o zaplacení 1 247 044,15 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. září 2020, č. j. 24 Cm 30/2017-158 a proti doplňujícímu rozsudku téhož soudu z 6. října 2021, č. j. 24 Cm 30/2017-194

1. Rozsudkem z 18. 9. 2020 soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 1 247 044,15 Kč (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem ve výši 211 072,40 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), doplňujícím rozsudkem z 6. 10. 2021 pak zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 1 247 044,15 Kč od 16. 10. 2015 do zaplacení (výrok I.) a dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů spojených s jednáním dne 6. 10. 2021 (výrok II.)

2. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že žaloba byla původně podána proti žalovanému a [Anonymizováno] jako nárok na náhradu škody způsobené jimi, jako členy představenstva žalobkyně, kdy žalovaný byl členem představenstva od 10. 4. 2012 do 2. 12. 2014. Tvrzená škoda je představována částkou ve výši 439 475 Kč (platbou za Studii proveditelnosti II vyplacenou 11. 4. 2013 [Anonymizováno]. na základě faktury č. [Anonymizováno] z 9. 4. 2013), ve výši 154 172,15 Kč (platbou za Studii proveditelnosti III vyplacenou 11. 4. 2013 [Anonymizováno] na základě faktury č. [Anonymizováno] z 9. 4. 2013), ve výši 653 400 Kč (platbami za projektovou dokumentaci připojení městských organizací k optické síti v lokalitách [adresa], a to zálohami ve výši 154 880 Kč a 367 840 Kč a na základě faktur č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z 12. 12. 2013 ve výši 91 960 Kč a 38 720 Kč). Studie byly obsahově nedostatečné, jejich cena neodpovídala obvyklé ceně a nikdy nebylo záměrem společnosti podle nich stavbu realizovat. Projektová dokumentace byla obsahově nedostatečná, její cena neodpovídala obvyklé ceně a byla rovněž nepoužitelná, protože nebyla zpracována oprávněnou osobou podle stavebního zákona. Zadání studií a projektové dokumentace nebylo poptáváno jediným akcionářem společnosti [adresa]. Nebylo uvažováno žádným zaměstnancem, jednalo se tak o rozhodnutí představenstva, které nebylo zachováno v hmotně zachycené podobě. Proplacení faktur za studie a projektovou dokumentaci realizoval [Anonymizováno] nicméně povinností žalovaného bylo provádět kontrolu činnosti společnosti jako takové a [Anonymizováno] jmenovitě. Nárok vůči němu je dán tím, že spolupodepisoval objednávky, zúčastnil se kontrolních dnů, podílel se i na převzetí sporných zakázek žalobkyní od [Anonymizováno] Pokud byly příkazy k úhradě faktur podepsány [Anonymizováno], žalovaný jako obchodní ředitel společnosti podílející se na jejím každodenním chodu o jejich proplácení musel vědět, případně o nich věděl. Žalovaný škodu nezaplatil dle výzvy k jejímu zaplacení, byl proto požadován i zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že byl členem představenstva žalobkyně od 1. 4. 2012 do 27. 11. 2014. Funkci vykonával řádně, s péčí řádného hospodáře. Realizace sporných zakázek zapadaly do koncepce rozvoje optické sítě a smluvních a nesmluvních (memorand) závazků žalobkyně. Žalobkyně neprokázala vznik škody, a proto není povinen prokazovat své jednání s péčí řádného hospodáře. Do výše škody je počítáno DPH, které však bylo žalobkyni vráceno (jde o částku 216 429,15 Kč). Sporné zakázky (s ohledem na jejich hodnotu) spadaly od působnosti výkonného ředitele a předsedy představenstva [Anonymizováno] (viz čl. IX. a XIV stanov), který o nich informoval představenstvo a dozorčí radu. Ceny za studie a projektovou dokumentaci byly obvyklé, předmět plnění byl proveden řádně. Podáním z 22. 2. 2018 uplatnil také námitku promlčení.

4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem z 23. 5. 2018, č. j. 24 Cm 30/2017-65, kterým byla žaloba vůči nim zamítnuta, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, č. j. 2 Cmo 184/2018-89 bylo potvrzeno zamítnutí žaloby vůči [Anonymizováno] a věc zrušena ve vztahu k žalovanému. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že ze strany obou původně žalovaných nedošlo k porušení právní povinnosti spočívajícím dle tvrzení žalobkyně v tom, že tito neučinili nic pro kontrolu činnosti společnosti a zejména dalšího člena představenstva [Anonymizováno] a neučinili nic proti objednávání a proplácení faktur za uvedené studie a projektovou dokumentaci, kdy takové porušení povinnosti nevyplývá ze zákona ani stanov. Nebyl tak dán základní předpoklad odpovědnosti za škodu. Soudu prvního stupně uložil, s ohledem na to, že úkon žalobkyně učiněný při jednání dne 24. 1. 2018 vyhodnotil jako doplnění skutkových tvrzení (nikoli jako změnu žaloby), aby se zabýval nárokem žalobkyně uplatněným vůči žalovanému, zda jednáním spočívajícím v tom, že jako člen představenstva neučinil ničeho proti objednávání a proplácení faktur společnosti [Anonymizováno] ohledně vyhotovení předběžných studií proveditelnosti projektové dokumentace, v tom, že se zúčastnil, objednávání a převzetí těchto zakázek, účastnil se kontrolních dnů, podílel se tak na formálním předání těchto zakázek a s ohledem na jeho činnost obchodního ředitele věděl nebo vědět musel o podpisu příkazů k úhradě za tyto zakázky, jednal s péčí řádného hospodáře. V případě prokázání předpokladů nároku na náhradu škody pak bylo uloženo zabývat se žalovaným vznesenou námitkou promlčení.

5. V doplnění tvrzení žalobkyně uvedla, že hodnota podkladů, jež by byly pro ni použitelné dle posudku znalce, činí nejvýše 85 900 Kč bez DPH, přičemž žalovaný se podílel na zadání a převzetí studií a projektové dokumentace, musel tedy vědět o jejich proplacení.

6. Žalovaný svá tvrzení doplnil tak, že studie a projektová dokumentace byly potřebné, byly objednány za účelem budování optické sítě v [adresa] probíhajícím od roku 2010. Pro žalobkyni přestal pracovat od konce roku 2014. Pokud výstavba neproběhla, je to věcí žalobkyně. Společnost neměla osoby, které by mohly studie proveditelnosti a projektovou dokumentaci zpracovat, proto byla k jejich realizaci najata společnost [Anonymizováno], která vše realizovala včetně prováděcí projektové dokumentace pro výstavbu. Znalec ocenil pouze projektovou dokumentaci pro územní řízení, tj. pouze část realizované dokumentace. Prováděcí dokumentace nebyla dohledána. O nakládání s doklady u žalobkyně svědčí zpráva z 34. zasedání finančního výboru zastupitelstva o kontrole provedené u žalobkyně.

7. V návaznosti na to žalobkyně doplnila, že předmětem fakturace ani plateb nebyla prováděcí projektová dokumentace a je porušením povinnosti člena představenstva, nebyl-li o předání sporných zakázek vyhotoven písemný doklad, z něhož by bylo patrné, v jakém rozsahu byla projektová dokumentace předána.

8. Po provedeném dokazování soud zjistil existenci Studie proveditelnosti II, III, dokumentace k územnímu řízení pro oblast [Anonymizováno] s tím, že tyto podklady byly předmětem žalobcem zadaného a jím předloženého znaleckého posudku. Žalovaný byl členem představenstva žalobkyně od 1. 4. 2012 do 2. 12. 2014. Dle stanov žalobkyně představenstvo projednává a schvaluje obchodní smlouvy, jejichž předmět plnění přesahuje částku 500 000 Kč, ostatní obchodní a další smlouvy s předmětem plnění do 500 000 Kč včetně je oprávněn a zmocněn uzavírat výkonný ředitel společnosti (čl. IX., XV. stanov), výkonným orgánem společnosti je vedení společnosti, které tvoří výkonný ředitel, který je členem představenstva a přísluší mu jednat za společnost ve věcech svěřených mu stanovami (čl. XIV, XV. stanov). Fakturou č. [Anonymizováno] z 9. 4. 2013, splatnou 19. 4. 2013 společnost [Anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za zpracování Studie proveditelnosti II částku 439 472 Kč, tu přezval [Anonymizováno] za žalobkyni a zároveň dal souhlas s jejím proplacením. Fakturou č. [Anonymizováno] z 9. 4. 2013, splatnou 19. 4. 2013 společnost [Anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za zpracování Studie proveditelnosti III částku 154 175,15 Kč, tu přezval [Anonymizováno] za žalobkyni a zároveň dal souhlas s jejím proplacením. Fakturou č. [Anonymizováno] z 29. 8. 2013, splatnou 8. 9. 2013 společnost [Anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení částku 154 880 Kč, uhrazenou zálohově. Fakturou č. [Anonymizováno] z 29. 8. 2013, splatnou 19. 4. 2013 společnost [Anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení částku 367 840 Kč, uhrazenou zálohově. Fakturou č. [Anonymizováno] z 2. 12. 2013, splatnou 12. 12. 2013 společnost [Anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení pro napojení Všebořic částku 91 960 Kč, tu přezval [Anonymizováno] a žalovaný za žalobkyni a zároveň dal [Anonymizováno] souhlas s jejím proplacením. Fakturou č. [Anonymizováno] z 2. 12. 2013, splatnou 12. 12. 2013 společnost [Anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení pro napojení městských stadionů částku 38 720 Kč, tu přezval [Anonymizováno] a žalovaný za žalobkyni a zároveň [Anonymizováno] dal souhlas s jejím proplacením. Žalobkyně objednala u [Anonymizováno] předběžnou studii proveditelnosti připojení městských organizací k metropolitní síti objednávkou č. [Anonymizováno] z 6. 1. 2013 za 350 900 Kč, u níž žalovaný nevyloučil, že ji podepsal. Žalobkyně objednala u [Anonymizováno] projektovou dokumentaci připojení městského stadionu a lokality [adresa] včetně městských organizací k optické síti objednávkou č. [Anonymizováno] z 22. 7. 2013 za 653 400 Kč, u níž žalovaný potvrdil, že ji podepsal. Žalovaný se ve dnech 1. 8. 2013, 15. 8. 2013, 2. 9. 2013, 30. 9. 2013 zúčastnil kontrolních dnů k připojení městských stadionů k optické síti. Žalobkyně plnou mocí ze 17. 2. 2014 zmocnila [Anonymizováno] k zastupování v územním řízení stavby - Připojení městských organizací v metropolitní síti – oblast [adresa]. Stavební odbor Magistrátu města [adresa] usnesením z 5. 12. 2014 zastavil řízení zahájené 18. 2. 2014 k žádosti žalobkyně o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby napojení stavby [adresa] – rozšíření optické sítě s odůvodněním, že žádost neměla náležitosti podle § 86 staveb. zákona (tj. neposkytovala dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby a ty nebyly přes výzvu z 25. 4. 2014 prodlouženou až do 30. 11. 2014, přičemž neodstraněnou vadou bylo mj. to, že průvodní zpráva a souhrnná technická zpráva nebyly zpracovány v rozsahu podle vyhl. č. 499/2006 Sb. a že dokumentace pro vydání stavebního rozhodnutí nebyla ověřena autorizačním razítkem zpracovatele). Znaleckým posudkem [Anonymizováno] byla posouzena kvalita Studií proveditelnosti II, III a projektové dokumentace připojení stadionů k páteřní síti jako nevyhovující z hlediska jejich obsahu, vyjma části projektové dokumentace obsahující seznam dokladů a zákresy, projektovou dokumentaci vyhodnotil jako kusou, způsobilou po jejím doplnění splňovat požadavky vyhl. č. 499/2006 Sb. a se zřetelem ke zjištěným nedostatkům stanovil obvyklou cenu studie proveditelnosti II částkou 13 800 Kč, studie proveditelnosti III částkou 5 500 Kč, projektu páteřního rozvodu [adresa] částkou 25 900 Kč, projektu připojení městských stadionů [adresa] částkou 40 700 Kč, vše bez DPH. Zároveň vysvětlil metodiku počítaných cen. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] (za [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že na dané zakázce za žalobkyni jednali převážně [Anonymizováno] se žalovaným, oba se rovněž zúčastňovali kontrolních dnů. Potvrdil, že společnost zastupovala žalobkyni i v rámci stavebního řízení o vydání územního rozhodnutí. Za důvod zastavení stavebního řízení označil změnu stanoviska města k otázce vedení sítí okolo stadionu, k čemuž nedošlo s ohledem na záruku na vybudování chodníků. V průběhu územního řízení došlo ke změně ve vedení žalobkyně, které se rozhodlo se v daném projektu nepokračovat, přestože on činil úkony k dořešení zakázky. Součástí vykonaných prací, které se realizovaly po dobu dvou let, byla i prováděcí dokumentace pro realizaci stavby, kterou svědek předával v rámci šetření Policie ČR v trestním řízení proti [Anonymizováno]. Cena zakázky byla stanovena dle deníku [Anonymizováno], tj. procentem z objemu investic. Potvrdil úhradu vystavených faktur. Kontrolní dny se konaly jednou měsíčně do okamžiku vyřešení všech problémů. Součástí činnosti [Anonymizováno] byly i subdodávky, podklady od správců sítí, práce geodeta [Anonymizováno]. Prováděcí projektová dokumentace byla žalobkyni předána. K činnosti [Anonymizováno] byl vyslechnut rovněž do záznamu o podání vysvětlení z 12. 4. 2016, kde popsal, že společnost byla oslovena k zakázce bez výběrového řízení, jednal s [Anonymizováno] a žalovaným, výkony byly společností provedeny, z toho část subdodavatelsky, přičemž cena byla sjednána podle sazebníku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ve své svědecké výpovědi potvrdil svůj odchod od žalobkyně v roce 2013. Potvrdil, že u [Anonymizováno] byla objednána projektová dokumentace pro územní rozhodnutí a pro výstavbu. V době působení u žalobkyně viděl rozpracovanost dílčích částí dokumentace, prováděly se změny. [Anonymizováno] zajišťovala také dohody o věcných břemenech pro vedení trasy sítí po soukromých pozemcích. Od kolegů z představenstva byl informován o rozsahu zakázky. [Anonymizováno] jako svědek uvedl, že byl s [Anonymizováno] na Policii ČR k podání vysvětlení, kde tento nabízel k pořízení kopií tašku dokumentů, kterou si Policie nepřevzala pro nákladnost. Závěrečná zpráva o hospodaření žalobkyně schválená dne 20. 3. 2018 finančním výborem zastupitelstva [adresa] konstatuje, že na základě kontroly od března od listopadu 2017 hospodaření žalobkyně vykazuje nedostatky, neefektivně nakládá se zainvestovanou infrastrukturou, vedení společnosti při kontrole nespolupracovalo, sabotovalo ji, snažilo se zakrýt nedostatky, v některých případech i nepředložením vyžádaných dokumentů, které nebyly předmětem obchodního tajemství, nebylo schopno doložit vyčíslení škod způsobených některými osobami předchozího vedení dříve než po mnoha urgencích. Společnost [Anonymizováno] dne 12. 2. 2013 převzala od [Anonymizováno] protokolárně dokumentaci pořízenou v lednu – únoru 2013, projektovou dokumentaci pro výstavbu optotras v [adresa] za 70 000 Kč.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že cena za studie proveditelnosti a projektovou dokumentaci byla žalobkyní [právnická osoba]. zaplacena a že rozšíření optické sítě v [adresa] spadalo do činnosti žalobkyně.

10. Právně věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., dále jen obch. zák. s ohledem na § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., konkrétně § 191, 194 odst. 5, 757, 373 a násl. obch. zák.

11. Konstatoval pak, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, nese žalovaný jako člen statutárního orgánu, zatímco břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu nese žalobce.

12. K tvrzené škodě soud uvedl, že v řízení bylo prokázáno znaleckým posudkem ing. Mejzlíka, že hodnota studie proveditelnosti II činí 13 800 Kč, studie proveditelnosti III činí 5 500 Kč, projektu páteřního rozvodu [adresa] pak 25 900 Kč a projektu připojení městských stadionů 40 700 Kč, přičemž kvalita studií proveditelnosti je nevyhovující, projektová dokumentace páteřního rozvodu obsahově nevyhovující a projektová dokumentace stadionů jako kusá, nicméně po doplnění vyhovující. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] však vzal za prokázané, že [Anonymizováno] zpracovala rovněž prováděcí dokumentaci pro výstavbu a tato nebyla předmětem ocenění znalce. Výpovědí svědka vzal dále za prokázané, že prováděcí dokumentace byla svědkem žalobkyni předána. Jeho výpověď potvrdil i svědek [Anonymizováno]. Žalobkyně nesplnila svoji povinnost tvrzení a důkazní k výši škody tím, že pod sankcí neunesení břemene tvrzení a důkazního nepředložila tuto prováděcí dokumentaci. V řízení se nepodařilo zjistit hodnotu projektové dokumentace pro obě řízení, kdy tato není v úplnosti k dispozici. Nebylo tak prokázáno tvrzení žalobkyně o škodě vzniklé zaplacením dle jeho tvrzení předražené ceny za projektovou dokumentaci. Naopak soud vzal za prokázané, že žalobkyni vznikla škoda ve výši 570 294,15 Kč tím, že hodnota obou studií proveditelnosti dle znaleckého posudku činila 19 300 Kč bez DPH (tj. 23 353 Kč s DPH), a zaplacena byla dle fakturace ve výši 439 472 Kč (dle fa č. 12/2013) a ve výši 154 175,15 Kč (dle fa č. 13/2013), přičemž bylo zaplaceno více, než činila smluvní cena (jak vyplývá z objednávky č. 1312013 z 16. 1. 2013, kdy smluvní cena mohla činila 350 900 Kč) a zaplaceno bylo plnění, které dle znaleckého posudku je nevyhovující a nepoužitelné.

13. K otázce jednání žalovaného za společnost a protiprávnosti takového jednání soud uzavřel, že žalovaný se podílel na objednávkách sporných zakázek, tj. projektové dokumentace a obou studií proveditelnosti, což lze dovodit z objednávky studií č. 1312013 z 16. 1. 2013 a výpovědi svědka [Anonymizováno], který potvrdil, že vyjma prvního telefonického kontaktu s ním o sporných zakázkách jednal za žalobkyni [Anonymizováno] a žalovaný a ze zápisů z kontrolních dnů. Žalovaný se však nepodílel na placení sporných zakázek, o čemž svědčí pokyny k jejich proplacení podepsané [Anonymizováno]. Tvrzení o nepotřebnosti zakázek odůvodněné tím, že jediný akcionář města tyto nepoptával a nebylo o nich uvažováno zaměstnanci žalobkyně, neobstojí. Účelem studií a projektové dokumentace byla příprava rozšíření optické sítě v [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Objednávka sporných zakázek spadala od běžné činnosti žalobkyně, nebyla podmíněna poptávkou jediného akcionáře, spadala jako činnost při obchodním vedení do zákonné působnosti představenstva podle § 192 odst. 1 obch. zák. Pokud mělo dojít k rozšíření optické sítě v [adresa], pak přípravné činnosti k rozšíření takové sítě jsou nezbytná. Objednání studií a projektové dokumentace nelze tak považovat za protiprávní jednání. Pokud došlo ze strany žalovaného ke kontrole a následnému převzetí takových zakázek, nelze takové jednání hodnotit jako protiprávní. Žalovaný nedal pokyn k proplacení faktur za dodávku sporných zakázek, což jak v řízení bylo prokázáno, učinil výkonný ředitel, který k tomu byl dle stanov oprávněn v obchodech do 500 000 Kč. Přitom nebylo povinností žalovaného při kontrolní činnosti společnosti dle zákona ani podle stanov kontrolovat činnosti výkonného ředitele při jednáních v záležitostech svěřených mu stanovami, tj. do 500 000 Kč. Soud tak neshledal protiprávnost jednání žalovaného jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu.

14. K příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a způsobenou škodou uvedl, že tato není dána. Žalovaný se nedopustil protiprávního jednání, které by způsobilo žalobkyni škodu ve výši 570 294,15 Kč. Pokud měla žalobkyni vzniknout škoda tím, že studie proveditelnosti a projektová dokumentace zůstaly nevyužity, pak toto nelze přičítat k tíži žalovaného, neboť jak vyplývá z výpovědi svědka Černého, v průběhu realizaci zakázek došlo ke změně vedení žalobkyně a toto vedení již nemělo zájem zakázky dokončit, resp. nebylo v nich pokračováno.

15. Z důvodů výše uvedených tak soud prvního stupně žalobu zamítl, když ze stejných důvodů pak byl zamítnut i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jak vyčíslen v doplňujícím rozsudku soudu prvního stupně.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalovaný má nárok na náhradu řízení vynaložených v souvislosti s právním zastoupením, a to za původní řízení před soudem prvního stupně sestávající se z jednoho úkonu za převzetí zastoupení po 13 300 Kč, čtyři úkony po 10 640 Kč (dva úkony za jednání dne 24. 1. 2018 přesahujícím dvě hodiny, vyjádření z 23. 2. 2018, jednání dne 23. 5. 2018, kdy odměna činí 13 300 Kč sníženo o 20% vzhledem ke společnému zastupování dvou osob), pět režijních paušálů 300 Kč, 21% DPH 12 045,60 Kč. Za odvolací řízení dva úkony právní služby po 10 640 Kč (vyjádření k odvolání z 30. 7. 2018, účast na jednání odvolacího soudu dne 16. 5. 2019, dva režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH 4 594,80 Kč). Za řízení před soudem prvního stupně po zrušení věci odvolacím soudem sedm úkonů právní služby po 13 300 Kč (jednání dne 1.11.209, vyjádření z 18. 2. 2020, dva úkony za jednání den 21. 2. 2020 přesahujícím dvě hodiny, vyjádření z 13. 3. 2020, jednání 12. 6. 2020 a 18. 9. 2020), sedm náhrad hotových výdajů po 300 Kč, 21% DPH 19 992 Kč. Lhůta k plnění určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný se vzdal nákladů za vydání doplňujícího rozsudku, bylo o nich rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení za jednání, při němž byl doplňující rozsudek vydán.

17. Proti rozsudku i jeho doplnění se včas odvolala žalobkyně a navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že bude žalobě vyhověno, případně zrušení napadeného rozhodnutí. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovaný byl seznámen jako člen představenstva s tím, že jeho předseda učinil objednávky prací, účastnil se sjednání ceny, nebo s ní byl alespoň seznámen, věděl, že je předseda představenstva hodlá proplatit a aktivně se zúčastnil procesu sjednání zakázek a minimálně jednu ze zakázek spolupodepsal. Aktivně také jednal společně s [Anonymizováno] ve věci předmětných zakázek, o čemž svědčí jeho podpis na objednávce č. 131241 týkající se zpracování projektové dokumentace, což lze dovodit i z výpovědí svědků v trestním řízení, kde se tito vyjadřovali tak, že „všude chodili spolu“. Výši škody lze mít za prokázanou znaleckým posudkem [Anonymizováno], kdy předmětem ocenění byly dokumenty, které má žalobkyně k dispozici a které svým označením odpovídají označení zakázek ve fakturách dodavatele [právnická osoba]., z čehož nepochybně vyplývá, co bylo předmětem fakturace a že jejím předmětem nebyly žádné jiné materiály. Žalobkyně tvrdí, že žádná další dokumentace nebyla předmětem realizovaných plateb. Tuto nemá žalobkyně k dispozici. O její „existenci“ vypovídají osoby přímo či nepřímo zainteresované na výsledku sporu. [Anonymizováno] je právnickou osobou nedůvěryhodnou, když neplní povinnost zveřejnit účetní závěrku, jak jí to ukládá zákon. Rovněž svědek Rožec je nevěrohodný, pokud vypovídá o okolnostech s časovým odstupem dvou let a zároveň v původním řízení popíral, že by se na sporné zakázce podílel. Závěr soudu o oprávnění [Anonymizováno] jednat ve věci samostatně s ohledem na výši zakázky do 500 000 Kč neobstojí. Žalobkyně zpochybnila, že by se jednalo o více zakázek, jednalo se o jednu zakázku, byť malého rozsahu, její celková hodnota přesahuje částku 500 000 Kč. Žalovaný tak měl a musel vědět, že se jedná o jednu veřejnou zakázku, znal výši ceny sjednané s [Anonymizováno] a jednal ve sporné zakázce jako člen představenstva. Pokud nebyla vedena řádně dokumentace dané zakázky, pak toto jde k tíži žalovaného.

18. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku a doplňujícího rozsudku pro jeho věcnou správnost. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně, pokud bylo zjištěno, že objednání studií proveditelnosti ani projektové dokumentace není protiprávním jednání, a že žalovaný se nepodílel na proplacení faktur společnosti [Anonymizováno]. Nesouhlasil se závěrem, že žalobkyni vznikla škoda, nikoliv v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, resp. že tento se nedopustil jednání, které zapříčinilo vznik škody (způsobené zaplacením vyšší ceny než sjednané a za nekvalitní plnění a tím, že projektová dokumentace zůstala nevyužita). Zopakoval, že již do září 2010 město [adresa] přijalo projekt „Dostavba a rozšíření metropolitní sítě“ který zakládá povinnost zpracovat studii proveditelnosti pro projekty ve výzvě 09. Výroční zpráva žalobkyně za rok 2011 konstatuje, že bude investováno do infrastruktury metropolitní optické sítě. Výsledek činnosti žalovaného pak městu umožnil v roce 2015 uzavřít s ČR – MV dne 13. 8. 2015 prováděcí smlouvu na poskytování metropolitní komunikační sítě datové infrastruktury. Uzavření takové smlouvy umožnily právě zpracované studie proveditelnosti. Nikdy nebyly reklamovány, nebylo žádáno jejich doplnění, a to ani po změně vedení žalobkyně. Podepsáním objednávky na projektovou dokumentaci žalobkyni nevznikla škoda, ani tomu tak nemohlo být. Zpracování projektové dokumentace bylo nezbytné pro realizaci daného záměru a bylo o tom rozhodnuto před nástupem žalovaného do funkce. Žalovaný nedával pokyn k proplacení, ani tyto neobjednával. Žalovaný nebyl v postavení obchodního ředitele, ale vedoucího obchodu. Žalovaný se účastnil kontrolních dnů jako zaměstnanec, nikoliv člen představenstva, jak vyplývá ze zápisů z kontrolních dnů. Žalovaný souhlasí s tím, že žalobkyni vznikla škoda tím, že zpracovaná projektová dokumentace zůstala nevyužita. Nelze přijmout závěr o tom, že škoda byla způsobena tím, že studie proveditelnosti jsou obsahově nedostatečné. Případné nedostatky bylo možné odstranit, aniž by byla navýšena cena a zpracovatel se o to snažil, byl připraven reagovat na výzvu stavebního úřadu, o což však neměla žalobkyně zájem. To byl důvod pro zastavení stavebního řízení. Není pravdou, že by [Anonymizováno]., potažmo [Anonymizováno], nebyl osobou oprávněnou k projektové činnosti. V podrobnostech k výhradám ke znaleckému posudku poukázal na své vyjádření z 18. 2. 2020. Existenci prováděcí projektové dokumentace potvrdilo více svědků ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]), a to opakovaně i v rámci trestního řízení vedeného proti [Anonymizováno]. Skutečnost, že [Anonymizováno] nezakládá do sbírky rejstříkového soudu účetní závěrku, nemůže být důkazem o nevěrohodnosti svědka [Anonymizováno]. Ani svědek [Anonymizováno] není nevěrohodný. Pouze z jeho výpovědi lze dovodit, že odpovídal za jiné úkoly a neodpovídal za předmětný úkol, neznamená to však nutnou nevědomost o dalších úkolech společnosti. Ostatně svědek [Anonymizováno] potvrdil vědomost o postupu prací, problémech, komplikacích. Vyjádřil se ostatně k existenci projektové dokumentace pro územní řízení i pro výstavbu. Vybavil si rovněž změny tras výkopů, trolejového vedení, věcná břemena s tím související. Existenci takové dokumentaci ostatně potvrzuje i objednávka č. 1312141 z 22. 7. 2013. Představenstvo ani jeho členové nejsou kontrolním orgánem, tím je dozorčí rada. Ta fungovala, byla o činnosti společnosti a představenstva informována, žádné výhrady neměla. Pokud se žalobkyně dovolává důkazů provedených v trestním řízení, pak tvrzená škoda ve vztahu k objednávce č. 1312141 z 22. 7. 2013 není předmětem trestního stíhání, naopak předmětem adhezního řízení je škoda z objednávky č. 1312013 z 16. 1. 2013, která však není předmětem tohoto řízení. Žalobkyně rovněž neuspěla v dalších řízeních proti dalším osobám z titulu jejich funkcí v orgánech žalobkyně.

19. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (podle § 212 a násl. o. s. ř.), vyšel přitom ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování a dospěl následujícím závěrům.

20. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na náhradu škody způsobené žalovaným jako členem představenstva žalobkyně způsobené jednáním žalovaného spočívajícím v tom, že jako člen představenstva neučinil ničeho proti objednávání a proplácení faktur společnosti [Anonymizováno] ohledně vyhotovení předběžných studií proveditelnosti a projektové dokumentace, dále tím, že se zúčastnil objednávání a převzetí těchto zakázek, účastnil se kontrolních dnů, podílel se formálním předání těchto zakázek a s ohledem na jeho činnost obchodního ředitele věděl nebo vědět musel o podpisu příkazů k úhradě za tyto zakázky a nejednal způsobem výše popsaným s péčí řádného hospodáře, když zpracované studie proveditelnosti a projektová dokumentace byly nekvalitní, jejich hodnota přesahovala cenu obvyklou a pro žalobkyni byly nevyužitelné.

21. V takovém případě platí, že žalovaný (jako člen statutárního orgánu) nese důkazní břemeno jen o tom, že v dané věci jednal s péčí řádného hospodáře a ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti (ohledně vzniku škody, příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednání) nese důkazní břemeno žalobkyně (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3542/2011 z 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 440/2013 z 31. 3. 2015).

22. Se soudem prvního stupně lze souhlasit se závěrem, že případná škoda způsobená žalovaným žalobkyni může být představována rozdílem mezi hodnotou sporných zakázek a žalobkyní zaplacenou cenou za takové zakázky. V řízení byla prokázána znaleckým posudkem [Anonymizováno] hodnota studií proveditelnosti a projektové dokumentace, nebylo také sporu o tom, jakou částku žalobkyně společnosti [Anonymizováno] zaplatila, nicméně bylo rovněž prokázáno (výpovědí svědka [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), že [Anonymizováno] pro žalobkyni zpracovala i projektovou dokumentaci pro stavební řízení a ta nebyla předmětem ocenění znaleckým posudkem výše uvedeným. V souvislosti s tím, je třeba uvést, že zůstalo v řízení neobjasněno, co přesně bylo předmětem sporných zakázek, když pouhý odkaz na objednávku nepostačí. Nelze tak mít za prokázané, jaká byla výše škody případně žalobkyni způsobená v důsledku jednání žalovaného. Vzhledem k tomu, že odvolací soud, jak dále rozvedeno, nemá za to, že by se jednání žalovaného dalo kvalifikovat jako jednání protiprávní, pak z pohledu hospodárnosti řízení nebylo namístě realizovat další dokazování ve vztahu ke vzniklé škodě, když v řízení nebylo prokázáno, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání.

23. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný podílel na objednávce sporných zakázek, tj. studií proveditelnosti a projektové dokumentace, když závěr výše uvedený se opírá o objednávku č. 1312013 z 16. 1. 2013 a výpověď svědka [Anonymizováno], který tvrdil, že ve věci sporných zakázek s ním jednal [Anonymizováno] a žalovaný. Tento svědek rovněž potvrdil účast žalovaného na kontrolních dnech, s čímž korespondují i zápisy z nich učiněné. Lze tedy uzavřít, že žalovaný se podílel na kontrole a přebírání sporných zakázek. Nelze však uzavřít, že by žalovaný dal pokyn k proplacení sporných zakázek, ale učinil tak [Anonymizováno], což je prokázáno údaji uvedenými na rubu vystavených faktur.

24. Neobstojí tvrzení žalobkyně, že by sjednané zakázky byly nepotřebné. Studie proveditelnosti a projektová dokumentace sloužily jako příprava k rozšíření optické sítě v [adresa]. Pokud mělo dojít k rozšíření optické sítě, pak jejím předpokladem jistě musely být přípravné práce představované zpracovanými studiemi a projektovou dokumentací. Jejich objednávka pak spadala do působnosti představenstva (jako činnost při obchodním vedení) a nebyla tudíž podmíněna poptávkou akcionáře, [adresa], případně nějakého zaměstnance žalobkyně. Jednání výše popsané tak nelze považovat za protiprávní, ale bylo činěno v souladu se sledovaným záměrem rozšíření optické sítě v [adresa]. Nadto z výpovědi svědka [Anonymizováno] vyplynulo, že po ukončení činnosti žalovaného pro žalobkyni nové představenstvo již nečinilo úkony ve věci realizace daného projektu (rozšíření optické sítě) a v důsledku tohoto došlo k zastavení stavebního řízení v době, kdy již žalovaný nevykonával funkci člena představenstva.

25. Z důvodu výše uvedeného tak nelze ani dospět k závěru, že v případě objednávání daných zakázek a jejich následného převzetí by mohlo být za protiprávní jednání považována kontrola jejich provádění a následně jejich převzetí.

26. Nebylo povinností žalovaného kontrolovat činnost dalšího člena představenstva, taková povinnost nevyplývá ze stanov žalobkyně ani ze zákona. [Anonymizováno] (jako obchodní ředitel žalobkyně) měl právo jednat do částky 500 000 Kč samostatně. Dohled nad činností výkonného ředitele nenáleželo do této částky představenstvu. To naopak dle stanov projednávalo a schvalovalo plnění nad 500 000 Kč. Nelze dospět k závěru, že by došlo k porušení zákonných povinností, neboť průběžný a úplný dohled nad uskutečňováním podnikatelské činnosti žalobkyně (i v oblasti svěřené do samostatné působnosti výkonného ředitele) náleží dozorčí radě společnosti. Nelze tak dospět k závěru, že by se žalovaný dopustil protiprávního jednání tím, že jak tvrdila žalobkyně, nezakročil proti pokynu [Anonymizováno] jako výkonného ředitele k proplacení faktur za studie proveditelnosti a projektovou dokumentaci.

27. Lze souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že za protiprávní lze považovat jednání spočívající v proplacení sporných zakázek, pokud bylo zaplaceno více, než bylo mezi smluvními stranami domluveno a takové plnění bylo pro žalobkyni nepoužitelné, nicméně provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný se na jejich proplacení nepodílel (na rozdíl od [Anonymizováno]). [Anonymizováno] pak byl oprávněn v pozici výkonného ředitele tak učinit, neboť v obchodech do 500 000 Kč mohl vystupovat samostatně.

28. Tvrzení o tom, že studie proveditelnosti a projektové dokumentace byly jedinou zakázkou, za níž byla proplacena částka, jejíž zaplacení je předmětem řízení, nemá oporu v provedeném dokazování. Ostatně žalobkyně takové tvrzení uplatnila až v průběhu odvolání proti napadenému rozsudku.

29. Neobstojí námitka žalobkyně, že slyšení svědci, z jejichž výpovědí soudu učinil konkrétní skutková zjištění, by bylo možné považovat za nevěrohodné, neboť jsou zainteresovaní na výsledku sporu. Tak tomu v projednávané věci není. Sama skutečnost, že [Anonymizováno] nezakládá do sbírky listin rejstříkového soudu listiny, není důvodem pro vyslovení závěru o nevěrohodnosti svědka- jednatele společnosti.

30. Ve shodě se soudem prvního stupně lze uzavřít, že v řízení nebylo prokázáno, že by jednání žalovaného bylo jednáním protiprávním a sama tato skutečnost, je důvodem pro zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba se zabývat výší škody a příčinnou souvislosti mezi protiprávním jednáním a způsobenou škodou. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán základní předpoklad vzniku nároku na náhradu škody, nebylo již třeba se zabývat tím, zda žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, jak správně dovodil soudu prvního stupně. Z důvodů výše uvedených tak bylo postupováno správně, když soud prvního stupně žalobu zamítl, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení, o němž bylo rozhodnuto doplňujícím rozsudkem.

31. Odvolací soud tak podle § 219 o. s. ř. rozsudek a doplňující rozsudek soudu prvního stupně z důvodů výše uvedených potvrdil.

32. Za správný je třeba považovat i výrok o nákladech řízení, jak o nich bylo rozhodnuto pod body II. rozsudku a doplňujícího rozsudku, když vyčíslení nákladů a jejich výše odpovídá stavu spisu.

33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalovaný má nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající se z nákladů za právní zastoupení žalovaného ve výši dvou úkonů právní služby po 13 300 Kč (za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, vše podle § 7, 11 odst. 1 písm. d)g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), cestovné ve výši 1 727,10 Kč (190 km/prům. spotřeba 10 l/100 km/4,70 Kč/cena benzínu Natural 95 43,90 Kč/ 1l), náhrada za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč, 21% DPH 6 200,69 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě (§ 160 o. s. ř.).