o zaplacení 221 917,52 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2024, č. j. 31 Cm 46/2023-80

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 18. 7. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 827 123 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou žalovanou 1) a avalovanou žalovanými 2) a 3) dne 12. 2. 2021 na výše uvedenou částku splatnou dne 4. 7. 2023.

2. Soud prvního stupně žalobnímu návrhu vyhověl a vydal dne 8. 8. 2023 směnečný platební rozkaz č. j. 31 Cm 46/2023-15. Žalobkyně písemným podáním ze dne 15. 8. 2023 vzala žalobu v rozsahu směnečné jistiny 1 605 205,48 Kč zpět, a proto soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 8. 2023, č. j. 31 Cm 46/2023-30 ve výroku I. řízení v rozsahu částky 1 605 205,48 Kč zastavil, ve výroku II. směnečný platební rozkaz ze dne 8. 8. 2023, č. j. 31 Cm 46/2023-15 v rozsahu směnečného penízu 1 605 205,48 Kč zrušil a ve výroku III. vrátil žalobkyni poměrnou část soudního poplatku ve výši 64 208 Kč.

3. Písemným podáním ze dne 16. 8. 2023 podali žalovaní proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, ve kterých uvedli, že žalobkyně poskytla žalované 1) dvě zápůjčky po 6 000 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] ze dne 12. 2. 2021 se splatností do 31. 8. 2021. Zápůjčka dle smlouvy č. [Anonymizováno] byla zajištěna předmětnou směnkou, která původně byla blankosměnkou. Závazky ze smlouvy o zápůjčce č. [Anonymizováno] byly vypořádány dne 22. 11. 2021 na základě Smlouvy o vypořádání. K vypořádání dluhu ze zápůjčky dle Smlouvy č. [Anonymizováno] došlo dne 5. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že zápůjčka z této smlouvy byla splacena s prodlením (od 1. 9. 2021 do 5. 5. 2022) vyúčtovala žalobkyně žalované 1) úrok z prodlení ve výši 345 123 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 482 000 Kč, tj. 1 827 123 Kč a po více jak jednom roce od splacení zápůjčky vyplnila v této výši blankosměnku. Žalovaní uvedli, že žalobkyně při vyplnění blankosměnky postupovala extenzivně a v rozporu s Dohodou o vyplnění blankosměnky, neboť žalovaná 1) byla v prodlení s vrácením této zápůjčky od 1. 10. 2021 a nikoli od 1. 9. 2021, neboť smluvní strany (žalobkyně a žalovaná 1) se dohodly na prodloužení splatnosti obou poskytnutých zápůjček o 30 dnů, když [Anonymizováno] [Anonymizováno] v e-mailové zprávě ze dne 8. 9. 2021 potvrdil prodloužení splatnosti.

4. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 24. 10. 2023 zejména uvedla, že ke změně splatnosti zápůjčky dle Smlouvy č. [Anonymizováno] nedošlo s tím, že žalobkyně při vyplnění blankosměnky postupovala dle čl. 2.5 smlouvy, která byla uzavřena svobodně, určitě a srozumitelně. V doplňujícím vyjádření ze dne 23. 11. 2023 uvedla, že na prodloužení splatnosti obou půjček (viz e-mail ze dne 8. 9. 2021) nereagovala žalobkyně, nýbrž předseda představenstva společnosti [právnická osoba] a.s.

5. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. směnečný platební rozkaz co do částky 221 917,52 Kč s 6% úrokem z této částky od 5. 8. 2023 do zaplacení, s 6% úrokem z částky 1 827 123 Kč od 5. 7. 2023 do 4. 8. 2023 a v rozsahu směnečné odměny ve výši 6 090 Kč ponechal v platnosti. Ve výroku II. zrušil výrok d) směnečného platebního rozkazu obsahující povinnost žalovaných k zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 130 284,20 Kč žalobkyni a ve výroku III. rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 130 351,40 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná 1) vystavila platnou směnku vlastní, která splňuje veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb., na jejímž základě se žalovaná 1) zavázala zaplatit žalobkyni směnečnou sumu ve výši 1 827 123 Kč s tím, že žalovaní 2) a 3) převzali směnečné rukojemství. Předmětná směnka byla původně blankosměnkou vystavenou k zajištění nároků žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1) v mezidobí zaplatila žalobkyni částku 1 605 205,48 Kč představující úroky z prodlení a smluvní pokutu za období od 1. 10. 2021 do 4. 5. 2022, kdy byla žalovaná 1) v prodlení s vrácením zápůjčky, zůstává klíčovým posouzení námitky žalovaných, zda v období od 1. 9. do 30. 9. 2021 byla žalovaná 1) v prodlení s vrácením zápůjčky, neboť mezi stranami byla uzavřena v ústní formě dohoda o prodloužení splatnosti o 30 dnů, tj. v daném případě do 30. 9. 2021 s tím, že žalobkyně namítla relativní neplatnost takové dohody pro nedodržení písemné formy. Soud prvního stupně uvedl, že v daném případě smluvní strany sjednaly v tzv. konstitutivní formě povinnost písemného ujednání pro změny a doplňky s tím, že strany vyjádřily vůli být vázány ujednáním jen tehdy, bude-li dodržena smluvená forma právního jednání. V případě nedodržení písemné formy lze tak namítat neplatnost takového jednání. Z tohoto důvodu nelze aplikovat nález Ústavního soudu nebo interpretační pravidlo, které upřednostňuje platnost jednání před jeho neplatností. Pokud byla prodloužena splatnost závazku v ústní formě, pak taková dohoda je neplatná. Vzhledem k tomu, že bylo plněno zčásti na jistinu zápůjčky a příslušenství, pak v takto splněném rozsahu nelze namítat relativní neplatnost právního jednání. Vzhledem k tomu, že v rozsahu jistiny a příslušenství nebylo plněno za období od 1. 9. do 30. 9. 2021, neboť o oprávněnosti těchto nároků vedou účastnící spor, pak vznesení námitky neplatnosti právního jednání nic nebrání a ust. § 582 odst. 2 o. z. nelze použít. Soud prvního stupně nepovažoval za platné ani ujednání v e-mailové zprávě ze dne 6. 9. a 8. 9. 2021, neboť zpráva žalovaného 2) nepředstavuje konkrétní návrh prodloužení splatnosti o jasně stanovený úsek a David Mencl „potvrdil prodloužení o 30 dnů“, tedy o konkrétní úsek, který žalovaným 2) nebyl navržen. Z tohoto důvodu soud považuje sdělení Davida Mencla nikoli jako akceptaci ale jako další návrh, který sdělil předseda představenstva Ekonomických staveb a.s., která nebyla smluvní stranou. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou 1) nedošlo k uzavření platné dohody o prodloužení splatnosti zápůjčky, z tohoto důvodu splatnost nastala dne 31. 8. 2021 a od 1. 9. 2021 byla žalovaná 1) v prodlení s vrácením zápůjčky. Z tohoto důvodu postupovala žalobkyně ve shodě s Dohodou o vyplnění, když do směnečné sumy zahrnula také úroky z prodlení a smluvní pokutu za období od 1. 9. do 30. 9. 2021 a z tohoto důvodu se nejedná o excesivní vyplnění směnky.

6. Žalovaní 1), 2) a 3) podali proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém zejména uvedli, že splatnost zápůjčky byla prodloužena ústní dohodou následně potvrzenou v e-mailové komunikaci mezi statutárními zástupci účastníků sporu. Odkazují přitom na výklad ust. § 582 o. z., že smluvní strany mohou uzavírat závazky i v jiné formě než té, která odpovídá původnímu ujednání s tím, že strany vadu formy ujednání následně zhojí. V daném případě strany tak postupovaly, když ústní formou se dohodly na prodloužení splatnosti zápůjčky. E-mailová komunikace stran reaguje tak na již sjednanou ústní dohodu o změně splatnosti, nejedná se tudíž o žádný nový návrh dohody o prodloužení splatnosti. Námitky neplatnosti se přitom žalobkyně dovolala účelově až v průběhu soudního řízení. Soud při posouzení otázky platnosti by měl postupovat dle § 574 o. z. a preferovat jednání jako platné ve shodě se svobodnou vůlí účastníků. I když [Anonymizováno] [Anonymizováno] komunikoval z emailové adresy [e-mail], pak z této adresy řešil otázky týkající se předmětné zápůjčky. Z této adresy odeslal i samotný návrh smlouvy o zápůjčce. Pokud soud prvního stupně vycházel z toho, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] v otázce zápůjčky jednal za [právnická osoba] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., jedná se z jeho strany za přepjatý formalismus. V dané věci je třeba však vycházet z projevu vůle obou stran. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) uhradil žalobkyni podstatnou část směnečného penízu ještě před vydáním směnečného platebního rozkazu, neměla žalobkyně vyčkávat s částečným zpětvzetím žaloby až do okamžiku podání námitek ze strany žalovaných. Z tohoto důvodu by žalovaní neměli nést náklady řízení v rozsahu 20% části soudního poplatku, který nebyl žalobkyni vrácen. Z tohoto důvodu navrhli zrušení rozsudku a jeho vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo jeho změnu ze strany odvolacího soudu.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 17. 6. 2024 k odvolání žalovaných uvedla, že soud prvního stupně zcela správně aplikoval ust. § 582 odst. 2 o. z., a proto navrhl potvrzení rozsudku. Žalobkyně odkázala na čl. 3.2 smlouvy o zápůjčce č. [Anonymizováno], ve které strany sjednaly způsob změny smlouvy, přičemž tomu neodpovídá e-mailová komunikace žalovaného 2) a Davida Mencla, jež jednal za [právnická osoba] a.s. a jeho návrh nebyl ani druhou stranou akceptován. K otázce výkladu platnosti smlouvy před její neplatností uvedl, že v předmětné věci nelze daný princip aplikovat, neboť ve věci tvrzené dohody nejednala žalobkyně. Pokud se žalobkyně v průběhu řízení dovolala neplatnosti smlouvy, nelze na takovém postupu shledat cokoli účelového. Pokud žalovaná 1) zaplatila žalobkyni podstatnou část pohledávky dne 4. 8. 2023, pak po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne 4. 7. 2023. Po uplynutí lhůty proto žalobkyně přistoupila k podání žalobního návrhu. Ani v postupu žalobkyně, když žalobu vzala podáním ze dne 15. 8. 2023 zčásti zpět, nelze spatřovat ničeho nezákonného nebo nespravedlivého.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

9. Na základě návrhu žalovaných ze dne 12. 4. 2024 a se souhlasem žalobkyně ze dne 17. 6. 2024 projednal odvolací soud předmětnou věc bez nařízeného jednání za podmínek § 115a o. s. ř.

10. Je třeba konstatovat, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. a stala se tak spolehlivým základem pro uplatnění nároku na zaplacení směnečného penízu. V rámci řízení bylo prokázáno, že směnka (původně blankosměnka) plnila zajišťovací funkci k závazku ze Smlouvy o zápůjčce č. [Anonymizováno], přičemž není sporným, že zápůjčka ve výši 6 000 000 Kč byla uhrazena s prodlením dne 4. 5. 2022 a nestala se součástí směnečné sumy. Součástí směnečné sumy jsou tak úroky z prodlení a smluvní pokuta za období od 1. 9. 2021 do 4. 5. 2022, když podstatnou část uplatněného nároku vzala žalobkyně zpět a v tomto rozsahu bylo řízení pravomocně zastaveno. Předmětem námitkového řízení tak zůstalo posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně představující úroky z prodlení a smluvní pokutu, které byly uplatněny v důsledku prodlení žalované 1) s vrácením zápůjčky za období od 1. 9. do 30. 9. 2021. Klíčovou proto zůstává posouzení otázky, zda byla žalovaná 1) v tomto období v prodlení s vrácením zápůjčky či nikoliv, jinými slovy, zda žalobkyně a žalovaná 1) platně sjednaly dohodu o prodloužení splatnosti obou zápůjček, tj. zejména zápůjčky dle Smlouvy č. [Anonymizováno]. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda mohli platně sjednat změnu splatnosti v ústní formě, když v písemné smlouvě o zápůjčce si pro změnu smlouvy vyhradili písemnou formu, a zda tuto změnu ujednání potvrdili v e-mailové komunikaci ze dne 6. 9. a 8. 9. 2021 včetně toho, zda [Anonymizováno] [Anonymizováno] jednal za žalobkyni.

11. V souladu s § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

12. V souladu s § 579 odst. 1 o. z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

13. V souladu s § 582 odst. 1 o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o osobě neplatnost ostatních. V souladu s § 582 odst.2 o. z. není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

14. V souladu s § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. V souladu s § 1757 odst. 2 o. z. učiní-li tak při podnikání stran jedna z nich vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně sjednaného obsahu smlouvy. To platí jen v případě, že odchylky uvedené v potvrzení mění skutečně ujednaný obsah smlouvy nepodstatným způsobem a jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil, a za podmínky, že druhá strana tyto odchylky neodmítne.

15. Podstatnou pro posouzení případné změny smlouvy o zápůjčce z hlediska posunutí data splatnosti je e-mailová komunikace stran ze dne 6. 9. 2021 a 8. 9. 2021. Z obsahu písemného sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] (žalovaného 2) plyne, že žádá [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaslání návrhu kupní smlouvy (zřejmě kupní smlouvy o převodu pozemků uzavřené s [právnická osoba]) a o potvrzení prolongace půjček. Z uvedeného obsahu lze dovodit, že smluvní strany v období před odesláním e-mailu musely spolu jednat o prodloužení splatnosti obou sjednaných zápůjček (č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]) o jeden měsíc a zástupce žalované 1) požádal zástupce žalobkyně o písemné potvrzení tohoto ujednání, což se v daném případě stalo. Je vůbec nerozhodné, že David Mencl komunikoval se zástupcem žalované 1) z e-mailové adresy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]., neboť z projevu vůle obou stran bylo zcela zřejmé a nemohlo vzbudit žádné pochyby o tom, že se jednalo pouze o zápůjčky, které mezi sebou sjednaly žalobkyně a žalovaná 1). Nad rámec lze pouze doplnit, že žalobkyně příslušné pozemky kupní smlouvou také převedla na společnost [právnická osoba] a nikoli na [právnická osoba] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., která prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] vedla komunikaci se žalovanou 1) nebo s žalovaným 2). Je podstatné, že ve všech společnostech figurovala shodná osoba [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nebylo ničeho tvrzeno o tom, že by „nějaké jiné zápůjčky“ poskytla žalované 1) společnost [právnická osoba] a.s. Rovněž existence e-mailové komunikace ze dne 6. 9. a 8. 9. 2021 nebyla mezi účastníky zpochybněna. Lze proto dovodit jednoznačný projev vůle žalobkyně zastoupené [Anonymizováno] [Anonymizováno], že potvrzuje prodloužení splatnosti obou zápůjček do 30. 9. 2021.

16. Sporným mezi účastníky zůstává, zda smluvní strany (žalobkyně a žalovaná 1) byly oprávněny dohodnout v ústní formě (potvrzené e-mailovou zprávou) změnu splatnosti smlouvy o půjčce č. [Anonymizováno] z původního termínu 31.8.2021 na nový termín 30. 9. 2021, tj. o 30 dnů s vědomím čl. 3.4 smlouvy, dle něhož se strany výslovně dohodly, že smlouvu lze měnit či doplňovat pouze písemnými dodatky postupně číslovanými a podepsanými oběma smluvními stranami. Jak výše uvedeno, odvolací soud nemá pochybnost o tom, že smluvní strany sjednaly změnu smlouvy ohledně splatnosti zápůjčky v ústní formě s tím, že žalobkyně potvrdila prodloužení splatnosti závazku v e-mailové zprávě ze dne 8. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že změna splatnosti závazku ze smlouvy o půjčce č. [Anonymizováno] se týkala vrácení zápůjčky a tento závazek byl žalovanou 1) splněn dne 4. 5. 2022, nelze žalobkyní v průběhu řízení uplatnit neplatnost formy právního jednání (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť této neplatnosti se dovolala až v průběhu řízení po splnění tohoto závazku. V této souvislosti lze doplnit, že neplatnost právního jednání, a to změny splatnosti závazku uplatnila žalobkyně, která však takovou skutečnost nemůže namítat dle § 579 odst. 1 o. z. Tím, že potvrdila prolongaci obou zápůjček v e-mailové zprávě a to bez podpisu jednající, rovněž sama způsobila neplatnost právního jednání nedodržením písemné formy (srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2869/2020). Jelikož na obou stranách existoval shodný projev vůle k prodloužení splatnosti závazku ze zápůjčky do 30. 9. 2021, je třeba pohlížet na takové právní jednání jako na platné dle § 574 o. z. Z tohoto důvodu nebyla žalovaná 1) v prodlení s vrácením zápůjčky ze smlouvy č. [Anonymizováno] do 30.9.2021, a pokud žalobkyně uplatnila za období od 1. 9. do 30. 9. 2021 úroky z prodlení a smluvní pokutu a tyto pohledávky zahrnula do směnečné sumy, je třeba konstatovat, že za toto období postupovala v rozporu s Dohodou o vyplnění blankosměnky, neboť v měsíci září 2021 nebyla žalovaná 1) v prodlení.

17. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že zrušil směnečný platební rozkaz v rozsahu směnečného penízu 221 917,52 Kč s 6% úrokem z této částky od 5. 7. do zaplacení a v rozsahu směnečné odměny ve výši 739,73 Kč, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

18. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně ve výši 1 605 205,48 Kč vzala žalobkyně zpět pro chování žalovaných a v této části byla žaloba v době zahájení řízení shledána důvodnou, potvrdil odvolací soud jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. výrok I. rozsudku soudu prvního stupně týkající se části příslušenství nároku a to 6 % úroku z částky 1 605 205,48 Kč od 5. 7. 2023 do 4. 8. 2023 a výrok II. rozsudku, neboť o nákladech řízení před soudem prvního stupně je třeba opětovně rozhodnout včetně nákladů řízení řízení před odvolacím soudem, jak uvedeno níže.

19. V důsledku výše uvedeného změnil odvolací soud ve svém výroku III. i výrok III. rozsudku soudu prvního stupně, když o celkových nákladech řízení před soudy obou stupňů je třeba rozhodnout dle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. dle zavinění stran při částečném zpětvzetí žaloby do vydání rozhodnutí o částečném zastavení řízení a dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci. Na základě výše uvedeného je třeba přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. vycházeje ze základu předmětu řízení ve výši 1 827 123 Kč a to za 2 úkony právní služby po 15 660 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby, za 1 úkon právní služby ve výši 14 740 Kč představující částečné zpětvzetí žaloby (1 605 205,48 Kč). Po částečném zastavení řízení je třeba vycházet ze základu předmětu řízení ve výši 221 917,52 Kč s tím, že žalobkyni je třeba přiznat 5 úkonů právní služby po 9 220 Kč za písemné vyjádření k námitkám ze dne 24.10.2023, 2 účasti na jednáních ve dnech 23. 11. 2023 a 27. 2. 2024 a za 2 písemná vyjádření k odvolání žalovaných ze dne 16. 1. 2024 a ze dne 17. 6. 2024, dále 8 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst.1,4 vyhl. č. 177/1996 Sb, to vše zvýšené o 21 % DPH a náhradu zbývající části soudního poplatku ve výši 27 453 Kč. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 141 870,60 Kč. Jelikož měla žalobkyně v předmětné věci úspěch v rozsahu 87,75 % a žalovaní v rozsahu 12,15 %, přísluší žalobkyni přiznat po vzájemném započtení (87,85% : 12,15%) poměrná část náhrady nákladů řízení dle § 142 odst.2 o. s. ř. v rozsahu 75,7 %, tj. ve výši 107 396 Kč, jak uvedeno ve výroku III. daného rozsudku.