Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 41/2023-144 ECLI:CZ:VSPH:2023:2.Cmo.41.2023.1 Usnesení

o žalobě na určení nicotnosti členské schůze pobočného spolku ze dne 22. 2. 2015 a ze dne 5. 12. 2020, o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. února 2023, č. j. 41 Cm 91/2022-69

JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 29. 3. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Jitky Malé, ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele],

sídlem [Adresa navrhovatele],

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A],

sídlem [Adresa advokáta A]

za účasti: 1. [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B],

sídlem [Adresa advokáta B],

2. [Jméno advokáta C], narozený dne [Datum narození advokáta C],

bytem [Adresa advokáta C],

o žalobě na určení nicotnosti členské schůze pobočného spolku ze dne 22. 2. 2015 a ze dne 5. 12. 2020, o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. února 2023, č. j. 41 Cm 91/2022-69


Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým bude účastníkovi 2. jako statutárnímu orgánu/předsedovi [Anonymizováno], [Anonymizováno], pobočný spolek, IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa] zakázán výkon funkce předsedy [Jméno advokáta B], pobočný spolek, IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], a to do právní moci rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 91/2022, zamítá.

1. Napadeným usnesením rozhodl soud prvního stupně podle § 102 odst. 1, § 76 odst. 1 písm. d), e) o. s. ř. o nařízení předběžného opatření, podle kterého se účastníkovi 2. jako statutárnímu orgánu/ předsedovi [Anonymizováno], [Anonymizováno], pobočný spolek, IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa] zakazuje výkon funkce předsedy [Anonymizováno], [Anonymizováno], pobočný spolek, IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], a to do dne právní moci rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 91/2022 (výrok I. usnesení). Současně navrhovateli byla uložena povinnost zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Plzni soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč dle položky 5 Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení (výrok II. usnesení). Usnesení neobsahovalo podle § 169 odst. 2 o. s. ř. odůvodnění.

2. Proti usnesení se žalovaný 2. v zákonem stanovené lhůtě odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). S rozhodnutím nesouhlasí. Dokládá, že je právoplatným členem subjektu navrhovatele. Nesouhlasí s tvrzením, že právní osobnost prvého účastníka se odvíjí od dat konání žalobou napadených členských schůzí [Anonymizováno] (dále jen [Anonymizováno]). Nesouhlasí se současným postupem vedením [Anonymizováno]. (dále jen [Anonymizováno].), v řešení dvou existujících entit v rámci spolku. Nesouhlasí se souvislostí tohoto sporu a vydaného předběžného opatření se sporem o určení vlastnického práva k nemovitostem vedených u Okresního soudu v [adresa] a v neposlední řadě prohlašuje, že nemá z titulu funkce předsedy [Anonymizováno] žádné pravomoci zasahovat do záležitosti navrhovatele ani jiných členů. V další části podaného odvolání se k jednotlivým bodům vyjadřuje podrobněji a odkazuje na důkazy, ze kterých své postoje dovozuje. V odvolání prohlásil, že nikdy nevystupoval, ani nejednal jako soukromá fyzická osoba. Vždy jednal v souladu s povinnostmi hospodáře, plynoucích z jeho funkce předsedy subjektu [Anonymizováno]. Vždy obhajoval organizačně právní, finanční a majetková práva těch členů [Anonymizováno], kteří jej do funkce předsedy subjektu [Anonymizováno] zvolili. Ze všech uvedených důvodů dovozuje, že usnesení Krajského soudu v Plzni o zákazu výkonu jeho funkce předsedy [Anonymizováno] není důvodné. Navrhl jeho změnu tak, že bude usnesení o nařízení předběžného opatření zrušeno.

3. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle § 211, § 212a, § 214 odst. 2 o. s. ř.

4. V řízení zahájeném dne 30. 12. 2022 se navrhovatel domáhal určení nicotnosti usnesení členské schůze pobočného spolku ze dne 22. 2. 2015 a ze dne 5. 12. 2020.

5. V žalobě odkázal zejména na existenci pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2022, č. j. 6 Cmo 233/2021-784 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 5. 2021, č. j. 49 Cm 63/2022-730, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o nicotnosti stanov spolku navrhovatele ze dne 30. 5. 2009 přijatých neautorizovaným orgánem a členy. Z rozhodnutí vyplývá, že neautorizované osoby v čele s panem [Anonymizováno] se pokusily převzít dispozici nad stanovami, sněmem a obsazením statutárního orgánu navrhovatele. Vlastní a originální stanovy navrhovatele institut pobočných spolků neobsahují – což je zásadní rozpor s § 228 o. z., dle kterého právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. Zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku se tak uskutečnil na základě stanov, které byly mezitím pravomocně určeny za nicotné a neexistující, tedy právní subjektivitu pobočného spolku není od čeho odvodit, neodpovídá tedy ani znění zákona, ani vůli a stanovám navrhovatele jako zakladatele pobočného spolku. Prezidium navrhovatele na mimořádném zasedání dne 27. 9. 2022 rozhodlo o podání podnětu ke zrušení pobočných spolků pro rozpor s § 172 o. z. a dalším krokům ke zjednání zákonného stavu. Ze všech uvedených důvodů se navrhovatel domnívá, že shora uvedená usnesení jsou nicotná a domáhá se určení v tomto smyslu.

6. Podáním ze dne 13. 2. 2023, doručením soudu prvního stupně dne 3. 2. 2023, se navrhovatel domáhal vydání předběžného opatření, kterým by bylo účastníku 2. jako statutárnímu orgánu/předsedovi [Anonymizováno], [Anonymizováno], pobočný spolek, IČO [IČO], sídlem [adresa], zakázáno vykonávat funkci předsedy [Anonymizováno], [Anonymizováno], pobočný spolek, IČO [IČO], sídlem [adresa], a to do dne právní moci rozhodnutí vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 91/2022.

7. Na odůvodnění návrhu navrhovatel odkázal na shodná pravomocná rozhodnutí soudů obou stupňů, týkajících se nicotnosti stanov spolku/ navrhovatele ze dne 30. 5. 2009 přijatých neautorizovaným orgánem a členy. Podle navrhovatele se podobná situace se stejnými osobami pravděpodobně odehrává i v pobočném spolku [Anonymizováno], [Anonymizováno], IČO [IČO]. I v tomto spolku se současní členové spolku – zejména jeho předseda [Anonymizováno] - odvolávají na usnesení a volbu členské schůze, které jsou nicotné, nijak nereflektují historii spolku a slouží jen a pouze účelovému postupu předmětných osob. [Anonymizováno], který se účastnil všech úkonů u navrhovatele následně soudy označených za nicotné, se stal předsedou pobočného spolku na základě rozhodnutí členské schůze ze dne 22. 2. 2015 a poté i 5. 12. 2020. Určení nicotnosti těchto usnesení se navrhovatel domáhá předmětnou žalobou. Výsledkem činnosti na základě nicotných usnesení členské schůze je pak u spolku [Anonymizováno], IČO [IČO advokáta B] i dlouholetý spor vedený u Okresního soudu v [adresa], o budovu, ve které pobočný spolek údajně sídlí. Tato budova byla prodána již koncem roku 2006 vlastníkem Sdružení sportovních svazů ČR, IČO [IČO], kupující fyzické osobě, ovšem doposud běží ze strany pobočného spolku spor o tuto budovu. Veškeré soudní výlohy a škody způsobené pobočným spolkem, fakticky členem jeho statutárního orgánu, by mohly být v případě nečinnosti hlavního spolku jako zakladatele pobočného spolku, uplatněny vůči navrhovateli k náhradě. Tomuto scénáři se snaží navrhovatel zabránit. Podle navrhovatele fyzická osoba za účastníka [Anonymizováno], pobočný spolek vystupující a jednající, bez ohledu na soudní řízení, provádí soustavně úkony k samostatnému jednání a vystupování za Sdružení, s jednoznačným cílem ovládnutí tohoto spolku, proto je zcela důvodné navrhnout vydání předběžného opatření, kterým by se omezilo jednání statutárního orgánu spolku do dne pravomocného skončení řízení o nicotnosti usnesení členské schůze. Zejména se pak jedná o postup Sdružení v soudním řízení vedeném u OS v [adresa] pod sp. zn. 43 C 185/2008, kdy ani jeho podnět ke zrušení pobočných spolků pro rozpor se zákonem nevedl ani k dočasnému omezení aktivit předsedy Sdružení, naopak. Navrhovatel má na základě uvedeného obavu z možných negativních následků neomezeného jednání statutárního orgánu Sdružení a proto navrhl vydání předběžného opatření.

8. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

9. Pro předběžné opatření po zahájení řízení se obdobně užijí § 75 až § 77 o. s. ř.

10. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může soud účastníku uložit, aby nenakládal s určitými věcmi a právy, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

11. Předběžné opatření podle § 75c odst. 1 o. s. ř. je možné nařídit při prokázání potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, nebo z důvodu obavy, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, za předpokladu, že budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

12. Odvolací soud nejprve uvádí, že smyslem předběžného opatření po zahájení řízení je zajištění úpravy práv a povinností účastníků, případně řešení situace, kdy je zde obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, závisí vždy na okolnostech konkrétního případu. Soud prvního stupně v projednávané věci shledal naplnění předpokladů pro nařízení předběžného opatření a rozhodl, jak shora již uvedeno.

13. Vzhledem k tomu, že usnesení o nařízení předběžného opatření nebylo ve smyslu § 169 odst. 2 o. s. ř. odůvodněno, vycházel odvolací soud při přezkoumání jeho správnosti z obsahu spisu.

14. Odvolací soud konstatuje, že navrhovatel v žalobě vysvětlil, na základě jakých skutečností lze pokládat za pravděpodobné, že by návrh ve věci samé mohl být návrhem úspěšným.

15. Předběžného opatření se navrhovatel domáhá z důvodu zatímní úpravy poměrů účastníků, a to do dne právní moci rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 91/2022, ve kterém se domáhá určení nicotnosti usnesení členské schůze pobočného spolku ze dne 22. 2. 2015 a 5. 12. 2020.

16. Odvolací soud připomíná, že z ustálené judikatury se podává, že nařízení předběžného opatření (§ 74 odst. 1 ve spojení s § 75c odst. 1 o. s. ř.) musí vyhovět principu proporcionality jakožto obecné právní zásady (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). Z uvedeného principu vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jeho návrhu s újmou, jež by vznikla účastníkovi, jemuž má být předběžným opatřením uložena povinnost, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Na paměti je nezbytné mít i to, že předběžné opatření je institut výjimečný, předběžný, zatímní a dočasný.

17. Při rozhodování o návrhu na předběžné opatření nelze zásadně předjímat rozhodnutí ve věci samé, zabývat se podrobněji hmotněprávní stránkou věci, ale pouze tím, zda je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo zabránit, aby ten, proti němuž návrh směřuje, zmařil budoucí výkon rozhodnutí.

18. Má-li být předběžné opatření vydáno z důvodu zatímní úpravy poměrů účastníků, je třeba, aby byla prokázána naléhavost situace, která potřebu úpravy vyvolala. Dle usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09 se podává, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, prokázána především potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, respektive obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, tato potřeba pak nastává, obecně vzato – v těch případech, kdy by nařízením předběžného opatření vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav, jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Co do podmínky prokázání pak platí, že jde o více než osvědčení, tedy že o důvodech potřeby prozatímní úpravy musí navrhovatel soud přesvědčit, na druhé straně zde však nemá místo dokazování v procesním smyslu, pro které z povahy věci není prostor (viz kupříkladu absence ujednání).

19. V poměrech projednávané věci navrhovatel tvrdil, že účastník 2. tedy pan [Anonymizováno] se stal předsedou pobočného spolku na základě usnesení členské schůze ze dne 22. 5. 2015 a 5. 12. 2020 a podle navrhovatele jsou předmětná usnesení nicotná a určení tohoto se domáhá podaným návrhem. Z uvedeného důvodu je navrhovatel přesvědčen, že tato samotná skutečnost je postačující pro nařízení předběžného opatření, když jmenovaný, bez ohledu na to jakým způsobem byl do funkce ustanoven, provádí soustavně všechny úkony vedoucí k samostatnému jednání a vystupování s jednoznačným cílem ovládnutí spolku. Tvrdí tedy naléhavost situace. Odvolací soud jeho náhled na věc nesdílí, i kdyby byl navrhovatel úspěšný s podaným návrhem a bylo by určeno, že usnesení členské schůze jsou nicotná, pro vydání předběžného opatření v této fázi nepostačuje tvrzený skutkový stav bez konkrétních forem jednání pana [Anonymizováno] vedoucích právě k neodčinitelným následkům. Navrhovatel to sice tvrdil, ale konkrétně nikterak nespecifikoval. Pro přijetí uvedeného závěru není významný odkaz navrhovatel na probíhající soudní řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 43 C 185/2008 a možné soudní výlohy, které by mohly být vůči navrhovateli uplatněny.

20. Odvolací soud proto předmětné usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 151 o. s. ř. v konečném rozhodnutí o věci.

Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.).