o zaplacení 2 154 435,04 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. října 2022, č. j. 41 Cm 74/2022-32

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 154 435,04 Kč s 6% úrokem p. a. z částky 2 154 435,04 Kč od 13. 6. 2022 do zaplacení, z částky 845 564,96 Kč od 13. 6. 2022 do 29. 6. 2022, směnečnou odměnu ve výši 10 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 108 222 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. V odůvodnění uvedl, že k návrhu žalobkyně vydal směnečný platební rozkaz, a to na základě směnky vystavené 14.10.2021 na řad žalobkyně společností [Anonymizováno], IČO [IČO] (dále jen ICL), znějící na směnečnou sumu ve výši 28 274 881,78 Kč, splatnou 12. 6. 2022 s doložkou bez protestu, jejíž je žalovaný avalem, přičemž aval je omezen částkou 3 000 000 Kč. Ke dni splatnosti směnky nedošlo ani k částečné úhradě. Žalobkyně provedla dne 29. 7. 2022 jednostranný zápočet části směnečné pohledávky ve výši 854 564,96 Kč proti pohledávce žalovaného za žalobkyní z titulu vedení účtu. Výše dlužné směnečné pohledávky tak činí 2 154 435,04 Kč.

3. Směnečný platební rozkaz vydaný dne 19. 8. 2022, č. j. 41 Cm 74/2022-21 byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalovaného zrušen usnesením z 14. 9. 2022. Ve věci pak bylo rozhodnuto bez jednání, neboť bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, resp. jejich souhlas byl předpokládán (§ 115a, § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z provedených důkazů soud zjistil, že ICL vystavila dne 14. 10. 2021 na řad žalobkyně směnku, na základě které se zavázala zaplatit bez protestu částku 28 274 881,78 Kč dne 12. 6. 2022. Žalovaný směnku podepsal jako aval, přičemž ten je omezen částkou 3 000 000 Kč. Dne 29. 7. 2022 žalobkyně provedla jednostranný zápočet směnečné pohledávky ve výši 845 564,96 Kč proti pohledávce žalovaného za žalobkyní z titulu vedení účtu. Žalovaný přes výzvu k zaplacení z 30. 6. 2022 ničeho žalobkyni nezaplatil.

5. Soud uzavřel, že v řízení byl uplatněn nárok z cenného papíru, přičemž právní vztahy vzniklé vystavením směnky se řídí zák. č. 191/1950 Sb., dále jen ZSŠ. Žalovaný směnku podepsal jako směnečný rukojmí, není tak dlužníkem akcesorickým k závazku směnečného dlužníka, ale jeho závazek je zcela samostatný, solidární s ostatními dlužníky. Žalobkyně uplatnila právo z platné směnky vlastní mající veškeré náležitosti stanovené v čl. I § 75 ZSŠ, na základě níž vznikl žalobkyni podle čl. I § 77 odst. 1 ve spojení § 28 odst. 2 ZSŠ nárok na zaplacení směnečného postihu podle § 49, tj. na zaplacení směnečného peníze, směnečného úroku a směnečné odměny. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nezaplatil, byla mu povinnost uložena soudním rozhodnutím, kdy ke splnění byla uložena lhůta podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ty se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku.

7. Proti napadenému rozsudku se včas odvolal žalovaný, navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Poukázal na to, že mu napadený rozsudek byl zřejmě doručen vhozením do domovní schránky, což bylo vyloučeno jeho dlouhodobým pobytem v zahraničí. Dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou skutečnosti, které nebyly dosud uplatněny v důsledku toho, že žalovaný nebyl řádně předvolán k jednání, nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1 o. s. ř., některé rozhodné skutečnosti nastaly až po vydání napadeného rozsudku. Směnka, z níž je dovozen žalovaný nárok, sloužila k zajištění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené mezi ICL a žalobkyní a žalovaný si není vědom toho, že by jako směnečný rukojmí převzal závazek ručení a popírá, že by žalobkyní předloženou směnku podepsal. Úvěr poskytnutý žalobkyní ICL byl zařazen do Národního programu COVID III. V rámci tohoto programu žalobkyně obdržela dne 8. 11. 2022, tj. po vydání napadeného rozsudku, plnění, přičemž pohledávka žalobkyně vůči ICL zanikla minimálně v rozsahu plnění, jehož výše vyplývá z výpisu z úvěrového účtu ICL. Pokud dluh zajištěný směnkou zanikl, nemůže se žalobkyně domáhat zaplacení směnky, která byla k jeho zajištění vystavena. Při jednání odvolacího soudu doplnil, že dne 28. 2. 2023 žalobkyně z účtu žalovaného strhla částku 1 500 000 Kč jako splátku úvěru, k jehož zajištění sloužila sporná směnka.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Žalovaný byl soudem řádně obeslán a poučen. Pokud si na adrese bydliště nepřebírá poštu, jde to k jeho tíži. V systému neúplné apelace nelze projednat námitku žalovaného, že směnku nepodepsal. Tu mohl žalovaný uplatnit před soudem prvního stupně, nikoliv v odvolacím řízení. Nadto je námitka pouze účelová. Nedůvodná je i námitka týkající se plnění ručitele na směnkou zajištěný úvěr. Žalobkyně po vydání napadeného rozsudku dne 8. 11. 2022 obdržela od ručitele plnění ve výši 24 212 198,65 Kč. Toto plnění však nemá vliv na výši směnečného závazku žalovaného jako avalisty. Výše směnečné sumy činí celkem 28 274 881,78 Kč, aval žalovaného je omezen částkou 3 000 000 Kč. Žalobce provedl dne 29. 7. 2022 jednostranný zápočet ve výši 845 564,96 Kč. Výše dlužné směnečné sumy se tak snížila na 27 429 316,82 Kč a výše směnečné pohledávky za žalovaným na částky 2 154 435,04 Kč. Dlužná směnečná suma činí 3 217 118, 17 Kč. Snížení směnečné sumy jako takové však nemá vliv na rozsah směnečného ručení žalovaného, neboť se nejednalo o plnění poskytnuté avalistou a zůstatek směnečné sumy je vyšší, než je aktuální omezená výše směnečného ručení žalovaného. Teprve v případě, že by došlo k plnění na úvěr v takové výši, aby zůstatek směnečné sumy klesl pod rozsah směnečného ručení žalovaného, zanikl by v daném rozsahu i jeho směnečný závazek. Nadto uvedl, že další uspokojení na úvěrovou smlouvu již nedojde, neboť v insolvenčním řízení vedeném vůči úvěrovému dlužníku je zřejmé, že nebudou uspokojeny ani pohledávky za podstatou. V reakci na zaplacení částky 1 500 000 Kč a v důsledku toho jí realizovaný zápočet této částky na směnečnou sumu, vzala svoji žalobu v rozsahu částky 1 500 000 Kč s 6 % úrokem p. a. od 1. 3. 2023 do zaplacení zpět.

9. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 a 212a o. s. ř. a neshledal důvody pro jeho změnu nebo zrušení (§ 219a, § 220 o. s. ř.).

10. Vzhledem k tomu, že v průběhu odvolacího řízení vzala žalobkyně svoji žalobu zpět v rozsahu výše uvedeném a žalovaný se zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas, odvolací soudu rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby a zároveň v tomto rozsahu zrušil napadený rozsudek v souladu s § 96 odst. 1, 2, § 211 o. s. ř. (výrok I.).

11. Pokud žalovaný namítal, že nebyl řádně předvolán k jednání soudu a nebyl poučen podle § 119a o. s. ř., pak taková námitka neobstojí, neboť z obsahu spisu se podává, že usnesením soudu prvního stupně z 15. 9. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Zároveň byl poučen, že v případě nevyjádření se, se bude mít v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno vhozením do domovní schránky dne 20. 9. 2022 a žalovaný se k němu nevyjádřil. Soud tak předpokládal, že žalovaný souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, což učinil. Žalovaného tak k žádnému jednání soudu nepředvolával a ten ani nemohl být poučen podle § 119a o. s. ř., kdy takové poučení se poskytuje pouze při jednání soudu.

12. Neobstojí námitka žalovaného, že mu napadený rozsudek nebyl řádně doručen. Písemnost mu byla doručena postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž se nejedná o písemnost, u níž by stanovil zákon nebo předseda senátu vyloučil doručení postupem podle odst. 4 (§ 49 odst. 5 o. s. ř.).

13. Pokud žalovaný až v podaném odvolání namítl, že podpis obsažený na směnce není jeho pravým podpisem, pak k takové námitce nelze přihlédnout, neboť tato námitka mohla být uplatněna v projednávané věci nejpozději před vyhlášením napadeného rozsudku a nikoliv až v rámci odvolacího řízení s ohledem na projednání napadeného rozsudku v systému neúplné apelace (§205, 205a o. s. ř.).

14. K námitce žalovaného, že dluh zajištěný směnkou zanikl v důsledku plnění poskytnutého v rámci Národního programu COVID III dne 8. 11. 2022, tj. po vydání napadeného rozsudku, ve výši 24 212 198,65 Kč a žalobce se tak nemůže domáhat zaplacení vystavené směnky, odvolací soud konstatuje, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 8. 11. 2022 žalobkyně obdržela plnění ručitele na směnkou zajištěný úvěr ve výši 24 212 198,65 Kč. Za situace, kdy směnečný peníz činil celkem částku 28 274 881,78 Kč, od něj byla odečtena částky 845 564,96 Kč (za jednostranný zápočet) a 24 212 198,65 Kč (plnění poskytnuté dne 8. 11. 2022), pak dlužná směnečná suma činí 3 217 118,17 Kč. Vzhledem k tomu, že aval žalovaného je omezen částkou 3 000 000 Kč, přičemž výše požadovaného směnečného peníze po žalovaném činí 2 154 435,04 Kč, nelze dovodit, že v důsledku plnění poskytnutého dne 8. 11. 2022 zanikl směnečný závazek žalovaného, jak uplatněn žalobou. Námitka výše uvedená tak neobstojí.

15. Za správný je třeba považovat výrok, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem.

16. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil v rozsahu uvedeném v bodě II. rozsudku. Plnění poskytnuté dne 28. 2. 2023 ve výši 1 500 000 Kč pak reflektuje částečné zpětvzetí žaloby a v důsledku toho částečné zastavení řízení a částečné zrušení napadeného rozsudku.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy v řízení úspěšná žalobkyně se náhrady nákladů odvolacího řízení vzdala a ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku plnění poskytnutého žalovaným v průběhu odvolacího řízení.