o určení vlastnictví družstevního podílu, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. března 2024, č. j. 76 Cm 128/2023-107

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem družstevního podílu ve Stavebním družstvu [Anonymizováno], IČO [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu - jednotky č. 2556/23 nacházející se v 7. nadzemním podlaží budovy čp. 2556, 2567, 2568 v obci [adresa] stojící na pozemku p. č. 3229, zapsané na LV 27466 pro k. ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 12 906,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

2. V odůvodnění uvedl, že rozhodl o žalobě, v níž žalobce tvrdil, že účastníci žili od roku 2011 do dubna 2023 jako druh a družka. Žalovaná nabyla výše uvedený byt od žalobce na základě dohody o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu z 11. 4. 2016 uzavřené mezi nimi. Převod byl sjednán jako bezplatný, účastníci si dále dojednali, že žalobce je oprávněn byt užívat doživotně a bezplatně a na úhradách za platby s jeho užíváním se budou podílet oba. Platby přesto hradil vždy žalobce, žalovaná se na nich nepodílela. Dále uvedl, že od počátku roku 2023 se žalovaná vůči němu dopouštěla hrubého psychického násilí, které posléze přešlo k neverbálním projevům spočívajícím ve výměně zámku, kdy žalovaná odmítla žalobce do bytu vpustit. Věc byla z toho důvodu řešena policií. Žalovaná žalobci zaslala, prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k vyklizení bytu, přestože bylo sjednáno doživotní užívací právo žalobce. Tímto jednáním žalobce zostudila, ublížila mu a porušila dobré mravy. Proto dopisem z 20. 6. 2023 odstoupil od uzavřené dohody a využil svého práva na odvolání daru pro nevděk a požádal žalovanou o vrácení daru, resp. vyzval ji k součinnosti a podepsání souhlasného prohlášení, na jehož základě by bytové družstvo provedlo přepis daru na jeho osobu nejpozději do 30. 6. 2023. Žalovaná součinnost neposkytla.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Popřela, že by žalobce vulgárně urážela. I kdyby se jeho tvrzení ukázala jako pravdivá, pak takové jednání je důsledkem partnerské krize mezi účastníky, nelze ho považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy. V rámci prověřování jejího trestního oznámení podaného na žalobce byl Policií ČR zpracován znalecký posudek, z jehož závěrů vyplývá, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého charakteru - organické poruchy osobnosti a organické poruchy s bludy. Její chování je touto poruchou ovlivněno a ona za něj nenese odpovědnost. Je naopak nemravné, že žalobce po dlouholetém partnerském soužití odmítá nést důsledky jejího stáří a řeší je podáním žaloby.

4. Soud prvního stupně při vědomí toho, že se jedná o určovací ve smyslu § 80 o. s. ř., zkoumal naléhavý právní zájem na požadovaném určení a věcnou legitimaci účastníků řízení. Uzavřel s odkazem na rozsudky Nejvyššího soudu z 19. 2. 2004 sp. zn. 29 Odo 592/2003, z 29. 11. 2005 sp. zn. 29 Odo 703/2004, že ve sporu o určení, že žalobce je členem bytového družstva a nájemcem označeného družstevního bytu jsou pasivně legitimovaným účastníkem všechny subjekty, jejichž práva mohou být tímto určením dotčena a které mu toto právo upírají, tedy vůči těm, kdož jako společní nájemci byt užívají i vůči bytovému družstvu. Rozhodnutí ve věci samé je totiž závazné jen pro účastníky řízení. Žalovaná nemůže ovlivnit okolnost, zda žalobce bude bytovým družstvem, jež žalováno není, považován za člena družstva. S ohledem na absenci účastenství bytového družstva v řízení je dán nedostatek pasivní legitimace žalované a s tím spojená absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Z tohoto důvodu žalobu zamítl.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení před soudem prvního stupně úspěšné žalované jí náleží náhrada za právní zastoupení, jak vyčíslena v bodě 15 napadeného rozsudku.

6. Žalobce ve včasném odvolání navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozsudek považuje za nesprávný. Nesdílí závěr soudu, že žaloba může být úspěšná pouze za situace, kdy bude směřovat pouze vůči všem subjektům, jejichž práva mohou být tímto určením dotčena a které toto práv upravují. Právní úprava účinná do 31.12.2013 podřadila řízení o určení členství v bytovém družstvu jako řízení podle § 9 odst. 3 písm. g) a § 200e odst. 1 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), v němž se účastenství řídilo ust. § 94 odst. 1 věta první o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013). V té době platilo, že návrh musel směřovat proti všem subjektům, jejichž práva mohou být tímto určením dotčena, a které mu právo upírají, tj. proti tomu, kdo jako členem družstva a jako nájemce byt užívá, tak i proti družstvu (jež s navrhovatelem jako členem družstva a nájemcem bytu nejedná). Nebylo-li družstvo od počátku účastníkem řízení, bylo úkolem soudu jej přibrat do řízení postupem podle § 94 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 15. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4786/2010). S účinností od 1. 1. 2014 je řízení o určení členství v bytovém družstvu řízením sporným, jehož účastníky jsou žalobce a žalovaný. Je přitom v dispozici žalobce, koho jako účastníka řízení označí. Předpokladem úspěšnosti žaloby je mimo jiné pasivní legitimace žalovaného. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z toho, že se žalovanou uzavřel smlouvu o převodu družstevního podílu a domáhá se určení, že je členem družstva. Žalovaná naopak tvrdí, že je členkou družstva a vlastnicí členského podílu a z tohoto vyplývá její pasivní legitimace. Předmětem sporu je vrácení daru mezi stranami smlouvy, jakožto účastníky právního vztahu, o které v řízení jde, účastníci jsou tak věcně legitimováni v řízení o určení členství v bytovém družstvu. Žalovaná žalobci upírá postavení člena bytového družstva, když má zato, že nejsou plněny podmínky pro vrácení daru. Žalobce nemá jiný nástroj, jak se domoci svého práva než žalobou na určení členství v bytovém družstvu, příp. o určení, že je vlastníkem sporného družstevního podílu. Na tomto závěru nic nemění ani to, že otázka určení členství v bytovém družstvu zasahuje do právních poměrů bytového družstva a je zde tedy osoba, jež by mohla být dalším žalovaným (s postavením samostatného společníka ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř.). Nelze nutit žalobce, aby žalobu směřoval i proti bytovému družstvu, zejména za situace, kdy bytové družstvo je připraveno respektovat rozhodnutí v daném sporu. Vtažení družstva do sporu není nutné pro dosažení cíle sledovaného žalobcem (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 9. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1308/2022). V doplňujícím vyjádření pak uvedl, že si vyžádal písemné stanovisko bytového družstva k podané žalobě, které soudu předložil, a z nějž vyplývá, že je připraveno respektovat rozhodnutí soudu ve věci samé.

7. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Vlastnictví podílu v bytovém družstvu má pro žalobce smysl jen v případě, že družstvo žalobce za člena považuje a uznává a umožňuje mu vykonávat členská práva. Jelikož je rozsudek ve věci samé závazný jen pro účastníky řízení, byl by takový rozsudek pro žalobce bez významu, resp. nebyl by s to vytvořit pevný základ, který by odvrátil budoucí spory žalobce a žalované (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 28/2023). Z judikatury také vyplývá, že ve sporu o určení, že žalobce je členem obchodní korporace, je pasivně legitimován nejen ten, kdo tvrdí, že podíl v korporaci drží, nýbrž i korporace samotná (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 11. 2012, sp. zn. 29 Cdo 302/2011). Pokud žalobce argumentuje rozsudkem Nejvyššího soudu z 22. 9. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1308/2022, pak tento lze aplikovat na situace, kdy družstvo explicitně vyjádří, že je rozhodnutí připraveno respektovat. Žalobce tento postoj družstva netvrdí ani neprokazuje. Ve věci samé pak žalovaná i nadále tvrdí, že nejsou splněny podmínky pro odstoupení od darovací smlouvy.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

9. V návaznosti na obsah žalobcova odvolání doplnil dokazování listinou - potvrzením [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČO [IČO], z 8. 8. 2024, z níž zjistil, že družstvo potvrzuje, že bude respektovat pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bude určeno, kdo je vlastníkem družstevního podílu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 23, [adresa].

10. Odvolací soud rekapituluje, že důvodem pro zamítnutí žaloby soudem prvního stupně je jeho závěr o nedostatku pasivní legitimace na straně žalované, která je dána tím, že na straně žalované nevystupuje i bytové družstvo. Dále soud dovodil, že nedostatek pasivní legitimace sám o sobě zakládá nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

11. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že je nutné rozlišovat mezi věcnou legitimací účastníků řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není a naléhavým právním zájmem na požadovaném určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31.5.2011 sp. zn. 29 Cdo 3469/2009).

13. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a dále tam, kde určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

14. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo účinněji hájit. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3469/2009 z 31. 5. 2011, sp. zn. 27 Cdo 3306/2019 z 23.10.2019, sp. zn. 27 Cdo 223/2018 z 24. 4. 2018)

15. Se žalobcem lze souhlasit v tom, že v posuzované věci je třeba vycházet z právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, dle které je řízení o určení členství v bytovém družstvu řízením sporným, na rozdíl od úpravy účinné do 31. 12. 2013, kdy platilo, že řízení o určení členství v bytovém družstvu jako řízení podle § 9 odst. 3 písm. g) a § 200e odst. 1 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), v němž se účastenství řídilo ust. § 94 odst. 1 věta první o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013).

16. Není sporu o tom, že žalobce na žalovanou převedl dohodou o převodu členských práv a povinností družstevní podíl výše uvedený. V žalobě tvrdí, že z důvodu jím uvedených, od této dohody odstoupil a jsou dány podmínky pro vrácení daru. Žalobce a žalovaná (jako strany dohody o převodu členských práv a povinností), tj. jako účastníci právního vztahu, o který v řízení jde, jsou pak věcně legitimováni v řízení o určení vlastnického práva k družstevnímu podílu. Žalobci jako převodci družstevního podílu svědčí aktivní legitimace v řízení o určení vlastnického práva k družstevnímu podílu a žalovaná jako nabyvatel družstevního podílu a členka družstva je ve sporu pasivně legitimována.

17. Pokud žalovaná tvrdí, že je členkou družstva, kdy družstevní podíl nabyla v souladu se dohodou uzavřenou se žalobcem a není dán důvod pro jeho vrácení, pak nemá žalobce jinou možnost než se domoci svého práva žalobou na určení prostřednictvím této určovací žaloby. Tím je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

18. Názor soudu prvního stupně o nedostatku pasivní legitimace na straně žalované, dovozovaný z neúčasti bytového družstva na straně žalované, neobstojí.

19. Z potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá, že družstvo je připraveno respektovat rozhodnutí soudu ve věci samé a jednat jako se členem družstva v souladu se závěry tohoto řízení.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2023, sp. zn. 27 Cdo 1308/2022 platí, že v řízení řešená otázka vlastnictví družstevního podílu se dotýká právních poměrů bytového družstva, není však žádného důvodu nutit žalobce (prostřednictvím směšování otázek pasivní věcné legitimace a naléhavého právního zájmu) k tomu, aby žalobu (vždy, bezpodmínečně) směřoval i proti bytovému družstvu. Typicky v situace, kdy je bytové družstvo připraveno respektovat rozhodnutí ve sporu mezi stranami smlouvy o převodu družstevního podílu, není popsaný postup (vtažení bytového družstva do řízení jako druhého žalovaného) pro dosažení cíle sledovaného žalobcem nutný.

21. S ohledem na závěr dovolacího soudu výše uvedený, neobstojí závěr soudu prvního stupně, že na straně žalované je dán nedostatek pasivní legitimace při absenci účastenství bytového družstva na jeho straně a v důsledku tohoto nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

22. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně z důvodů podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a o. s. ř. věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

23. Za situace, kdy, jak výše uvedeno, je dána věcná legitimace účastníků řízení a je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, bude na soudu prvního stupně, aby se zabýval žalobcem tvrzenými důvody pro odstoupení od dohody o převodu členských práv a povinností a námitkami žalované k tomu uplatněnými.

24. V rozhodnutí o věci samé rozhodne rovněž o nákladech tohoto odvolacího řízení.