o zaplacení 129 580,87 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 49 Cm 151/2022-51

1. Žalobou doručenou soudu dne 10.11.2022 se žalobkyně domáhala na společnosti [právnická osoba]. (původně žalované 1.) a na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 129 580,87 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 12.10.2017 se splatností dne 4.10.2022.

2. Soud tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 19.1.2023 směnečný platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě námitky, ve kterých uvedl, že nemá pasivní legitimaci ve věci. Žalovaný nepřipojil jako aval svůj podpis na směnku s tím, že se jednalo o osobní závazek Petra Krajného a ani výzva k zaplacení dluhu nebyla za života směnečného ručitele učiněna. Závazek uspokojit žalobkyni tak nemohl být předmětem dědictví po zemřelém ručiteli. V usnesení o Okresního soudu Praha-východ ze dne 26.5.2022, č. j. 22D 1403/2021-109 jsou uvedeny dluhy tvořící součást pozůstalosti, které jako dědic přebírá a odpovídá za ně. Součástí těchto dluhů je také pohledávka žalobkyně, nýbrž z jiného právního titulu Z výše uvedeného plyne, že žalobkyně svůj nárok v dědickém řízení neuplatnila a z tohoto důvodu nepřešel tento ručitelský závazek na žalovaného.

3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 31.8.2023 zejména uvedla, že předmětná směnka sloužila k zajištění úvěru Expres Business č. 0224141830, který poskytla společnosti [právnická osoba]. (původně žalované 1.) ve výši 350 000 Kč, který nebyl splacen řádně a včas, a který v souhrnu částky 128 855,01 Kč představoval nesplacenou jistinu ve výši 122 826,40 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 3 336,10 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 292,51 Kč a dlužné měsíční poplatky za 3 upomínky a servisní poplatky ve výši 2 400 Kč. Dlužná částka byla následně navýšena o 30 % smluvní úrok z prodlení z 122 826,40 Kč a 3 366,10 Kč od 13.8.2022 do 3.10.2022 ve výši 724,99 Kč a stala se základem pro vyplnění směnečného penízu ve výši 129 580,87 Kč do blankosměnky č. [Anonymizováno] vystavené dne 12.10.2017, do níž Petr Krajný připojil svůj podpis. Vzhledem k tomu, že předmětný dluh přešel na žalovaného, vyzvala jej žalobkyně k jeho zaplacení. Jelikož dle usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 26.5.2022, č. j. 22 D 1403/2022 představuje čistá hodnota pozůstalosti částku 1 013 119 Kč a ta nebyla vyčerpána, přešel dluh na žalovaného jako na jediného zůstavitele.

4. V průběhu projednání námitek žalovaný uvedl, že žalobkyně neuplatnila právo vůči původnímu dlužníku, a proto nedošlo k přechodu závazku na dědice. Vzhledem k tomu, že splatnost směnky nastala dne 4.10.2022 a [Anonymizováno] [Anonymizováno] zemřel dne 30.10.2021, nemohl být rukojemský závazek předmětem dědění. Z tohoto důvodu žalovaný namítl nedostatek své pasivní legitimace ve sporu.

5. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. ponechal vydaný směnečný platební rozkaz proti žalovanému v plném rozsahu v platnosti a ve výroku II. přiznal žalobkyni dle úspěchu ve věci plnou náhradu nákladů řízení o námitkách ve výši 15 972 Kč. Konstatoval předně, že žalobkyně uplatnila svůj nárok ze směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti uvedené v čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. V řízení nebylo zpochybněno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] podepsal směnku v postavení jednatele za výstavce (společnost [právnická osoba].) a současně jako avalista, čímž na sebe převzal rukojemský závazek. Soud prvního stupně měl za prokázané, že na předmětnou směnku navazovala úvěrová dokumentace včetně úvěrové smlouvy a dohody o uplatnění vyplňovacího práva směnečného. Soudem prvního stupně bylo z rozhodnutí o projednání dědictví zjištěno, že kladná čistá hodnota pozůstalosti činí 1 013 119 Kč. Jelikož žalovaný jako jediný dědic neuplatnil výhradu soupisu, pak hradí v plném rozsahu dluhy zůstavitele a je ve věci pasivně legitimován. Z tohoto důvodu ponechal soud vydaný směnečný platební rozkaz ve vztahu k žalovanému v plném rozsahu v platnosti.

6. Žalovaný podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém zejména uvedl, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným právním závěrům, když na základě usnesení Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 26.5.2022, č. j. 22 D 1403/2021-109 dospěl k závěru, že žalovaný nabyl dědictví po Petru Krajném bez výhrady soupisu. S odkazem na odůvodnění tohoto usnesení pak žalovaný dědictví neodmítl, dědickým soudem bylo potvrzeno nabytí dědictví, zákonný dědic byl dle § 175 a násl. z. ř. s. vyrozuměn o právu výhrady soupisu pozůstalosti a toto právo uplatnil. Soud prvního stupně pochybil, pokud se nevyjádřil k otázce pasivní legitimace žalovaného, který setrval na svém tvrzení, že svůj podpis na směnku nepřipojil, neboť se jednalo o osobní závazek [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ani výzva k plnění nebyla za jeho života uplatněna. Ve výše uvedeném usnesení o vypořádání dědictví jsou uvedeny dluhy, jež tvoří součást pozůstalosti, které dědic přebírá a odpovídá za ně. Součástí těchto dluhů je i pohledávka žalobkyně z jiného právního titulu, nárok z titulu směnečného ručení však žalobkyně v dědickém řízení neuplatnila.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného v rámci projednání věci dne 16.5.2024 navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

9. Je třeba konstatovat, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. V průběhu řízení u soudu prvního stupně bylo prokázáno, že předmětná směnka byla původně blankosměnkou vystavenou společností [právnická osoba]. (původně žalovanou 1.) dne 12.10.2017 k zajištění pohledávek žalobkyně z úvěrové smlouvy č. 224141830, na jejímž základě poskytla žalobkyně společnosti [právnická osoba]. (původně žalované 1.) úvěr ve výši 350 000 Kč zajištěný předmětnou směnkou (původně blankosměnkou), což nebylo žalovaným zpochybněno. Zcela zásadní námitkou žalovaného je posouzení, zda ručitelský závazek [Anonymizováno] [Anonymizováno] se stal součástí dědictví po jeho úmrtí (30.10.2021), a zda přešel na žalovaného jako jediného dědice.

10. Odvolací soud doplnil dokazování protokolem o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne 10.1.2022, č. j. 22 D 1403/2021 -26, z jehož obsahu plyne, že pozůstalý syn Tomáš Krajný odmítl dědictví a žalovaný dědictví neodmítl. Současně uplatnil výhradu soupisu po poučení, že v takovém případě hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

11. Odvolací soud doplnil dokazování protokolem o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne 26.5.2022, č. j. 22 D 1403/2021 -106, z jehož obsahu plyne, že veškerá aktiva dědictví představují částku 1 529 778 Kč a celková pasiva dědictví (náklady spojené s vypravením pohřbu ve výši 29 077 Kč, pohledávka [právnická osoba]. z titulu nesplaceného úvěru č. 00247536 ve výši 294 854 Kč a pohledávka žalobkyně z titulu nesplaceného úvěru č. 224141355 ve výši 192 728 Kč) představují celkem 516 659 Kč, z tohoto důvodu čistá pozůstalost činí 1 013 119 Kč. Bylo potvrzeno, že žalovaný dědí v první třídě dědiců bez výhrady soupisu.

12. Odvolací soud zopakoval důkaz usnesením Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 26.5.2022, č. j. 22 D 1403/2021-109, ve kterém soud uvedl aktiva a pasiva dědictví včetně čisté hodnoty pozůstalosti v rozsahu, jak výše uvedeno s tím, že žalovaný byl potvrzen jako jediný zákonný dědic. V odůvodnění tohoto usnesení dědický soud výslovně uvedl, že žalovaný dědictví neodmítl a byl dle § 175 a násl. z. ř. s. poučen o právu výhrady soupisu pozůstalosti a toto právo uplatnil.

13. V souladu s § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

14. V souladu s § 1706, věta prvá o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

15. V souladu s § 1712 odst. 1 o. z. věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek.

16. Je třeba uvést, že na dědice přecházejí nejen dluhy zůstavitele, které jsou uvedeny v seznamu pasiv pozůstalosti (§ 173 z. ř. s.), ale také dluhy, které se objeví až po skončení řízení o pozůstalosti. Pro zařazení dluhu do pasiv dědictví je rozhodující, zda dluh v době úmrtí zůstavitele existoval, nezáleží přitom na tom, kdy se dluh stal splatným (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2007, 29 Cdo 549/2007). Není rovněž pochyb o tom, že při úmrtí dlužníka ze směnky platí stejné zásady jako pro každé jiné dluhy.

17. S ohledem na obsah uplatněných námitek a na skutečnost, že žalovaný nezpochybnil existenci ručitelského závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze směnky, pak soud prvního stupně postupoval správně, pokud dovodil přechod směnečného závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] (vzniklý z jeho rukojemského závazku na směnce) na žalovaného dle § 1701 odst. 1 o. z. jako na jediného zákonného dědice, který dědictví neodmítl a poté, co v rámci dědického řízení učinil výhradu soupisu, ručí za závazky zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví, přičemž čistá hodnota pozůstalosti činí 1 013 119 Kč. Její výše je proto zcela postačující k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 129 580,87 Kč s příslušenstvím a odměnou.

18. Lze proto uzavřít, že po doplnění a zopakování dokazování se odvolací soud zcela ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, který námitky žalovaného shledal nedůvodnými, a proto dle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně včetně výroku o náhradě nákladů námitkového řízení jako věcně správný potvrdil

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci ve shodě s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb., a to v rozsahu přiznaného 1 úkonu právní služby ve výši 6 300 Kč za účast u jednání odvolacího soudu dne 16.5.2024, v rozsahu 1 paušální částky ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/96 Sb., to vše zvýšené o 21% DPH.