o 4 500 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2020 č. j. 49 Cm 176/2017-158
JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 2. 2021
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci
žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce]
se sídlem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A],
se sídlem v [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Anonymizováno]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Anonymizováno]
se sídlem v [Adresa advokáta B]
o 4 500 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2020 č. j. 49 Cm 176/2017-158
I. Napadené usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2020, č. j. 2 Cmo 88/2020-144. Protože žalovaný nezaplatil soudní poplatek z tohoto dovolání, který činí 4 000 Kč, soud prvního stupně jej vyzval usnesením ze dne 7. 7. 2020, č. j. 49 Cm 176/2017-153, aby tak učinil v dodatečné lhůtě 15 dnů. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 15. 7. 2020. Protože žalovaný soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, soud řízení podle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, zastavil.
Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný již v dosavadním řízení žádal o osvobození od soudních poplatků, kdy prokazoval, že je bez finančních prostředků. Soud tak selektuje účastníky chudé a bohaté, když chudým odmítá možnost bránit se u soudu. Nemá ani předmětných 4 000 Kč, ale bylo mu jasné, že návrhu na osvobození ani od tohoto poplatku vyhověno nebude, a to s ohledem na předcházející rozhodnutí soudů v této věci. Proto jel na [Anonymizováno] na žně, ale částka 4 500 Kč mu byla vyplacena až o měsíc později. Ihned, jak peníze získal, soudní poplatek zaplatil.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].
Vyšel při tom předně ze skutečností, ze kterých vycházel také soud prvního stupně.
Z obsahu spisu dále vyplývá, že napadené usnesení soudu prvního stupně bylo žalovanému doručeno dne 24. 8. 2020. Dne 25. 8. 2020 byl předmětný soudní poplatek zaplacen na účet soudu prvního stupně. Plátcem je společnost [Anonymizováno]
Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost uhradit soudní poplatek z dovolání již jeho podáním. Podle § 7 odst. 1 stejného zákona je tento soudní poplatek tím samým okamžikem také splatný. Není-li přesto soudní poplatek uhrazen, je soud povinen podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona dát účastníku, který je již se zaplacením soudního poplatku v prodlení, ještě možnost, aby své povinnosti dostál ještě v dodatečné lhůtě, která nemůže být kratší než 15 dnů. Jinak soud řízení zastaví. Podle posledně uvedeného ustanovení se k zaplacení soudního poplatku po uplynutí uvedené lhůty nepřihlíží.
Je zřejmé, že soud prvního stupně postupoval podle těchto zásad a žalovanému, který splatnost soudního poplatku z dovolání promeškal, dal ještě dodatečnou možnost soudní poplatek zaplatit. Protože se tak v řádně stanovené lhůtě nestalo, musel soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích dovolání žalovaného odmítnout.
Předmětný soudní poplatek byl sice nakonec zaplacen. Stalo se tak ovšem až po uplynutí lhůty soudem prvního stupně stanovené, dokonce až po té, kdy již bylo napadené usnesení soudu prvního stupně žalovanému doručeno. Proto nelze k této opožděné platbě přihlédnout. Tento zákaz neplatí jen pro soud prvního stupně, nýbrž rovněž pro soudy vyšších stupňů. Nelze proto k této platbě přihlédnout ani v tomto odvolacím řízení. Daný soudní poplatek proto nadále platí za nezaplacený. Z toho vyplývá, že rozhodující okolnosti, jak z nich vycházel soud prvního stupně při vydání napadeného usnesení, se ani v odvolacím řízení nijak nezměnily a výrok o zastavení dovolacího řízení i nadále obstojí.
Není proto nijak významné, že tvrzení žalovaného o tom, proč zaplatil soudní poplatek se zpožděním, nebyla žádným způsobem osvědčena. Je při tom ovšem pozoruhodné, že podle těchto tvrzení si jel na žně na [Anonymizováno] na daný soudní poplatek vydělat žalovaný, ale následně jej zaplatila obchodní společnost.
Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.
Protože v tomto odvolacím řízení úspěšnému žalobci žádné nutné náklady nevznikly, když v tomto řízení neučinil žádný procení úkon, nebyla náhrada nákladů přiznána ani jemu.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.