o zaplacení 1 040 469 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2025, č. j. 47 Cm 85/2023-157

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 24. 7. 2024, č. j. 47 Cm 85/2023-121, který v této věci činí [částka]. Vzal za prokázané, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a se zletilou dcerou (24 let), která je na něm finančně závislá. Je zaměstnán jako zedník, řidič a pomocný dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem [částka]. V Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech jiné příjmy žalovaný neuvedl, ale ani nevyznačil, třeba proškrtnutím, že je nemá. To platí i o majetku žalovaného. Neuvedl žádný, ale ani vlastnictví nevyloučil. Manželka má čistý měsíční plat [částka]. Vlastní polovinu rodinného domu v [Anonymizováno] a blíže neurčený pozemek, jehož označení soud přečetl jako „[Anonymizováno]“. Žalovaný má úvěr u [právnická osoba] na rekonstrukci domu ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] a u [právnická osoba] spořitelny má úvěr na rekonstrukci domu ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba]., soud zjistil, že v období od srpna do září 2024 činil počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek činil [částka]. Manželka má stavební spoření u [právnická osoba] se zůstatkem k 31. 12. 2023 ve výši 52 109,14 s tím, že splátky ve výši [částka] měsíčně hradí žalovaný. Ze Smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že žalovaný má pronajatý byt, za který hradí nájem [částka] měsíčně a zálohy na služby spojené s bydlením ve výši [částka] měsíčně.

2. Soud sám zjistil, že žalovaný vlastní motocykl JAWA 50-20 z roku 1970. Žalovaný má živnost s předmětem podnikání zednictví, kterou měl přerušenou od 30. 4. 2008 do 30. 4. 2010. Jiné svoje živnosti ukončil v roce 2008.

3. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný neuvedl úplně a zcela pravdivě okolnosti o svých poměrech. Poukázal na to, že žalovaný některé části tiskopisu Prohlášení pominul, když nevyznačil, že příjmy nebo majetek, kterých se příslušná část tiskopisu týká, nemá. Neuvedl, že vlastní motocykl a že podniká jako živnostník a s jakým výsledkem, tedy případně s nulovými příjmy. Nebylo také objasněné, z jakého důvodu je na žalovaném finančně závislá zletilá dcera. Nejsou dostatečně popsány nemovitosti vlastněné manželkou žalovaného, zejména co se týká pozemku. Soud považoval také za nejasné, proč žalovaný bydlí v nájmu, když rekonstruuje rodinný dům. Neuvedl také, jaké má on a jeho rodina měsíční výdaje na životní potřeby.

4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že popsal veškeré pro věc rozhodné okolnosti a tyto doložil. Jiné příjmy, než které uvedl, nemá. Výdaje žalovaného a jeho rodiny na základní životní potřeby odpovídají tomu, co je obvyklé, a spotřebují všechny příjmy žalovaného a jeho manželky. Motocykl již delší dobu nevlastní a jeho prodej jen nebyl zanesen do registru, což žalovaný nyní napravuje. Měl-li soud některé údaje za neúplné, měl žalovaného vyzvat k jejich doplnění, když účastník řízení nemůže předvídat, jak bude soud jednotlivé okolnosti hodnotit a které bude považovat za více a které za méně významné. Rozhodnutí považuje za překvapivé, nesprávné a nezákonné.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].

6. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně. V odvolacím řízení žádné nové okolnosti nebyly uvedeny. Zejména nebyly vyjasněny některé nejasné okolnosti, na které upozornil soud prvního stupně. Jedná se zejména o to, jak je tomu se živnostenským podnikáním žalovaného a případnými příjmy z této činnosti, co je důvodem, že je jeho zletilá dcera na něm finančně závislá, a o bližší identifikaci nemovitostí ve vlastnictví manželky žalovaného. Jedinou novou tvrzenou okolností je, že žalovaný již nevlastní soudem prvního stupně zjištěný motocykl. Jedná se o pouhé tvrzení právního zástupce žalovaného, které nebylo nijak doloženo, nejedná se o prohlášení samotného žalovaného, nicméně odvolací soud pro zjednodušení vychází z toho, že od blíže neurčené doby již žalovaný zmíněný motocykl nadále nevlastní.

7. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.

8. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

9. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

10. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že příjmy žalovaného, jak byly vykázány, a příjmy jeho manželky se pohybují pod průměrnými hodnotami. Z tohoto pohledu by skutečně dostačovaly přibližně na výdaje tříčlenné domácnosti na zajištění nezbytných životních potřeb. V této souvislosti ovšem zůstalo bez povšimnutí i v rámci odvolacího řízení upozornění soudu prvního stupně na nejasné postavení zletilé dcery žalovaného. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení naznačil, že obvyklým důvodem takové situace bývá studium zletilého potomka. Ani to však nebylo ani tvrzeno a tím méně osvědčeno. Tedy příčina tvrzené finanční závislosti zletilé dcery žalovaného na žalovaném zůstává nevyjasněná. Problémem příjmů žalovaného je i to, že má živnostenské oprávnění, které bylo dočasně přerušeno, ale v současnosti je opět aktivní. Za této situace, jež musí být žalovanému známá, skutečně bylo namístě očekávat, jak uvedl soud prvního stupně, že žalovaný v části V. tiskopisu Prohlášení se k tomuto vyjádří třeba i tak, že vysvětlí, proč z této živnosti žádné příjmy nemá.

11. Co se týká majetku žalovaného, pak samozřejmě není předem vyloučené, že žádný významný majetek nemá, ale opět by se slušelo v části VIII. tiskopisu Prohlášení se o tom zmínit třeba i tak jednoduše, že tuto část tiskopisu třeba jen proškrtne. Poukaz soudu prvního stupně na vlastnictví motocyklu nemá ani tak ten význam, by šlo o významný zdroj pro úhradu soudního poplatku, a to již pro jeho typ a stáří. Více šlo soudu o to, nakolik jsou údaje žalovaného spolehlivé.

12. Ohledně majetku manželky žalovaného si nelze učinit vůbec žádnou představu, protože z údajů, které o nemovitostech, které jeho manželka vlastní a žalovaný uvádí, si nelze učinit vůbec žádnou jen trochu konkrétní představu o nich, když je ani nelze vůbec blíže identifikovat.

13. Není namístě vytýkat žalovanému, že nevyčíslil výdaje na životní potřeby jeho a jeho rodiny. Předně takové výdaje podstupuje úplně každý člověk, a tedy existuje i obecná představa, co takové výdaje přibližně obnášejí. To není potřeba dokládat. Navíc jen málokdo si tyto výdaje přesně eviduje, a tak jen málokdo je vůbec schopen je úplně přesně vyčíslit a doložit. Výdaje na rekonstrukci rodinného domu neznamenají, že rekonstruovaný objekt je během rekonstrukce obyvatelný. Tedy tyto žalovaným uváděné výdaje nevylučují, že žalovaný vedle toho není nucen si pronajímat byt a vydávat prostředky s tím spojené, tedy nájemné a zálohy na tak zvané služby. Větším problémem je, že si nelze učinit vůbec žádnou představu o tom, jaký objekt se vlastně rekonstruuje. To úzce souvisí s výše uvedenými nejasnostmi ohledně majetkových poměrů žalovaného a jeho manželky.

14. Co se týká úplnosti údajů ohledně poměrů účastníka řízení, který je poplatníkem soudního poplatku, je nutno uvést, že sám tiskopis Prohlášení poskytuje dostatečný přehled o tom, jaké okolnosti jsou z hlediska rozhodování soudu o návrhu na přiznání úlevy na soudních poplatcích významné a také dostatečně poučuje o tom, jak mají být jednotlivé okolnosti doloženy. Na další okolnosti a jejich o osvědčení soud prvního stupně poukázal v jeho usnesení ze dne 26. 9. 2024, č. j. 47 Cm 85/2023-131. Žádné další poučení nebylo potřebné, pouze bylo potřebné pokyny uvedené zejména v tiskopise respektovat. Soud prvního stupně nevytýkal nic jiného než to, s čím tiskopis Prohlášení počítá a co případně doplňuje posledně uvedené usnesení soudu prvního stupně.

15. Konečně v případě rozhodování o návrhu na přiznání osvobození od soudního poplatku není rozhodováním ve věci samé. Potom na odvolání proti rozhodnutí o návrhu na přiznání poplatkové výhody se neuplatní zásada neúplné apelace a soudem postrádané okolnosti bylo bez dalšího možné doplnit v rovině tvrzení i v rovině osvědčujících dokladů i v rámci tohoto odvolacího řízení. To se ostatně částečně i stalo, o všem v míře jen zcela nedostatečné.

16. Proto i ve světle toho, co bylo nově uplatněno v odvolacím řízení, nadále obstojí závěr soudu prvního stupně, že druhý ze shora uvedených předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků osvědčen nebyl, a to ani co se týká i jen částečného osvobození od soudních poplatků v této věci.

17. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.