o zaplacení 3 125 000 Kč příslušenstvím a 5 000 EUR s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2020, č. j. 30 Cm 81/2019-111

1. Rozsudkem soud prvého stupně rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení 3 125 000 Kč s příslušenstvím a 5 000 EUR s příslušenstvím žalobci a žalovanému současně uložil povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 333 085,10 Kč (výrok I. a II. rozsudku).

2. V odůvodnění soud prvního stupně nejprve stručně shrnul žalobní tvrzení. Uvedl, že žalobce se předmětné pohledávky domáhá jako pohledávky směnečné. Předložil soudu celkem sedm směnek vystavených žalovaným ve dnech 25. 8. 2011, 3. 3. 2012, 23. 3. 2012, na které nebylo v termínech splatnosti plněno. Směnečný platební rozkaz, kterým bylo o věci rozhodnuto, byl usnesením ze dne 19. 9. 2019, č. j. 30 Cm 81/2019-27 zrušen, když se ho nepodařilo doručit žalovanému.

3. Žalovaný pohledávku žalobce neuznal, když tvrdil, že tato nikdy neexistovala, případně byla vyrovnána (písemné vyjádření žalovaného ze dne 3. 10. 2019 ve spojení s podáním ze dne 9. 10. 2019). V podrobnostech uvedl, že žalobce je majitelem kasina v hotelu [Anonymizováno], které provozuje prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] Žalovaný jako hráč pokru kasino v letech 2008 a 2009 často navštěvoval. Popsal praxi v případě prohry finančních prostředků. V takovém případě byly hráči poskytnuty hrací žetony oproti směnce, z výhry byl potom poskytnutý kredit vrácen. Směnky nesepisoval žalobce, ale zaměstnanci na pokladně s tím, že se nejednalo o závazek vůči žalobci, ale společnosti [Anonymizováno] Popsaným způsobem postupoval i žalovaný. Po splnění závazku byly směnky zničeny. Podle žalovaného byly veškeré žalobcem nárokované pohledávky vyrovnány. S ohledem na přátelský vztah žalobce a žalovaného nebyly některé směnky zničeny. Žalovaný takovou skutečnost zjistil v rámci exekučního řízení po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně sp. zn. 13 Cm 18/2018. Za absurdní považuje žalovaný stanovení splatnosti směnek 4 roky a 9 měsíců, v jednom případě 6 let. Žalovaný tvrdil, že až následně zjistil, že originály směnek, které zůstaly v držení žalobce, byly dodatečně protiprávně doplněny třetí osobou v rubrice data vystavení a data splatnosti, a to způsobem, aby závazek nebyl promlčen. Z kopií obdobných směnek vyplývá, že data vystavení a splatnosti nebyly rovněž vyplněny. Žalovaný nesouhlasil s tím, že směnky mu byly předloženy k placení na [Anonymizováno]. Žalovaný se bránil i tím, že směnky zajišťovaly závazky z her a sázek, které nelze uplatnit soudní cestou a nelze jim přiznat soudní ochranu. Pokud jde o dopisované údaje na směnkách (data vystavení a splatnosti) uvedl žalovaný, že jsou vyhotoveny jiným rukopisem a jiným psacím prostředkem. Žalovaný půjčené peníze vrátil do pokladny kasina do jednoho či dvou týdnů, vrácení směnek nevěnoval pozornost, pokud by existoval dluh, nebyl by vpuštěn do kasina.

4. Po provedeném důkazním řízení soud prvního stupně uzavřel, že žalobce uplatnil svůj nárok z platných směnek. K zásadní námitce žalovaného, že údaje vepsané do rubrik data vystavení a data splatnosti, byly vyplněny později po podpisu směnky, konstatoval, že důkazní břemeno v tomto směru tíží žalovaného, který musí prokázat, že směnka v době vystavení nebyla ještě směnkou platnou, když neobsahovala zákonné náležitosti podle čl. I. § 75 ZSŠ a to s výhradou k rubrice splatnosti, kdy nevyplněním tohoto údaje se může jednat o směnku splatnou na viděnou (v případě neoprávněného doplnění do této rubriky, by se jednalo o změnu textu směnky podle čl. I. § 69 ZSŠ). Důkazem k prokázání uvedeného nemůže být znalecký posudek z oboru písmoznalectví, který není schopen určit časové období údaje vepsaného do směnky. Konkrétní osobu či osoby, které by se podílely na vyplnění formuláře směnky, žalovaný nenavrhl s tím, že ani soudu se nepodařilo takové skutečnosti u společnosti [Anonymizováno] zjistit. Z uvedeného důvodu soud prvního stupně uzavřel, že žalovanému se nepodařilo prokázat, že v době vystavení směnky, zůstala data vystavení a data splatnosti nevyplněna. Bez ohledu na skutečnost, zda výstavce formuláře směnky vyplnil, zůstává po podpisu listiny odpovědnost na jejím výstavci. Sporný mezi účastníky byl i důvod vystavení směnek. Zda jednotlivými směnkami byly zajištěny finanční půjčky poskytnuté žalobcem přímo žalovanému nebo se jedná o poskytnuté plnění v podobě herních žetonů poskytnutých žalovanému společností [Anonymizováno] Protože žalobce není povinen, vyjma předložení platné směnky, ničeho tvrdit, není povinen předkládat důkazy o poskytnutí finančních půjček žalovanému. Z tohoto důvodu nebylo ani nutné zkoumat, zda finanční prostředky z půjček byly použity do hry. Pokud by taková skutečnost byla prokázána nebo nebyla mezi účastníky sporná, zkoumal by soud, zda taková pohledávka z půjčky by mohla být platně zajištěna podle § 845 o. z. (ve znění platném do 31. 12. 2013) s výhradou § 846 o. z. (ve znění platném do 31. 12. 2013), kdy předcházející ustanovení neplatí v případě úředně povoleného výherního podniku. Tvrzení žalovaného, že směnky vystavoval oproti přijatým výherním žetonům od společnosti [právnická osoba] však nebylo rovněž žádným způsobem prokázáno. V uvedené souvislosti ještě soud prvního stupně poukázal na to, že žalovaný setrval na svém tvrzení o tom, že směnky zajišťovaly poskytnuté hrací žetony od společnosti [Anonymizováno], která nebyla účastníkem směnečného vztahu. Žalovaný neuvedl ničeho o tom, v jaké výši a k jakému datu splatil své dluhy společnosti [Anonymizováno] (případně žalobci) a nepředložil k uvedenému tvrzení žádný důkaz. Soud ještě doplnil, že je jen stěží uvěřitelné, že by o platbách ve výši 500 000 Kč nebyl pořízen žádný doklad. Obrana žalovaného tak zůstala v rovině tvrzení bez relevantního důkazu. Ze všech uvedených důvodů bylo rozhodnuto, jak shora uvedeno. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku se žalovaný včas odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). V úvodu podaného odvolání popřel, že by směnky vystavil, směnky byly vystaveny bez data vystavení a splatnosti zaměstnanci společnosti [Anonymizováno] Žalovaný je pouze podepsal. V odvolání odkazuje na svůj důkazní návrh spisem soudu prvního stupně sp. zn. 13 Cm 18/2018, ve kterém se jedná o identickou situaci s tím, že důvod, pro který soud prvního stupně důkaz neprovedl, neobstojí. Vytkl soudu, že neprovedl důkaz kopiemi obdobných směnek, kterými mělo být prokázáno, že i u dalších směnek byl realizován postup vyplnění směnky bez data splatnosti a data vystavení. Neexistuje zákonné pravidlo, že důkaz může být prováděn pouze originálem listiny. Tímto důkazem by bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že směnku vystavovala vždy jedna osoba a to kompletním způsobem. V tomto směru rovněž nebylo provedeno úplné dokazování. Vytýkán byl soudu prvního stupně i závěr o tom, že znalec není schopen zjistit časovou posloupnost vyplnění údajů na směnce. Takový závěr může učinit jen znalec. Považuje za zásadní pro věc zjistit, zda směnku vyplňovala jedna osoba či zdali se na tom podílelo více osob. Takovou skutečnost by znalec dokázal rozklíčovat. Navíc žalovaný požadoval po znalci i zjištění toho, zda údaje do směnky doplnil žalobce, a to bez existence dohody o vyplňovacím právu směnečném. Žalovaný zpochybnil i postup soudu prvního stupně, který nejprve vznesl dotaz na společnost [Anonymizováno], aby sdělila osoby, které se v letech 2011 a 2012 podílely na vyplňování směnek podepsaných žalovaným a následně, když společnost na výzvu soudu nereagovala, od zjištění uvedeného upustil a ve věci rozhodl. Uvedená zjištění by mohla stát proti tvrzení žalobce, že směnky vyplňovala jen jedna osoba. Současně by tím mohlo být objasněno, kdo byl vyplněním směnek pověřen za současného sdělení, jaká částka má být do směnky vepsána, jaký údaj ohledně splatnosti atd. Soudu je vytýkáno, že nerozhodl o důkazech předložených k podání žalovaného ze dne 15. 1. 2020. Žalovaný se dovolává toho, co uvedla právní zástupkyně žalobce při jednání dne 4. 11. 2019, která sdělila, že směnky byly vystavovány podle toho, jak byl žalovaný ve hře úspěšný či nikoli a tím podle žalovaného jednoznačně potvrdila, že se jednalo o finanční prostředky určené do hry. Poukázal na výslech žalobce, kde žalobce vypověděl, že neřešil, na co žalovaný peníze použije, ale z další části výpovědi je zřejmé, že se jednalo o finance do her a sázek, z čehož dovozuje, že finanční prostředky, které jsou směnkami zajištěné, jsou soudně nevymahatelné. Pokud sám žalobce připustil, že se s žalovaným vsadil o jeden milion korun o výsledek fotbalového jednání, je zřejmé, že celý vztah účastníků řízení se točil kolem kasina ve vlastnictví žalobce a hazardních her. Soudu vytkl i nesprávné vyhodnocení setkání žalobce a žalovaného z března 2019, kde se řešila první směnka v souvislosti s pravomocným rozhodnutím, o kterém žalovaný nevěděl, nikoli směnky další. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, žalovaný jej napadl výslovně odvoláním. Žalovaný se zejména domnívá, že žaloba měla být zamítnuta a žalobci tak nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení. Poukazováno je dále i na předžalobní upomínku, která byla zaslána na adresu žalovaného, o které žalobce v době jejího zaslání již věděl, že se na ní žalovaný nezdržuje a navíc v té době měl již právního zástupce. Popřel, že by směnky byly předloženy k placení na adrese [Anonymizováno]. V závěru podaného odvolání žalovaný shrnul odvolací důvody. Soud prvního stupně neprovedl úplné dokazování, nesprávně se vypořádal se skutkovými zjištěními i právním posouzení věci. Navrhl změnu napadeného rozsudku, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Podáním ze dne 19. 2. 2020 se k odvolání žalovaného krátce vyjádřil žalobce. Trvá na tom, že uplatnil nárok ze sedmi platných směnek, které mají veškeré obligatorní náležitosti. Žalovaný je bez výhrad podepsal a žalobce s ohledem na abstraktnost směnečných závazků a směnek, nemusí ničeho dalšího tvrdit a dokazovat. Námitky žalovaného jsou irelevantní. Rozsudek soudu prvního stupně hodnotí jako věcně správný. Navrhuje potvrzení napadeného rozsudku a uplatnil právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo podle § 221, § 212, § 214 odst. 1 a násl. o. s. ř.

8. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o směnečné pohledávce žalobce. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání obrany žalovaného a správnosti závěrů soudu prvního stupně na základě toho přijatých.

9. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka cizí zaplacena, má podle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 ZSŠ.

10. Soud prvního stupně správně označil podstatu sporu, když uvedl, že v řízení zůstalo sporné, co bylo předmětem zajištění jednotlivými směnkami, zda se jednalo o plnění v podobě herních žetonů poskytnutých společností [Anonymizováno] (tvrzení žalovaného) nebo zda se jednalo o finanční půjčky poskytnuté žalobcem žalovanému (tvrzení žalobce). Z jednotlivých podání žalovaného je zřejmé, že označenou společnost a osobu žalobce vnímá jako jeden subjekt. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní tíží žalovaného, který musí prokázat svou obranu proti směnečné pohledávce žalobce. Žalovaný od počátku řízení tvrdil, že předmětné směnky měly zajišťovací funkci k herním žetonům, poskytovaných žalovanému společností [Anonymizováno] Soud prvního stupně správně uzavřel, že tato společnost nebyla účastníkem směnečných vztahů. Tvrzení žalovaného o tom, že společnost [Anonymizováno]. je z 100% vlastněna žalobcem, který je rovněž jejím jediným statutárním orgánem není dostatečné pro prokázání toho, že směnky byly vystaveny ve prospěch žalobce, přestože plnění poskytovala společnost [Anonymizováno] CZ a. s. Předmětem dokazování před soudem prvního stupně tedy zůstalo tvrzení, že směnky vystavoval oproti herním žetonům přijatých od společnosti [Anonymizováno] Toto tvrzení nebylo rovněž prokázáno. V uvedené souvislosti odvolací soud při jednání rozhodl o zamítnutí návrhu žalovaného na provedení důkazu výpisem z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno] Skutečnost, která měla být těmito důkazy prokázána, tedy že žalobce je 100% vlastníkem společnosti [Anonymizováno] nebyla nijak sporná a podávala se i z tvrzení žalobce. Nebylo proto třeba ji činit předmětem dokazování. Jednalo se o důkazy, které byly žalovaným navrženy již v řízení před soudem prvního stupně, aniž by bylo o nich rozhodnuto, proto o nich rozhodl odvolací soud.

11. Pokud se jedná o námitku žalovaného, že směnku nevystavil v tom smyslu, že nevyplnil údaje vepsané do směnky (bez data vystavení a data splatnosti), když tyto vyplnili zaměstnanci společnosti [Anonymizováno], pak tato námitka nemá na platnost předložených směnek žádný vliv. Zásadní je skutečnost podpisu směnky a žalovaný výslovně potvrdil, že předmětné směnky podepsal. Platnost podpisu tedy nikterak nezpochybnil.

12. Žalovaný se dále v řízení bránil zejména tvrzením o možném vystavení směnek. Jednak tvrdil, že osobou, která vyplnila do směnek datum jejich vystavení, a datum splatnosti byl sám žalobce, který nevrátil originály směnek poté, co byly částky, do nich vepsané žalovaným uhrazeny a datum vystavení a datum splatnosti bylo nastaveno tak, aby se nejednalo o promlčené závazky. Na uvedené pak navazovalo tvrzení o tom, že směnky nevypisoval žalobce, ale zaměstnanci kasina pracující v pokladně, kteří tak činili v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků ve formě hracích žetonu. Kdyby žalovaný vše následně nezaplatil, nebyl by již vpuštěn do další hry. V rozsahu této obrany žalovaný soudu prvního stupně vytýkal nedostatečné dokazování.

13. Tvrdil, že pro věc je zásadní zjištění, zda směnky vyplnila jedna či více osob a zda tou další osobou byl žalobce, bez existence dohody o tom, jak mají být směnky doplněny. Odvolací soud se plně ztotožnil se soudem prvního stupně, že důkazní povinnost tíží beze zbytku žalovaného. Je to žalovaný, který musí prokázat, že v době vystavení listin a jejich podpisu, tyto ještě nebyly platnými směnkami, když v nich chyběly údaje podle čl. I. § 75 ZSŠ. Pokud žalovaný k prokázání uvedeného navrhoval provést znalecký posudek z oboru grafologie, je odvolací soud shodného názoru se soudem prvního stupně, že znalec není schopen určit časové období vepsaného údaje do směnky. Pokud kladl žalovaný v podaném odvolání důraz na to, že osobou, která chybějící údaje o datu vystavení a datu splatnosti do směnek vepsala, byl žalobce a tvrdil, že by tím bylo prokázáno, že není pravdou, že směnky vystavila jen jedna osoba, a to kompletním způsobem při podpisu předmětných směnek, pak i případně takového zjištění není způsobilé prokázat, že k doplnění data vystavení a data splatnosti došlo bez dohody o vyplňovacím směnečném právu.

14. V souvislosti se shora uvedeným žalovaný soudu vytýká, že upustil od svého původního záměru zjistit dotazem u společnosti [Anonymizováno], které osoby se podílely v letech 2011 až 2012 na vyplnění směnek vystavených žalovaným. Odvolací soud dospěl k závěru, že se lze ztotožnit se soudem prvního stupně, který k takovému postupu přistoupil, nicméně se nepodařilo zjistit požadované údaje. Navíc žalobce v postavení předsedy představenstva společnosti [Anonymizováno]., sdělil soudu, že společnost nemá informace o tom, kdo v letech 2011 až 2012 zastával funkci pokladníka. Okruh osob, které se mohly podílet na vystavení směnek, byly totiž, podle tvrzení žalovaného, jak shora již uvedeno, osoby pracující v pokladně kasina, které vystavily směnky oproti hracím žetonům. A žalovaný tvrdil, že právě tyto osoby vystavily směnky, na které žalovaný beze zbytku plnil, když bez zaplacení dluhu na hracích žetonech, by nemohl v kasinu hrát. Označení jednotlivých osob bylo v rámci důkazní povinnosti na žalovaném a soudu prvního stupně nelze vytýkat procesní pochybení.

15. Z uvedeného je zřejmé, že žalovanému se, přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že v době vystavení směnek nebylo doplněno datum jejich vystavení a datum splatnosti.

16. Jak shora již uvedeno, sporné zůstalo, zda jednotlivé směnky zajišťovaly finanční půjčky poskytnuté žalobcem žalovanému či plnění v podobě hracích žetonů poskytnutých žalovanému společností [Anonymizováno] Žalovaný uvedené neprokázal, pouze tvrdil, že nikdy žádné finanční prostředky od žalobce neobdržel a vždy se jednalo pouze o poskytnuté hrací žetony. Z uvedeného důvodu soud prvního stupně správně dovodil, že není nutné zkoumat, zda případné finanční prostředky byly použity do hry či nikoli. K uvedenému soud prvního stupně správně uvedl, že žalovaný navíc neuvedl ničeho o splacení plnění v podobě hracích žetonů, v jaké výši a kdy a nenavrhl žádný důkaz. Jeho tvrzení ohledně neexistence kauzálního vztahu zůstaly v poněkud obecné rovině a nebyly prokázány. Pokud žalovaný v odvolacím řízení navrhl důkaz výslechem svědka pana [Anonymizováno], který by měl vypovídat k tvrzení, že žalovaný veškeré závazky podle jednotlivých směnek zaplatil, odvolací soud navržený důkaz zamítl, když konstatoval, že se nejedná o důkazní návrh v souladu s § 205a o. s. ř. Navíc žalovaný neuvedl, jak shora uvedeno, ničeho o splácení pohledávek (v jaké výši, v jakých termínech). Nedostatek skutkových tvrzení pak nelze zjišťovat ze svědecké výpovědi.

17. Pokud jde o předžalobní výzvu ve vztahu k nákladům řízení je třeba připomenout, že náhradu nákladů řízení lze přiznat podle § 142a odst. 2 o. s. ř. i tehdy, když žalobce žalovanému výzvu k plnění nezaslal.

18. Ze všech vyložených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to i ve výroku o nákladech řízení jako věcně správný.

19. S ohledem na plný úspěch žalobce rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení ve prospěch tohoto účastníka podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce se sestávají z odměny za právní zastoupení v rozsah 2 úkonů právní služby po 21 340 Kč (vyjádření žalobce k odvolání žalovaného, účast na jednání odvolacího soudu dne 6. 4. 2021), podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, vše navýšeno o 21% dan z přidané hodnoty ve výši 9 088,80 Kč. Náklady odvolacího řízení v celkové výši 52 368,80 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).