o zaplacení 94 500 EUR s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2021, č. j. 37 Cm 114/2020-119

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému 2. osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 2. 6. 2021, č. j. 37 Cm 114/2020-60, který v této věci činí 120 700 Kč. Uvedl, že žalovaný 2. odůvodnil návrh na osvobození od soudního poplatku tím, že v důsledku úpadku žalované 1. přišel o zdroj příjmů, které mu z aktivit společnosti plynuly, včetně odměny za výkon funkce statutárního orgánu. Proto nemá žádné disponibilní prostředky. Považoval za osvědčené, že žalovaný 2. je ženatý a manželka je na něm finančně závislá, i když nežijí ve společné domácnosti. Ve společné domácnosti s ním žije jeho zletilý syn, který je rovněž na něm finančně závislý. Pro rok 2020 žalovaný 2. neuvádí vůbec žádné příjmy a obdobně to uvádí v přiznání k dani z příjmů za stejný rok. V roce 2019 měl ze závislé činnosti příjem 459 091 Kč. Vlastní nemovitost v k. ú. [Anonymizováno], osobní automobil a akcie na jméno společnosti žalované 1. Za žalovanou 1. má pohledávku v nominální hodnotě 185 milionů Kč. Dluží společnosti [Anonymizováno] 21 815 000 Kč. Dluh je exekučně vymáhán. Soud prvního stupně sám zjistil, že žalovaný 2. je statutárním orgánem v několika společnostech s tím, že v některých má také obchodní podíl. Konstatoval předně, že odvolání žalovaného 2. nepředstavuje zjevně bezúspěšnou obranu práva. Dále konstatoval, že žalovaný 2. nesdělil zůstatky na bankovních účtech. Nijak také neozřejmil, z čeho získává prostředky na živobytí a na finanční podporu manželky a zletilého syna, když uvádí nulové příjmy. Poměry žalovaného 2. tedy zůstaly zastřeny. Mimoto považoval soud prvního stupně za vyloučené, aby žalovaný 2. neměl žádné příjmy v souvislosti s působením v obchodních společnostech. Proto uzavřel, že žalovaný 2. nedoložil, že splňuje předpoklady pro přiznání poplatkové úlevy.

2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 2. a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že považuje závěry soudu prvního stupně za chybné. Veškerý jeho hmotný majetek je postižen exekucí. Společnosti, ve kterých má majetkovou účast, nevykonávají žádnou ekonomickou činnost, ze které by měl majetkový prospěch. Věci postižené exekucí nelze zpeněžit. Prodej by mimoto byl časově náročný a v dohledné době by nemohl poskytnout prostředky pro úhradu soudního poplatku. Namítl, že prokázal, že nedisponuje likvidními prostředky pro úhradu předmětného soudního poplatku.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně. Uvést je však třeba následující zpřesnění.

4. V rámci exekuce vedené proti žalovanému 2. ve prospěch oprávněného [Anonymizováno] pro celkovou částku 24 815 500 Kč vydal soudní exekutor [Anonymizováno] z Exekutorského úřadu [adresa] (spisová značka [Anonymizováno]) několik exekučních příkazů. Těmi je postižen nemovitý a movitý majetek žalovaného 2., dále jeho obchodní podíly ve společnostech [právnická osoba] a [Anonymizováno] a přikázány pohledávky ze dvou účtů žalovaného 2. u [Anonymizováno], z účtu manželky žalovaného 2. u stejné banky a z účtu stavebního spoření manželky žalovaného 2. Vedle společnosti žalované 1. je žalovaný 2. angažován v několika společnostech. Vůči společnosti [Anonymizováno] je vedeno insolvenční řízení. Společnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mají mizivá aktiva a jsou skutečně bez obchodních aktivit. Jak uvedeno výše, obchodní podíl žalovaného 2. ve společnostech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je předmětem exekuce. Společnost [Anonymizováno] nevykazuje nijak rozsáhlou činnost, nicméně disponuje značnými aktivy v hodnotě 95 545 000 Kč. Převážnou většinu těchto aktiv představují nemovitosti, z toho hodnota staveb je 88 570 000 Kč. Jedná se o data z konce roku 2019. Je však zřejmé, že od té doby, pokud hodnota nemovitostí v majetku této společnosti nestoupla, pak zcela jistě nepoklesla.

5. V roce 2019 žalovaný 2. skutečně vykázal v přiznání k dani z příjmů příjem ze závislé činnosti ve výši 459 091 Kč. Vedle toho však vykázal ve stejném přiznání příjem ze samostatné činnosti ve výši 480 000 Kč. Z přílohy k tomuto přiznání je ovšem zřejmé, že příjem ze závislé činnosti pocházel od společnosti [Anonymizováno] Ta je zcela ovládána společností [Anonymizováno], kde jediným společníkem je [Anonymizováno] Z veřejně dostupných zdrojů nevyšla najevo vůbec žádná souvislost těchto právnických osob a fyzické osoby se společností žalované 1. Ani původ příjmů z nezávislé činnosti není zřejmý. Nebylo tedy nijak prokázáno, že dosavadním zdrojem příjmů žalovaného 2. byla jeho angažovanost ve společnosti žalované 1. a že v důsledku její insolvence dosavadní příjmy ztratil. Okolnost, že ztratil zaměstnání ve společnosti [Anonymizováno] je nepochybná, ale kdy, jak a proč se tak stalo, není zřejmé. Nabízí se domněnka, že motivem bylo výše uvedené exekuční řízení.

6. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným 2. uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoli poměrech kteréhokoli z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

7. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného 2., jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný 2. skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

8. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že z výše uvedených osvědčených skutečností vyplývá, že dosažitelný movitý a nemovitý majetek žalovaného 2. je napaden exekucí a pro účely úhrady předmětného soudního poplatku je proto nepoužitelný. Totéž platí o obchodních podílech, které žalovaný 2. vlastní. Žalovaný 2. vskutku nedoložil zůstatky na bankovních účtech. Jestliže však exekutor napadá vedle účtů žalovaného 2. také účty jeho manželky a vedle toho ještě movité a nemovité věci tohoto žalovaného a jeho obchodní podíly, pak je zřejmé, že zůstatky na účtech žalovaného 2. nedostačují k úhradě exekuované částky. Jinak by se exekutor nepochybně spokojil přikázáním pohledávek z účtů žalovaného 2., když tento způsob výkonu rozhodnutí je nepoměrně jednodušší a rychlejší, než je tomu při nuceném prodeji věcí. Proto dosud uvedené hodnoty nejsou z hlediska předmětného soudního poplatku významné.

9. Je ovšem nutno souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že zcela nejasná zůstává otázka příjmů žalovaného 2. Je přitom nutno uvést, že na základní výhradu soudu prvního stupně žalovaný 2. nijak nereagoval ani v rámci odvolání. Je předně zcela vyloučeno, aby neměl žádné příjmy. Především musí mít zdroj pro úhradu výdajů, které jsou nezbytné v souvislosti s upokojováním běžných životních potřeb, i kdyby ty byly zcela skromné. Dále soud prvního stupně případně poukázal na skutečnost, že žalovaný 2. sám prohlásil, že je na něm finančně závislá manželka a dále nezletilý syn. Jsou-li na žalovaném 2. finančně závislí, musí zdroje tohoto žalovaného nutně dostačovat také pro úhradu jejich životních výdajů. Ohledně manželky žalovaný 2. sám uvádí, že ta nemá žádné vlastní příjmy. Z toho nutně vyplývá, že žalovaný 2. určité příjmy mít musí, zapírá je, a tedy neuvádí rozhodné okolností o svých poměrech úplně a pravdivě. Jakkoli jsou snadno představitelná rizika, jež by žalovanému 2. hrozila v souvislosti s probíhajícím exekučním řízením, kdyby své příjmy v plném rozsahu rozkryl, přece ani tato okolnost nic nemůže změnit na jeho povinnosti popsat své poměry komplexně a v plném rozsahu pravdivě.

10. Vedle společnosti žalované 1., která je v úpadku, a společnosti [Anonymizováno], která je také v insolvenci, také společnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zřejmě neskýtají rozumně očekávatelné příjmy. Naproti tomu skutečnost, že obchodní podíly žalovaného 2. ve společnostech [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou postiženy exekucí, nijak nevylučuje, že jsou zdrojem určitých majetkových výhod. Z dostupných zdrojů neplyne nefunkčnost těchto společností. V případě společnosti [Anonymizováno] její značné jmění, které spočívá převážně v nemovitých věcech, jež vyžadují určité obhospodařování, zcela vylučuje, aby žalovaný 2. jako jediný statutární orgán nebyl za činnost, která je v tomto případě nezbytná, honorován tím či oním způsobem. Společnost má akcie na jméno v listinné podobě a není tedy jasné, kdo jsou její akcionáři. Je však jisté, že pokud mezi ně nepatří také žalovaný 2., nutně k nim má blízký vztah, jinak by ho nepověřili odpovědnou funkcí předsedy správní rady. Nelze ani přehlédnout, že akcie této společnosti spolu tvoří základní kapitál společnosti ve výši 56 000 000 Kč. Tento základní kapitál je více než dostatečně krytý majetkem společnosti, což nutně vede ke značné hodnotě každé ze 160 emitovaných akcií. Potom odvolací tvrzení, že uvedené společnosti nevykazují žádnou ekonomickou aktivitu, je osvědčeno jen ohledně některých z nich, pro jiné to není osvědčeno a pro společnost [Anonymizováno] je to dokonce vyloučeno.

11. Je proto třeba se ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že poměry žalovaného 2. nebyly osvědčeny v potřebném rozsahu, že proto nelze konstatovat, že žalovaný 2. splňuje druhou ze shora uvedených podmínek pro přiznání poplatkové výhody a že i při vědomí, že předmětný soudní poplatek není ani zdaleka zanedbatelný, nelze žalovanému 2. přiznat navrhované osvobození od jeho placení ani v částečném rozsahu.

12. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrzeno.