o návrhu na vyslovení neplatnosti vyloučení z bytového družstva, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. února 2024, č. j. 20 Cm 109/2019-183

1. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. února 2024, č. j. 20 Cm 109/2019-183 soud prvního stupně prohlásil rozhodnutí členské schůze účastníka ze dne 31. 8. 2019 (písemně vyhotovené dne 8. 9. 2019) o zamítnutí námitek [Anonymizováno] [Anonymizováno], zemřelé dne 30. 3. 2021, proti rozhodnutí předsedy družstva ze dne 23. 7. 2019, za neplatné. Současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve prospěch účastníka, a to tak, že účastníkovi byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 41 400 Kč ve prospěch navrhovatelky.

2. Soud tak rozhodl o návrhu původní navrhovatelky a nájemnice družstevního bytu v [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], narozené [rodné přijmení] 10. 6. 1967, který došel soudu prvního stupně dne 10. 10. 2019, a kterým se domáhala, aby soud prohlásil její vyloučení z družstva na základě rozhodnutí členské schůze účastníka ze dne 31. 8. 2019 (písemně vyhotoveného 8. 9. 2019) za neplatné. Na odůvodnění právní předchůdkyně navrhovatelky uvedla, že rozhodnutí o vyloučení postrádá skutkové vymezení důvodů, pro něž byla z družstva vyloučena, důvody jsou zcela vágní a neurčité. V průběhu řízení nebyly ani vágně tvrzené důvody pro vyloučení prokázány. Naopak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně navrhovatelky nikdy nedlužila na nájemném či službách. Byla poněkud hlučnější a hlasitější ve svém projevu, ale neporušovala domovní řád, ani základní zásady občanského soužití, nikomu v domě nevyhrožovala, a pokud výjimečně užila vulgarit, tak se tak stalo v rámci běžné komunikace. Rovněž uvedla, že písemná výstraha účastníka ze dne 17. 6. 2019 adresovaná právní předchůdkyni navrhovatelky souvisí s rozhodnutím předsedy účastníka o vyloučení ze dne 23. 7. 2019.

3. Účastník navrhl zamítnutí návrhu s tím, že vyloučení právní předchůdkyně navrhovatelky z družstva (navrhovatelka byla členkou družstva ke dni 23. 7. 2019, kdy ji předseda družstva vyloučil) bylo provedeno v souladu se zákonem i stanovami, a je přiměřenou sankcí za porušování povinností právní předchůdkyní navrhovatelky. Nadto s vyloučením souhlasili členové družstva, kteří, z důvodů aktuálních sporů s předsedou družstva, v současné době situaci s chováním právní předchůdkyně navrhovatelky zlehčují.

4. V průběhu řízení před soudem prvního stupně původní navrhovatelka [Anonymizováno] [adresa] dne 30. 3. 2021 zemřela. Usnesením ze dne 10. 2. 2022 č. j. 20 Cm 109/2019-27 soud prvního stupně rozhodl, že bude v řízení pokračovat s [Jméno navrhovatelky], narozenou dne [Datum narození navrhovatelky], bytem [Adresa navrhovatelky], jako účastníkem na straně navrhovatelky.

5. Soud vedl rozsáhlé dokazování jak listinami, tak i svědeckými výpověďmi. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že původní navrhovatelka [Jméno navrhovatelky] byla do své smrti členkou účastníka (malého družstva, které má šest bytů) s právem nájmu družstevního bytu. Právní předchůdkyně navrhovatelky byla hlasitá, měla silný hlas, proto byla slyšet všude a občas používala vulgarismy. Takovým jednáním narušovala klidné soužití v domě, což ve vztahu k obecně hlučnějším poměrům, nelze považovat za hrubě narušující pořádek v domě. Předseda družstva, na základě opakovaných stížností, písemnou výstrahou ze dne 17. 6. 2019 upozornil právní předchůdkyni navrhovatelky na možné vyloučení z družstva a dne 23. 7. 2019 rozhodl o jejím vyloučení z družstva. Právní předchůdkyně navrhovatelky podala dne 29. 7. 2019 námitky proti rozhodnutí o vyloučení z družstva, ve kterých namítla, že rozhodnutí o vyloučení neobsahuje řádné vymezení porušení členských povinností, kterých se měla jako členka dopustit. Uvedla, že nemá žádné nedoplatky na nájmu či službách. Členská schůze účastníka dne 31. 8. 2019 zamítla námitky právní předchůdkyně navrhovatelky a potvrdila rozhodnutí předsedy družstva o vyloučení. Písemně účastník rozhodnutí vyhotovil dne 8. 9. 2019 a dne 11. 9. 2019 písemně sdělil právní předchůdkyni navrhovatelky, že členská schůze účastníka její námitky zamítla.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud prvního stupně následující skutkové a právní závěry. Především učinil závěr o včasnosti podané žaloby, když návrh na vyslovení neplatnosti podala navrhovatelka u soudu včas, tedy ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení rozhodnutí členské schůze (§ 620 odst. 1 ZOK), které rozhodnutí potvrdilo a jí bylo rozhodnutí členské schůze doručeno dne 11. 9. 2019 a návrh došel soudu dne 10. 10. 2019. Pokud jde o aktivní legitimaci, ta byla dovozena ze skutečnosti, že dědictví po zemřelé [Anonymizováno] [Anonymizováno] (právní předchůdkyně navrhovatelky), nabyla jediná neodmítnuvší dědička ze zákona v první dědické třídě, a to pozůstalá dcera [Jméno navrhovatelky] (podává se ze sdělení notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 20. 1. 2022 a usnesení OS Teplice, č. j. 36 D 634/2021-37 ze dne 20. 1. 2022). Na uvedeném nemůže ničeho změnit, že byl navrhovatelce případně vyplacen členský podíl, a to jako pohledávka právní předchůdkyně navrhovatelky za účastníkem.

7. Pokud jde o důvody vyloučení soud prvního stupně uvedl, že v řízení bylo zjištěno (potvrdil předseda družstva ve své účastnické výpovědi), že dlužné částky za leden - květen 2019 ve výši 42 225 Kč a nezaplacení nedoplatku služeb za rok 2018 ve výši 55 418 Kč, byly po právní předchůdkyni navrhovatelky požadovány omylem a tyto důvody tedy jsou považovány za vypořádané. Uvedený závěr podporuje i zjištění o tom, že 5. 2. 2020, byl právní předchůdkyni navrhovatelky vyplacen přeplatek služeb za rok 2018 ve výši 4 781 Kč, což by se nestalo, kdyby byl evidován nedoplatek.

8. Pokud jde o další důvody pro vyloučení z družstva podle § 615 ZOK a základního předpokladu pro vyloučení, uvedl soud, že důvody vyloučení výstrahy musí být konkrétní - z výstrahy musí být zřejmé, které členské povinnosti člen družstva porušil a jakým způsobem (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4002/2009). S ohledem na požadavek konkrétnosti důvodů vyloučení uvedených ve výstraze před vyloučením, soud považoval jednoznačně za neurčité důvody spočívající v nepodepsání nové nájemní smlouvy, nedodržování domovního řádu, porušování dobrých mravů a zásad občanského soužití ve vztahu k ostatním členům a ostatním osobám, které v domě bydlí, a to proto, že v uvedených důvodech chybí uvedení toho, proč a jakou nájemní smlouvu měla právní předchůdkyně navrhovatelky podepsat, v čem konkrétně nedodržuje domovní řád, jak konkrétně porušuje dobré mravy a zásady občasného soužití, ve vztahu k jakým konkrétním členům a ostatním osobám, které v domě bydlí. Za neurčité považoval soud i další důvody uvedené ve výstraze, a to hrubé porušování pořádku v domě - hlučné chování v denních i nočních hodinách, používání vulgarismů, slovní napadání obyvatel domu, nezavírání domovních dveří, hluk, pokřikování pod okny a z oken, nevyužívání zvonků u vrátek, vyhrožování a zastrašování členů družstva, když v takto vymezených důvodech absentuje vymezení období, případně konkrétních dnů a hodin, kdy měla právní předchůdkyně navrhovatelky hrubě porušovat pořádek v domě uvedenými způsoby. Z důvodu absence určitosti důvodů ve výstraze jako základního předpokladu pro vyloučení dospěl soud k závěru, že proces vyloučení nebyl proveden řádným způsobem, což vede k tomu, že návrhu na vyslovení neplatnosti bylo vyhověno. Uvedený závěr podporuje i zjištění o tom, že obě stížnosti na chování právní předchůdkyně navrhovatelky adresované účastníkovi byly provedeny 10. 5. 2018 a výstraha před vyloučením byla až ze dne 17. 6. 2019, tedy po marném uplynutí prekluzivní lhůty podle § 617 odst. 2 ZOK. Obdobné ustanovení obsahují i stanovy účastníka (článek 9). Z uvedeného je zřejmé, že minimálně v rozsahu, kdy se výstraha opírá o chování právní předchůdkyně navrhovatelky, došlo k zániku práva vyloučit právní předchůdkyni navrhovatelky pro dané skutky prekluzí.

9. Závěrem soud prvního stupně s odkazem na možnou spornost závěru soudu o neurčitosti (případně prekluzi práva na vyloučení) některých důvodů (jejich částí) vyloučení právní předchůdkyně navrhovatelky z družstva posuzoval i z toho pohledu, zda právní předchůdkyně navrhovatelky hrubě porušovala pořádek v domě a zda její vyloučení z družstva je přiměřenou sankcí za porušení členských povinností. Dospěl k závěru, že vzhledem k hlučnějším poměrům v ulici, kde je situován bytový dům a dále s přihlédnutém k tomu, že hlučnější chování právní předchůdkyně navrhovatelky podstatně neomezovalo užívání bytů, dospěl k závěru, že ze strany právní předchůdkyně navrhovatelky nedošlo k hrubému porušování pořádku v domě. Ze všech uvedených důvodů rozhodl, jak shora uvedeno. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti usnesení soudu se včasným odvoláním bránil účastník. Soudu vytkl nesprávné skutkové i právní závěry (§ 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř.). Předně uvedl, že se neztotožňuje s tím, že rozhodnutí o vyloučení právní předchůdkyně navrhovatelky z družstva postrádá skutkové vymezení důvodů, pro něž byla z družstva vyloučena, stejně jako se neztotožňuje s tím, že důvody pro vyloučení jsou vymezeny vágně a neurčitě. Účastník setrval na tvrzení, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně navrhovatelky porušovala v rozporu se stanovami družstva a domovním řádem, své povinnosti člena družstva, a to hrubým způsobem, když porušovala nejen dobré mravy, ale rovněž zásady občanského soužití ve vztahu k ostatním členům družstva a v rozporu s domovním řádem nezavírala vchodové dveře domu, vrátka ani vrata a tyto po 21 hodině nezamykala. Prokázáno bylo i to, že ostatní členy družstva obtěžovala nadměrným hlukem a pokřikováním, kdy toto nelze ztotožňovat s hlasitostí, neboť intenzita hluku, a to zejména ve spojení s používanými vulgaritami, přesahovala rámec tolerovatelného. Na základě uvedeného účastník shrnul, že nesouhlasí se závěrem o tom, že návrhu bylo vyhověno s ohledem na skutečnost, že proces vyloučení právní předchůdkyně navrhovatelky nebyl proveden řádným způsobem a dále, že z její strany nedošlo k hrubému porušování pořádku v domě. V odvolání dále shrnul, která skutková zjištění soudu je možná učinit nespornými (právní předchůdkyně navrhovatelky byla členkou družstva, s právem nájmu družstevního bytu, kdy takovýto člen může být vyloučen z rozhodnutí předsedy družstva, pokud hrubým způsobem porušuje dobré mravy a zásady občanského soužití a nedodržuje domovní řád, když tato povinnost vyplývá z článku 9 a 13 stanov). Právní předchůdkyně navrhovatelky povinnosti uložené stanovami a domovním řádem zásadním způsobem porušovala. Přestože soud uzavřel, že nebylo možné přihlédnout ke stížnosti na chování právní předchůdkyně navrhovatelky ze dne 10. 5. 2018 a výstraha před vyloučením je až ze dne 17. 6. 2019, tak z těchto se podává stupňující se popsané nevhodné chování a porušování povinností, které vedlo k intenzivním debatám v rámci členských schůzí, ze stejného důvodu byl jako důkaz navržen zápis z členské schůze ze dne 1. 6. 2019. Uvedené bylo důvodem pro zaslání výstrahy. Účastník se neztotožnil se závěrem soudu o tom, že se mělo jednat o jednorázovou skutečnost, od níž běžela avizovaná prekluzivní lhůta, když jednání bylo soustavné. K tvrzené vágnosti výstrahy ze dne 17. 6. 2019 a neprokázání důvodů v ní uvedených (nezaplacení dlužných částek ve výši 42 225 Kč a 55 418 Kč a neuzavření nové nájemní smlouvy) účastník uvedl, že tyto skutečnosti byly soudu již vysvětleny s tím, že v době podání výzvy se jednalo o nároky legitimní. Důvody, pro které došlo k vyloučení jsou legitimní důvody podle § 615 ZOK a navazující judikatury. Pokud jde o rozpory v jednotlivých výpovědích, tyto jsou způsobeny změnou situace v družstvu, kde existují spory s předsedou družstva a někteří svědci upřednostnili své osobní spory nad pravdivou svědeckou výpovědí (paní [Anonymizováno], paní [Anonymizováno], pan [Anonymizováno]). Rozpory ve výpovědích se soud nezabýval a rozhodl v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, kdy toto nelze zlehčovat s odkazem na skutečnost, že se tak dělo v lokalitě nazývané Bronx. Usnesení je navíc v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2613/2018 ze dne 26. 5. 2020. Navrhl změnu napadeného usnesení a uplatnil právo na náhradu nákladů řízení.

11. K odvolání účastníka se písemným podáním vyjádřila navrhovatelka, která se s rozhodnutím soudu prvního stupně zcela ztotožnila. Důvody uvedené ve výstraze jsou neurčité a proces vyloučení právní předchůdkyně navrhovatelky nebyl proveden řádným způsobem. Navrhovatelka se ztotožnila s výkladem § 617 odst. 2 ZOK, jak jej učinil soud prvního stupně a rovněž se závěrem, že nedošlo k žádnému hrubému porušování pořádku v domě. Nebylo prokázáno, že by chování právní předchůdkyně navrhovatelky bylo za hranou korektiv základní slušnosti a bylo důvodem pro vyloučení z družstva. Jakékoli nároky uplatněné vůči právní předchůdkyni navrhovatelky nejsou legitimní. Ze strany předsedy družstva byl vůči ní uplatněn zcela imaginární nárok na zaplacení údajného nedoplatku ze služby a nájem. Pokud je poukazováno na to, že vyslýchaní svědci vypovídali rozdílně, je tato interpretace mylná, když svědci vypovídali o skutečnostech, kterým byli přítomni, a to po řádném poučení a následcích v případě podání křivé výpovědi. Navrhla potvrzení napadeného usnesení s právem na náhradu nákladů odvolacího řízení.

12. Vrchní soud v Praze po zjištění, že odvolání účastníka je přípustné a bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené usnesení v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a § 214 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.).

13. Na souzenou věc se aplikují ustanovení zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech, a to s ohledem na vydání rozhodnutí členské schůze účastníka ze dne 8. 9. 2019, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí předsedy družstva ze dne 23. 7. 2019, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „ZOK“), a na procesní stránku pak, jelikož se jedná o statusovou věc (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 460/2019), zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud dle ustanovení § 25 odst. 1 z. ř. s. rozhoduje ve věci usnesením.

14. V řízení před soudem prvního stupně se navrhovatelka, dědička po zemřelé člence účastníka paní [Anonymizováno] [právnická osoba] nájemnici družstevního bytu v [adresa] návrhem ze dne 10. 10. 2019, domáhala (po upřesnění návrhu při jednání soudu ze dne 28. 2. 2024), aby soud prohlásil vyloučení její právní předchůdkyně z družstva na základě rozhodnutí členské schůze účastníka ze dne 31. 8. 2019 (písemně vyhotoveném dne 8. 9. 2019) za neplatné.

15. Odvolací soud vycházel při přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně ze skutkového stavu věci, jak byl soudem zjištěn. Dokazování neopakoval, ani nedoplňoval. Zjištěný skutkový stav projednávané věci je dostatečný pro rozhodnutá věci.

16. Zjištěno bylo, že původní navrhovatelka [Jméno navrhovatelky] byla do své smrti členkou účastníka (malého družstva, které má šest bytů) s právem nájmu družstevního bytu. Právní předchůdkyně navrhovatelky byla hlasitá, měla silný hlas, proto byla slyšet všude a občas používala vulgarismy. Takovým jednáním narušovala klidné soužití v domě, což ve vztahu k obecně hlučnějším poměrům, nelze považovat za hrubě narušující pořádek v domě. Předseda družstva, na základě opakovaných stížností, písemnou výstrahou ze dne 17. 6. 2019 upozornil právní předchůdkyni navrhovatelky na možné vyloučení z družstva a dne 23. 7. 2019 rozhodl o jejím vyloučení z družstva. Právní předchůdkyně navrhovatelky podala dne 29. 7. 2019 námitky proti rozhodnutí o vyloučení z družstva, ve kterých namítla, že rozhodnutí o vyloučení neobsahuje řádné vymezení porušení členských povinností, kterých se měla jako členka dopustit. Uvedla, že nemá žádné nedoplatky na nájmu či službách. Členská schůze účastníka dne 31. 8. 2019 zamítla námitky právní předchůdkyně navrhovatelky a potvrdila rozhodnutí předsedy družstva o vyloučení. Písemně účastník rozhodnutí vyhotovil dne 8. 9. 2019 a dne 11. 9. 2019 písemně sdělil právní předchůdkyni navrhovatelky, že členská schůze účastníka její námitky zamítla.

17. Pokud jde o včasnost návrhu soud prvního stupně správně uzavřel, že návrh byl podán včas, když byl podán ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení rozhodnutí členské schůze, které potvrdilo rozhodnutí předsedy o vyloučení navrhovatelky z družstva. Správně bylo při posouzení včasnosti postupováno podle § 620 odst. 1 ZOK. Časově bylo vycházeno z data doručení rozhodnutí členské schůze původní navrhovatelce dne 11. 9. 2019 a data podání návrhu 10. 10. 2019. Z časového porovnání je více než zřejmé, že lhůta byla zachována.

18. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatelky, ta byla dána v době podání návrhu a dále ji soud správně dovodil z ukončeného dědického řízení po zemřelé [Anonymizováno] [Anonymizováno], zemřelé dne 30. 3. 2021, kdy dědictví nabyla jediná neodmítnuvší dědička ze zákona v první dědické třídě pozůstalá dcera [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky]navrhovatelky vyplacen členský příspěvek, a to jako pohledávka právní předchůdkyně navrhovatelky za účastníkem, nemá to na závěr o aktivní legitimaci žádný význam.

19. Další část přezkumu odvolacího soudu se týkala závěru soudu prvního stupně o důvodech vyloučení. Pokud jde o nezaplacené dlužné částky za leden – květen 2019 ve výši 42 225 Kč a nedoplatek služeb za rok 2018 ve výši 55 418 Kč, pak je pravdou, že v době rozhodování soudem prvního stupně se jednalo již o důvody vypořádané, což potvrdil i předseda účastníka ve své výpovědi, když uvedl výslovně, že požadování předmětných částek bylo činěno v zásadě omylem a vysvětlil důvod, proč se tak stalo. Skutkovému stavu věci v tomto rozsahu odpovídá právní předchůdkyni dne 5. 2. 2020 vyplacený přeplatek za rok 2018 ve výši 4 781,60 Kč.

20. Odvolací soud se přiklonil k závěru soudu prvního stupně o nekonkrétnosti obsahových náležitostí výstrahy před vyloučením člena družstva podle § 615 ZOK, jako základního předpokladu vyloučení. Důvody udělení výstrahy musí být konkrétní, z jejich formulace musí být patrno, které členské povinnosti člen družstva porušil a jakým způsobem. Jedná se o požadavek, který dává jistotu oběma stranám, když členu družstva je víc než zřejmé, co je mu vytýkáno a jak se má případně bránit a současně je uvedené důvodem pro nemožnost vytýkané skutečnosti měnit. Jestliže tedy, jak bylo zjištěno, výstraha obsahuje jako důvody možného vyloučení odkaz na nepodepsání nové nájemní smlouvy, nedodržování domovního řádu, porušování dobrých mravů a zásad občanského soužití ve vztahu k ostatním členům a osobám, které v domě bydlí, absentuje konkrétnost takto obecně vymezených důvodů. Soud prvního stupně správně uzavřel, že není zřejmé o jako nájemní smlouvu se jedná, v čem konkrétně není dodržován domovní řád, čím jsou porušovány dobré mravy a zásady občanského soužití. Výstraha neobsahovala ani konkretizací osob, vůči kterým je vytýkaný způsob chování namířen. Neurčité jsou skutečně i další důvody ve výstraze označené, hrubé porušování pořádku v domě, hlučné chování v denních i nočních hodinách, používání vulgarismů atd.

21. S ohledem na neurčitost výstrahy před vyloučením, tedy základního předpokladu pro vyloučení, soud konstatoval, že proces vyloučení navrhovatelky z družstva nebyl proveden řádně, způsobem zákonem předpokládaným, a proto bylo návrhu vyhověno. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil. Uvedený závěr je navíc podpořen tím, že stížnosti na chování navrhovatelky byly účastníkovi adresovány dne 10. 5. 2018 a výstraha před vyloučením je datována dnem 17. 6. 2019, tedy po marném uplynutí objektivní lhůty podle § 617 odst. 2 ZOK.

22. Pokud jde o důvody vyloučení, není třeba se jimi zabývat vzhledem k přijatým závěrům a jestliže tak soud prvního stupně učinil, učinil tak pro úplnost.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto podle zásady úspěšnosti ve věci podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých právo na náhradu nákladů v projednávané věci náleží úspěšné navrhovatelce. Účastník je proto povinen zaplatit navrhovatelce náklady řízení vzniklé za řízení před odvolacím soudem. Ty se sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč (písemné vyjádření k odvolání účastníka) a jedné náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, celkem se jedná o částku ve výši 3 400 Kč, kterou je účastník povinen zaplatit navrhovatelce k rukám její právní zástupkyně ( § 149 odst. 1 o. s. ř.).