o zaplacení 1 750 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2012, č. j. 53 Cm 115/2010-378

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu anebo alespoň částečně.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

Odvolací soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2019, č. j. MSPH 90 INS 11596/2019-A-8 byl zjištěn úpadek dlužníka, to znamená žalovaného v projednávané věci, a bylo mu povoleno oddlužení. Řízení v této věci proto bylo podle § 140a odst. 4 zákona o úpadku a o způsobech jeho řešení přerušeno. Usnesením stejného soudu ze dne 4. 12. 2023, č. j. MSPH 90 INS 11596/2019-B-52 bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno.

Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.

Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak byla uplatněna již před soudem prvního stupně a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým bylo žalobě podané v této věci vyhověno, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

Co se týká poměrů účastníka, je evidentní, že napadené usnesení soudu prvního stupně bylo vydáno před dvanácti lety a nezbytně vychází z okolností, které nastaly již před tímto datem. Tedy nehledě na dále uvedené je zřejmé, že jen úplnou shodou náhod jsou současné poměry žalovaného obdobné okolnostem posuzovaným soudem prvního stupně v napadeném usnesení. Přitom i při rozhodování o návrzích na osvobození od soudních poplatků je podle § 138 o. s. ř. ve spojení s § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř. rozhodující stav v době, kdy se o návrhu na poplatkovou úlevu rozhoduje. Tedy již z tohoto důvodu je nutné posoudit poměry žalovaného zcela znovu.

Mimoto je v tomto případě významná ještě okolnost, že žalovaný prošel insolvenčním řízením, kde byl zjištěn jeho úpadek a toto insolvenční řízení skončilo zrušením před tím povoleného oddlužení a zastavením insolvenčního řízení. To také nemohlo nemít na poměry žalovaného významný vliv. Také proto je nezbytné posoudit poměry žalovaného úplně nanovo.

S ohledem na rozsah okolností, jež bude nezbytné opětovně posoudit, není podle § 213 odst. 4 o. s. ř. namístě, aby činnost v takovém měřítku v této věci vyvíjel odvolací soud. Bude proto na soudu prvního stupně, aby poměry žalovaného opětovně posoudil s ohledem na jejich současný stav a podle toho, co k tomu nově vyjde najevo, o návrhu žalovaného na osvobození od soudních poplatků znovu rozhodl.

Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.