o zaplacení 4 570 190 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. ledna 2023, č. j. 37 Cm 241/2022-48

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu soudu prvního stupně ze dne 31. 10. 2022, č. j. 37 Cm 241/2022-8. Stejným usnesením zamítl soud prvního stupně také návrh žalované na odklad vykonatelnosti stejného směnečného platebního rozkazu do právní moci rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení ze dne 13. 12. 2022. Uvedl, že směnečný platební rozkaz byl žalované doručen dne 11. 11. 2022. Námitková lhůta tak uběhla dnem 28. 11. 2022. Dne 13. 12. 2022 podala žalovaná žalobu na obnovu řízení s návrhem na odklad vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu. Následně dne 21. 12. 2022 podala žalovaná návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti výše uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu. K tomuto návrhu připojila i námitky proti stejnému rozkazu.

2. K návrhu na prominutí zmeškání lhůty soud uvedl, že žalovaná svůj návrh založila na okolnosti, že se dlouhodobě léčí se závažnými psychickými onemocněními. Její zdravotní problémy se prudce zhoršily po obdržení směnečného platebního rozkazu, což trvalo do 8. 12. 2022, kdy se podařilo její stav kompenzovat odpovídajícími léky. Svůj zdravotní stav dokládala lékařskou zprávou ze dne 14. 12. 2022 od [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a odkazovala soud na to, aby si opatřil u stejného lékaře zprávu aktuální. Soud prvního stupně zjistil, že předložená zpráva je datována dnem 14. 7. 2015 a také její obsah se k tomuto datu vztahuje. Až na samém konci této listiny za podpisem uvedeného lékaře a bez vztahu k přecházejícímu textu zprávy je vyznačeno datum 14. 12. 2022. Nebyl tedy doložen aktuální zdravotní stav žalované, ba není zmíněna ani okolnost, že by vůbec žalovaná uvedeného lékaře navštívila v prosinci 2022. Při tom setrvalý nepříznivý zdravotní stav, který je nejvýše stejnou lékařskou zprávou osvědčen, nemůže být důvodem pro prominutí zmeškání lhůty (rozhodnutí Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 1650/2015). Soud poukázal také na to, že v žalobě na obnovu řízení uvádí žalovaná v rozporu s tvrzeními ve vztahu k návrhu na prominutí zmeškání lhůty, že o důvodu obnovy se dozvěděla dne 6. 12. 2022, kdy také započala potřebná šetření, tedy nikoliv až 8. 12. 2022. Žaloba na obnovu řízení otázku zdravotního stavu žalované nezmiňuje, ta se objevuje překvapivě až v návrhu na prominutí zmeškání lhůty.

3. Co se týká návrhu na odklad vykonatelností předmětného směnečného platebního rozkazu, uvedl soud prvního stupně, že žalobu na obnovu řízení žalovaná opírá o návrh na výslechy svědků a vylíčení skutečností, které nemohla použít do uplynutí námitkové lhůty. Nedomáhá se tedy ani tak obnovy řízení jako spíše oživení námitkového řízení. Není proto dostatečně pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno a není tedy opora pro vyhovění návrhu na odložení vykonatelnosti předmětného směnečného platebního rozkazu.

4. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalovaná a navrhuje, aby bylo změněno tak, že oběma návrhům bude vyhověno. Vytýká soudu, že neměl přičíst k tíži žalované, že jí ošetřující lékař [tituly před jménem] [Anonymizováno] odmítl zpracovat více, než bylo uvedeno v předložené zprávě ze dne 14. 12. 2022 s tím, že podrobnou zprávu předá přímo soudu k jeho žádosti. Vyžádání zprávy o zhoršení jejího zdravotního stavu po doručení směnečného platebního rozkazu žalovaná soudu také navrhla. Neměla jinou možnost, jak prokázat, že podání námitek zmeškala v důsledku psychického zhroucení. To soud odmítl. Nejednalo se při tom o důsledek trvajících zdravotních obtíží, nýbrž o jejich prudké zhoršení. Soud nesprávně vyložil i obsah předložené lékařské zprávy. Ta, když uvádí údaj „Dekurz ze dne 14. 07. 2015“ vyjadřuje tím, že jde o zprávu o průběhu nemoci od tohoto data do současnosti. Obsah zprávy nemohla žalovaná ovlivnit. Není ničím podložený závěr soudu, že zpráva ve skutečnosti je zprávou pro posudkového lékaře. Žalovaná také nespojovala návrh na odložení vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu se žalobou na obnovu řízení. Závěr soudu je v tomto směru nepřezkoumatelný. V poměrech této věci považuje žalovaná také za nepřípadný odkaz soudu na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 1650/2015.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.

6. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že směnečný platební rozkaz vydaný soudem prvního stupně v této věci se pošta pokusila doručit žalované na její doručovací adrese dne 9. 11. 2022. Protože žalovanou nezastihla, uložila zásilku s touto soudní písemností na poště. Dne 11. 11. 2022 se žalovaná dostavila na poštu v [Jméno žalované B] a zásilku se směnečným platebním rozkazem si osobně převzala.

7. Dne 13. 12. 2022 podala žalovaná žalobu na obnovu řízení skončeného shora uvedeným směnečným platebním rozkazem soudu prvního stupně. Zde uvedla, že dne 3. 12. 2022 ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu přiznaného stejným rozkazem. Na základě toho se žalovaná začala o věc zajímat a dne 6. 12. 2022 se měla od osob, které navrhovala vyslechnout, dozvědět, že žalobkyně nehodlala proti žalované uplatňovat žádné nároky, kterých, pokud vůbec vznikly, se vzdala ve prospěch žalované. V tomto smyslu se před navrhovanými svědky žalobkyně vyjadřovala. Proč se o nárok přiznaný směnečným platebním rozkazem, který převzala již 11. 11. 2022, žalovaná zajímala, až v prosinci 2022 není v žalobě nijak vysvětlené. Součásti žaloby není návrh na odklad vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu. Takový návrh, a to výslovně v souvislosti se žalobou na obnovu, podala žalovaná samostatným podáním také dne 13. 12. 2022

8. Dne 21. 12. 2022 podala žalovaná návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti předmětnému směnečnému platebnímu rozkazu. Zde se poukazuje na výše zmíněnou a níže blíže popsanou lékařskou zprávu [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V návrhu se tvrdí, že až dne 8. 12. 2022 dovolil zdravotní stav žalované vnímat důsledky a v návaznosti na to si u soudu osobně vyzvedla předmětný směnečný platební rozkaz. Součástí tohoto návrhu je i návrh na přiznání odkladného účinku tomuto návrhu.

9. Námitky proti stejnému směnečnému platebnímu rozkazu, které byly podány současně s návrhem na prominutí zmeškání lhůty, obsahují námitky napadající materiální platnost podpisu žalované na sporné směnce a dále kauzální námitky, které jsou jen rozšířenou verzí tvrzení o kauzálních vztazích účastnic řízení, jak jsou uvedeny již v žalobě na obnovu řízení.

10. Lékařská zpráva [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] je v záhlaví označena jako „Dekurz ze dne 14. 7. 2015“. Následuje obecný popis zdravotního stavu žalované, ze kterého je zřejmé, že trpí psychickým onemocněním. Obsah zprávy se nijak nevztahuje k listopadu roku 2022. Text je ukončen razítkem a vlastnoručním podpisem [tituly před jménem] Churana. Pod ním je poznámka, že byl zaúčtován regulační poplatek 30 Kč. Pod tím je znovu označen lékař a lékařské zařízení a také poznámka“ Dek 14. 07. 2015. Celý tento text je uzavřen zřetelnou vodorovnou čarou. Pod ní se nachází nijak neautorizovaný údaj „Dne 14. 12. 2022“. Jedná se o fotokopii.

11. Předně je nutno konstatovat, že žalovaná uplatnila postupně dva návrhy na odklad vykonatelnosti shora uvedeného směnečného platebního rozkazu soudu prvního stupně: Nejprve takový návrh vznesla v návaznosti na žalobu na obnovu řízení. Později vznesla takový návrh přímo v podání, kterým navrhuje prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému v této věci. Z toho vyplývá, že soud prvního stupně, když rozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti v návaznosti na žalobu o obnovu řízení, rozhodoval o návrhu, který byl vskutku žalovanou podán. Odvolací tvrzení, že takový návrh podán nebyl, je zjevnou nepravdou, která navíc musela být uplatněna vědomě, když žalovaná strana jednající kvalifikovaným právním zástupcem musela dobře vědět, jaké návrhy podala. To platí tím spíše, že jich zase nebylo v této věci nijak závratné množství. Z jaké příčiny nerozhodl soud prvního stupně také o návrhu na odklad vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu, který byl podán současně s návrhem na prominutí zmeškání lhůty, není zřejmé. Rozhodnout však o něm měl. Předně proto, že důvody pro odklad vykonatelnosti soudního rozhodnutí nejsou v případě žaloby na obnovu řízení a v případě návrhu na prominutí zmeškání lhůty totožné. Dále proto, že rozhodnutím o návrhu, který byl vznesen v souvislosti se žalobou na obnovu řízení, není zkonzumováno také rozhodnutí o návrhu vzneseném v souvislosti s návrhem na prominutí zmeškání lhůty. Konečně ani okolnost, že soud prvního stupně návrhu na prominutí zmeškání lhůty nevyhověl, nezbavila jej povinnosti o tomto návrhu rozhodnout. Zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně bylo nepravomocné, a tedy až do jeho právní moci, tedy také až do případného rozhodnutí odvolacího soudu, by povolení takového odkladu mohlo mít obecně nahlíženo, svůj smysl. Vzhledem k závěru, který odvolací soud učinil ohledně návrhu na prominutí zmeškání lhůty, však není důvodu pro toto zjevné pochybení soudu prvního stupně napadené usnesení soudu prvního stupně rušit, a to ani částečně.

12. Soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce příslušnou lhůtu zmeškal z omluvitelného důvodu a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší, jak plyne z § 58 odst. 1 o. s. ř. Není pochybností o tom, že námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému v této věci soudem prvního stupně jsou úkonem, který žalované přísluší a který zmeškala. Návrh na prominutí zmeškání lhůty staví na svém zdravotním stavu. Shora popsanou lékařskou zprávou je osvědčeno, že žalovaná trpí delší dobu psychickým onemocněním. To však, jak správně uzavřel soud prvního stupně, není samo osobě žádnou mimořádnou situací. Kdyby zdravotní stav účastníka řízení byl takový, že by trvale nemohl činit žádné procesní úkony, není důvodu to zohledňovat případ od případu, nýbrž bylo by namístě mu ustanovit opatrovníka podle § 29 o. s. ř. Potud je i odkaz soudu prvního stupně na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 99/2019, případný. Žalovaná ovšem v této věci svůj návrh neopírá o její dlouhodobé onemocnění, nýbrž o tvrzené náhlé a prudké zhoršení zdravotního stavu. Bylo-li by takové náhlé a nečekané zhoršení zdravotního stavu prokázáno, nespadalo by vskutku pod úvahy obsažené ve výše zmíněném publikovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu.

13. Soud prvního stupně si toho byl nepochybně vědom, když se zabýval tím, zda toto náhlé zhoršení zdravotního stavu bylo osvědčené. Je nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že z předložené lékařské zprávy taková skutečnost nijak neplyne. Nelze dokonce mít předloženou zprávou ani za osvědčené, že žalovaná byla vůbec nucena v listopadu a prosinci 2022 lékařskou pomoc vyhledat. Celý obsah lékařské zprávy vztahuje se k červenci 2015 a to včetně tehdy vybíraného regulačního poplatku ve výši 30 Kč. K čemu byla zpráva určena nelze přesně posoudit bez spekulací, ale to není nijak významné. Že tato zpráva má cokoliv společného s rozhodným obdobím v žádném případě neplyne z pouhého data 14. 12. 2022. Není nijak jasné, kdo, kdy a proč je tam připojil. Protože předmětná lékařská zpráva byla připojena pouze ve fotokopii. Nelze ani s určitostí uzavřít, že je tento údaj přítomen i na originále zprávy. Nápadné je rovněž oddělení tohoto s ostatním textem nijak nesouvisejícího údaje zřetelnou vodorovnou čarou od okraje k okraji. Významné není ani použití slova „dekurz“. Tento výraz nepochybně znamená popis průběhu určitého děje. Na jeho délce však nijak v této souvislosti nezáleží. Tedy vezmeme-li v úvahu lékařské prostředí, může se týkat dekurz jak průběhu a výsledku několika měsíční hospitalizace stejně jako popis průběhu půlhodinového vyšetření.

14. V případě předmětné lékařské zprávy ukazuje její obsah na druhou možnost. I kdyby bylo možné přitakat spekulaci žalované, že se jedná o zprávu od 14. 7. 2015 až do současnosti, pak by opět tato zpráva jen zachycovala standardní průběh onemocnění žalované, což, jak již soud prvního stupně správně dovodil, důvodem pro prominutí zmeškání lhůty není, jak právě pro tento případ dovodil i Nejvyšší soud. Je ostatně zcela záhadné, jak může předložená lékařská zpráva být dekurzem až do současnosti a nezachycovat při tom žalovanou tvrzené aktuální prudké zhoršení jejího zdravotního stavu. Nelze uvěřit tvrzení žalované, že ji ošetřující lékař odkázal na zprávu k dotazu soudu. Jak by se předně srovnávalo tvrzené odmítnutí vydání lékařské zprávy pacientovi a podání této zprávy o důvěrných okolnostech zdravotního stavu třetí osobě, byť by šlo o soud. Obecné zkušenosti také odpovídá, že zejména odborní lékaři předávají obdobné zprávy pacientům po vyšetření automaticky, i bez výslovného požadavku. Představa, že by lékař odmítl pacientovi zprávu o vyšetření vydat, této zkušenosti zcela odporuje. Konečně nelze uvěřit, i kdyby bylo pravdou, čemuž ovšem odvolací soud neuvěřil, že ošetřující lékař odmítl lékařskou zprávu žalované vydat, že by tuto zprávu neposkytl alespoň ve světle napadeného usnesení soudu prvního stupně. Náhlé zhoršení zdravotního stavu v rozhodném období bylo samozřejmě možné osvědčit i v rámci odvolacího řízení. Nejde v případě napadeného usnesení o rozhodnutí ve věci samé a neuplatní se tedy zásada neúplné apelace.

15. Svoji roli hrají samozřejmě i rozporná tvrzení žalované. Podle žaloby na obnovu řízení se začala žalovaná o předmětnou záležitost zajímat již na podkladě zprávy žalobkyně ze dne 3. 12. 2022 a již 6. 12. 2022 se údajně dozvídala rozhodné skutečnosti. Nicméně po několik týdnů od 11. 11. 2022, kdy již měla směnečný platební rozkaz v ruce, se nezajímala o nic. Podle návrhu na prominutí zmeškání lhůty se nedělo nic až do 8. 12. 2022, kdy se měl zdravotní stav žalované podle jejího tvrzení zlepšit a kdy teprve si vyzvedla směnečný platební rozkaz u soudu, který ovšem již téměř měsíc měla. Je-li o událostech podáván pravdivý obraz, nejsou takové rozpory pochopitelné. Zde jsou ovšem události popisovány zjevně nekoordinovaně.

16. Je tedy nutno shrnout, že omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu žalovanou osvědčen nebyl před soudem prvního stupně a ani v rámci tohoto odvolacího řízení.

17. Důvody pro přiznání odkladného účinku návrhu na prominutí zmeškání lhůty nejsou podle § 58 odst. 2 o. s. ř. přesně stanoveny. Je však zjevné, že přiznání odkladného účinku přichází v úvahu jen tehdy, jestliže nelze po jistou dobu o návrhu na prominutí zmeškání lhůty ještě rozhodnout a jestliže je možné s dostatečnou mírou pravděpodobnosti (jistě nikoliv nutně s jistotou) předpokládat, že návrhu na prominutí zmeškání lhůty může být vyhověno. Potom jestliže odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předpoklady pro prominutí zmeškání lhůty k podání námitek v tomto případě dány nejsou, nepřichází potom logicky v úvahu ani přiznání odkladného účinku návrhu na prominutí zmeškání lhůty.

18. Naproti tomu důvod, pro který může soud nařídit odklad vykonatelnosti žalobou na obnovu řízení napadeného rozhodnutí, jsou stanoveny v § 235c o. s. ř. tak, že musí být pravděpodobné, že žalobě na obnovu bude vyhověno. Opět je jasné, že v této fázi nelze mít v tomto směru jistotu. Nicméně musí zde být důvodné očekávání, že žalobě vyhověno bude.

19. Podle § 228 odst. 2 o. s. ř. lze žalobou na obnovu řízení napadnout i směnečný platební rozkaz, ovšem jen ohledně podmínek samotného rozkazního řízení. Jestliže byly proti směnečnému platebnímu rozkazu podány námitky, které byly projednány a pravomocně o nich rozhodnuto, lze napadnout rozsudek vydaný soudem podle § 175 odst. 4 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení za podmínek § 228 odst. 1 o. s. ř. nepochybně ve vztahu ke včas podaným a soudem projednaným námitkám. Již je otázkou, zda je možné v rámci žaloby na obnovu řízení uplatnit námitky zcela nové, ovšem založené na tom, že se žalovaná strana o potřebných skutečnostech dozvěděla tak opožděně, že je v rámci zákonné námitkové lhůty uplatnit nemohla spolu s námitkami řádně uplatněnými. Stanoví-li § 175 odst. 1 o. s. ř., že je povinností žalovaného uplatnit v zákonné námitkové lhůtě všechny obrany, pak jistě všechny, o kterých ví anebo má a musí vědět. Nelze spravedlivě požadovat, aby uplatňoval obrany, o kterých v době trvání námitkové lhůty vůbec vědět nemůže. Proto je nutné připustit, že takové obrany může nově uplatnit v rámci řízení na obnovu řízení skončeného pravomocným rozsudkem o námitkách. Nelze ovšem vyloučit ani možnost, že žalovaná strana námitky vůbec nepodá právě proto, že možné obrany, které objektivně existují, jí nejsou a nemohou být známé. Pak je nutno připustit možnost obnovy námitkového řízení i v případě, že v dané věci žádné námitkové řízení doposud neproběhlo. Tedy obnova řízení v této projednávané věci zásadně vyloučená není.

20. Skutečnosti, které žalovaná na podporu žaloby na obnovu řízení přináší, jsou ovšem takové povahy, že mají původ ve vztazích žalobkyně a žalované, tedy ve vztazích, kde žalovaná byla účastná, a o nichž musí mít proto povědomost. Nepřichází v úvahu prominutí dluhu jinak než právním jednáním, které věřitel učiní ve vztahu k dlužníkovi a které dlužníkovi dojde. O tom se dlužník nemůže dozvědět jen od třetích osob. Těm může sdělit svoje případné úmysly, ale ty jsou samy o sobě právně bezvýznamné. Proto není v tomto případě dostatečně pravděpodobné, že žalobkyně bude se žalobou na obnovu řízení úspěšná, i když samozřejmě nelze v této fázi její úspěch s touto žalobou kategoricky vyloučit. Nicméně podmínky pro nařízení odkladu vykonatelnosti předmětného směnečného platebního rozkazu splněny nejsou. Chybí dostatečná míra pravděpodobnosti, že žalobě na obnovu řízení bude vyhověno.

21. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.