Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 334/2021-407 ECLI:CZ:VSPH:2022:2.Cmo.334.2021.1 Usnesení

o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 900 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. září 2021, č. j. 45 Cm 151/2011-389

JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 1. 2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozen [Datum narození žalobce], IČO: [IČO žalobce],

bytem [Adresa žalobce]

zastoupeného advokátem [Jméno advokáta A],

sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozen [Datum narození žalovaného],

bytem [Adresa žalovaného]

zastoupenému advokátem [Jméno advokáta B],

sídlem [Adresa advokáta B]

o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 900 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. září 2021, č. j. 45 Cm 151/2011-389


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 2 Cmo 151/2011-350 potvrdil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2018, kterým soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 19. 9. 2011, č. j. 45 Cm 151/2011-9 v rozsahu směnečného peníze, směnečného úroku a odměny a části náhrady nákladů řízení.

Písemným podáním ze dne 2. 8. 2021 podal žalovaný dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2021, č. j. 2 Cmo 151/2011-350.

Vzhledem k tomu, že žalovaný podal u soudu prvního stupně dovolání dne 2. 8. 2021 prostřednictvím e-mailové zprávy bez připojeného platného podpisu, soud prvního stupně přípisem ze dne 26. 8. 2021 sdělil, žalovanému, že k tomuto podání nebude přihlížet, neboť nebylo doplněno podáním shodného znění s podpisem.

Žalovaný dne 2. 8. 2021 z opatrnosti uplatnil návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání dovolání, které obsahovalo zaručený elektronický podpis. Z tohoto důvodu nebylo na místě jej doplnit shodným zněním s podpisem.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 45 Cm 151/2011-389 neprominul zmeškání lhůty k podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 21. 4. 2021, č. j. 2 Cmo 151/2011-350. Uvedl, že dle § 240 odst. 1 o. s. ř. nelze prominout zmeškání lhůty s tím, že nepřichází v úvahu ani aplikace dle § 240 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje řádné poučení o dovolání.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V souladu s § 240 odst. 1, věta prvá o. s. ř. účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Dle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Dle § 240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení.

Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu obsahuje řádné poučení o dovolání, nejsou tak dány podmínky pro jeho prodloužení dle § 240 odst. 3 o. s. ř. Soud prvního stupně proto postupoval správně dle § 240 odst. 2 o. s. ř., když usnesením zmeškání lhůty k podání dovolání neprominul, ostatně žalovaný ve svém podání neuvedl ani žádné skutečnosti, na jejichž základě zmeškal lhůtu k podání dovolání.

Ve vztahu k tvrzení žalovaného, že dne 2. 8. 2021 podal v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku odvolacího soudu a to formou elektronického podání obsahující zaručený elektronický podpis, je třeba uvést, že l. č. 378 spisu obsahuje Záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Krajské soudu v Plzni, z něhož je zřejmé, že soudu dne 2. 8. 2021 v 23:59:10 hod. byla doručena e-mailová zpráva od odesílatele „[e-mail] bez připojeného platného elektronického podpisu obsahující dovolání. Za situace, kdy zástupce žalovaného zaslal soudu prvního stupně dovolání e-mailem bez připojeného elektronického podpisu, jež upravuje § 6 zák. č. 297/2016 Sb., nebo z datové schránky, bylo třeba ve shodě s § 42 odst. 2 o. s. ř. takové písemné podání nejpozději ve lhůtě 3 dnů doplnit předložením shodného znění obsahující řádný podpis. Jelikož tak žalovaný neučinil, nelze k takovému podání přihlížet.

Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správně potvrdil dle § 219 o. s. ř.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně žalobce, který byl v tomto řízení úspěšný, žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).