstva zapíše kteréhokoliv z oprávněných vlastníků družstevního podílu, který prokáže jeho nabytí. V průběhu řízení zpochybnil svoje postavení na pozici žalovaného. Uvedl, že by měl být vnímám jako vedlejší účastník na straně žalované a takto s ním mělo být zacházeno.

5. Soud prvního stupně konstatoval, že se jedná o již druhé rozhodnutí ve věci, kdy původně bylo rozhodnuto rozsudkem z 26. 6. 2018, č. j. 77 Cm 17/2016-132, kterým byl návrh žalobkyně zamítnut. K jejímu odvolání byl usnesením Vrchního soudu v Praze z 26. 3. 2020, č. j. 6 Cmo 335/2018-155 rozsudek zrušen a soudu prvního stupně bylo uloženo zabývat se tvrzením žalobkyně o její nezpůsobilosti uzavřít danou smlouvu v důsledku duševní poruchy.

6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nebyla schopna se racionálně rozhodovat, domýšlet důsledky svého jednání ani své jednání ovládat, smlouvu o převodu tak uzavřela v duševní poruše, a ta je ve smyslu § 38 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen o. z.), neplatná, když postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti byly podstatně sníženy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3331/2018). S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti právního úkonu, nemohla tato vyvolat právní důsledky právním úkonem předvídané a nelze na jejím základě dovozovat vznik práv k předmětnému podílu spojených s právem nájmu bytu, jak činí žalovaný 1.

7. Námitku žalovaného 1. o uzavření ústní smlouvy mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno] a jím, kterou měla ex post stvrdit písemná převodní smlouva, jejíž neplatnost žalobkyně namítá a o tom, že se žalobkyně nedovolala neplatnosti takové ústní smlouvy, vyhodnotil jako účelovou. Poukázal na to, že k převodu došlo právě písemnou smlouvou z 26. 9. 2008, na jejím základě došlo k převodu družstevního podílu. Nadto muselo být žalovanému 1. známo, že převodcem bytu je žalobkyně, když této písemnou smlouvu nesl k podpisu její manžel.

8. Odmítl námitku promlčení uplatněnou žalovaným 1. a s tím spojenou námitkou vydržení. Vzhledem k tomu, že byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o převodu družstevního podílu, nemůže námitka obstát. Neobstála by ani při závěru o relativní neplatnosti právního úkonu, když žalovaný 1. při vědomosti o hospitalizaci žalobkyně v psychiatrické nemocnici nemohl být v dobré víře, že její právní jednání bude zcela nepochybně bezvadné. Není tak naplněna podmínka uplynutí vydržecí lhůty podle § 134 odst. 1 o. z. S ohledem na zjištění znalce nelze dovodit, že v době od ledna 2010 (propuštění žalobkyně z nemocnice) do prosince 2012 (prohlášen dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně) uplynula tříletá promlčecí doba podle § 100 o. z. V řízení bylo dále prokázáno, že následně až do doby podání žaloby ve věci samé se zdravotní stav žalobkyně nezlepšil, právě naopak. Na počátek běhu promlčecí doby je proto třeba aplikovat § 113 o. z., podle kterého jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva proti těmto osobám, promlčení nepočne běžet, dokud jim zástupce není ustanoven. Již započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí, dokud neuplyne rok po tom, kdy byl takové osobě ustanoven zákonný zástupce, nebo kdy překážka jinak pomine. Opatrovník byl žalobkyni ustanoven až v tomto řízení.

9. Nelze ani uspět s námitkou rozporu výkonu práv žalobkyně s dobrými mravy, kdy dle tvrzení žalovaného, žalobkyně o byt projevila zájem až v okamžiku, kdy jej žalovaný 1. nákladně zrekonstruoval. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o převodu družstevního podílu nemůže námitka obstát. Nadto žalovaný 1. získal převedený družstevní podíl bezúplatně, a v řízení bylo prokázáno, že rekonstrukce bytu byla financována i z prostředků ve výši 1 000 000 Kč, které [tituly před jménem] [Anonymizováno] vybral ze společného účtu žalobkyně a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Náklady na rekonstrukci nelze přičítat žalobkyni k tíži, když byt není jejím vlastnictvím, ale vlastnictvím bytového družstva, jeho majetek byl zhodnocen.

10. Z důvodů výše uvedených žalobě vyhověl.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení před soudem prvního stupně byla úspěšná žalobkyně, náklady řízení jí nevznikly.

12. O povinnosti zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., jeho výše byla stanovena podle pol. 4 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Povinnost žalovaných je solidární.

13. Výše nákladů žalobkyni ustanovené opatrovnici byla přiznána a odůvodněna v bodě 19 odůvodnění napadeného usnesení.

14. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž ty jsou povinni zaplatit žalovaní společně a nerozdílně a jsou představovány zaplaceným znalečným a odměnou opatrovnice.

15. Žalovaný 1. ve včasném odvolání navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta, výroky II., III., IV., V. budou zrušeny a žalobkyni bude uložena povinnost zaplatit žalovanému 1. náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, že žalovaný 1. věděl o hospitalizaci žalobkyně v době podpisu písemného právního jednání žalobkyní dne 26. 9. 2008, že by zemřelý manžel žalobkyně přispěl na rekonstrukci družstevního bytu částkou 1 000 000 Kč, že by převod bytu na žalovaného 1. byl sjednán jako bezúplatný, když protiplněním bylo poskytnutí péče žalovaným 1. o [tituly před jménem] [Anonymizováno] v případě, že nebude schopen se o sebe postarat. Soud nesprávně posoudil ústní dohodu o převodu družstevního podílu uzavřenou mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno] a žalovaným 1., kdy potvrzení o obsahu dohody ve formě smlouvy z 26. 9. 2008 je pouze potvrzením o obsahu ústně uzavřené dohody. Takto uzavřená dohoda měla translační účinky a následné předložení potvrzení o obsahu dohody žalovanému 2. ani její obsah nemohlo zpětně nic změnit. Překážka běhu promlčecí doby ve smyslu § 113 o. z. odpadla v okamžiku, kdy žalobkyně s ohledem na její zdravotní stav nemusela mít zákonného zástupce. Ani soudní znalec v letech 2009 - 2012 nenašel důvod k závěru o neschopnosti žalobkyně činit právní jednání. Žalobkyně byla schopná činit právní jednání a promlčecí doba v tomto období začala běžet. Setrval na námitce rozporu výkonu práv žalobkyně domáhat se určení vlastnického práva k členskému podílu s dobrými mravy. K námitce vydržení uvedl, že nebylo zjištěno, že by žalovaný 1. věděl o hospitalizaci žalobkyně v době podpisu potvrzení o obsahu dohody. Sama vědomost o hospitalizaci nemohla dobrou víru vyloučit, když žalovaný 1. neměl informace o zdravotním stavu žalobkyně. [tituly před jménem] [Anonymizováno] mu sdělil, že žalobkyně trpí agorafobií, což samo o sobě nezavdává příčinu k pochybám ohledně schopnosti činit právní jednání.

16. Žalovaný 2. podal odvolání proti výrokům II., III., V. napadeného usnesení, které se týkaly rozhodnutí o nákladech řízení, resp. uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek v rozsahu uložení povinností žalovanému 2. Především namítl, že ve sporu není pasivně legitimován. Řízení o určení vlastnictví k družstevnímu podílu je sporným řízením vedeným mezi žalobkyní a žalovaným 1. Naopak se nejedná o žádné z druhů řízení podle zák. č. 292/2013 Sb., dále jen z. ř. s. Právní úprava účinná do 1. 1. 2014 byla zrušena, tj. i úprava obsažená v ust. § 94 o. s. ř., které mohlo založit účastenství družstva v řízení. Žalovaný 2. před soudem prvního stupně požadoval, aby v řízení neúspěšnému účastníku byla uložena povinnost zaplatit mu náhradu nákladů řízení, takový návrh soud neakceptoval, aniž to zdůvodnil. Rozhodnutí je v tomto směru nepřezkoumatelné. Odvolatel není smluvní stranou dohody o převodu členských práv. Rozsudek ve věci samé se nedotýká žádných práv žalovaného 2., ani mu nebyla uložena žádná povinnost. Žalovaný 2. mohl být vedlejším účastníkem, avšak o tom nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto. Převod vlastnictví k družstevnímu podílu je platný bez ingerence bytového družstva, jakýkoliv zápis do členské evidence družstva je pouze deklaratorní povahy. Neobstojí odůvodnění pasivní legitimace v napadeném usnesení, že tato je dána tím, že ani na základě výzvy z 23. 10. 2014 žalovaný 2. nezapsal žalobkyni opětovně jako svou členku a neuzavřel s ní smlouvu o nájmu bytu. Žalobkyně nepředložila družstvu soudní rozhodnutí o určení vlastnictví družstevního podílu v její prospěch, nebo souhlasné právní jednání její a žalovaného 1., proto družstvo nemohlo žalobkyni zapsat jako členku družstva do členské evidence a uzavřít s ní nájemní smlouvu. Družstvo přitom neporušilo žádnou povinnost stanovenou zákonem nebo stanovami družstva. Družstvo nemohlo znát okolnosti zdravotního stavu žalobkyně při podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu. Družstvo ani nevyslovuje souhlas s takto uzavřenou smlouvou. Družstvo výsledek řízení nepovažuje za svůj úspěch či neúspěch. Vlastnické právo vykonává vlastník k věcem vůči neomezenému okruhu osob. Úspěch či neúspěch ve věci měl soud posuzovat vzhledem k objektivním okolnostem, tj. jak výsledek sporu zasáhne do sféry toho kterého konkrétního účastníka. Soud měl náhradu nákladů řízení přiznat žalovanému 2. proti účastníku, který neměl ve věci úspěch a vůči účastníku, který navrhl jeho účastenství v řízení, byť mu nesvědčí pasivní legitimace.

17. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro potvrzení nebo změnu napadeného rozsudku.

18. Předmětem řízení je žaloba na určení vlastnického práva k družstevnímu podílu výše uvedenému. Podle § 80 o. s. ř. v takovém případě platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že je nutné rozlišovat mezi věcnou legitimací účastníků řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není a naléhavým právním zájmem na požadovaném určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 5. 2011 sp. zn. 29 Cdo 3469/2009).

20. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo účinněji hájit (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3469/2009 z 31. 5. 2011, sp. zn. 27 Cdo 3306/2019 z 23. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 223/2018 z 24. 4. 2018).

21. Pokud žalobkyně tvrdí, že je členkou družstva, neboť družstevní podíl nepřevedla platně na žalovaného 1. a žalovaný 1. její právo neuznává, pak nemá jinou možnost než se domoci svého práva žalobou na určení prostřednictvím této určovací žaloby. Tím je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

22. Žalobkyně a žalovaný 1. byli účastníky smlouvy o převodu členského podílu z 26. 9. 2008, jejíž neplatnost žalobkyně namítla, z čehož dovozuje vlastnictví družstevního podílu, jehož určení se domáhá. Jsou tak účastníky právního vztahu, o který v řízení jde a jsou tak věcně legitimováni v řízení o určení vlastnického práva k družstevnímu podílu. Žalobkyni jako převodkyni členského podílu svědčí aktivní legitimace v daném řízení a žalovaný 1. jako nabyvatel družstevního podílu a člen družstva je v řízení pasivně legitimován. Pasivní legitimace žalovaného 2. je dána tím, že v řízení je řešena otázka vlastnictví družstevního podílu a ta se dotýká právních poměrů bytového družstva.

23. Dané řízení je řízením sporným, které se řídí zák. č. 99/1963 Sb. a v takovém případě platí, že okruh účastníků sporného řízení určuje žalobce, tj. sám žalobce rozhoduje o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako žalobce a kdo jako žalovaný. Ve vztahu k straně žalované to platí bezvýhradně. Žalobce musí před podáním žaloby zvážit, koho označí za účastníka řízení; do tohoto rozhodnutí mu nemůže nikdo procesně zasahovat. Z výše uvedeného tak vyplývá, že neobstojí názor žalovaného 2., že v daném řízení mohl vystupovat pouze jako vedlejší účastník na straně žalované. Za situace, kdy jej žalobkyně označila jako žalovaného, je vyloučeno, aby vystupoval v pozici vedlejšího účastníka na straně žalované, ať už by do řízení v této pozici vstoupil z podnětu některého z účastníků řízení nebo z vlastního podnětu.

24. Jak konstatováno výše, odvolací soud ve svém předchozím zrušovacím rozhodnutí (č. j. 6 Cmo 335/2018-155 z 26. 3. 2020) vycházel z toho, že sporný družstevní podíl přešel na žalovaného 1. dohodou o převodu členských práv a povinností z 26. 9. 2008. Soudu prvního stupně pak uložil, aby se zabýval otázkou toho, zda žalobkyně byla s ohledem na svůj duševní stav způsobilá dohodu uzavřít. Dovodil dále, že není dána neplatnost dohody z důvodu nesprávně uvedeného údaje v označení družstva, pokud se týká označení ulice. Dále uzavřel, že formulace ohledně finančního vypořádání („strany dohody prohlašují, že ke dni podpisu této dohody dochází k jejich finančnímu vypořádání a nemají vůči sobě žádné závazky“) nečiní smlouvu neplatnou, když strany se dohodly na bezúplatném převodu. Souhlas [tituly před jménem] [Anonymizováno] s uzavřením dohody je dán tím, že žalobkyni dohodu přinesl k podpisu. Dále dovodil, že na straně žalovaného není dána dobrá víra z „okolností dosud neznámých“.

25. Žalovaný 1. založil svoji obranu v projednávané věci mimo jiné na tvrzení, že se se zemřelým manželem žalobkyně ústně dohodl na převodu sporného družstevního podílu a uzavřená písemná dohoda o převodu, z níž dovozuje právo žalobkyně byla pouze stvrzením takto uzavřené ústní dohody mezi ním a [tituly před jménem] [Anonymizováno].

26. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že soud prvního stupně neučinil žádná zjištění ve vztahu k tvrzené ústní dohodě uzavřené mezi zemřelým manželem žalobkyně a žalovaným 1., na jejímž základě mělo dojít k převodu sporného družstevního podílu. Není zřejmé, že čeho soud prvního stupně dovodil účelovost tvrzení žalovaného 1., když pouhý odkaz, na to, že družstvu byl jako podklad k prokázání převodu předložena písemná smlouva z 26. 9. 2008 mezi ním a žalobkyní, a nikoliv prohlášení o uzavření smlouvy mezi ním a [tituly před jménem] [Anonymizováno], nepostačí.

27. Z odůvodnění napadeného rozsudku se nepodává, jaká tvrzení má soud ve vztahu k dané námitce za prokázaná, a která nikoliv, z jakých důkazů svůj závěr o účelovosti obrany žalovaného učinil, které důkazy k prokázání tvrzení žalovaného 1., příp. neprovedl a z jakých důvodů.

28. Ve vztahu k dané námitce lze proto přesvědčit žalovanému 1., že rozsudek je v této části nepřezkoumatelný.

29. Postupem shora uvedeným tak soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K posouzení dané otázky je třeba realizovat žalovaným navržené důkazy, z nich učinit odpovídající závěry a ty přesvědčivým způsobem odůvodnit.

30. Nelze přitom pominout, že právní úprava účinná v době tvrzené uzavřené ústní dohody nevylučovala ústní uzavření dohody o převodu členských práv a povinností.

31. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 219 a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

32. V něm se pak soud prvního stupně nejprve bude zabývat žalovaným 1. tvrzenou ústní dohodou mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno] a žalovaným 1. ohledně převodu družstevního podílu, jež měla předcházet písemně uzavřené smlouvě o převodu z 26. 9. 2008 a teprve v návaznosti na zjištění učiněná na základě provedeného dokazování se bude zabývat případnou provázaností mezi tvrzenou ústní dohodou a písemně uzavřenou dohodou o převodu členských práv a povinností v družstvu, jejíž neplatnost namítá žalobkyně a dalšími námitkami účastníky řízení uplatněnými.

33. V novém rozhodnutí ve věci samé rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.).