o zaplacení 100 000 EUR s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. dubna 2021, č. j. 39 Cm 188/2020-61

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 25.9.2020, č. j. 39 Cm 188/2020-16 (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady námitkového řízení ve výši 23 183,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).

2. V odůvodnění konstatoval, že žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému vydání směnečného platebního rozkazu na základě směnky vlastní vystavené 4.4.2018 v Praze výstavcem [Anonymizováno]. (dále jen [Anonymizováno]), splatné 17. července 2019 nikoliv na řad [Anonymizováno], [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno], znějící na směnečný peníz ve výši 469 798,68 EUR opatřené doložkou bez protestu, místem placení [Anonymizováno], filiálka [Anonymizováno], která byla avalována žalovaným, (který ji zároveň podepsal jako jednatel výstavce). Směnka zajištovala závazek ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. [Anonymizováno] z 4.4.2018. Současně byla uzavřena dohoda o vyplnění blankosměnky č. [Anonymizováno] (dále jen dohoda), ve které bylo dohodnuto vyplňovací oprávnění pro případ neuhrazení jakékoliv pohledávky dlužníka o údaj splatnosti a údaj směnečné sumy, kdy výše směnečné sumy bude odpovídat výši neuhrazeného zajištěného dluhu a údaj splatnosti bude odpovídat tomu dni, který připadne na poslední den sedmidenní lhůty počítané ode dne odeslání písemné výzvy výstavci, aby tento uhradil zajištěnou pohledávku. Úvěr ze smlouvy byl splatný, avšak nebyl uhrazen. Dne 10.11.2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky, dle dohody byla splatnost směnky určena na 17.7.2019. K zaplacení nedošlo.

3. Soud prvního stupně ve věci vydal směnečný platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasné námitky. V nich namítl místní nepříslušnost soudu prvního stupně, kterou je nutné dle jeho názoru posoudit podle čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení [Anonymizováno]., dle kterého by tak místně příslušným měl být Městský soud v Praze. Na směnce je neurčitě (rozporně) vymezeno místo placení, neboť je označeno názvem právnické osoby a zároveň uvedením sídla její filiálky. Remitent směnky je označen nepřesně, neboť není zřejmé, komu má být plněno, zda žalobci se sídlem v [Anonymizováno], nebo v jeho pobočce v [Anonymizováno], která však nemá právní subjektivitu. Dále namítl excesivní vyplnění blankosměnky v rozporu s dohodou o jejím vyplnění, když popírá, že dlužná částka mohla vzniknout ve výši, jak na směnce uvedeno. Na tom nic nemění skutečnost, že se žalobce domáhá pouze částky 100 000 EUR. Žalobce si musí být této skutečnosti vědom a je na něm, aby prokázal oprávněnost vyplnění směnečné sumy.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že směnka obsahuje veškeré podstatné náležitosti stanovené zákonem, kdy její doplnění o datum a místo vystavení, směnečný peníz a datum splatnosti bylo učiněno v souladu s vyplňovacím prohlášením a dohodou stran. Závazek žalovaného je závazkem avalisty, který odpovídá stejně jako výstavce směnky (čl. I § 77 odst. 3 ve spojení s § 30 a násl. ZSŠ).

5. Námitku místní nepříslušnosti vyhodnotil jako nedůvodnou s ohledem na písemně uzavřenou dohodu smluvních stran uvedenou v odst. 3 od konce dohody, dle které platí, že pro případné spory byla podle § 89a o.s.ř. sjednána místní příslušnost soudu v [Anonymizováno], která podle čl. 25 odst. 1 Nařízení [Anonymizováno] stanovuje výlučnou místní příslušnost soudu prvního stupně.

6. Platební místo je na směnce uvedeno zcela určitě uvedením adresy [Anonymizováno]

7. Označení remitenta směnky je zcela určité, když tím je právnická osoba s právní subjektivitou, a to [Anonymizováno]. Její filiálka v [Anonymizováno] je pouze prostředníkem, o němž nemuselo být na směnce uvedeno ničeho, avšak uvedení tohoto údaje nezpůsobuje nejednoznačnost uvedení remitenta.

8. Námitka excesivního vyplnění blankosměnky, jak uvedena v písemně podaných námitkách, je neurčitá, resp. neprojednatelná, když absentuje uvedení rozhodných skutečností o tom, jak měla být směnečná suma vyplněna. Pokud žalovaný až při jednání soudu namítl, že směnečná suma mohla být vyplněna pouze v Kč, jak vyplývá z dohody, pak taková námitka byla uplatněna opožděně, po uplynutí zákonné 15 denní lhůty, když směnečný platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 8.2.2021 a jednání soudu se konalo 7.4.2021.

9. O nákladech námitkového řízení pak bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého procesně úspěšnému žalobci náleží náhrada za zastoupení žalobce v námitkovém řízení za jeden úkon právní služby po 18 860 Kč, jeden režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH.

10. Ve včas podaném odvolání žalovaný navrhl zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu a uložení povinnosti žalobci hradit žalovanému náklady řízení. Zopakoval námitku neplatnosti směnky pro neurčitost označení místa placení, která je dána uvedením konkrétní adresy filiálky ([Anonymizováno]) ve spojení s ostatními údaji, tj. označením právnické osoby s odlišným sídlem (pobočka [Anonymizováno]). Rozpornost těchto údajů způsobuje neplatnost směnky ( viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28.2.2013, sp. zn. 29 Cdo 3817/2012). Dále namítl, že uvedením údaje na směnce, že má být placeno „prostřednictvím a v souvislosti“ s odštěpným závodem [Anonymizováno], se sídlem [adresa], IČO [IČO], tj. formálně odlišného subjektu s jiným sídlem oproti remitentu směnky, došlo k domicilaci směnky. Uvedením odlišného platebního místa oproti adrese uvedené u domicilu došlo k neplatnosti směnky. Označení osoby, jíž má být placeno, je uvedeno neurčitě, když uvedení prostředníka (uvedením odštěpného závodu) zakládá neurčitost označení remitenta směnky. Skutečnost, že odštěpný závod nemá právní subjektivitu, je nerozhodné, neboť neurčitost označení vyvolává samotná formulace použitá na směnce. K námitce excesivního vyplnění blankosměnky uvedl, že tvrzení uvedená při jednání soudu prvního stupně dne 7.7.2021 byla pouze doplněním jeho tvrzení uvedených v písemně podaných námitkách a závěr soudu prvního stupně o opožděnosti takto uplatněných námitek není správný. Odkázal v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4711/2008 z 29.9.2010. Vyplnění směnečného peníze v nesprávné měně oproti dohodě o vyplnění blankosměnky je třeba přitom považovat za okolnost zhoršující postavení dlužníka, jelikož v důsledku směnného kurzu může dojít k faktickému uplatnění vyšší částky, než která byla jako maximální výše směnečného penízu ujednána v dohodě o vyplnění směnky (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29.6.2017, sp. zn. 29 Cdo 731/2015). Maximální výše směnečné sumy mohla být vyplněna dle uzavřené dohody do částky 12 727 000 Kč, přičemž byla vyplněna částka 469 798,68 EUR. Taktovou námitkou se však soud prvního stupně nezabýval, a řízení je tak zatíženo vadou.

11. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost. K námitce neplatnosti směnky pro neurčitost platebního místa uvedl, že místo placení na směnce je stanovena zcela určitě, když u místa placení je uvedena konkrétní adresa filiálky žalobce, a to [Anonymizováno] Námitka žalovaného, že směnka měla být domicilována na adrese sídlem pobočky v [Anonymizováno], byla ze strany žalovaného vznesena až v jeho odvolání proti napadenému rozsudku, je proto opožděná a nemělo by k ní být přihlédnuto. I kdyby se jí odvolací soud zabýval, pak taková námitka neobstojí, neboť v případě, kdy je osoba remitenta uvedena jeho pobočkou bez právní subjektivity, nelze dovodit, že by tato pobočka měla být domicilem ve smyslu čl. I § 4 ZSŠ. Směnka totiž neobsahuje žádnou doložku, ze které by vyplývalo, že byla splatná právě u této pobočky, když ze směnky jednoznačně plyne, že místem placení je výlučně filiálka v [Anonymizováno]. Neplatnost směnky pro neurčitost označení osoby, které má být placeno, neobstojí. Údaj o osobě remitenta je jednoznačný, určitý. Na straně žalobce vystupuje [Anonymizováno], který je remitentem směnky a nikoliv jeho organizační složka v České republice na adrese [adresa]. Uvedení organizační složky je vedlejší doložkou na směnce, která je rozeznatelná svým označením tzv. pobočky (§ 503 OZ), která nemá plnou právní subjektivitu. Uvedení organizační složky je zpřesněním organizátora obchodní činnosti. Námitku excesivního vyplnění blankosměnky v rozporu s ujednáním dohody o jejím vyplnění shodně se soudem prvního stupně hodnotil jako neurčitou, když žalovaný neuvedl, jaká konkrétní částka by do směnky měla být správně vyplněna a své tvrzení neprokázal (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Cmo 132//2009 z 26.10.2009, rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26.3.2018, sp. zn. 29 Cdo 5999/2017). Námitka, že směnečná suma mohla být vyplněna pouze v Kč a nikoliv v EUR byla uplatněna až při jednání soudu prvního stupně dne 7.4.2021, tj. opožděně. Nadto žalobce popírá, že by se s žalovaným dohodl, že směnečná suma mohla být doplněna pouze v Kč. Došlo pouze k dohodě o stanovení horní hranice směnečné sumy, kterou je remitent do směnky oprávněn vyplnit ve výši 12 727 000 Kč plus příslušenství. Směnka sloužila k zajištění veškerých dluhů výstavce plynoucích ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. 10/18/200, když v této smlouvě bylo mezi smluvními stranami sjednáno čerpání úvěru v EUR. Vzhledem k absenci dohody o vyplnění měny směnečné sumy je nutné vyjít z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30.6.2015 sp. zn. 29 Cdo 860/2012, dle kterého je třeba vycházet z obsahu kauzálního vztahu, jehož se blankosměnka týká, přičemž v projednávané věci kauzální pohledávka vznikla v EUR a žalobce tak směnku vyplnil v souladu s tímto judikátem, jakož i dohody o vyplnění blankosměnky. Nesprávné vyplnění blankosměnky pak nemá za následek její neplatnost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 731/2015), nýbrž zakládá toliko námitku vůči majiteli směnky, přičemž pro posouzení takové námitky bude určující, zda porušením podmínek, za nichž měla být blankosměnka doplněna o chybějící údaj, došlo ke zhoršení postavení směnečného dlužníka, k čemuž však nedošlo, neboť i kdyby se žalobce dohodl s účastníky směnečného vztahu na tom, že směnka bude vyplněna v měně CZK (k čemuž v dané věci nedošlo).

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o.s.ř. Předmětem odvolacího řízení přitom bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o.s.ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaného a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě tohoto přijatých.

13. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že žalobce uplatnil proti žalovanému právo z platné směnky vlastní (čl. I § 75 ZSŠ), jejíž je žalovaný směnečným rukojmím za závazek [Anonymizováno] (čl. I § 32 odst. 1 ZSŠ ve spojení s čl. I § 30 odst. 1 ZSŠ).

14. Směnka byla vystavena jako blankosměnka s nevyplněnými údaji data splatnosti a směnečného peníze a zajišťovala závazek [Anonymizováno] ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. 10/18/200 poskytnutého výstavci směnky, jak vyplývá z dohody o vyplnění blankosměnky č. 14/18/200, která byla uzavřena mezi žalobcem, výstavcem směnky a žalovaným (jako směnečným rukojmím). Vzhledem k tomu, že součástí uvedené dohody je ujednání o tom, že pro případné spory se sjednává podle § 89a o.s.ř. místní příslušnost soudu v [Anonymizováno], není důvodná námitka žalovaného, že Krajský soud v [Jméno žalovaného B] není soudem místně příslušným, neboť dohodu o místní příslušnosti (prorogační dohodu) lze vztáhnout i na směnku.

15. Příslušnost českých soudů je dána dle čl. 25 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, neboť v dohodě bylo písemně sjednáno, že v případě sporů tyto budou řešeny českými soudy.

16. K námitce neplatnosti směnky pro rozpor v údaji o osobě, které má být placeno, odvolací soud tuto neshledal shodně se soudem prvního stupně důvodnou. Osobou oprávněnou ze směnky je žalobce, jehož firma a sídlo jsou vypsané v rubrice určené pro údaj toho, na jehož řad mělo být placeno. Další údaje v této rubrice vypsané osobu remitenta směnky pouze zpřesňují z hlediska toho, že žalobce jedná prostřednictvím své organizační složky, tj. [Anonymizováno] (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Cmo 40/96 z 27.5.1997). Co nejpřesnější označení remitenta je významné z hlediska nikoliv platnosti směnky, ale z pohledu posouzení legitimace toho, kdo právo ze směnky uplatňuje. [Anonymizováno] je organizační složkou podniku zapsanou ve veřejném rejstříku ve smyslu § 7 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb. zřízenou podle § 10 zák. č. 21/1992 Sb. Nadto je třeba připomenout ust. čl. I § 75 bod 5 ZSŠ, dle kterého platí, že směnečný remitent je na směnce určen dostatečně určitě, pokud je označen údajem jeho jména, aniž by bylo třeba uvádět další údaje.

17. Námitkou žalovaného, že údaj na směnce, že má být placeno „prostřednictvím a v souvislosti“ s odštěpným závodem [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno], došlo k domicilaci směnky, která byla uplatněna až v souvislosti s podaným odvoláním, tj. po uplynutí zákonné koncentrační lhůty pro podání námitek se odvolací soud pro její opožděnost nezabýval. Taková námitka by neobstála ani v případě jejího včasného uplatnění, neboť údaj „prostřednictvím“ vyjadřuje pouze to, že žalobce jedná prostřednictvím své organizační složky. Nelze proto souhlasit s argumentací žalovaného, že tento výraz zakládá směnečný domicil, z čehož plyne závěr o nedůvodnosti jím namítané rozpornosti místa placení a domicilu, když tento se na směnce vůbec nenachází.

18. K námitce excesivního vyplnění blankosměnky v údaji o vyplnění směnečné sumy odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uvádí, že námitka, tak jak byla žalovaným uplatněna v písemně podaných námitkách (tj. že žalovaný popírá, že by dlužná částka mohla vzniknout ve výši, jaká byla uvedena jako směnečná částka), kterou jedinou lze považovat za včasnou, je neurčitá, neboť neobsahuje uvedení konkrétní směnečné sumy, na níž měla být řádně vyplněna, což je nezbytnou podmínkou pro řádné uplatnění takové námitky (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 26.10.2009, č. j. 5 Cmo 132/2009 nebo Nejvyššího soudu ze dne 26.3.2018, sp. zn. 29 Cdo 5999/2017). Pokud pak žalovaný až při jednání soudu prvního stupně uvedl, že směnečná suma mohla být vyplněna pouze v CZK a nikoliv v EUR, pak taková námitka je námitkou novou, nikoliv doplněním původní námitky, a proto je třeba ji považovat za opožděnou, jak správně dovodil nalézací soud. Žalovaný se mílí, pokud tvrdí, že žalobce je ten, kdo musí prokázat řádné vyplnění blankosměnky, neboť je to právě žalovaný, který musí uplatnit námitky do vydaného směnečného platebního rozkazu v zákonem stanovené lhůtě, žalobce svojí povinnost splnil podáním návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu a předložením originálu platné směnky, z níž dovozuje nárok na zaplacení směnečného penízu.

19. Pokud pak žalovaný až v odvolání namítl, že vyplnění směnečného peníze v nesprávné měně oproti dohodě o vyplnění blankosměnky je třeba přitom považovat za okolnost zhoršující postavení dlužníka, jelikož v důsledku směnného kurzu může dojít k faktickému uplatnění vyšší částky, než která byla jako maximální výše směnečného penízu ujednána v dohodě o vyplnění směnky (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29.6.2017, sp. zn. 29 Cdo 731/2015) a že maximální výše směnečné sumy mohla být vyplněna dle uzavřené dohody do částky 12 727 000 Kč, přičemž byla vyplněna částka 469 798,68 EUR, pak i v tomto rozsahu se jedná o uplatnění nové námitky, která byla realizovaná až po uplynutí koncentrační lhůty.

20. Na rámec výše uvedeného lze uvést, že směnka sloužila k zajištění veškerých dluhů výstavce plynoucích ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. 10/18/200, když v této smlouvě bylo mezi smluvními stranami sjednáno čerpání úvěru v EUR. Vzhledem k absenci dohody o vyplnění měny směnečné sumy je nutné vyjít z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30.6.2015 sp. zn. 29 Cdo 860/2012, dle kterého je třeba vycházet z obsahu kauzálního vztahu, jehož se blankosměnka týká, přičemž v projednávané věci kauzální pohledávka vznikla v EUR a žalobce tak směnku vyplnil v souladu s tímto judikátem, jakož i dohody o vyplnění blankosměnky. Nesprávné vyplnění blankosměnky pak nemá za následek její neplatnost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 731/2015), nýbrž zakládá toliko námitku vůči majiteli směnky, přičemž pro posouzení takové námitky bude určující, zda porušením podmínek, za nichž měla být blankosměnka doplněna o chybějící údaj, došlo ke zhoršení postavení směnečného dlužníka, k čemuž však nedošlo, i kdyby se žalobce dohodl s účastníky směnečného vztahu na tom, že směnka bude vyplněna v měně CZK (k čemuž v dané věci nedošlo).

21. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že nalézací soud se žádným způsobem nevypořádal s námitkou žalovaného, že mu nebyla řádně doručena předžalobní výzva k plnění a žalobci by tak nemohlo vzniknout právo na náhradu nákladů řízení, přestože provedl důkaz listinami navrženými žalobcem k prokázání jeho tvrzení o zaslání předžalobní výzvy.

22. Odvolací soud zjistil, že právní zástupce žalobce doručil žalovanému předžalobní výzvu, která mu byla podána na poštu dne 8.7.2019 a dle relace [Anonymizováno] dodána dne 12.7.2019. Soud prvního stupně tak postupoval správně, když v rámci vydaného směnečného platebního rozkazu ve výroku e), žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 178 080,20 Kč sestávající se ze zaplacené soudního poplatku ve výši 131 713 Kč a nákladů za právní zastoupení žalobce za dva úkony právní služby po 18 860 Kč, dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč, 21% DPH.

23. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch. Náklady odvolacího řízení se sestávají z dva úkonů právní služby po 18 860 Kč za vyjádření k odvolání a jednání před odvolacím soudem dne 27.1.2022, vše dle § 6 odst. 1, 7 bod 6, 8 odst. 1, 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále je AT), dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, cestovné ve výši 2 756,55 Kč (automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ]/průměrná spotřeba 7,8 l/100 km/300 km/ cena benzinu 37,10 Kč /1 l/cestovní náhrada 300 km celkem 868,14 Kč/sazba náhrady 300 km celkem 1 410 Kč), náhrada za ztrátu času za osm půlhodin po 100 Kč, 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. v obecné pariční lhůtě.