o zaplacení 177 060 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti výroku II. a odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. května 2021, č. j. 49 Cm 358/2013-342

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 177 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 12. 2012 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále mu uložena povinnost zaplatit žalobci v téže lhůtě na nákladech řízení částku 210 320,60 Kč (výrok II.) a náhradu nákladů státu ve výši 9 098 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Nárok je dle tvrzení žalobce nárokem na náhradu škody způsobené mu žalovaným jako jeho jednatelem, kterým byl od 1. 5. 2009 do 30. 6. 2012, kdy na základě objednávky z 21. 6. 2011 učiněné u [Anonymizováno], objednal opravu střechy (spočívající v demontáži stávající střešní krytiny a montáži nové krytiny v rozsahu 480 m2) v areálu žalobce za cenu 354 120 Kč vč. DPH, dílo převzal předávacím protokolem a zaplatil jeho cenu, přičemž po převzetí jednatelství novou jednatelkou bylo zjištěno, že dílo bylo provedeno v polovičním rozsahu. Dle znaleckého posudku [Anonymizováno] pak škoda byla vyčíslena částkou 177 060 Kč vč. 20% DPH. Žalovaný škodu nezaplatil, přestože byl o její zaplacení upomenut.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že neporušil žádnou smluvní či zákonnou povinnost při výkonu funkce jednatele. Uvedl, že zadal cenovou poptávku na opravu střechy administrativní budovy žalobce. Předmětem opravy dle něj měla být oprava střechy o rozměrech jen 240 m2. Nabídka [Anonymizováno] byla nejvýhodnější. Dílo bylo provedeno řádně, bez vad a nedodělků. Bylo také zaplaceno. Pokud měl žalobce výhrady k dílu, měl zhotovitele vyzvat ke zjednání nápravy. Ze závěru znalce [Anonymizováno] v znaleckém posudku z 29. 6. 2015 vyplývá, že cena v místě a čase obvyklá daného díla činí 426 870 Kč. Případné přiznání nároku je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a v rozporu s dobrými mravy.

4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně z 11. 4. 2016, č. j. 49 Cm 358/2013-122, kterým bylo žalobě vyhověno. K odvolání žalovaného byl tento rozsudek potvrzen v rozsahu uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 177 060 Kč rozsudkem Vrchního soudu v Praze z 16. 12. 2016, č. j. 8 Cmo 162/2016-143 a ve zbytku pak byl rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K dovolání žalovaného rozhodl Nejvyšší soud ČR dne 15. 11. 2017, pod sp. zn. 27 Cdo 1878/2017-166 tak, že rozsudky výše jmenované zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyšel přitom ze závěru, podle něhož předmětem díla byla oprava střechy o výměře 480 m2, a žalovaný převzal dílo v polovičním rozsahu a zaplatil za něj sjednanou cenu díla, aniž by uplatnil jakékoliv vady, čímž porušil péči řádného hospodáře. Poukázal na to, že pro posouzení souladu nároku uplatněného žalobou se zásadami poctivého obchodního styku je významné, jaká byla reálná cena díla skutečně odvedeného. Zdůraznil, že odpovídala-li by cena zaplacená žalobcem obvyklé ceně za opravu 240 m2 střechy, je při úvahách o případné škodě způsobené žalobci tím, že žalovaný zaplatil celou cenu díla za polovinu sjednaného díla, významné, že to byl žalovaný, kdo jménem žalobce sjednal a uzavřel tak výhodnou smlouvu, že cena díla v ní sjednaná odpovídala polovině obvyklé ceny, resp. že byla dokonce nižší. Je pak třeba posoudit, zda s ohledem na okolnosti výše uvedené neodporuje nárok žalobce na náhradu škody zásadám poctivého obchodního styku. Pro posouzení případné aplikace § 265 obch. zák. jsou pak významné i okolnosti uzavírání smlouvy a důvody, pro které se žalovaný domníval, že předmětem díla je oprava pouze 240 m2 střechy, a tyto okolnosti je třeba vzít v potaz při posouzení otázky toho, zda žalovaný vůbec porušil péči řádného hospodáře.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný byl jednatelem žalobce od 1. 5. 2009 do 30. 6. 2012, že uzavřel jménem žalobce s Františkem Houškou smlouvu na opravu střechy administrativní budovy žalobce.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vykonával svoji funkci jednatele na základě smlouvy z 22. 4. 2009. Poptávkou z 22. 3. 2011 poptával opravu střechy spočívající ve výměně krytiny na administrativní budově žalobce o výměře 2x6x20m, tj. cca 240 m2. Cenová nabídka z 27. 3. 2011 ([Anonymizováno]) stanovila cenu díla částkou 370 645,44 Kč, z 1. 6. 2011 ([Anonymizováno]) částkou 405 700 Kč, přičemž je počítáno s 480 m2 krytiny, z 3. 6. 2011 ([Anonymizováno]) částkou 295 100 Kč bez DPH (přičemž se jedná o 480 m2). Objednávkou z 21. 6. 2011 žalovaný na základě jeho cenové nabídky objednal u [Anonymizováno] opravu střechy administrativní budovy za cenu dle cenové nabídky z 3. 6. 2011 ve výši 295 100 Kč bez DPH. Dílo bylo předáno protokolem z 21. 10. 2011 bez vad a nedodělků, přičemž za žalobce jej podepsal žalovaný. Fakturou č. [Anonymizováno] z 5. 12. 2011 zhotovitel vyfakturoval žalobci částku 354 120 Kč vč. DPH splatnou 19. 12. 2011 s odpočtem zálohy ve výši 154 120 Kč. Fakturovaná částka byla zaplacena ve třech splátkách – 10.10.2011 100 000 Kč, 18.11.2011 100 000 Kč, 20.12.2011 154 120 Kč. Dopisem z 22. 10. 2012 [Anonymizováno] sdělil jednatelce žalobce [Anonymizováno], že u něho byla poptávána oprava střechy v rozsahu 480 m2 ve dvou etapách (podzim 2011, jaro 2012). Celková cena odpovídala skutečným nákladům, kdy byl namontován plech s tloušťkou 0,5 mm. Dílo bylo realizováno a předáno. Při zpracování nabídky došlo k překlepu v uvedených m2. Dopisem z 5. 11. 2010 žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody. Znaleckým posudkem [Anonymizováno] z 18. 9. 2013 byl vysloven závěr, že provedené práce jsou oproti skutečnosti nadhodnoceny o cca 50-56%. Dodatkem č. 1 z 3. 10. 2013 byla stanovena cena provedených prací ve výši 50 % z vyfakturované částky, tj. 177 060 Kč. Dodatkem č. 2 z 9. 7. 2015 byl dodatek č. 1 zrušen s tím, že rozsahu skutečně provedených prací, dodaného materiálu a demolic činí cca 61% ze smluvní ceny, tj. 181 458 Kč a rozdíl smluvní ceny a ceny skutečně provedených prací, dodaného materiálu a demolic činí 113 642 Kč. Ve svém výslechu pak znalec vysvětlil jím realizované výpočty. [Anonymizováno], jednatelka žalobce, ve své výpovědi popsala způsob, jakým zjistila nesrovnalosti mezi spornou smlouvou a faktickým stavem opravy střechy. Tvrdila, že v komunikaci žalovaný přislíbil uznání dluhu, k čemuž však později nedošlo. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že oprava střechy byla uvažována částkou 300 000 Kč, uvažováno bylo o opravě cca 250 m2 střechy. Objednával pouze polovinu střechy, druhá polovina měla být opravena v další etapě. Dílo převzal bez vad a nedodělků. Připustil, že zhotovitel je jeho spolužák ze základní školy. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] bylo zjištěno, že provedl opravu střechy v rozsahu 240 m2 za cenu dle cenové nabídky, tj. 295 000 Kč, údaj o výměře 480 m2 uvedený v nabídce označil jako písařskou chybu. Znalec [Anonymizováno] ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] z 29. 6. 2015 stanovil cenu v místě a čase obvyklou za dané dílo metodou položkového rozpočtu ve výši 426 870 Kč, nejnižší akceptovatelnou cenu pak částkou 341 496 Kč. Ve své výpovědi pak znalec připustil, že při zpracování posudku vyšel výlučně z poptávky provedení opravy střech v rozsahu 240-248 m2 a nabídky [Anonymizováno]. Znalecký posudek [Anonymizováno] z 20. 9. 2020 konstatoval, že při stanovení ceny obvyklé nelze vycházet z ceníků [Anonymizováno] s celostátní působností. Cena obvyklá za předmětné dílo o výměře 240 m2 v roce 2011 by činila 160 000 Kč. Ve svém výslechu pak znalec označil metodologii použitou znalcem [Anonymizováno] jako chybnou, kdy nelze vycházet z ceníků URS. Poukázal na to, že znalec [Anonymizováno] do znaleckého posudku nezakomponoval jako přílohy materiály, na něž odkazuje. Chybně bylo postupováno i při zohlednění místa díla v [Anonymizováno].

7. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že mezi žalobcem (jednajícím žalovaným jako tehdejším jednatelem) a [Anonymizováno] došlo k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava střechy v rozsahu 480 m2 v rozsahu popsaném v cenové nabídce za cenu 354 120 Kč včetně DPH. Dílo bylo provedeno vadně, jen v rozsahu 240 m2. Žalovaný vady díla nevytkl při převzetí ani později, přesto nechal zaplatit celou cenu díla, čímž porušil péči řádného hospodáře při odpovědnosti za řádný výkon funkce a je povinen hradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání. Zaplacením ceny díla za rekonstrukci celé střechy, když tato byla provedena jen v rozsahu jedné poloviny střechy, vznikla žalobci škoda ve výši poloviny dohodnuté ceny díla.

8. Žalovaný neprokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře a v souladu se zájmy žalobce.

9. S ohledem na závěry Nejvyššího soudu výše uvedené po doplnění dokazování dovodil, že cena obvyklá za opravu střechy v rozsahu 240 m2 činila v rozhodném období roku 2011 částku 160 000 Kč, když vyšel z oponentního znaleckého posudku [Anonymizováno] a naopak neakceptoval závěry znalce [Anonymizováno] v jeho posudku z 29. 6. 2015. Důvody proč soud prvního stupně neakceptoval závěry znalce [Anonymizováno], jsou podrobně popsány v bodě 45., 46 napadeného rozsudku. Pokud pak žalobce za opravu střechy zaplatil částku 354 120 Kč (295 100 Kč bez DPH), nelze dospět k závěru, že by oprava střechy byla provedena za cenu nižší než v místě a čase obvyklou, resp. za nejnižší možnou a že by v důsledku toho uplatněný nárok odporoval zásadám poctivého obchodního styku.

10. Právně věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb. dále jen obch. zák., neboť se jednalo o obchodní závazkový vztah a podle zák. č. 40/1964 Sb. s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., a to § 135 odst. 1,2 obch. zák., 194 odst. 2, 4, 7, § 196a obch. zák. 536 odst. 1-3 obch. zák., § 757 obch. zák., § 373 obch. zák.

11. Žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. v zákonné výši ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v dopise žalobce zaslaného žalovanému z 5. 11. 2012.

12. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. byla úspěšnému žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, jak vyčíslena v bodě 50 napadeného rozsudku, představovaná zaplaceným soudním poplatkem, náklady za právní zastoupení žalobce, hotové výdaje představované zaplaceným znalečným a odměnou znalce za účast na jednání. Nebyla pak přiznána náhrada za úkon právní služby – vyjádření k odvolání z 4. 8. 2016, neboť se nenacházelo ve spise a dále hotový výdaj ve výši 25 000 Kč představovaný náhradou za znalecký posudek č. [Anonymizováno], když tento náklad nebyl soudu doložen.

13. Proti výroku II. napadeného rozsudku podal odvolání žalobce, v němž soudu prvního stupně vytkl, že mu byla přiznána nesprávná výše nákladů řízení, přičemž jejich správná výše činí 240 882,80 Kč. Soud prvního stupně mu totiž opomněl přiznat náhradu hotových výdajů představovaných zaplaceným znalečným ve výši 25 000 Kč, fakturovaným fakturou č. [Anonymizováno] vystavenou 20. 9. 2020, splatnou 5. 10. 2020, kterou uhradil. Dále mu nebyla přiznána náhrada za úkon právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání z 4. 8. 2016, jehož doručení je zřejmé z toho, že z něj odvolací soudu cituje ve svém rozsudku z 16. 12. 2016, č. j. 8 Cmo 162/2016-143.

14. Žalovaný ve včasném odvolání navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že bude žaloba zamítnuta, eventuálně bude věc zrušena a vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že žalovaný objednal opravu celé střechy. Nelze vycházet z rozpočtu pana [Anonymizováno] pro jeho poddimenzovanost v některých položkách a naddimenzovanost v jiných položkách, další položky pak chyběly. Konkrétními důkazy bylo prokázáno, že byla provedena oprava střechy o výměře 240 m2. Vzhledem k tomu, že taková oprava provedena byla, nelze uplatněný nárok přiznat. Nebyl tak ani důvod pro reklamaci provedeného díla. Mezi žalovaným a panem [Anonymizováno] nepanují žádné nadstandartní vztahy, jak naznačuje, ale neprokazuje žalobce. Pokud soud svůj závěr o rozsahu provedené opravy dovozuje v cenové nabídky pana [Anonymizováno], společností [Anonymizováno] z 1. 6. 2011, dopisu [Anonymizováno] [Anonymizováno], pak ani z jednoho z těchto důkazů závěr nevyplývá. Pokud by měla být provedena oprava 480 m2, pak by muselo být použito dvojnásobné množství materiálu, než je uvedeno v nabídce. Nabídka [Anonymizováno] vychází z hřebene střechy 22 bm a okapnic 44 bm, což neodpovídá rozměrům celé střechy. Dopisem paní [Anonymizováno] je podporován závěr o realizaci pouze 1. etapy opravy střechy. Žalovaný prokázal, že cena opravy poloviny střechy byla realizována za cenou obvyklou v daném místě a čase. Znalec [Anonymizováno] se ve svém výslechu vypořádal se všemi námitkami žalobce, obhájil svůj posudek, jeho závěry korespondují s cenovými nabídkami předloženými žalovaným při ústním jednání 30. 4. 2021. Ty pak zmiňují, jaká by byla obvyklá cena v rozhodném období. Znalecký posudek [Anonymizováno] z 20. 9. 2020 je účelový. Znalec vyhotovil posudek mimo svůj obor, nemá specializaci na oceňování stavebních prací jako [Anonymizováno] a nemůže proto posuzovat ceny stavebních prací. Pokud by měla být zjištěna cena srovnávací metodou, je nutné mít k dispozici alespoň 10 cenových nabídek z posuzovaného období od různých dodavatelů. To však znalec [Anonymizováno] nesplnil. Soud se rovněž nevypořádal s námitkami žalovaného ohledně posudku [Anonymizováno]. Nevycházel také z nabídek výši 177 060 Kč, nicméně opomněl, že dodatkem č. 2 byl dodatek č. 1 zrušen a že rozdíl smluvní ceny a ceny skutečně provedených prací a dodaného materiální a demolic činí 113 642 Kč (nikoliv 177 060 Kč). Soud tak rozhodl dle zrušené části znaleckého posudku. Soudu vytkl také nesprávný procesní postup v souvislosti se změnou rozhodujícího soudce.

15. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že nabídka [Anonymizováno] z 1. 6 2011 obsahuje demontáž a opravu střechy v rozsahu 480 m2 a vyvrací tak tvrzení žalovaného, že měla být opravena střecha o rozměrech 240 m2. Stejně tak jako nabídka [Anonymizováno]. Zopakoval, že žalovaný při jednání o mimosoudním vyřízení věci souhlasil s vypracováním uznávacího prohlášení obsahující splátkový kalendář, jak svědčila jednatelka Kernerová. Žalovaný byl osobou uzavírající smlouvu s [Anonymizováno], a proto měl dohlédnout na to, aby byla splněna. Není pravda, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků. Pochybení žalovaného spočívá i v tom, že neuplatnil vady díla včas. Cenu díla v místě a čase obvyklou je třeba nazírat optikou smluvního plnění. Majetková újma byla žalobkyni způsobena tím, že byla domluvena oprava střechy v rozsahu 480 m2, za to bylo zaplaceno, ačkoliv byla provedena oprava v polovičním rozsahu. Zhotovitel se zavázal provést dílo za smluvenou cenu a ve smluvním rozsahu, neobstojí tak námitka žalovaného ohledně rozsahu díla a ceny obvyklé za její provedení. Posudek znalce [Anonymizováno] by měl relevanci, pokud by se posuzovalo bezdůvodného obohacení. Pokud by žalovaný plnil své povinnosti s péčí řádného hospodáře, dohlédl by na stav dokončení díla, nepodepsal předávací protokol ohledně díla prostého vad a nedodělků a nezaplatil za toho stavu sjednanou smluvní cenu. Žalobci by tak nevznikla škoda. Žalobkyně požaduje náhradu majetkové újmy vzniklé tím, že žalovaný porušil povinnosti plynoucí z výkonu funkce jednatele, když převzal na základě uzavřené smlouvy dílo vadné a jeho bezvadnost potvrdil v předávacím protokolu a současně nechal proplatit cenu díla, ačkoliv bylo provedeno v polovičním rozsahu. Zhotovitele neupozornil na nedostatečné provedení díla a napravení vadného stavu nežádal.

16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř., přičemž předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání věci a správnosti závěrů jím na základě tohoto přijatých.

17. Předmětem řízení je nárok na náhradu škody uplatněný po žalovaném jako bývalém jednateli žalobce, který dle tvrzení žalobce jednal nikoliv s péčí řádného hospodáře. V takovém případě platí, že žalovaný (jako člen statutárního orgánu) nese důkazní břemeno jen o tom, že v dané věci jednal s péčí řádného hospodáře a ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti (ohledně vzniku škody, příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednání) nese důkazní břemeno žalobce (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3542/2011 z 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 440/2013 z 31. 3. 2015).

18. Především neobstojí námitka žalovaného o pochybení soudu prvního stupně spočívajícím v tom, že po změně rozhodujícího soudce tento neopakoval důkazy soudem provedené v dosavadním řízení. Z obsahu spisu (protokolu o jednání před soudem prvního stupně z 18. 6. 2020) se podává, že poté, kdy došlo ke změně v obsazení soudu a věc převzal rozhodující soudce, na nejbližším jednání dne 18. 6. 2020 postupoval v intencích § 119 odst. 3 o. s. ř., kdy sdělil obsah přednesů a provedených důkazů. Podle § 119a odst. 3 o. s. ř. je povinností předsedy senátu provést rekapitulaci dosavadního průběhu řízení. To však neznamená, že soud musí znovu provádět důkazy již dříve provedené, jak dovozuje žalovaný, musí však zopakovat přehled toho nejpodstatnějšího, co se v řízení odehrálo, k čemuž, jak vyplývá z protokolu o jednání, došlo.

19. V řízení bylo prokázáno, že předmětem smlouvy o dílo byla demontáž a oprava střechy o rozměrech 480 m2 za cenu dle cenové nabídky zpracované [Anonymizováno]. Neobstojí námitka žalovaného, že cenová nabídka byla v některých položkách poddimenzovaná a v jiných naddimenzovaná, a proto z ní nelze vycházet. Smluvní strany se na sjednaném plnění domluvily právě v parametrech cenové nabídky a ta jediná je pro posouzení daného nároku významná. Rovněž cenová nabídka [Anonymizováno] byla realizována na opravu střechy o rozměrech 480 m2. Je nerozhodné, jaký konkrétní materiál je v dané nabídce specifikován. Pokud byla mezi stranami sjednána oprava střechy v rozsahu 480 m2, byla však provedena v polovičním rozsahu, tj. 240 m2, přičemž došlo k zaplacení celé sjednané ceny díla, pak ze strany žalovaného, jako tehdejšího jednatele žalobce došlo k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, když dílo převzal bez vad a nedodělků a celou cenu díla zaplatil, přestože dílo vykazovalo vady. Vady díla ani nebyly reklamovány.

20. Výše škody je pak představovaná polovinou ceny díla zaplacenou žalobcem zhotoviteli díla, kdy jak vyplynulo z dokazování, byla zaplacená celá cena díla (354 120 Kč), dílo pak bylo provedeno v polovičním rozsahu.

21. Lze souhlasit se soudem prvního stupně v závěru, že žalovaný neprokázal, že by přiznání nároku bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. V řízení bylo prokázáno, že cena v místě a čase obvyklá za demontáž a montáž střechy o rozměrech 240 m2 by činila 160 000 Kč. Pokud pak žalobce (prostřednictvím žalovaného jako tehdejšího jednatele) za takovýto opravu střechy zaplatil 295 100 Kč, resp. 354 120 Kč (včetně DPH), nelze dospět k závěru, že žalovaným zaplacené plnění bylo pro žalobce výhodné a že by případně bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku žalobci přiznat požadovaný nárok na náhradu škody.

22. V napadeném rozsudku soud prvního stupně zcela vyčerpávajícím způsobem pod bodem 45. - 47. jeho odůvodnění vysvětlil, z čeho dovodil cenu obvyklou daného díla, za jakých důkazů vyšel a proč vyšel ze znaleckého posudku [Anonymizováno] a nikoli posudku [Anonymizováno]. Pro stručnost lze na tyto závěry odkázat. Neobstojí námitka žalovaného, že soud vycházel při svém posouzení ohledně ceny obvyklé za cenu díla z dodatku č. 1 znaleckého posudku ing. Hlásného, který byl zrušen dodatkem č. 2. Z odůvodnění napadeného rozsudku je naopak zřejmé, že soud vycházel ze znaleckého posudku [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] z 20. 9. 2020. Důvody, proč soud prvního stupně neakceptoval žalovaným předložené cenové nabídky, jsou specifikovány v bodě 47. napadeného rozsudku, na něž lze pro stručnost odkázat.

23. S ohledem na námitku žalovaného, že soud při posouzení ceny obvyklé v místě a čase za cenu díla vyšel ze znaleckého posudku [Anonymizováno], který svůj posudek vypracoval mimo obor své znalecké činnosti, odvolací soud doplnil dokazování o výslech znalce [Anonymizováno], z níž vyplynulo, že znalcem byl jmenován v roce 1990, od té doby zpracovává znalecké posudky z oborů, pro něž má znaleckého oprávnění, tj. pro obor ceny a odhady nemovitostí a pro obor stavebnictví, stavby obytné. Poukázal z hlediska své odbornosti i na dvouleté postgraduální studium [Anonymizováno], v rámci kterého absolvoval i studium technologií a materiálů. Uvedl, že v průběhu výkonu znalecké činnosti i v jiných případech zpracovával znalecké posudky, kdy oceňoval stavební práce. Celkem zpracoval v průběhu své znalecké činnosti 1725 znaleckých posudků, zabýval se i stanovením vad a poruch staveb včetně střešních konstrukcí a střešních krytin.

24. Odvolací soud dále zjistil, že znalec [Anonymizováno] je znalcem zapsaným v seznamu znalců pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, a pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace tovární komíny, tepelné izolace.

25. Vzhledem k tomu, že znalec získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zák. č. 36/1967 Sb., pak podle § 46 odst. 2 zák. č. 254/2019 Sb. platí, že je oprávněn vykonávat znaleckou činnosti podle tohoto zákona po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž podle § 8 zák. č. 36/1967 Sb., platí, že znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost řádně, v oboru a odvětví, pro které je jmenován.

26. Za situace, kdy předmětem znaleckého zkoumání bylo stanovení ceny obvyklé v místě a čase ceny díla – opravy střechy administrativní budovy v areálu žalobce, neobstojí námitka žalovaného, že znalec zpracoval znalecký posudek mimo obor své znalecké činnosti. Obor znalecké činnosti zapsaný u znalce umožňuje zpracovat požadovaný znalecký posudek. Je třeba také zohlednit i zkušenosti se zpracováním obdobných posudků s obdobným znaleckým úkolem v průběhu let.

27. S ohledem na výše uvedené tak odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrok I. pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku III. o nákladech státu tak, jak vyčísleny v bodě 53 odůvodnění napadeného rozsudku.

28. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně nesprávně určil výši nákladů řízení, na jejichž zaplacení má nárok procesně úspěšný žalobce (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V rámci odvolacího řízení bylo doloženo, že žalobce uhradil na znalecký posudek, který soudu předložil k důkazu na základě vystavené faktury částku 25 000 Kč převodem na účet dne 5. 10. 2020. Ze systému LOTUS pak odvolací soud zjistil, že k odvolacímu soudu žalobce dne 8. 8. 2016 doručil vyjádření k odvolání v projednávané věci. Tato listina pak není součástí spisu.

29. S ohledem na výše uvedená zjištění odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok II. napadeného rozsudku tak, že žalobci přiznal nad rámec nákladů řízení vyčíslených v bodě 50. napadeného rozsudku ještě hotové výdaje vynaložené v souvislosti se zaplacením znaleckého posudku [Anonymizováno] ve výši 25 000 Kč a dále žalobci přiznal jeden úkon právní služby ve výši 8 220 Kč za vyjádření k odvolání z 4. 8. 2016 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), jednu náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), 21% DPH ve výši 1 789,20 Kč.

30. Je bez významu, že žalobce doložil soudu úhradu zaplaceného znalečného až v rámci odvolání proti napadenému rozsudku. Podstatné je jen to, že žalobce znalečné zaplatil ze svých vlastních prostředků a jedná se tedy o hotový výdaj, který vynaložil a na jehož zaplacení má (s ohledem na úspěch ve věci) nárok. Jedná se o výdaj nutný a účelný, když stanovení ceny obvyklé za provedení díla je odbornou otázkou a její vyřešení se přímo odráží do výše přiznaného nároku.

31. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení žalobce se stávající se z tří úkonů právní služby po 8 220 Kč (za vyjádření z 20. 7. 2021, 20. 10. 2021, jednání odvolacího soudu dne 16. 5. 2022, vše podle § 11 odst. 1 písm. d), g) AT), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), 21% DPH ve výši 7 156,80 Kč. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě stanovené v § 160 odst. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).