o zaplacení 9 700 000 Kč, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2023, č. j. 73 Cm 89/2019-486

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobkyni osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 2. 11. 2021, č. j. 73 Cm 89/2019-379, který v této věci činí 50 000 Kč. Konstatoval, že žalobkyní podané odvolání nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění práva. Vyzval žalobkyni k doložení svých poměrů usnesením ze dne 23. 11. 2022, č. j. 73 Cm 89/2019-459 a z jí předložených dokladů vzal za prokázané, že ke dni 31. 12. 2021 vlastnila nemovitosti v účetní hodnotě 1 895 000 000 Kč, zásoby v účetní hodnotě 839 000 Kč, pohledávky ve výši 595 000 Kč a disponovala penězi v pokladně i na účtech ve výši 2 731 00 Kč. Závazky ve výši 130 000 000 Kč proti tomu nejsou významné. Je tedy v možnostech žalobkyně předmětný soudní poplatek zaplatit. Ohledně zastupujícího akcionáře žalobkyně, společnosti [Anonymizováno] uvedl, že ten v podání ze dne 31. 1. 2023 pouze vyjmenoval důvody, pro které není údajně schopen soudní poplatek uhradit. Při tom v tomto řízení již zaplatil na soudních poplatcích 485 000 Kč a z ničeho nevyplývá, že se jeho poměry změnily.

2. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalobkyně a navrhla jeho změnu tak, že jí bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedla, že soud ve vztahu k ní neuvážil všechny okolnosti. Nečiní sporným, že ve vztahu k danému soudnímu poplatku disponuje dostatečnou likviditou. Konstatuje však, že na vymáhání náhrady škody proti funkcionáři žalující společnosti by měla mít v první řadě zájem dozorčí rada společnosti a na základě jejího doporučení všichni akcionáři, kteří by úhradu soudního poplatku odsouhlasili. Žalující společnost však dlouhodobě nemá dozorčí radu ustanovenu a to zejména proto, že kvalifikovaní akcionáři, to znamená společnost [Anonymizováno] nejsou pro nepřekonatelné rozpory schopni dozorčí radu zvolit. To vede k tomu, že je u Městského soudu v Praze pod č. j. 83 Cm 137/2020 vedeno řízení o zrušení žalující společnosti. Společnosti [Anonymizováno] tak prakticky nahrazuje kontrolní činnost dozorčí rady. Konečně žalovaný předseda představenstva těžko dá příkaz k úhradě předmětného soudního poplatku.

3. Ohledně společnosti [Anonymizováno] pak se v odvolání uvádí, že podáním ze dne 31. 1. 2023 tato prakticky nahradila prohlášení právnické osoby o majetkových a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků. Jestliže považoval soud prvního stupně tyto tvrzení za nedostatečná, mohl si poměry společnosti ověřit ve veřejných rejstřících, například v katastru nemovitostí, případně měl společnost vyzvat k doplnění podle § 43 o. s. ř. Okolnost, že společnost nevlastní movité věci nebo prostředky na účtech, ani není možné žádným způsobem doložit. Odkaz napadeného usnesení na soudní poplatek dříve placený není případný, protože poměry společnosti se od té doby změnily k horšímu zejména z důvodu sankcí vůči [Anonymizováno], kam dříve prodávala zboží. Společnost tím přišla o všechny příjmy. Konečně ve vztahu ke společnosti [Anonymizováno] odkazuje na § 371 zákona o korporacích, ze kterého plyne, že akcionář, který podává žalobu podle tohoto ustanovení, společnost jen zastupuje a vlastní poplatkovou povinnost nemá.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně. Je ovšem nutné některá zjištění soudu prvního stupně zpřesnit.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že soudní poplatek ze žaloby ve výši 60 000 Kč byl dne 27. 1. 2020 uhrazen z účtu žalobkyně a nikoliv společností [Anonymizováno] (č.l. 37) a soudní poplatek z důvodu rozšíření žaloby ve výši 425 000 Kč byl dne 15. 9. 2020 rovněž uhrazen z účtu žalující společnosti (č.l. 100) a nikoliv společností [Anonymizováno].

6. Odvolací soud dále zjistil, že řízení o zrušení žalující společnosti vedené u Městského soudu v Praze pod č. j. 83 Cm 137/2020 je přerušené bez toho, aby o věci samé bylo jakkoliv rozhodnuto.

7. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří nejen okolnosti povahy majetkové a příjmové, nýbrž i jakékoliv jiné okolnosti, mohou-li být pro posouzená návrhu na přiznání úlevy na soudních poplatcích významné. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.

8. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

9. Z obsahu spisu je zřejmé, že nárok, jak je žalující stranou uplatněn a je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento nárok zamítnut, není zjevně nesmyslný a nemožný. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalující strana skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

10. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že je zcela nepochybné, že prostředky žalobkyně více než dostatečně pokrývají předmětný soudní poplatek. Zcela by k tomu dostačovaly i jen peníze v pokladně a na účtech. Tedy majetkové a příjmové poměry žalobkyně nejsou sto odůvodnit vůbec žádnou úlevu na soudních poplatcích.

11. Je skutečností, že žalující společnost nemá zvolenou dozorčí radu. To však nemá pro posouzení návrhu na osvobození od soudních poplatků žádný význam. Je samozřejmé, že dozorčí rada společnosti měla by upozornit akcionáře na případné problémy v hospodaření akciové společnosti To je ovšem tak vše, co by mohla, kdyby byla ustavena, učinit. Rozhodnutí bylo by stejně na akcionářích a zejména by dozorčí rada nemohla sama rozhodnout o tom, že budou uvolněny prostředky na úhradu soudních poplatků. Ostatně i bez toho, aby žalující společnost měla ustavenou dozorčí radu, přece byla podána v této věci žaloba proti žalovanému, tedy proti funkcionáři společnosti, byla soudem prvního stupně věcně projednána a o meritu věci bylo soudem prvního stupně také rozhodnuto. Potom absence dozorčí rady žalující společnosti je v posuzované souvislosti bezvýznamná a není nutné ani zkoumat, co je důvodem tohoto nepochybně nežádoucího stavu.

12. Je-li žalován statutární orgán společnosti touto společností o náhradu škody, kterou měl způsobit při výkonu svojí funkce, je zcela samozřejmé, že takový funkcionář bude takové žalobě oponovat. Kdyby svoji odpovědnost za škodu uznával, nepochybně by se společností dohodl o úhradě škody mimosoudně. Proto kdyby platilo, že pro odpor žalovaného funkcionáře nelze soudní poplatek uhradit, musel by to zákonodárce zaznamenat a předpisy o soudních poplatcích příslušným způsobem upravit.

13. V tomto případě ovšem zjevně o důležitý důvod vůbec nejde. Především žalující společnost je společností fungující, společností, která provádí nutně při tom četné platby. Vzhledem k rozsahu činnosti společnosti je částka 50 000 Kč částkou zcela marginální a je nemyslitelné, aby o každé takové malichernosti rozhodoval statutární orgán společnosti. Konečně žalující společnost, a nikoliv společnost [Anonymizováno], již v rámci tohoto řízení zaplatila na soudních poplatcích částky mnohem vyšší. Zjevně tomu stanovisko žalovaného k projednávané žalobě nijak nebránilo.

14. Je tedy možné shrnout, že úhrada předmětného soudního poplatku je zcela v běžných možnostech žalobkyně, má k tomu více než dostatek prostředků včetně prostředků zcela likvidních. Nebylo při tom nijak osvědčeno, že další v odvolání uváděné okolností skutečně brání v úhradě předmětného soudního poplatku. Za stejných okolností byly doposud žalobkyní soudní poplatky na výzvu soudu placeny bez dalšího.

15. Vzhledem k tomuto závěru je zkoumání okolností na straně společnosti [Anonymizováno] zcela bezvýznamné. Přesto alespoň několik konstatování.

16. Odvolatelka má pravdu v tom, že společnost [Anonymizováno] není poplatníkem soudního poplatku v této věci. Tedy je zde další důvod, proč je zkoumání poměrů této společnosti nadbytečné.

17. Zároveň je však nutno zcela zásadně odmítnout představu, že uvedená společnost o svých poměrech cokoliv osvědčila. Předně podání společnosti ze dne 31. 1. 2023 nemohlo její prohlášení nijak nahradit. Není totiž vůbec žádným prohlášením, a už vůbec ne čestným, jak se v textu podání uvádí. Jedná se o tvrzení podávaná společností prostřednictvím právní zástupkyně. Na takových tvrzeních nebylo by možné přiznat osvobození od soudních poplatků, i kdyby tato společnost poplatníkem daného soudního poplatku byla. Dále je zjevnou nepravdou, že nedostatek majetku a příjmů na straně společnosti [Anonymizováno] nebylo možné doložit. Stačilo, podobně jak to učinila v této věci žalobkyně, předložit účetní uzávěrky, daňová přiznání a podobné dokumenty. Dále je nutno uvážit, že žádný soud není zástupcem účastníků řízení a tedy ani nemá ani tu nejmenší povinnost obstarávat za ně jakékoliv doklady, a to ani z veřejných rejstříků. Může si vždy nahlédnutím do těchto rejstříků ověřit spolehlivost tvrzení účastníků, povinnost však žádnou k tomu nemá. Odvolání ve stejné souvislosti vychází z mylné představy, že rozhodné jsou jen majetkové hodnoty na území České republiky (odkaz na pátrání soudu v katastru nemovitostí). Opak je však pravdou. Rozhodné jsou hodnoty patřící poplatníku soudního poplatku ležící kdekoliv na světě. Všechny je nutno přiznat a osvědčit a při rozhodování vzít v úvahu. Jestliže společnosti [Anonymizováno] má domicil v zahraničí, to je zde v Kyperské republice, platí to pochopitelně dvojnásobně.

18. Z toho vyplývá, že v případě, kdyby společnost [Anonymizováno] byla poplatníkem soudního poplatku, nebylo by možné uzavřít, že osvědčila druhý ze shora uvedených předpokladů pro přiznání poplatkové výhody a osvobození od soudních poplatků jí přiznat, a to ani co se částečného osvobození dotýká.

19. Přes určitá zpřesnění učiněná odvolacím soudem ovšem soud prvního stupně případně uzavřel, že důvody pro osvobození žalující strany od soudních poplatků v tomto případě osvědčeny nebyly. Na správnosti tohoto závěru soudu prvního stupně se nezměnilo nic ani v průběhu tohoto odvolacího řízení.

20. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.