o zaplacení 165 745 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. října 2022, č. j. 49 Cm 112/2018-353

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znaleckému ústavu [Anonymizováno] znalečné v celkové výši 25 894 Kč. Znalecká odměna byla přiznána za 40 hodin práce po 450 Kč, to je 18 000 Kč, za 4 hodiny za účast na jednání před soudem prvního stupně také po 450 Kč, to je 1 800 Kč, náhrada za ztrátu času na cestě k soudu prvního stupně a zpět v rozsahu 8 hodin po 200 Kč, to je 1 600 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 4 494 Kč. Znalecký ústav byl obeslán soudem prvního na jednání svolané na 7. 9. 2022 ke znaleckému výslechu k posudku číslo [Anonymizováno]. Jednání se uskutečnilo a za znalecký ústav se dostavily dvě osoby. Vzhledem ke složitosti a odbornosti znaleckého posudku je odměna vyúčtovaná za přípravu na jednání odpovídající. Také za samotný výslech před soudem prvního stupně, který zabral dvě započaté hodiny, je odměna ve výši 450 Kč odpovídající. Náhrada za ztrátu byla účtována v souladu s vyhláškou číslo 504/2020 Sb., o znalečném.

2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odměnu přiznanou soudem za přípravu na výslech v rozsahu 40 hodin považuje za nepřiměřeně vysokou. Navíc soud prvního stupně přiznání této odměny nedostatečně odůvodnil. Poukazuje na rozsah znaleckého posudku, kde odborný text zahrnuje jen 26 stránek a není vzhledem k materii, to je posudek z oboru ekonomiky, ani nijak složitý. Přiznaná odměna představuje 5 celých pracovních dnů. Jiní znalci v obdobné situaci účtují nejvýše 10 hodin, zpravidla méně. Za odpovídající nepovažuje ani sazbu odměny 450 Kč za hodinu. Konečně nesouhlasí ani s tím, že byla honorována účast dvou osob. Obeslán k jednání byl znalecký ústav a okolnost, že nedisponuje zástupcem schopným vypovídat samostatně, nemůže být důvodem pro zvýšení odměny. Kdyby se k soudu, domyšleno ad absurdum, dostavili všichni pracovníci znaleckého ústavu, dosáhla by v intencích napadeného usnesení znalecká odměna statisícové výše.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.

4. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že znalecký posudek č. [Anonymizováno] datovaný dnem [Anonymizováno] uvádí na straně 2, že zpracování posudku se zúčastnily dále uvedené osoby, které mohou podat požadovaná vysvětlení. Jde o [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly za jménem], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

5. Z protokolu o jednání Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017 ve věci spisové značky 49 Cm 25/2015 vyplývá, že na toto jednání byl ke znaleckému výslechu obeslán předmětný znalecký ústav, za který se dostavili [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

6. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2021 ve věci spisové značky 2 Cmo 19/2019 vyplývá, že k tomuto jednání byl předmětný znalecký ústav rovněž obeslán ke znaleckému výslechu. K tomuto výslechu za znalecký ústav dostavili [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Jmenované osoby sdělily, že [Anonymizováno]. již není zaměstnancem [Anonymizováno]

7. Podáním učiněným v této věci ze dne 15. 8. 2022 žalobce sdělil soudu, že [Anonymizováno] již také není zaměstnancem znaleckého ústavu. Navrhl, aby byl přesto vyslechnut anebo aby byla přečtena jeho výpověď z výše uvedeného jednán před Vrchním soudem v Praze. To žalovaný podáním ze dne 23. 8. 2022 odmítl.

8. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 7. 9. 2022 v této projednávané věci plyne, že k jednání se za znalecký ústav dostavili [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

9. Z ustanovení § 127 odst. 1 o. s. ř. je zřejmé, že v případě, kdy rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, a kdy proto soud ustanoví znalce, je elementárním důkazem výslech znalce. Písemný znalecký posudek není povinný a jen výjimečně může se soud spokojit právě jen s písemným znaleckým posudkem. Zadá-li soud odborné zkoumání znaleckému ústavu, je zcela evidentní, že za něj mohou zpracovat písemný znalecký posudek pouze zcela konkrétní fyzické osoby. Stejně tak znalecký výslech nelze vést vůči znaleckému ústavu jako takovému, ale vyslechnut je nutné opět určité fyzické osoby, jež k tomu znalecký ústav pověří. Je to ostatně zcela obdobné účastnickému výslechu právnických osob, které jsou účastníkem řízení. Také takového účastníka řízení nelze vyslechnout jinak než tak, že soud bude slyšet určité fyzické osoby, v tomto případě statutární orgány právnické osoby, účastníka řízení.

10. V případě znaleckého výslechu znaleckého ústavu není nijak stanoveno, které osoby budou znaleckým ústavem k výslechu před soud vyslány. Jen z logiky věci se nabízí, že nejvhodnější osobou je ten, kdo posudek zpracovával. Nelze při tom vyloučit, že v případě, kdy se na zpracování písemného znaleckého posudku bude podílet za znalecký ústav více osob různých odborností, bude k výslechu znaleckým ústavem vysláno více osob. Nemůže jít ovšem o svévoli a vyslání více osob musí odůvodňovat okolnosti konkrétního posudku. Vyslán však jistě nemusí být vždy zpracovatel posudku, ale může to být i jiná osoba. Vyslání jiné osoby k výslechu může být i vynuceno okolnostmi. Zpracovatel posudku může dlouhodobě onemocnět a může i zemřít. Pak nezbývá než vyslat za znalecký ústav jinou osobu k výslechu před soudem.

11. Nelze pochybovat o tom, že ten, kdo má být za znalecký ústav před soudem vyslechnut, musí se na takový výslech připravit. I když se jedná o samotného zpracovatele písemného posudku, také ten si musí okolnosti, kterých se posudek týká oživit. Ve znaleckém ústavu jistě taková osoba plní i mnohé jiné úkoly a nelze očekávat, že by mohla bez jakékoliv přípravy hodnotně před soudem vypovídat. Má-li se za znalecký ústav k soudu k výslechu dostavit osoba, která doposud se na zpracování posudku u znaleckého ústavu nijak nepodílela, bude muset dotčenou problematiku nastudovat v celém rozsahu. Bude ji to stát nepochybně mnohem více úsilí, než by vynaložil ten, který posudek zpracovával.

12. Je nutno také uvážit, že příprava na znalecký výslech nemůže se omezit pouze na prostudování výsledného písemného znaleckého posudku, nýbrž bude nutné se seznámit rovněž s podklady, na základě kterých byl znalecký posudek zpracován. Proto rozsah písemného znaleckého posudku není vůbec dostatečným vodítkem pro posouzení, jak velkého úsilí bylo na přípravu na znalecký výslech třeba. Markantní je to u znaleckých posudků z oblasti přírodních anebo technických věd, kdy zpracování písemného posudku předchází mnoho hodin práce v laboratoři, obhlídky namístě a obdobné úkony, které se pak v písemném posudku odrazí jen velmi stručně v podobě shrnutí výsledků tohoto dlouhodobého úsilí.

13. Konečně je nutno uvážit, že v souvislosti se zpracováním písemného znaleckého posudku jsou velmi často vykonávány vedle úkonů navýsost odborně náročných také znalecké úkony rutinní povahy. Proto také převážná většina znalců při vyúčtování znalečného diferencuje, za které úkony si počítá sazbu vyšší, třeba i limitní, a za které jen sazby nižší. Příprava na znalecký výslech ovšem nemůže být rutinní záležitostí, ale je nutno k ní přistoupit s plnou odborností.

14. V tomto posuzovaném případě, jak plyne ze zjištění odvolacího soudu, se na zpracování předmětného posudku podílelo více osob. Proto není v tomto konkrétním případě důvodu se podivovat, že ke všem třem zjištěným výslechům ke stejnému znaleckému posudku, které provedl nejen soud prvního stupně, ale také další dva odlišné soudy, byly znaleckým ústavem vysílány vždy dvě osoby. Ani tak nešlo o všechny v posudku uvedené zpracovatele. Zcela důvodně se žádný z vyslýchajících soudů nad tím v tomto případě nepozastavil. Tedy vyslání dvou osoba za znalecký ústav ke znaleckému výslechu není v této věci v rozporu s jejími poměry.

15. Všech tří znaleckých výslechů, včetně znaleckého výslechu provedeného soudem prvního stupně v této věci, se účastnila [Anonymizováno]. Ta byla také součástí kolektivu zpracovatelů písemného znaleckého posudku, k němuž byl znalecký výslech proveden. Potom v intencích úvah výše uvedených je nutno vycházet z toho, že jmenovaná musela vynaložit na přípravu mnohem méně času, než ten, kdo s problematikou posuzovanou ve znaleckém posudku doposud nesetkal. Nelze ovšem ani přehlédnout, že výslech před soudem prvního stupně se uskutečnil po mnoha letech, jež uplynuly od doby, kdy byl posudek zpracován. Také od posledního znaleckého výslechu, kterého se [Anonymizováno] zúčastnila, uplynul již téměř rok a půl. To jsou okolnosti, které kladly na přípravu na znalecký výslech větší nároky.

16. Ke znaleckému výslechu se k soudu prvního stupně dostavil za [Anonymizováno]. také [Anonymizováno]. Ten se zpracování znaleckého posudku nezúčastnil a nebyl účasten ani žádného z předcházejících znaleckých výslechů v souvislosti s předmětným znaleckým posudkem. Protože by byla zcela bláhová představa, že všichni zaměstnanci anebo jiné osoby, které se znaleckým ústavem spolupracují, znají všechny posudky, které byly anebo jsou v rámci znaleckého ústavu zpracovávány, je nutno na ty, kdo se na posudku zatím nijak nepodíleli, nahlížet jako na osoby s problematikou doposud neseznámené. Taková osoba bude muset vyvinout mnohem větší úsilí v souvislosti s přípravou na znalecký výslech, než ti, co již dříve přišli s jednotlivým znaleckým posudkem do styku. Potom nároky na [Anonymizováno] v této souvislosti byly mnohem větší než v případě [Anonymizováno].

17. Nelze v této souvislosti nezmínit, že bylo v této věci navrhováno mnohem efektivnější řešení, to znamená vyslechnout [Anonymizováno] který patřil ke zpracovatelům předmětného znaleckého posudku a již jednou byl v souvislosti s ním soudem vyslechnut. To ovšem žalovaný formalisticky odmítl. Souhlasit je s ním nutné pouze v tom, že efektivní náhradou znaleckého výslechu by nebyl důkaz listinou, protokolem o výslechu znalce z jiného řízení. Pro [Anonymizováno] by samozřejmě příprava na znalecký výslech byla mnohem jednodušší, než v případě [Anonymizováno].

18. Znalečné účtované [Anonymizováno]. je v souvislosti se spotřebou času na přípravu na znalecký výslech, oproti tomu, co je v obdobné souvislosti účtováno jinými znalci nebo znaleckými ústavy vskutku neobvyklé. Není tedy možné považovat za správné, když soud prvního stupně tuto problematiku odbyl jen paušálním konstatováním, že považuje tuto část účtované odměny za přiměřenou. Výtka odvolatele je tedy v tomto směru případná. Nicméně potřebné okolnosti bylo možné zjistit přímo z obsahu spisu vedeným soudem prvního stupně v této věci, a proto bylo možné tento problém posoudit odvolacím soudem.

19. Již výše bylo dovozeno, že v tomto jednotlivém případě nebylo důvodu, aby soud prvního stupně nepřipustil, že se znaleckého výslechu zúčastní za [Anonymizováno] dvě osoby. Ty se potom musely obě na výslech připravit. Výše bylo také dovozeno, že nelze mít ani námitky proti použití limitní sazby 450 Kč za jednu hodinu znalecké práce podle § 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb.

20. V případě [Anonymizováno], která patří mezi zpracovatele písemného znaleckého posudku, a která se účastnila dvou předcházejících znaleckých výslechů, je ovšem spotřeba času v rozsahu 20 hodin vskutku nepřiměřená. Lze souhlasit se spotřebou práce v polovičním rozsahu, to znamená deset hodin znalecké práce. I to však jen proto, že se jedná o výslech v souvislosti se znaleckým posudkem z roku 2017, a že také od posledního výslechu, jehož se účastnila, uplynula již dosti dlouhá doba.

21. [Anonymizováno] se ovšem musel s danou problematikou seznámit zcela originálně a v plném rozsahu. Opět je nutno připomenout, že nemohlo se jednat jen o studium samotného textu znaleckého posudku, nýbrž bylo nezbytné se seznámit i s poklady, na jejichž základě byl písemný znalecký posudek zpracován. Potom ve spotřebě času 20 hodin na přípravu na znalecký výslech u této osoby, v obecné rovině vskutku dosti neobvyklé, nelze v tomto konkrétním případě spatřovat problém. Odpovídá poměrům této věci.

22. Je ovšem nelogické čas na přípravu na výslech u [Anonymizováno] a u [Anonymizováno] sčítat. Každý se přece připravuje na výslech sám za sebe. Sebepečlivější příprava jednoho z nich, nemohla by automaticky připravit i druhého, který by se s okolnostmi dané věci vůbec neseznámil. Nebyla tedy účtována příprava v rozsahu 40 hodin, nýbrž paralelních dvakrát 20 hodin.

23. Odvolací soud proto uzavírá, že [Anonymizováno] náleží v souvislosti s předmětným znaleckým výslechem částka 13 500 Kč za přípravu na výslech, částka 1 800 Kč za samotný výslech, částka 1 600 Kč jako náhrada za ztrátu času a částka 3 549 Kč představující daň z přidané hodnoty. To představuje celkem částku 20 449 Kč.

24. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem změněno podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. při současném použití § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. tak, jak uvedeno výše.