o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2023, č. j. EPR 76181/2023-8

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že žalovanému bránila ve včasném podání odporu skutečnost, že jeho statutární orgán se nacházel dlouhodobě v zahraničí. Nemohl se proto seznámit s podklady a podat ve stanovené lhůtě odpor. V rámci odporu namítal nedůvodnost žalobkyní uplatněného nároku. Kdyby soud správně zjistil a posoudil skutkový stav, musel by dospět k závěru, že žalobou uplatněný nárok neexistuje a není splatný. Je proto neodůvodněný a soud prvního stupně by jej zamítl.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.

Skutečnosti, na kterých postavil soud prvního stupně svoje rozhodnutí, nejsou sporné a mají oporu v obsahu spisu.

Okolnost, o kterou v prvé řadě opírá žalovaný jeho odvolání, to znamená pobyt v zahraničí, je tvrzena zcela obecně bez sebemenšího označení bližších údajů. Není tvrzeno místo, doba a ani důvod. Tedy již v rovině tvrzení se jedná o okolnosti nedůvodné. To platí tím spíše, že k tomu nebylo vůbec nic žalovaným osvědčeno.

Podle § 174 odst. 1 o. s. ř., který podle § 174a odst. 3 o. s. ř. platí také pro elektronické platební rozkazy, nabývá elektronický plateb rozkaz, proti kterému nebyl podán včas odpor účinků pravomocného rozsudku. To znamená, že v tomto případě uplynutím dne 13. 4. 2023 nabyl předmětný elektronický platební rozkaz právní moci. Proto musel být soudem prvního stupně odmítnut podle § 174 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř.

K nedostatečně tvrzené a nijak neosvědčené údajné překážce v podání odporu je nutno uvést, že tvrzený pobyt statutárního orgánu žalovaného v zahraničí nebránil žalovanému, aby prostřednictvím jeho datové schránky elektronický platební rozkaz převzal. Nebylo rovněž žádné překážky v tom, aby stejnou cestou, tedy případně i ze zahraničí, byl prostřednictvím datové schránky podán odpor. K podání odporu není nutné opatřovat žádné podklady, protože není povinností žalovaných jimi podávaný odpor odůvodňovat, postačuje pouze jeho prostřednictvím s doručeným elektronickým platebním rozkazem vyjádřit nesouhlas. Není nutné nic tvrdit k věci samé a ani k tomu navrhovat v této fázi řízení žádné důkazy. To přichází v úvahu jako procesní povinnost až poté, kdy soud nařídí ve věci samé jednání, když byl před tím elektronický platební rozkaz včasným a řádným odporem žalované strany ze zákona zrušen.

Zde k tomuto zrušení nedošlo a daný elektronický platební rozkaz je pravomocný. Proto také nemá žádný smysl posuzovat, zda žalovaným opožděně uplatňované okolnosti by mohly anebo nemohly vést k jeho úspěchu ve věci samé.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

Protože v tomto odvolacím řízení úspěšné žalované straně žádné nutné náklady řízení nevznikly, neučinila v tomto odvolacím řízení žádný procesní úkon, nebyla náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení přiznána žádnému z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.