Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 80/2016-41 ECLI:CZ:VSPH:2021:2.Cmo.80.2016.1 Usnesení

o zaplacení 395 618,59 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 1. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2015, č. j. 49 Cm 222/2015-22

JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 12. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové soudkyň JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Jitky Malé ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

sídlem [Adresa žalobkyně]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A]

bytem [Adresa žalované A]

adresa pro doručování: [Adresa žalované A]

2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B]

bytem [Adresa žalované A]

o zaplacení 395 618,59 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 1. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2015, č. j. 49 Cm 222/2015-22


I. Napadené usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaný 1. nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalovaného 1. proti směnečnému platebnímu rozkazu stejného soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 49 Cm 222/2015-15. Soud uvedl, že první žalovaný podáním, které bylo odesláno dne 6. 11. 2015 a které označil jako odpor reagoval na uvedený směnečný platební rozkaz. Uvedl, že svoje námitky odůvodní do 14 dnů, neboť mu dosud nebyly doručeny písemnosti z účtárny zaměstnavatele. Dále uvedl, že je v kontaktu s odpovědným zástupcem žalující strany a připravují opatření směřující k dohodě formou soudního smíru. Konstatoval, že první žalovaný v těchto námitkách žádným způsobem nezpochybňují žalobkyní uplatněný nárok. Není proto možné je považovat za odůvodněné, jak to předepisuje § 175 odst. 1 o. s. ř., a proto je soud odmítl podle § 175 odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 1. Uvedl, že jeho námitky, kde uvedl, že jedná se žalující stranou, měly být soudem akceptovány anebo měl být vyzván k jejich doplnění. Nemá žádnou hotovost k úhradě dluhu a ani možnost si ji opatřit. Jeho dluhy vznikly v důsledku toho, že mu neplatili jeho odběratelé. Vymáhání směnečného platebního rozkazu a náklady s tím spojené jeho situaci dále zhorší.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].

Vyšel při tom ze skutečností, ze kterých vyšel rovněž soud prvního stupně a které odpovídají obsahu spisu.

Z obsahu spisu je dále zřejmé, že první žalovaný zaslal soudu prvního stupně ještě podání ze dne 19. 11. 2015, které je označeno jako zdůvodnění podaných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. V tomto podání vysvětluje, že vinou zaměstnavatele přestal dluh žalující straně splácet.

Z obsahu spisu dále vyplývá, že sodu prvního stupně v předmětném směnečném platebním rozkazu zřetelně uvedl, že v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, které je nutno podat do patnácti dnů od doručení rozkazu, je nutné uvést vše, co žalovaná strana uplatňuje na svoji obranu. Směnečný platební rozkaz také obsahuje poučení, že námitky, které nebudou odůvodněny, soud odmítne.

Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný, kterému je doručen směnečný platební rozkaz, do patnácti dnů uhradit částky v něm uvedené anebo ve stejné lhůtě podat námitky, v nich musí uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá.

Námitky, které neobsahují odůvodnění, soud podle § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítne.

Ani řádně podané námitky se podle těchto ustanovení nijak nedotýkají platnosti soudem vydaného směnečného platebního rozkazu, ten jen nemůže zatím nabýt účinků pravomocného rozsudku. Jsou-li podány řádně námitky, soud je projedná a hledá-li je důvodnými, směnečný platební rozkaz zruší. V opačném případě jej ponechá v platnosti. Aby mohl soud námitky projednat, musí z nich být zcela zřejmé, jaké okolnosti uplatňuje žalovaná strana na svoji obranu, z jakých důvodů popírá žalující stranou uplatněný směnečný nárok. Ve formulaci této obrany je podstata odůvodněnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu.

Jestliže, jak je tomu v tomto případě, žalovaná strana žádnou obranu neuplatní, nárok žalobkyně nepopírá, ba dokonce jej v podstatě uznává a jen vysvětluje, proč žalovaná strana nemohla svůj závazek zatím splnit, není zde žádné obrany, kterou by bylo možno v rámci námitkového řízení projednat. Na tom by v tomto případě nic nezměnilo ani podání prvního žalovaného ze dne 19. 11. 2015, i kdyby bylo včasné, což nebylo. Námitky podané prvním žalovaným z toho důvodu vskutku nejsou odůvodněné.

Z toho plyne, že soud prvního stupně nemohl postupovat jinak, než předmětné námitky podle § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítnout.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

Protože žalobkyni v tomto odvolacím řízení žádné náklady nevznikla, neučinila v tomto řízení žádný procesní úkon, nebyla náhrad nákladů tohoto odvolacího řízení přiznána ani jí.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.