o zaplacení 155 000 Kč s příslušenstvím a odměnou , o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4.ledna 2022, č.j. 73 Cm 47/2021-66 ve spojení s usnesením ze dne 10.června 2022, č.j. 73 Cm 47/2021-88

1. Rozsudkem soud prvého stupně rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení 155 000 Kč s 6% úrokem z této částky ročně od 2.4.2020 do zaplacení , směnečné odměny ve výši 516 Kč , náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 43 502,980 ( výrok I. a II. rozsudku ) a náhrady nákladů státu ve výši 37 727,80 Kč ( výrok III. rozsudku ve spojení s usnesením téhož soudu ), vše do tří dnů od právní moci rozsudku .

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl , že žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 155 000 Kč s tím, že je majitelem směnky vlastní s doložkou bez protestu vystavené žalovaným dne 28.2.2020 v [Anonymizováno] , znějící na směnečný peníz 155 000 Kč se splatností 1.4.2020 v platebním místě [Anonymizováno] na řad žalobce . Žalobce tvrdil, že směnka byla vystavena za účelem zajištění dluhu žalovaného z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10.9.2018, podle které žalobce jako zapůjčitel přenechal žalovanému coby vydlužiteli zápůjčku v této výši . Částku měl žalovaný vrátit dne 1.4.2020 v souladu se svým písemným uznáním dluhu ze dne 28.2.2020. Na výzvu žalobce žalovaný neplnil a poté požádal o uzavření dohody o splátkovém kalendáři . K jejímuž uzavření nedošlo .

3. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil , když ze spisové dokumentace neplyne , že by finanční prostředky představující zápůjčku zajištěnou vystavenou směnkou byly žalovanému předány . Ani email z 1.3.2021 neprokazuje , že by žalovaný existenci svého dluhu vůči žalobci uznal . Žalovaný rovněž prostřednictvím ustanoveného opatrovníka namítl, že ze spisu nevyplývá , že by směnka byla žalovaným podepsána .

4. Soud prvního stupně vymezil dva okruhy obrany žalovaného . Předně posouzení toho , zda podpis žalovaného na směnce je jeho pravým podpisem a zda částka ve výši 155 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce byla žalovanému předána .

5. Po provedeném důkazním řízení , které bylo vedeno předloženou směnkou , předžalobní výzvou , uznáním dluhu ze dne 28.2.2020 s úředně ověřeným podpisem žalovaného , výslechem svědka Radka Moravce a účastnickou výpovědí žalobce, emailovou korespondencí dospěl soud prvního stupně k následujícímu závěru o skutkovém stavu projednávané věci.

6. Předně za prokázáno měl uzavření smlouvy o zápůjčce dne 10.9.2018 , kterou uzavřel žalovaný jako vydlužitel se žalobcem coby zapůjčitelem . Smlouva byla uzavřena ústně a na částku 155 000 Kč . Žalobce částku 155 000 Kč žalovanému dne 10.9.2018 předal v hotovosti . Dne 28.2.2020 žalovaný vystavil směnku vlastní bez protestu v [Anonymizováno] na směnečný peníz 155 000 Kč se splatností 1.4.2020 s platebním místem [Anonymizováno] na řad žalobce . Směnka zajišťovala dluh žalovaného z uvedené smlouvy o zápůjčce. Dne 28.2.2020 žalovaný vedle vystavení směnky také písemně uznal dluh ve výši 155 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce vůči žalobci, a to co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit do 1.4.2020, přičemž jeho podpis byl úředně ověřen stejného dne . Žalovaný byl poté žalobcem vícekrát upomínán k zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce , který je zajištěn směnkou . Dne 1.3.2020 v návaznosti na zaslaný návrh na uzavření dohody o úhradě dluhu ve splátkách ze smlouvy o zápůjčce žalovaný prostřednictvím emailu odpověděl , že se k podpisu dohody dostaví , což neučinil. Pokud jde o námitku nepravosti podpisu žalovaného na směnce , soud prvního stupně neustanovil znalce k posouzení této otázky , když uvedená skutečnost byla již spolehlivě prokázána jinými důkazními prostředky .

7. Pokud jde o předloženou směnku soud prvního stupně ji shledal platnou , obsahující veškeré náležitosti podle čl I. § 75 ZSŠ. Již sama platná směnka vlastní ztělesňuje přímý , nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečné sumy , která je na ni uvedena , jakož i dalších postižných nároků. Navíc směnka zajišťovala dluh ze smlouvy o zápůjčce z 10.9.2018, přičemž zápůjčka byla žalovanému žalobcem předána stejného dne , v jaký byla smlouva o zápůjčce uzavřena , tj. 10.9.2018. Žalovaný 155 000 Kč žalobci nezaplatil . Žalobce má tedy právo na zaplacení směnečného peníze ve výši 155 000 Kč spolu se směnečnou odměnou ve výši 516 Kč a 6% úrokem p.a. z částky 155 000 Kč od 2.4.2020 do zaplacení . Námitky žalovaného byly vyvráceny provedeným dokazováním a žaloba byla shledána důvodnou v celém rozsahu . Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 148 odst. 1 o.s.ř.

8. Proti rozsudku se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal ( § 204 odst. 1 o.s.ř.) . Předně nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalovaný předmětnou směnku podepsal . Uvedený závěr učinil soud na základě zjištění z listinných důkazů a vyšel bez jakékoli míry kritičnosti z výpovědi žalobce a jeho syna . Důkazní návrh na ustanovení znalce a odborné posouzení dané otázky zamítl. Dává k úvaze , zda provedené důkazní prostředky představují spolehlivý důkazní materiál a zda je soud nadán dostatečnou mírou odbornosti . Spolehlivě vypovídající není ani ověření podpisu na Czechpointu, když uvedené důkazně znamená pouze to , že dokument podepsala pouze osoba , která předložila doklad totožnosti . Za zjevně nesprávný má žalovaný rovněž závěr soudu o tom, že když žalovaný podepsal uznání dluhu podepsal i směnku . Naopak se jeví nelogické proč by tak činil. Jednalo by se o zdvojení zajištění , které by mohlo zapříčinit například možnost dvojího uplatnění pohledávky. Z uznání dluhu se nepodává , že by směnka představovala zajišťovací institut k příslušnému právnímu jednání . Z jistotou nelze tvrdit , že bylo žalobcem plněno oproti směnce a uznání dluhu , když k předání peněz došlo v jiný den . Pokud soud tvrdí, že tato námitka byla uplatněna až po nastalé koncentraci řízení , pak opak je pravdou , když z protokolu o jednání ze dne 9.12.2021 vyplývá , že žalovaný doplnil, že nebylo postaveno najisto , zda žalovaný směnku podepsal a zda mu byly předány finanční prostředky odpovídající zápůjčce . V této souvislosti ještě žalovaný odkázal na výpověď svědka Radka Moravce , který uvedl, že až po předání peněz poradil otci , že by měli s žalovaným podepsat nějaký dokument . Není přitom jasné o jaký dokument se mělo jednat . O předání peněz a identifikaci právního titulu připustil pochybnosti i soud v bodě 13 svého odůvodnění . Email podle žalovaného neprokazuje nic víc , než ochotu se v daný den dostavit . Žalovaný navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení .

9. K odvolání žalovaného se písemným podáním ze dne 1.4.2022 vyjádřil žalobce . Ve svém vyjádření akcentuje , že je zejména na vůli věřitele , jaké zajišťovací instrumenty zvolí a navíc věřitel není povinen si instrumenty pro úspěšné domáhání vrácení jakéhokoli dluhu zvolit ihned , tedy v okamžiku vzniku dluhu , může tak učinit kdykoli později . Vrácení zápůjčky si žalobce ošetřil uznáním dluhu a směnkou vlastní . Jedná se o zajištění platné a neuvedení existence předložené směnky v rámci předloženého uznání dluhu nemá vliv ani na platnost uznání dluhu , ani na platnost směnky . Pokud jde o podpis žalovaného na předmětné směnce a důkazy , ze kterých soud prvního stupně vyšel při posouzení pravosti podpisu , odkazuje žalobce na § 132 o.s.ř. , judikaturu Ústavního soudu a tedy na právo obecného soudu zvolit si rozsah dokazování . Pokud jde o návrh na vypracování znaleckého posudku , tento návrh vznesl opatrovník žalovaného , když se mu nezdálo, že se podpis na směnce shoduje s podpisem žalovaného na průkazu totožnosti , aniž by cokoli bližšího uvedl. Pokud má opatrovník žalovaného zato, že při ověření podpisu na Czechpointu došlo ke zfalšování podpisu žalovaného a osoba předkládající doklad totožnosti nemohl být žalovaný , měl v rámci obrany žalovaného podat trestní oznámení . Pokud jde o výpověď svědka Radka Moravce , který je synem žalobce , soud prvního stupně jejich příbuzenský vztah konstatoval a vyrovnal se ním v rámci odůvodnění . Pokud jde o výtku žalovaného , že v uznání závazku není zmínka o dalších zajišťovacích institutech , je především věcí dlužníka , aby na takovém záznamu trval. Navíc je zcela nepodstatné , že žalovanému bylo plnění předáno v jiný den podpisu než je den uznání závazku či den podpisu směnky , když plnění bylo poskytováno na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 10.9.2018 a téhož dne byla žalovanému žalobcem poskytnuta v hotovosti částka 155 000 Kč. Pokud jde o vyhodnocení emailové korespondence poukázal žalobce na to , že nebyla soudem hodnocena izolovaně , ale v kontextu dalších důkazů. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku a uplatnil právo na náhradu nákladů odvolacího řízení .

10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo , v mezích vytčených odvoláním i z důvodů , které nebyly v odvolání výslovně uplatněny ( § 212a odst. 1 , § 205 odst. 2, § 214 odst. 1 o.s.ř.) a dospěl k závěru , že odvolání žalovaného není důvodné.

11. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání obrany žalovaného a správnosti závěrů soudem prvního stupně přijatých .

12. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky . Není-li směnka cizí zaplacena , má podle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem , proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 ZSŠ.

13. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje , že žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka zpochybnil v řízení podpis žalovaného na směnce , když tvrdil, že se nejedná o jeho pravý podpis a tvrdil, že není zřejmé , že žalovanému byla částka 155 000 Kč žalobcem předána.

14. Při vymezení rozsahu obrany žalovaného se odvolací soud ztotožnil se soudem prvního stupně , že jestliže se žalovaný bránil dále tvrzením o tom, že bude-li v řízení prokázáno předání částky ve výši 155 000 Kč , neznamená to automaticky , že se jedná o zápůjčku , která je zajištěna směnkou , jedná se o tvrzení obsahově zcela odlišné , než kterým se žalovaný bránil v zákonné lhůtě ( není jasné , zda byla částka 155 000 Kč předána ) a je proto uplatněno po koncentraci řízení ( uplatněno bylo až v závěrečném návrhu ).

15. Pokud jde o námitku nepravosti podpisu žalovaného na směnce, odvolací soud shledal závěr soudu prvního stupně zcela správným . Skutková zjištění soudu prvního stupně , která učinil z jednotlivých důkazů takový závěr umožnila, aniž by bylo zadáno zpracování znaleckého posudku . Soud prvního stupně postupoval správně , když hodnotil důkazy , jak mu ukládá § 132 o.s.ř. nejen jednotlivě , ale i v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu , co v řízení vyšlo najevo . Předně žalobce tvrdil, že žalovaný směnku podepsal , což ve své účastnické výpovědi potvrdil. V uznání závazku potvrdil žalovaný svým podpisem , který byl úředně ověřen, že žalobci dluží částku 155 000 Kč , s tím, že tento svůj závazek uznává , co do důvodu a výše. Z uznání závazku je zřejmé , že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 10.9.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 155 000 Kč , přičemž shodného dne tedy 10.9.2018 žalobce žalovanému předmětnou částku předal v hotovosti . Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše s termínem zaplacení do 1.4.2020. Je zřejmé , že jak na směnce , tak i na uznání dluhu figuruje shodná částka ( 155 000 Kč ) a ve shodný den ( 28.2.2020) došlo k vystavení a podpisu dokumentů. Shoduje se i místo vystavení obou dokumentů –[Anonymizováno] . Skutečnost , že žalovaný směnku osobně podepsal potvrdil i svědek [Anonymizováno] , který byl přítomen podpisu obou dokumentů dne 28.2.2020. Pravost podpisu potvrdil i žalobce při své účastnické výpovědi a vypověděl i okolnosti pro jejich vystavení . Hodnocení obou výpovědí soudem prvního stupně odpovídá obsahu výpovědí , jak zachyceno v protokole o jednání . Závěru o pravosti podpisu svědčí i zjištění soudu z emailové korespondence a návrhu dohody o splácení dluhu . Sled jednotlivých událostí od podpisu smlouvy o zápůjčce až po návrh dohody o splácení dluhu na sebe časově i obsahově navazuje a je možné učinit závěr o tom , že žalovaný měl u žalobce dluh ve výši 155 000 Kč , který následně zajistil směnkou. Uvedený závěr nemůže zvrátit fakt, že v uznání dluhu absentuje zmínka o zajištění směnkou . Jednoznačně je správný závěr soudu o tom, že shoda dne a místa vystavení směnky a dohody o uznání , výše peněžité částky , data zaplacení ( splatnosti) v obou listinách ve spojení s výpovědí svědka směřuje k závěru o pravosti podpisu žalovaného na směnce.

16. Pokud jde o předání peněz bylo v řízení prokázáno , a to jak uvedl soud prvního stupně bez rozumných pochybností , že částka 155 000 Kč ( zápůjčka ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10.9.2018) byla žalobcem žalovanému předána , a to dne 10.9.2018 . Předně v uznání dluhu je žalovaným výslovně uvedeno , že částka 155 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10.9.2018 , byla žalovanému předána v hotovosti ke dni uzavření smlouvy , tedy dne 10.9.2018. Pokud by žalovaný uvedený dluh u žalobce neměl , je skutečně prakticky vyloučeno , aby podepsal uznání dluhu s úředně ověřeným podpisem . Pokud žalovaný v odvolání zmínil možnost podpisu jinou osobou , která pouze předložila doklad totožnosti žalovaného , jedná se o pouhou spekulaci , která nebyla nijak podložena . Navíc svědek vypověděl, že byl u podpisu uznání dluhu i směnky žalovaným.

17. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. a II. podle § 219 o.s.ř. , a to včetně výroků o nákladech řízení , jako věcně správný potvrdil.

18. Výrok III. rozsudku ve spojení s usnesením téhož soudu podle § 220 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud změnil, jak shora již uvedeno , když soud nemůže požadovat po účastnících náhradu nákladů , které mu vznikly v souvislosti s tím, že účastníku byl ustanoven zástupce či opatrovník .

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný neměl úspěch s podaným odvoláním a žalobci náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení , které účelně vynaložil. Tyto se sestávají z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem v rozsahu 2 úkonů právní služby po 7 340 Kč ( vyjádření k odvolání , účast na jednání odvolacího soudu dne 29.11.2022) podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů a ze 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky . Dále má žalobce právo na náhradu cestovních výdajů za cestu k jednání odvolacího soudu na trase [Anonymizováno] a zpět vlastním motorovým vozidlem ve výši 294 Kč a náhradu za ztrátu času v rozsahu 2 půlhodin po Kč 100 Kč . Náklady odvolacího řízení v celkové výši 15 774 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce ( § 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o.s.ř.).