o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 25. dubna 2019, č. j. 37 Cm 63/2011-374

1. Rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 37 Cm 63/2011-16 ze dne 26. 4. 2011 (výrok I. rozsudku). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 8 464 Kč na náhradu nákladů námitkového řízení a 521 Kč na náhradu nákladů státu (výrok II. a III. rozsudku). V neposlední řadě rozhodl soud o vrácení 2 136 Kč nespotřebované zálohy na náklady znaleckého posudku žalobci (výrok IV. rozsudku).

2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že ve věci bylo žalobě o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím plně vyhověno, když rozhodováno bylo na základě směnky, vystavené žalovaným dne 28. 1. 2011 ve prospěch žalobce, znějící na 80 000 Kč se splatností 17. 2. 2011 v [Anonymizováno].

3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné a odůvodněné námitky. V námitkách uvedl, že se žalobcem neměl nikdy žádný smluvní. Žalobce je veden na Úřadu práce v Liberci a i z tohoto důvodu si lze jen stěží jakýkoli smluvní vztah s ním představit. Žalovanému nikdy nebylo doručeno upomenutí k zaplacení předmětného dluhu. Popřel podpis směnky, když v době podpisu se nacházel mimo území České republiky, nacházel se v [Anonymizováno], později uvedl, že se nacházel v [Anonymizováno]. Soud prvního stupně vedl dokazování listinnými důkazy (prvopis směnky, prohlášení ze dne 29. 1. 2011, znalecký posudek znalkyně [Anonymizováno]) a dále výslechy svědků ([Anonymizováno], [Anonymizováno]). Na základě zjištění z uvedených důkazů učinil soud prvního stupně následující závěry.

4. Především námitku, že žalovaný se žalobcem neměl nikdy žádný smluvní vztah, hodnotil jako námitku neurčitou a neprojednatelnou. V této souvislosti uvedl soud, že již sama směnka je zavazovacím titulem, který sám je způsobilý ke vzniku směnečného závazku a povinnosti zaplatit sumu ve směnce uvedenou. Tvrzení žalovaného, že zde nebyl žádný vztah, není námitkou relevantní, když není tvrzeno, z jakého důvodu byla směnka žalovaným podepsána. Zdůrazněno bylo, že základem kauzální námitky je vždy tvrzení o existující dohodě, z níž je patrno, z jakého důvodu byla směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita. V této souvislosti soud odkázal i na rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. 4 T 163/2011-473 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 7 To 325/2015, podle kterých byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu. Trestného činu podvodu se měl dopustit tím, že dne 24. 1. 2011 od poškozeného [adresa] vylákal pod záminkou nákupu zlata v zastavárně 82 000 Kč (převodem na účet nezletilé dcery jmenovaného). Peníze posléze vybral, žádné zlato nekoupil a poškozenému (v projednávané věci žalobci) předal pouze bezcenné řetízky ze žlutého kovu, které vydával za zlato ze zastavárny a dále 2 000 Kč, čímž způsobil poškozenému škodu ve výši 80 000 Kč. Z uvedeného skutkového stavu věci dovodil soud prvního stupně, a to i s přihlédnutím ke zjištěním z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] a vkladového lístku ze dne 24. 1. 2011, že má za prokázáno, že k vystavení sporné směnky došlo právě z důvodu nevrácení částky ve výši 80 000 Kč ze stany žalovaného žalobci, který žalovanému poskytl částku 82 000 Kč na nákup zlata, přičemž došlo k vrácení pouze částky 2 000 Kč.

5. Pokud jde o námitku, že žalobce nedoručil žalovanému upomínku k zaplacení předmětnému směnečnému dluhu, tuto soud vyložil jako námitku neprezentace směnky. Námitku neshledal důvodnou. Uvedl, že ze směnky bylo zjištěno, že se jedná o směnku opatřenou doložkou bez protestu s tím, že zmeškáním lhůty k předložení směnky k placení neztrácí majitel směnky svá práva vůči přímým dlužníkům. V případě výstavce směnky má tak prezentace funkci pouze notifikační nikoliv zachovávací pro postižní nároky směnečného věřitele. Účinky předložení směnky navíc pak nastávají i doručením směnečného platebního rozkazu se stejnopisem směnečné žaloby.

6. Pokud žalovaný namítal, že podpis na směnce není jeho podpisem, když datum podpisu směnky odpovídá jeho pobytu v iránském [Anonymizováno] resp. [Anonymizováno], nejedná se rovněž o námitku důvodnou. Námitka byla zcela vyvrácena závěrem znaleckého posudku znalkyně [Anonymizováno], která uzavřela, že sporný podpis [Anonymizováno] na směnce je jeho pravým podpisem. Jedná se o závěr kategorický. V této souvislosti soud prvního stupně přihlédl k výpovědi svědkyně [Anonymizováno] a formulovaným závěrům o kauzálním důvodu vystavení směnky.

7. K požadovanému výslechu znalkyně soud prvního stupně uvedl, že neshledal tento návrh žalovaného důvodným, když znalkyně svůj závěr o pravosti podpisu žalovaného stanovila v kategorické rovině a uvedený závěr je podporován i obsahem dalších důkazů. Návrh žalovaného na výslech znalkyně vznesený až při jednání dne 25. 4. 2019, vnímal soud jako ryze obstrukční za situace, když přípisem doručeným žalovanému dne 9. 4. 2019 byl žalovaný vyzván, aby sdělil, zda bude výslech znalkyně navrhovat a žalovaný nijak nereagoval. Rovněž soud prvního stupně neshledal důvodný návrh žalovaného na odročení nařízeného jednání dne 25. 4. 2019, když tentýž den v 00:3 hodin byla do datové schránky soudu doručena plná moc udělená obecnému zmocněnci žalovaného [Anonymizováno] a tento požádal o přiměřenou lhůtu k prostudování obsahu spisu. Načasování k udělení plné moci tedy nepovažoval soud prvního stupně za vážný důvod k odročení jednání ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. Ze všech uvedených důvodů bylo proto rozhodnuto, jak shora již uvedeno. Výroky o nákladech řízení jsou odůvodněny § 142 odst. 1 a 148 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti rozsudku se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek soudu prvního stupně napadl v celém rozsahu. S napadeným rozsudkem nesouhlasí, když se domnívá, že soud prvního stupně zcela zásadně porušil jeho práva na obhajobu a tím i na spravedlivý proces, který je zakotven v Listině základních práv a svobod. Žalovaný soudu oznámil, že si zvolil zástupce a plnou moc doručil do datové schránky soudu s žádostí o odročení jednání z důvodu přípravy zastupování. Návrhu na odročení jednání soud nevyhověl a ve věci jednal i přesto, že je zcela běžné poskytování přiměřené lhůty. Žalovaný rovněž zpochybnil procesní postup soudu, který nevyhověl návrhu na výslech znalkyně, i když sám uzavřel, že z posudku se podává odchylka znaků v podpisu žalovaného a toto mělo být předmětem výslechu znalkyně. Pokud jde o výslech svědkyně Kostrinské uvedl žalovaný, že je družkou žalobce a její výpověď byla zcela nevěrohodná. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně nevyjádřil.

10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích vytčených odvoláním i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2, § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

11. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti závěrů soudu prvního stupně přijatých po projednání věci.

12. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka cizí zaplacena, má podle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 ZSŠ.

13. Z předmětné listiny označené jako směnka provedené k důkazu soud prvního stupně správně zjistil, že byla vystavena v Liberci dne 28. 1. 2011 a jejím obsahem je bezpodmínečný slib žalovaného zaplatit na řad žalobce [Anonymizováno] směnečný peníz ve výši 80 000 Kč, a to dne 17. 2. 2011. Směnka byla domicilována u žalobce na adrese [Anonymizováno], je opatřena vlastnoručním podpisem u označení výstavce a směnečnou doložkou bez protestu.

14. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně hodnotí směnku jako směnku platnou, která splňuje veškeré náležitosti podle čl. I. § 75 ZSŠ.

15. Pokud jde o námitku spočívající v tvrzení, že žalovaný neměl se žalobcem žádný smluvní vztah k částce ve směnce uvedené odvolací soud tuto námitku hodnotí shodně se soudem prvního stupně jako neurčitou a neprojednatelnou. Z pohledu závěru soudu s odkazem na závěr znaleckého posudku žalovaný neposkytl žádná tvrzení proč předmětnou směnku tedy podepsal a s ohledem na abstraktnost směnečného závazku je povinen jej hradit. Pokud soud prvního stupně vytvořil ze skutkových zjištění možný rámec skutkového stavu projednávané věci a dovodil zajišťovací charakter směnky k částce 82 000 Kč učinil tak způsobem odpovídajícím provedeným důkazům.

16. Pokud jde o námitku nepředložení směnky k placení resp. nedoručení upomínky žalobcem k zaplacení předmětného dluhu je odvolací soud rovněž ve shodě se soudem prvního stupně, že v případě přímého dlužníka, kterým je výstavce směnky a žalovaný v jedné osobě zůstávají zcela zachovány postižní nároky směnečného věřitele. Přičemž důsledky předložení směnky k placení nastávají i doručením směnečného platebního rozkazu se stejnopisem směnečné žaloby dlužníku. Podle formulace této námitky ji lze vnímat i ve vztahu k povinnosti hradit náklady řízení úspěšné straně (§ 142a odst. 1 a 2 o. s. ř.). Zde však platí, že je třeba přihlédnout například i k postoji strany žalované k uplatněné pohledávce v době po obdržení žaloby a není důvod sankcionovat úspěšnou stranu sporu nepřiznáním náhrady nákladů řízení, v konkrétní věci při postoji žalovaného, jak se podává z obsahu spisu.

17. Pokud jde o námitku, že není možné, aby žalovaný předmětnou směnku podepsal, když v rozhodné době se nacházel v [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno] nejedná se o námitku důvodnou. Není rozhodné datum na směnce nýbrž pravost podpisu a ta byla spolehlivě prokázána kategorickým závěrem znaleckého posudku.

18. Žalovaný v podaném odvolání navíc ani závěry soudu prvního stupně výslovně nezpochybnil. Soudu prvního stupně vytýká pouze dvě věci, a to neodročení jednání a neprovedení výslechu znalkyně. K oběma otázkám se soud prvního stupně obsáhle vyjádřil již v odůvodnění napadeného rozsudku. Tyto okolnosti nepominul a vypořádal se s nimi.

19. Pokud jde o postup soudu prvního stupně, který neodročil k žádosti žalovaného jednání nařízené k projednání jeho námitek na den 25. 4. 2019 odvolací soud odkazuje na to, že předvolání k nařízenému jednání bylo žalovanému doručeno v dostatečném časovém předstihu dne 29. 3. 2019. Obecného zmocněnce si žalovaný ustanovil 18. 4. 2019, aniž je zřejmé, co by mu bránilo v tom učiniti tak dříve. Nicméně i od doby udělení zmocnění se obecný zmocněnec nepokusil nahlédnout do spisu a až v samotný den doručil soudu prvního stupně návrh na odročení jednání. Jako důvod uvedl nekontaktnost žalovaného, nikoli okolnost, která by se žalovanému přihodila, či mu znemožnila účast na jednání, ale okolnost, kterou žalovaná strana sama vyvolala. Navíc jak žalovaný, tak i obecný zmocněnec se následně nařízeného jednání zúčastnili a to, jak vyplývá z protokolu o jednání, zcela plnohodnotně. Ani z odvolacích tvrzení, které podal žalovaný sám, aniž by zprostil obecného zmocněnce jeho oprávnění k zastupování, nevyplývá, že by účast na jednání byla plnohodnotnější, kdyby bylo k návrhu žalovaného odročeno. Lze tedy uzavřít, že pokud soud prvního stupně neodročil jednání k návrhu žalovaného, nelze jeho procesnímu postupu vytknout žádné pochybení.

20. Důvodnou nebyla shledána ani námitka neprovedení výslechu znalkyně při vědomí si toho, že se jedná o důkaz, který se primárně provádí výslechem znalce (§ 127 o. s. ř.). V projednávané věci je však zpracovaný znalecký posudek zcela jasný, nebyly proti němu vzneseny věcné výhrady a navíc soud prvního stupně již v souvislosti se zasíláním znaleckého posudku účastníkům tyto vyzval, aby sdělili, zda trvají na výslechu znalkyně. Tedy jinými slovy dal účastníkům jasně najevo, že bez toho, aby na tom účastníci trvali, nebude výslech provádět. Ze strany účastníků nebyla vůči soudu učiněna žádná reakce. Navíc, jak se podává z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, je zřejmé, že ke sporné otázce pravosti podpisů žalovaného na směnce existují i další důkazy, které jsou zcela v souladu se závěry znaleckého posudku (dvě svědecké výpovědi a rozsudky v trestním řízení). Podle názoru odvolacího soudu tedy neprovedení výslechu znalkyně odůvodňují okolnosti konkrétního případu. Z tohoto pohledu je pak návrh žalovaného na výslech znalkyně vznesený při jednání soudu, což by vyžadovalo odročení jednání, zjevnou obstrukcí. Odvolací soud je tedy se soudem prvního soudu zcela ve shodě.

21. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. a II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. S ohledem na plné osvobození žalovaného od placení soudních poplatků pak podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil výrok o povinnosti žalovaného hradit náklady sátu tak, že žalovaný tuto povinnost nemá.

22. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný neměl úspěch s podaným odvoláním a žalobci náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které účelně vynaložil. Tyto se sestávají z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby po 4 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání odvolacího soudu 2. 12. 2021) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, náhrady cestovních výdajů za cestku k jednání odvolacího soudu na trase [adresa] a zpět ve výši 1 381 Kč, náhrady za ztrátu času v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč a 21% daně z přidané hodnoty ve výši 2 348 Kč. Náklady odvolacího řízení v celkové výši 13 529 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).