Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 68/2023-255 ECLI:CZ:VSPH:2023:2.Cmo.68.2023.1 Usnesení

o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. dubna 2023, č. j. S 1822/RD83/KSUL, Fj 18784/2023/KSUL-235

JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 7. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného, ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO],

sídlem [adresa] [Anonymizováno]. [Anonymizováno],

zastoupeného advokátem [Jméno advokáta],

sídlem [Adresa advokáta],

o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. dubna 2023, č. j. S 1822/RD83/KSUL, Fj [č. účtu]/KSUL-235


Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. dubna 2023, č. j. S 1822/RD83/KSUL, Fj 18784/2023/KSUL – 235 se ve výroku II. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně v rejstříku vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu S, vložce 1822 vymazal předsedu společenství - SBD Krušnohor, IČO: [IČO], [adresa] a osoby jej při výkonu funkce zastupující tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsal den zániku funkce k datu 7.4.2021 a zapsal jako předsedu společenství vlastníků jednotek - SBD Krušnohor, IČO: [IČO] s datem vzniku funkce 5. 6. 2021 (výrok I. usnesení). Dále odmítl návrh ohledně osob zastupujících právnickou osobu [Anonymizováno] [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele - tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (výrok II. usnesení).

2. Odmítnutí návrhu (výrok II. usnesení) odůvodnil soud prvního stupně zejména tím, že nebyly ve stanovené lhůtě předloženy listiny prokazující zmocnění zapisovaných fyzických osob zastupovat SBD Krušnohor při výkonu funkce předsedy společenství vlastníků jednotek a ani nebyl opraven návrh podaný navrhovatelem ve smyslu usnesení soudu ze dne 24.3. 2023, předložením zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby SBD Krušnohor. Po doručení výzvy soudu byl návrh doplněn pouze o sdělení navrhovatele, že v době konání shromáždění vlastníků mělo SBD Krušnohor řádně zvolený statutární orgán, který navrhl fyzické osoby, jejichž zápis, jakožto fyzických osob, zastupujících SBD Krušnohor, schválil a tento byl členy navrhovatele, tj. nejvyšším orgánem navrhovatele, rovněž schválen. V den vzniku funkce, tj. ke dni 30.6.2021 má SBD Krušnohor statutární orgán, který pak lze zapsat v souladu s předmětným návrhem navrhovatele. Zápis má být navíc proveden rovněž s informací, kdy došlo ke vzniku funkce, která řádně vznikla. Tuto skutečnost pak navrhovatel dovozuje z veřejně přístupného zápisu v obchodním rejstříku SBD Krušnohor. K odkazu navrhovatele na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.3. 2023, č. j. 2 Cmo 27/2023- 199, z něhož se údajně podává, že jediným nedostatkem návrhu k provedení zápisu je nedoložení plné moci právního zástupce navrhovatele, uvedl soud prvního stupně, že veškeré listiny potřebné k návrhu byly soudu předloženy dne 16.3.2023, den po vydání rozhodnutí odvolacího soudu, z čehož je více než zřejmé, že správnost a úplnost listin, nemohla být odvolacím soudem posouzena. Poté soud odkázal na § 86 odst. 1 písm. e) z. v. r. a § 154 o. z. s tím, že zatímco právní zástupce navrhovatele považuje za dostatečný podklad pro prokázání zmocnění shora již jmenovaných fyzických osob k jednání jménem právnické osoby SBD Krušnohor patrně jenom oprávnění vyplývající z bodu 4. Oznámení o rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 28.5.2021, pak soud tento názor nesdílí. Zmocnění musí být uděleno vždy přímo právnickou osobou, a to až od okamžiku, kdy mu vůbec volená funkce platně vznikla, tj. až po datu 30.6.2021, nikoli ve výzvě k rozhodnutí ze dne 11.5.2021. Takové zmocnění SBD Krušnohor v době podání návrhu udělit mohlo. Vzhledem ke skutečnosti, že soudu nebyly ve stanovené lhůtě předloženy listiny prokazující zmocnění zastupujících osob rejstříkový soud návrh v této části odmítl.

3. Proti usnesení v rozsahu výroku II. se ve lhůtě stanovené zákonem odvolal navrhovatel. S rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasí. Usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně pochybil, když zapsal pouze SBD Krušnohor jako statutární orgán navrhovatele, neboť takový postup je v rozporu s právní úpravou používanou analogicky také na zápisy skutečností v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Z důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích totiž vyplývá, že zákonodárce chtěl tomuto postupu předejít: právnickou osobu, jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, již napříště nebude moci zapsat do obchodního rejstříku, bez současného zápisu jeho zástupce. Uvedený právní názor také vyplývá z odborné literatury: Konečně zákon nepřipouští, aby byla do obchodního rejstříku zapsána jako člen voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, aniž by byl současně navržen zástupce této právnické osoby ve smyslu § 46 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, dle kterého měl soud prvního stupně postupovat tak, že zapíše předsedu společenství SBD Krušnohor a k tomu uvede všech 5 navrhovaných fyzických osob, které jej zastupují při výkonu funkce.

4. Ke vzniku funkce SBD [Anonymizováno], jakožto předsedy společenství došlo dne 30.6.2021, kdy jej při výkonu funkce zastupují pánové: [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] Petr Klíma, [tituly před jménem] Jiří Koranda, a to na návrh a z rozhodnutí SBD Krušnohor jako statutárního orgánu, přičemž tento návrh byl řádně schválen nejvyšším orgánem navrhovatele, tj. shromážděním vlastníků. V této době má [Anonymizováno] [Anonymizováno] řádně v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán, který tento výčet fyzických osob uvedl, tudíž schválil a z opatrnosti jej ještě nechal schválit shromážděním vlastníků navrhovatele. Skutečnost, že má v době, kdy došlo ke vzniku funkce předsedy společenství [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], platně zvolen a zapsán statutární orgán přitom vyplývá také z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, na které soud odkazuje v odůvodnění usnesení. Z uvedeného vyplývá, že byly fyzické osoby řádně označeny, určeny, stanoveny a není důvod tedy návrh na jejich zápis odmítnout. S ohledem na uvedené nepostupoval soud správně, když nepřihlédl k zápisu v obchodním rejstříku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době vzniku jeho funkce u navrhovatele a tímto postupem je řízení postiženo vadou, kdy nebyly rejstříkovým soudem ověřeny všechny skutečnosti nezbytné k provedení navrhovaného zápisu změny ve veřejném rejstříku navrhovatele. Současně tento postup soudu dokládá, že na základě doložených listin dospěl k nesprávným zjištěním. Správně měl totiž soud zjistit, že bylo všech 5 fyzických osob řádně navrženo a schváleno [Anonymizováno] [Anonymizováno] a tyto pak ještě navíc schválilo shromáždění vlastníků navrhovatele. Tímto postupem byly splněny všechny zákonné požadavky na stanovení fyzických osob zastupujících [Anonymizováno] [Anonymizováno] při výkonu funkce předsedy společenství u navrhovatele a návrh neměl být v této části odmítnut, ale naopak mělo mu být vyhověno a zápis ve veřejném rejstříku proveden. Odvolatel navrhl, aby návrhu bylo vyhověno v plném rozsahu, případně aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním závěrem odvolacího soudu k vyhovění celému návrhu na zápis změny.

5. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadené rozhodnutí soudu prvního stupně (výrok II.) podle § 212, § 212a ve spojení s § 28 z. ř. s., a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

6. Podle § 152 odst. 2 o. z. právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Pro společenství (vlastníků jednotek) platí podle § 1205 odst. 1 věta druhá o. z., že statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Podle stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství (viz čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 14 stanov ve znění ke dni 7.4.2016 založených ve sbírce listin) je statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků jednotek. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je od 5.6. 2021 SBD Krušnohor, tedy právnická osoba. To vyplývá z odvoláním nenapadeného, tedy již pravomocného výroku I. usnesení soudu prvního stupně.

7. Ve smyslu § 152 odst. 2 o. z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. [právnická osoba], volený shromážděním, je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o. z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Z citovaného ustanovení § 154 o. z. jednoznačně vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Podle § 154 o. z. se explicitně neuvádí, zda právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců (ať již smluvních, nebo zástupců „sui generis“ – tj. členů statutárního orgánu této právnické osoby). Zákon však tuto možnost výslovně nevylučuje, tudíž právnická osoba (člen voleného orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro své zastupování v tomto orgánu. Jde tak svým způsobem o obdobu většího počtu členů statutárního orgánu, kteří právnickou osobu v případě nezmocnění nikoho, ve voleném orgánu zastupují (to vzhledem ke speciální právní úpravě neplatí pro kapitálové společnosti a družstva viz § 46 odst. 3 z. o. k.). Více členů statutárního orgánu jednajících za právnickou osobou odvolací soud též připouští – viz jeho usnesení ze dne 27. 9. 2022 sp. zn. 9 Cmo 100/2022 („…nebyla–li žádná fyzická osoba zmocněna k výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva.“). Stěžejní pro danou věc stran zmocnění fyzické osoby či osob je skutečnost, že volba zmocněnce je plně v rukou právnické osoby, která je členem voleného orgánu. To v dané věci znamená, že je plně v rukou [Anonymizováno] [Anonymizováno], koho zmocní k tomu, aby jej zastupoval při výkonu funkce předsedy předmětného společenství. Vyjde-li tedy družstvo ze své zákonné povinnosti být zastoupeno v rámci výkonu funkce předsedy společenství zmocněncem, pak družstvo uzavře s vybranou fyzickou osobou (osobami) smlouvu o zastoupení a udělí jí (jim) plnou moc (ke stejným závěrům dochází i odborná právní teorie - viz komentář k § 154 o. z. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2022, 2292 s.). Taková skutečnost však nebyla navrhovatelem v rámci rejstříkového řízení ani tvrzena, tím spíše pak dokládána. Na uvedeném nic nemění ani žádnou listinou nedoložené tvrzení odvolatele, že SBD Krušnohor řádně určilo a schválilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují.

8. Odmítnout je třeba argumentaci odvolatele o nutnosti analogického použití právní úpravy § 46 odst.3 z. o. k. na společenství (vlastníků jednotek). Podle § 46 odst.3 z. o. k. v rozhodném znění (znění účinné od 1.1.2021 do 30.6.2023) „je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně“. Přímo ze zákona o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.), tedy ze speciálního právního předpisu ve vztahu k občanskému zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), plyne, že v něm uvedená speciální právní úprava se použije výlučně na kapitálové společnosti a družstva, tedy dokonce nikoli na všechny obchodní korporace (§ 1 z. o. k.). Její přímé použití i na společenství tak nemá zákonné opodstatnění. Opodstatnění však nemá ani použití analogické. Společenství vlastníků jednotek coby speciální typ korporace je upraveno speciálně v občanském zákoníku viz. § 1194 – 1222 o. z., a pokud se na ně přiměřeně neuplatní ustanovení o spolcích (viz. § 1221 odst.1 o. z.), řídí se obecnými ustanoveními občanského zákoníku, tedy též i obecným § 154 o. z. Toto ustanovení výslovně upravuje výkon funkce právnické osoby jsoucí voleným orgánem jiné právnické osoby, a platí tedy potud, pokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného (např. § 46 odst.3 z. o. k. v rozhodném znění). To pro společenství stanoveno není, není tedy důvodu, aby na ně nebyl přímo použit § 154 o. z. Analogické použití speciální právní úpravy dopadající výlučně na kapitálové společnosti a družstva by (kromě rozporu se zákonem) tudíž nebylo ani logické, ani systematické a systémové. Systematika je naopak zřejmá, neboť právě vzhledem k tomu, že je výkon funkce člena voleného orgánu v kapitálových společnostech a v družstvu upraven speciálně (viz. § 46 z. o. k.), tato speciální úprava výslovně odkazuje na tu část úpravy obecné, jež je i za této situace na kapitálové společnosti a družstva použitelná, což je § 155 o. z. (na základě § 46 odst.3 věta druhá z. o. k. v rozhodném znění). Lze tak uzavřít, že na společenství (vlastníků jednotek) se plně použije § 154 o. z., pročež je-li členem voleného orgánu společenství právnická osoba, tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu; § 46 odst.3 z. o. k. se na společenství nepoužije, a to ani analogicky.

9. Navrhovatel označil ve formulářovém návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek u předmětného společenství za rozhodnou skutečnost, a následně i doložil: “Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu [právnická osoba], hlasování per rollam (mimo zasedání)”, ve kterém je uvedeno: “Vlastníci hlasovali o těchto bodech: Usnesení – výsledek hlasování:…4) Usnesení: společenství vlastníků schvaluje volbu statutárního orgánu – předsedu SVJ – SBD Krušnohor …zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], [tituly před jménem] Romanem Hokrem, [tituly před jménem] Petrem Klímou, [tituly před jménem] Jiří Korandou, když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně.” (dále též jen „usnesení bod ad 4/“). Za rozhodnou skutečnost pro navržené zápisy změn tedy navrhovatel – společenství, považovalo a považuje jmenované rozhodnutí shromáždění per rollam. Jak vyplývá z výše konstatovaného, v daném případě mělo však výlučně SBD Krušnohor (coby předseda společenství – právnická osoba) dle § 154 o. z. zmocnit fyzickou osobu (osoby) k zastupování při výkonu své funkce předsedy společenství - navrhovatele. Shromáždění vlastníků jednotek navrhovatele (lhostejno zda na zasedání či mimo zasedání – per rollam) nebylo vůbec oprávněno rozhodovat o zmocnění osob, jež mají zastupovat při výkonu funkce předsedy společenství tohoto předsedu - jinou právnickou osobu – družstvo. Oprávnění učinit takové rozhodnutí není v působnosti shromáždění společenství, pročež se na takto učiněné rozhodnutí (orgánu navrhovatele ve věci nespadající do jeho působnosti) hledí jako by nebylo přijato (viz § 245 o. z. ve spojení s § 1221 o. z.). Stíhá jej tak fikce nepřijetí rozhodnutí, právní teorií je rozhodnutí označováno za nicotné. Možnost aplikace ustanovení § 245 o. z. i na poměry společenství vlastníků jednotek potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu (srovnej usnesení ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 26 Cdo 3352/2021, usnesení ze dne 10.3.2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod č. 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021).

10. Reagoval – li tedy navrhovatel na výzvu rejstříkového soudu ohledně požadovaného doložení zmocnění tak, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy a že fyzické osoby zastupující SBDK při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele byly jeho nejvyšším orgánem schváleny, pak nutno konstatovat - shodně se soudem prvního stupně, že zmocnění k zápisu navrhovaných fyzických osob, které zastupují při výkonu funkce družstvo, z doložené listiny - bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 30. 6. 2021, rozhodně nevyplývá. Z doložené listiny tedy nevyplývá, že došlo k navrhovatelem tvrzené rozhodné skutečnosti – ke zmocnění osob, jež navrhovatel navrhl zapsat jako osoby zastupující SBD Krušnohor při výkonu funkce předsedy společenství. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

11. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého usnesení bod ad 4/ a ani z ostatních listin - hlasovací listiny, výzva k rozhodnutí) nevyplývá k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek navržená skutečnost. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětné části návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku (fakticky není rozhodnou skutečností, jak tomu bylo i v daném případě doloženého rozhodnutí zcela jiného orgánu zcela jiné právnické osoby, navíc rozhodnutí nicotného). Řečené by však platilo pouze za předpokladu, že by navrhovatel odvozoval předmětnou část návrhu jen z jedné rozhodné skutečnosti - ze zmocnění, jež dokládal usnesením bod ad 4/.

12. Nepominutelné v daném případě je, že navrhovatel v rámci průběhu rejstříkového řízení postupem času tvrdil nejen existenci zmocnění osob navržených k zápisu do rejstříku společenství coby osob jednajících za předsedu společenství – družstvo, ale též i to, že do rejstříku mají být zapsáni členové představenstva družstva – předsedy společenství.

13. Posouzením této skutečnosti se soud prvního stupně nezabýval dostatečně, pokud se omezil na konstatování, že ke dni jeho rozhodnutí tyto osoby jako členové statutárního orgánu [Anonymizováno] [Anonymizováno] zapsáni nejsou. Nezabýval se již tím, zda v minulosti některá z fyzických osob členem statutárního orgánu [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla, popřípadě v jakém období, tedy tím, zda navrhovatelem tvrzená skutečnost dána byla. K naplnění účelu veřejného rejstříku je nezbytné, aby do něho byla zapisována celá historie všech obligatorně zapisovaných skutečností a údajů. [Anonymizováno] [Anonymizováno] má dle stanov kolektivní statutární orgán (sedmičlenné představenstvo) a oprávněno jej zastupovat bylo všech sedm osob, a to v době, kdy funkci člena statutárního orgánu vykonávaly. Rejstříkový soud je sice vázán návrhem, nicméně v případě deklaratorního zápisu, což je i posuzovaný případ, může soud návrh překročit (§ 26 z. ř. s. ve spojení s § 120 z. v. r.), a to za účelem dosažení shody mezi stavem zápisu v příslušném rejstříku a skutečným stavem. Z tohoto pohledu se soud posouzením návrhu na zápis změny do rejstříku vlastníků společenství jednotek nezabýval.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné.