o zaplacení 28 921 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2021, č. j. 47 Cm 49/2021-68

1. Rozsudkem soud prvého stupně rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení 28 981 Kč s 6% úrokem ode dne 7. 11. 2020 do zaplacení, směnečnou odměnou ve výši 96,60 Kč a náklady řízení ve výši 18 672,30 Kč žalobci (bod I. a II. výroku rozsudku).

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno směnečným platebním rozkazem ze dne 19. 5. 2021, č. j. 47 Cm 49/2021-15, který však byl usnesením ze dne 1. 7. 2021, č. j. 47 Cm 49/2021-20 zrušen, když se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když namítal, že směnku nepodepsal, nebyla mu předložena k placení, žalobkyně nebyla oprávněna směnku vyplnit a znemožnila mu smírné řešení věci. Žalovaný tvrdil, že údajné závazky vůči společnosti [Anonymizováno], resp. její nástupnické společnosti [Anonymizováno], byly doplaceny, čímž byla celá záležitost vyřízena a žalovaný nemá vůči těmto společnostem, ani žalobkyni žádné závazky (sdělení [Anonymizováno] ze dne 23. 8. 2018). Žalovaný uznal, že vůči [Anonymizováno], podepsal blankosměnku. Není však zřejmé, že se jedná o předmětnou směnku a navíc [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno], ani žalobkyně nebyly oprávněny blankosměnku doplnit o směnečnou sumu a datum splatnosti. Při jednání dne 26. 11. 2021 žalovaný opakoval, že zaplatil 261 428 Kč, čímž byl zaplacen celý zajištěný závazek a byly mu neoprávněně účtovány smluvní pokuty (faktury [Anonymizováno] splatná 17. 3. 2016, [Anonymizováno] splatná 11. 7. 2016, [Anonymizováno] splatná dne 11. 7. 2016, [Anonymizováno] splatná 4. 9. 2016, [Anonymizováno] splatná 4. 9. 2016, [Anonymizováno] splatná 4. 9. 2016, [Anonymizováno] splatná 4. 9. 2016, [Anonymizováno] splatná 9. 2. 2017 a [Anonymizováno] splatná 9. 2. 2017). Výši smluvních pokut ani důvod jejich vyúčtování přes poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvedl. Navrhl žalobu zamítnout i pro nedostatek pasivní legitimace, když byl žalován jako směnečný rukojmí a z důvodu neunesení důkazního břemene žalobce ohledně pravosti podpisu žalovaného na směnce.

4. Žalobce uvedl, že žalovanému nepřísluší kauzální námitky. Směnka byla vystavena žalovaným jako fyzickou podnikající osobou jako blankosměnka k zajištění úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2016 uzavřené mezi žalovaným a remitentem. Téhož dne byla uzavřena Dohoda o způsobu vyplnění blankosměnky, dle které mohl remitent do směnky doplnit datum splatnosti a směnečnou sumu poté, co se výstavce dostane do prodlení s úhradou svých závazků. Blankosměnku a Dohodu o způsobu vyplnění žalovaný podepsal i jako směnečný rukojmí.

5. Po provedeném důkazním řízení listinami, jak byly v řízení navrženy, dospěl soud prvního stupně k závěru, že směnka předložená žalobcem je směnkou platnou v souladu s čl. I. § 75 ZSŠ, za níž se žalovaný textovým podpisem zavázal zaplatit společnosti [Anonymizováno] směnečný peníz ve výši 28 981 Kč. Stejný podpis je připojen pod doložkou Per aval. Záznamem na rubu podepsaným remitentem byla směnka převedena na žalobce. Z Dohody o způsobu vyplnění směnky bylo zjištěno, že žalovaný vystavil na řad remitenta a avaloval tři směnky bez data splatnosti a směnečné sumy, a to k zajištění úvěru č. [Anonymizováno]. Podpis na směnce je typově podobný podpisu žalovaného jako na plné moci udělené advokátu k zastupování a podpis na Dohodě je typově shodný s podpisem na směnce.

6. Pokud jde námitku žalovaného ohledně pravosti jeho podpisu na směnce, uzavřel soud prvního stupně, že žalovaný nezpochybnil pravost svého podpisu na Dohodě o způsobu vyplnění směnky, stejně jako na Prohlášení o podpisu směnky, vše stejného data jako je datum vystavení směnky. Uvedené prokazuje důvody a okolnosti vystavení blankosměnky žalovaným vůči remitentovi, zajišťující pohledávky remitenta vůči žalovanému z úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno]. Soud tedy měl za prokázáno, že žalovaný směnku podepsal.

7. Námitku ohledně nepředložení směnky k placení shledal soud nedůvodnou, když žalovaný netvrdil nic o tom, že mu směnka v den splatnosti, či následujících dvou dnech nebyla v platebním místě, kam se dostavil předložena.

8. Pokud jde o kauzální námitky žalovaného, tyto shledal přípustnými, když odkázal na to, že z obsahu směnky bylo zřejmé, že se jedná o směnku zajišťovací, která se váže k nesměnečnému vztahu. Z tohoto důvodu bylo na žalobci, aby se o tento vztah zajímal. Aby se zajímal o to, jaká práva a povinnosti jsou jeho obsahem a zda, případně kdy a proč nastaly důvody pro realizaci zajišťovací směnky. Jestliže tak neučinil, provinil se při nabývání směnky hrubou nedbalostí a žalovanému zůstaly námitky nesprávného doplnění blankosměnky zachovány. Podstatu námitky žalovaného, že do blankosměnky byla nesprávně vyplněna směnečná suma, když byly neoprávněně účtovány smluvní pokuty, neobjasnil žalovaný, a to přes poučení soudu. Neuvedl tvrzení o tom, jaké smluvní podmínky byly sjednány pro účtování smluvní pokuty ani, že tyto podmínky nastaly. Soud prvního stupně vzal tedy za prokázané, že předmětná směnka zajišťuje splnění závazků žalovaného z úvěrového vztahu, které nebyly splněny. Neprovedl proto důkazy (výpis z účtu, výslech svědkyně Skleničkové) k prokázání tvrzení žalovaného o tom, že byla na úvěr č. [Anonymizováno] zaplacena částka 266 356 Kč, když tato skutečnost byla prokázána jinými důkazy. Pasivní legitimaci žalovaného měl soud za prokázanou, když žalovaný byl žalován jako výstavce směnky, který současně směnku jako směnečný rukojmí podepsal za výstavce směnky. Ze všech uvedených důvodů rozhodl soud prvního stupně, jak shora již uvedeno. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Proti rozsudku se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). V odvolání nejprve shrnul skutkové okolnosti, které byly důvodem pro vystavení blankosměnky. Dne 10. 8. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [Anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], přičemž výše úvěru a poplatku za úvěr činila 248 500 Kč. Finančními prostředky byly financovány stroje na hubnutí. Plnění ze smlouvy bylo zajištěno blankosměnkou. Žalovaný vychází z toho, že v tomto řízení jde skutečně o tuto směnku, byť to není zřejmé. Opakoval, že mu směnka nebyla předložena k placení. Žalovaný žádal o předložení kopií a souvisejících dokumentů, ze kterých má být při vyplnění směnky vycházeno, což mu nebylo ze strany žalobce poskytnuto a žalovaný proto zaujal stanovisko, že pohledávku žalobce neuznává. Žalobce mu tak znemožnil smírné vyřešení věci. Pokud jde o závazky žalovaného vůči společnosti [Anonymizováno] žalovaný setrval na tvrzení o tom, že dne 7. 8. 2017 doplatil zbytek dlužné částky ve výši 261 428 Kč a veškeré závazky vůči všem zúčastněným subjektům má za splněné. [Anonymizováno] požadovala po žalovaném smluvní pokuty, aniž by konkrétně odůvodnila to, na základě čeho mají být vystaveny. Přičemž žádný další dluh neexistuje, když se jedná o účtování neodůvodněných smluvních pokut, jejich oprávněnost nebyla prokázána ani v řízení. Z opatrnosti setrval na námitce nepravosti podpisu na směnce. Podáním ze dne 5. 5. 2022 žalovaný doplnil své odvolání tak, že uvedl zejména, že do dnešního dne mu nebyly údajné smluvní pokuty účtovány, nebylo specifikováno, o jaké smluvní pokuty by mělo jít a proč. Pokud jde o penalizační faktury, v řízení jako důkaz provedené, tyto nebyly objasněny a žalovaný je ani neobdržel. Žalovaný navrhl důkazy, které soud zamítl (výpis z účtu, výslech svědkyně [Anonymizováno]). Žalovaný navíc vyslovil přesvědčení, že je to žalobce, kdo má prokazovat existenci, výši a důvod údajných smluvních pokut, a to i ve směnečném řízení, když žalovaný nemůže prokázat negativní důkaz. Navrhl změnu napadeného rozsudku, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uplatnil právo na náhradu nákladů řízení.

10. K odvolání žalovaného se písemným podáním ze dne 3. 2. 2022 vyjádřil žalobce. S rozsudkem soudu prvního stupně se zcela ztotožnil. Odvolací důvody žalovaného vnímá jako nedůvodné. Pokud jde o nepředložení směnky k placení, doplňuje nad rámec již v řízení řečeného, že taková skutečnost nebrání podání žaloby, když účinky předložení směnky nastanou okamžikem, kdy se žalovaný seznámí s obsahem podané žaloby a směnky. Nemá za prolomený čl. I. § 17 ZSŠ a trvá na tom, že žalovaný činil vůči žalobci námitky, které se zakládají na jeho vztazích mezi ním a původním věřitelem. Podpis na směnce má za prokázaný. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř.

12. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o směnečné pohledávce žalobce. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání obrany žalovaného a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.

13. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Podle čl. I. § 28 odst. 1 YSŠ se přijetím směnky cizí zavazuje směnečník zaplatit směnku při splatnosti. Není-li směnka zaplacena, má podle čl. I. §28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§48 a 49.

14. Podle čl. I. § 11 odst. 1 ZSŠ lze každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, převést indosamentem (rubopisem). Podle čl. I. § 16 odst. 1 ZSŠ platí, o tom, kdo má směnku v rukou, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem.

15. Pokud jde o námitky žalovaného proti směnečné pohledávce žalobce, odvolací soud vyšel ze skutkového stavu, jak byl zjištěn soudem prvního stupně na základě provedeného dokazování. Shodně s ním konstatuje, že žalobce v soudním řízení uplatnil právo z platné směnky vlastní (čl. I. § 75 ZSŠ), na které žalovaný je v pozici výstavce směnky a současně směnečného rukojmí.

16. Námitku nepravosti podpisu na směnce shledal odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, nedůvodnou. Soud prvního stupně správně vyšel z Dohody o způsobu vyplnění blankosměnky ze dne 27. 2. 2016 uzavřené mezi remitentem a žalovaným. Předmětnou dohodu žalovaný podepsal jako výstavce i jako rukojmí a pravost svého podpisu nezpochybnil. V textu Dohody je uvedeno, že žalovaný ve prospěch žalobce vystavil a avaloval celkem tři blankosměnky, a to k zajištění pohledávek remitenta ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno]. Směnka předložená v tomto řízení obsahuje v horní části směnky odkaz na danou úvěrovou smlouvu a odpovídá tak označením ujednání bodu 2. 2.1. Dohody. Uvedené je postačující pro závěr o pravosti podpisu žalovaného na směnce. V této souvislosti odvolací soud jen doplňuje, že úvaha soudu prvního stupně o typově shodném písmu při hodnocení podpisu žalovaného na směnce by nestačila pro závěr o pravosti podpisu žalovaného, když soud není tím, kdo má odborné znalosti z oboru písmoznalectví a grafologie. Naproti tomu však není nezbytné vždy podrobit podpis na směnce znaleckému zkoumání, když z jiných důkazů je bezpečně prokázáno, že podpis na směnce je pravým podpisem. Což nastalo právě v projednávané věci.

17. Pokud žalovaný namítal, že mu nebyla předložena směnka k placení, pak je třeba uvést, že taková okolnost nebrání uplatnění práva na zaplacení směnky. Účinky předložení směnky k placení nastanou okamžikem, kdy dojde k seznámení s obsahem podané žaloby a směnkou, což se v projednávané věci nepochybně stalo.

18. Pokud jde o možnost namítat kauzální námitky, odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně, že jsou v dané věci přípustné, přes skutečnost, že došlo k indosaci směnky na současného žalobce. Důvodem pro uvedený závěr, je označení zajišťovací funkce směnky přímo na této listině, z čehož muselo být žalobci při nabytí směnky známo, že se směnka váže k nesměnečnému vztahu a plní zajišťovací funkci. Žalobce se měl tedy o tento vztah zajímat, o jaký vztah se jedná, jaká práva a povinnosti jsou jeho obsahem a kdy případně proč nastaly důvody pro realizaci zajišťovací směnky. Jestliže tak neučinil, provinil se při nabývání směnky hrubou nedbalostí, a proto žalovanému zůstaly zachovány kauzální námitky.

19. Pokud jde tedy o námitku žalovaného, že zaplatil celý dluh z titulu poskytnutého úvěru, tedy zaplatil vše, co bylo po právu a jsou mu neoprávněně účtovány smluvní pokuty, podle jednotlivých penalizačních faktur, jedná se o námitku neodůvodněnou. Žalovaný, přes poučení soudu, neuvedl žádná skutková tvrzení o tom, jaké smluvní podmínky byly sjednány pro účtování smluvních pokut, jakož ani o tom, že tyto podmínky nenastaly. Jeho povinností bylo tyto rozhodné okolnosti tvrdit a prokazovat. Jestliže tedy za této situace rozhodl soud prvního stupně, že neprovede další důkazy, postupoval správně. Nedostatek tvrzení nelze nahradit zjištěními z provedených důkazů.

20. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

21. S ohledem na plný úspěch žalobce rozhodl odvolací soud o nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady se sestávají z odměny za právní zastoupení v rozsahu úkonů právní služby po 2 300 Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 17. 5. 2022) podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1, písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 6 292 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).