o vydání akcií, o určení, že akcie tvoří součást pozůstalosti, o vydání předběžného opatření, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2022, č. j. 72 Cm 18/2022-15

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým by žalovanému byla uložena povinnost nenakládat s 8 kusy kmenových akcií společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO], na jméno v listinné podobě, o jmenovité hodnotě jedné akcie 100 000 Kč, č. 000001 – 000008, zejména zákaz jejich převedení, zastavení nebo jiné zatížení, zákaz hlasování s nimi na valné hromadě (výrok I.), zamítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zdržet se zcizení, zastavení či jiného zatížení majetku a přijetí závazků mimo rámec obvyklého hospodaření společností [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [Anonymizováno]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [adresa], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], [Anonymizováno], IČO [IČO], [adresa] (výrok II.), rozhodl o vrácení jistoty ve výši 50 000 Kč žalobci (výrok III.) a žalobci uložil povinnost zaplatit ČR soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.).

2. V odůvodnění konstatoval, že návrh na vydání předběžného opatření byl podán současně se žalobou, kterou se žalobce primárně domáhá určení, že součástí pozůstalosti po zůstaviteli [tituly před jménem], zemřelém [Anonymizováno], je 8 kusů v předchozím odstavci konkretizovaných akcií a jejich vydání po žalovaném. Konstatoval, že v případě takového typu žaloby nelze návrh na vydání výše uvedeného předběžného opatření zdůvodnit případným ohrožením výkonu rozhodnutí, neboť u určovací žaloby je to pojmově vyloučeno. Dále dovodil, že žalobce neosvědčil potřebu zatímní úpravy poměrů, neboť tvrzení žalobce, že žalovaný sporné akcie nabyl protiprávně, nelze mít za osvědčené, natož prokázané, neboť jeho tvrzení o neexistenci smlouvy o převodu sporných akcií na žalovaného je v rozporu s tvrzením žalovaného o opaku, za současného tvrzení žalobce, že již zůstavitel v minulosti žalovanému dvě akcie společnosti [Anonymizováno] daroval. Není ani osvědčen nárok ve věci samé. Žalovaný se žalobcem komunikuje, sdělil mu, že zůstavitel na něj akcie převedl na základě smlouvy opatřené úředně ověřenými podpisy poté, kdy byl převod schválen valnou hromadou [Anonymizováno], a že za něj zůstaviteli uhradil sjednanou cenu. Lze mít za osvědčené, že zůstavitel v době od 1. 6. 2020 do své smrti nebyl schopen pochopit obsah a dosah svého právního jednání, nelze však dovodit, kdy pozbyl vlastnické právo k akciím, pouze lze mít za osvědčené, že zůstavitel byl jejich vlastníkem k 27. 6. 2018. Potřebu zatímní úpravy poměrů nelze ani dovodit z toho, že by [Anonymizováno] a [Anonymizováno], byly příkazníky žalovaného, vykonavatelkami jeho pokynů a že by tyto byly součástí konspirativního jednání ve spolupráci se žalovaným, kdy došlo k převodům majetku (prodejem nemovitostí) ze společností [Anonymizováno] (jednající [Anonymizováno]) na společnost [Anonymizováno]. (jednající [Anonymizováno]) a následně na [Anonymizováno] (jednající žalovaným). Nelze z ničeho dovodit, že by žalovaný podobným způsobem, jakým došlo k vyvedení nemovitostí z [Anonymizováno]. na [právnická osoba] mohlo být naloženo s akciemi a majetkem [Anonymizováno] a jejich dceřiných společností.

3. S poukazem na § 102 odst. 1, 75c odst. 4 o. s. ř. proto soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl. O vrácení jistoty bylo rozhodnuto podle § 75b odst. 4 o. s. ř., o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 4 odst. 1 písm. h), pol. 5 Sazebníku soudních poplatků zák. č. 549/1991 Sb.

4. Proti napadenému usnesení podal žalobce včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, že návrhu na vydání předběžného opatření bude vyhověno. Má za to, že prokázal potřebu zatímní úpravy poměrů i to, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen a osvědčil okolnosti rozhodující pro uložení povinností předběžným opatřením. Žalobce má za to, že žalovaný musel získat akcie v době, kdy již nebyl zůstavitel způsobilý k právnímu jednání, nemohl je tedy nabýt platně. Tvrzení žalovaného o nabytí vlastnictví akcií na základě smlouvy a zaplacení ceny za převod akcií nebylo žalovaným ničím podloženo. O tom, že [Anonymizováno] je příkazníkem žalovaného, svědčí skutečnost, že tato je dlouholetou účetní a daňovou poradkyní [Anonymizováno], jejíž je žalovaný předsedou představenstva a ředitelem. Opětovně poukázal na okolnosti vyvedení majetku z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] v několika na sebe navazujících krocích činěných mezi [Anonymizováno], [Anonymizováno] a žalovaným, kdy k těmto krokům došlo v době, kdy zdravotní stav zůstavitel byl vážný. Dědici zůstavitele (tj. žalobce a jeho bratr) po vydání předběžného opatření zjistili, že žalovaný v období březen – prosince 2021 převedl na účet zůstavitele v několika platbách 5 650 000 Kč, které byly označeny jako platby za akcie a obratem převedeny na účet [Anonymizováno]. Taková platba je nízká ve vztahu k žalobcem dokládané ceně akcií. Popsané jednání má obdobný charakter jako jednání spočívající ve vyvedení majetku ze společnosti [Anonymizováno] Poukázal rovněž na to, že soud nerozhodl o celém návrh na vydání předběžného opatření. Žalobcem navržené předběžné opatření je proporcionální ve vztahu k újmě, která by mohla žalobci, resp. dědicům zůstavitele vzniknout.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a násl. o. s. ř.), aniž zatím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.

6. V posuzované věci byl podán návrh na vydání předběžného opatření z důvodu obavy o výkon budoucího soudního rozhodnutí a z důvodu tvrzené potřeby zatímní úpravy poměrů podle § 102 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

7. Z obsahu spisu se podává, že žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření spolu se žalobou ve věci samé.

8. Při rozhodování o návrhu na předběžné opatření zásadně nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé, nelze se zabývat hmotněprávní stránkou věci, ale zásadně tím, zda je třeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo zabránit, aby ten, proti němuž návrh směřuje, zmařil následnou exekuci (výkon rozhodnutí). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2007, sp. zn. III. ÚS 529/06 platí, že smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoliv s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Současně platí, že ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany.

9. Žalobce tvrdí, že součástí pozůstalosti po zůstaviteli [tituly před jménem] je 8 kusů akcií společnosti [Anonymizováno] specifikovaných ve výroku napadeného usnesení, jejichž vlastníkem byl zůstavitel k 27. 6. 2018, jako jediný akcionář této společnosti je od 22. 4. 2021 zapsán v obchodním rejstříku žalovaný, kdy není známo, jakým způsobem mělo dojít k jejich převodu na žalovaného, a pokud k němu došlo v době nejméně od 1. 6. 2020 do smrti zůstavitele dne 20. 11. 2021, bylo tak učiněno neplatně, neboť zůstavitel nebyl schopen pochopit obsah a dosah svého jednání.

10. Se soudem prvního stupně lze souhlasit se závěrem, že v případě, kdy předmětem řízení ve věci samé je určení, že výše popsané akcie jsou součástí pozůstalosti po zemřelém a vydání těchto akcií, je pojmově vyloučeno, aby bylo možné nařídit navrhované předběžné opatření pro obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen. Nařízení předběžného opatření z takového důvodu totiž vyžaduje existenci rozhodnutí, které je titulem pro exekuci, nebo v případě, že takové rozhodnutí není dosud vydáno, je nutné alespoň osvědčit, že v daném konkrétním případě má žalobce tvrzenou pohledávku nebo jiný nárok. S ohledem na předmět řízení ve věci samé se o takovou situace nejedná.

11. Nelze ani dospět k závěru, že je prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Z žalobcem předložených důkazů nelze dovodit, že by byl osvědčen (natož prokázán) nárok žalobce, jak uplatněn žalobou, tj. že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem uvedených akcií, tudíž by bylo možné určit, že akcie patří do pozůstalosti zůstavitele. Není tvrzeno, kdy a za jakých okolností k převodu akcií na žalovaného došlo a že k převodu došlo právě v době po 1. 6. 2020, kdy zůstavitel nebyl schopen chápat obsah a dosah právního jednání, jehož předmětem měl být převod sporných akcií (jak vyplývá ze znaleckého posudku). Není ani prokázáno, že by žalovaný činil jakékoliv kroky, z nichž by bylo možné dovodit, že se akcie pokusí převést, přičemž tvrzenou obavu nelze mít za prokázanou dispozicemi s majetkem společnosti [Anonymizováno]. na společnost [Anonymizováno]. a následně na [Anonymizováno] prostřednictvím třetích osob. Ze žádných z předložených důkazů totiž nevyplývá, že by osoby jednající za tyto společnosti ([Anonymizováno] a [Anonymizováno]) jednaly jako příkazníci žalovaného a že by tyto osoby jednaly ve shodě, se snahou převést majetek na žalovaného podle jeho pokynů, příp. za účelem získání majetkových výhod. Pouhá tvrzená obava žalobce z případného převodu akcií žalovaným nepostačí k nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy poměrů, potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků musí být prokázána.

12. Pokud žalobce v odvolání namítá, že jeho tvrzení, že [Anonymizováno] je příkazníkem žalovaného, opírá o skutečnost, že tato je dlouholetou účetní a daňovou poradkyní [Anonymizováno]., pak se jedná pouze o jeho tvrzení, které není ničím doloženo. Pokud v odvolání žalobce tvrdí, že na účet zůstavitele byla v období březen – prosince 2021 převedena v několika platbách částka 5 650 000 Kč označená jako platba za akcie, pak taková skutečnost spíše vypovídá ve prospěch žalovaným tvrzeného převodu akcií na jeho osobu za úplatu. Pro řízení o návrhu na vydání předběžného opatření je pak zcela bez významu, zda placeno bylo adekvátně a že následně došlo k převodu těchto finančních prostředků na třetí osobu ([Anonymizováno]).

13. S ohledem na závěry výše uvedené odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení ve výrocích I., II. potvrdil, aniž bylo nutné se zabývat přiměřeností navržených předběžných opatření.

14. Za věcně správný je třeba považovat výrok IV. napadeného usnesení, jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření, když tento nebyl zaplacen spolu s podáním návrhu na vydání předběžného opatření.

15. Odvolací soud přisvědčil námitce odvolatele, že soud prvního stupně dosud nerozhodl o celém návrhu na vydání předběžného opatření, když opominul, že žalobkyně se pod bodem III. domáhala uložení povinnosti společnostem specifikovaným v bodě II. napadeného usnesení uložit povinnost nezcizovat, nezastavovat ani jinak nezatěžovat svůj majetek a nepřijímat závazky nad rámec obvyklého hospodaření.

16. Bude tedy na soudu prvního stupně, aby o tomto návrhu rozhodl.

17. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl vyčerpán celý předmět řízení o návrhu na vydání předběžného opatření, nelze zatím rozhodnout o vrácení jistoty podle § 75b odst. 4 o. s. ř.

18. O nákladech řízení o návrhu na vydání předběžného opatření bude rozhodnuto v řízení ve věci samé (§ 145 ve spojení s § 211 o. s. ř.).