o vyslovení neplatnosti rozhodnutí výkonného výboru a rozhodčí rady spolku, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2024, č. j. 66 Cm 5/2024-96

1. Navrhovatel se svým návrhem domáhal určení, že rozhodnutí výkonné rady účastníka ze dne 6. 1. 2023 v podobě zápisu z jednání VR47 pod bodem 4.1. (žádost J. [jméno FO]) a usnesení rozhodčí rady účastníka ze dne 27. 4. 2023 sp. zn. RR4/2023 jsou neplatná. Návrh odůvodnil zejména tím, že jej účastník neoprávněně vyškrtl ze seznamu členů spolku pro nezaplacení členského příspěvku za rok 2021, ač ten zaplatil v souladu se Stanovami dne 5. 1. 2022. Dne 28. 12. 2022 zaplatil členský příspěvek i za rok 2023.

2. Účastník ve svém písemném vyjádření ze dne 15. 9. 2023 uvedl, že nezaplacením členského příspěvku zaniká členství ve spolku s tím, že neexistuje rozhodnutí orgánu spolku v souvislosti s nezaplacením příspěvku, které by bylo možné přezkoumávat. Členství zaniká automaticky ex lege dle čl. 4 odst.7 písm. b) Stanov s odkazem na § 238 o. z.

3. Napadeným usnesením soud prvního stupně ve výroku II. rozhodl o tom, že na rozhodnutí výkonné rady účastníka přijaté v podobě zápisu z jednání VR47 konané dne 6. 1. 2023 pod bodem 4.1. (žádost J. [jméno FO]) a na usnesení rozhodčí rady účastníka ze dne 27. 4. 2023 sp. zn. RR4/2023 se hledí jako by nebyla přijata. Ve výroku III. uložil soud účastníkovi povinnost zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši [částka]. V odůvodnění usnesení zejména uvedl, že rozhodčí rada účastníka rozhoduje o odvoláních proti všem rozhodnutím orgánů účastníka, kterými je rozhodováno o právech a povinnostech jeho členů. Právě takovým usnesením rozhodčí rada rozhodla ve věci navrhovatele o jeho odvolání proti rozhodnutí výkonné rady účastníka ze dne 6. 1. 2023 a to tak, že řízení dle § 104 odst.1 o. s. ř. zastavila. Rozhodčí rada uvedla, že dle čl. 4 odst. 7 písm. b) Stanov lze dospět k závěru, že tzv. vyškrtnutím člena účastníka spojené se zánikem jeho členství k 5.1. příslušného kalendářního roku lze považovat za rozhodnutí účastníka s tím, že navrhovatel se proti svému vyškrtnutí nijak neodvolal. Rozhodčí rada proto dospěla k závěru, že navrhovatel od 5. 1. 2022 není členem účastníka, a proto neshledala k projednání věci svou věcnou příslušnost, neboť není kompetentní řešit spor mezi účastníkem a nečlenem účastníka. Ve vztahu k „rozhodnutí výkonné rady“ soud prvního stupně uvedl, že výkonná rada řešila záležitost navrhovatele a konstatovala, že nesplnil základní povinnost ohledně úhrady členského příspěvku za rok 2022 a za rok 2023 s tím, že sekretariát účastníka postupoval správně, a proto výkonná rady doporučila účastníkovi poslat novou přihlášku za člena a řádně využívat platební systém. Soud dovodil aktivní legitimaci navrhovatele ve sporu, jemuž náleží právo podat odvolání proti rozhodnutí orgánu účastníka. Z tohoto důvodu zpochybnil postup rozhodčí rady, která zastavila rozhodčí řízení z důvodu, že navrhovatel není členem účastníka s tím, že neměla k takovému postupu žádnou pravomoc. Soud prvního stupně proto zopakoval, že k zániku členství může dojít nezaplacením členského příspěvku ze zákona ve smyslu § 238 o. z. a nikoli na základě rozhodnutí orgánu spolku. Tomu však musí předcházet výzva k dodatečnému zaplacení příspěvku s přiměřenou lhůtou a s poučením o zákonném následku nezaplacení členského příspěvku. Soud dovodil, že výkonná rada ani rozhodčí rada neměly působnost ve věci rozhodnout, a proto na jejich rozhodnutí je třeba hledět dle § 245 o. z. jako na rozhodnutí nicotná. V této souvislosti soud prvního stupně zpochybnil oprávnění rozhodčí rady postupovat dle občanského soudního řádu, neboť ten upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení a nelze jej proto použít pro rozhodování orgánů spolku. Z výše uvedených důvodů shledal soud prvního stupně postup navrhovatele důvodným a přiznal mu dle § 142 odst. 1 náhradu nákladů řízení.

4. Účastník podal proti napadenému usnesení včasné odvolání, ve kterém uvedl, že ve shodě se soudem prvního stupně je třeba dovodit, že členství navrhovatele ve spolku zaniklo ze zákona a nikoli na základě rozhodnutí orgánu spolku. V této souvislosti namítl, že domnělé rozhodnutí výkonné rady není rozhodnutím a žádný orgán spolku nebyl oprávněn rozhodnout o vyloučení navrhovatele z účastníka, a proto byl výrok rozhodnutí rozhodčí rady správný. Připomněl, že výkonná rada pouze projednala podnět navrhovatele, avšak nerozhodla o žádných jeho právech a povinnostech. Pouhá doporučení adresovaná navrhovateli však nejsou rozhodnutím. Naopak rozhodnutí rozhodčí rady má povahu rozhodnutí, neboť řízení bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele a bylo povinností rozhodčí rady rozhodnout o tomto návrhu. Toto rozhodnutí není nezákonné ani nicotné a to nezávisle na tom, zda rozhodčí rada byla oprávněna rozhodnout o návrhu. Rozhodčí rada byla oprávněna rozhodnout o návrhu dle čl. 17 odst. 1 Stanov. Pokud však členství navrhovatele ve spolku dle rozhodnutí soudu prvního stupně mělo zaniknout ze zákona, pak nebyla dána pravomoc rozhodčí rady k rozhodnutí o návrhu navrhovatele. S ohledem na výše uvedené byl postup rozhodčí rady správný, pokud řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavila pro neodstranitelnou překážku řízení. V případě, že rozhodčí rada aplikovala občanský soudní řád, postupovala správně, neboť dle § 267 o. z. vychází při své rozhodovací činnosti ze zákona o rozhodčím řízení a ve shodě s § 30 zák. č. 216/1994 Sb. přiměřeně aplikuje ustanovení občanského soudního řádu.

5. Navrhovatel se k odvolání účastníka písemně nevyjádřil. V rámci projednání věci u odvolacího soudu dne 15. 5. 2025 uvedl, že považuje postup účastníka za šikanózní, aniž navrhovateli poskytl lhůtu s výzvou k přijetí nápravy. Navrhovatel se od ledna 2022 snažil vyřešit svou členskou příslušnost bez součinnosti účastníka.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání účastníka je zčásti důvodné.

7. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě výsledků provedeného dokazování a dospěl k následujícím zjištěním:

8. V souladu s § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Navrhovatel se neplatnosti „rozhodnutí výkonné rady“ ze dne 6. 1. 2023 dovolal u rozhodčí rady účastníka a ta o tomto odvolání rozhodla ve smyslu § 265 o. z. dne 27. 4. 2023, jejíž navrhovatelem tvrzená neplatnost vydaného rozhodnutí je předmětem i tohoto návrhu, jak výše uvedeno.

9. Je třeba konstatovat, že poté, co soud prvního stupně ve svém výroku I. rozhodl o vyloučení návrhu ohledně určení, že navrhovatel je členem účastníka, k samostatnému projednání, zůstal předmětem řízení výše uvedený návrh o určení, že rozhodnutí výkonné rady účastníka ze dne 6. 1. 2023 a rozhodnutí rozhodčí rady účastníka ze dne 27. 4. 2023 jsou neplatná.

10. Vycházeje z obsahu zápisu z jednání [Anonymizováno] výkonného výboru ze dne 6. 1. 2023 (bod 4.1.), je třeba konstatovat, že tento bod neobsahuje žádné rozhodnutí výkonného výboru, neboť se pouze konstatuje, že navrhovatel nesplnil své povinnosti při úhradě příspěvku za rok 2022 a 2023 s tím, že sekretariát postupoval správně. Výkonný výbor poté doporučil podat (novou) přihlášku a využívat platební systém účastníka, aby nedocházelo k platebním chybám. Vzhledem k chybějícímu (jakémukoliv) rozhodnutí výkonného výboru neexistoval důvod podávat odvolání, neboť de facto nebylo proti čemu se odvolávat. Zejména z tohoto důvodu bylo na místě, aby soud prvního stupně takový návrh zamítl, neboť z principu nelze neexistující rozhodnutí prohlásit za neplatné nebo za nicotné. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst.1 písm. a) o. s. ř. a změnil usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. týkající se rozhodnutí výkonného výboru účastníka ze dne 6. 1. 2023, č. j. [Anonymizováno] v rozsahu bodu 4.1. a to tak, že v této části se návrh zamítá.

11. Ohledně výroku II. napadeného usnesení týkající se usnesení rozhodčí rady ze dne 27. 4. 2023 potvrdil odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že toto rozhodnutí je nicotné (§ 245 o. z.) a je třeba na něj hledět, jako kdyby nebylo vydáno. Rozhodčí rada své rozhodnutí, kterým řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavila, odůvodnila tím, že nemá pravomoc rozhodovat spor mezi účastníkem a nečlenem účastníka. K tomuto závěru je třeba poznamenat, že rozhodčí rada měla poznatek o tom, že nejpozději k datu 31. 12. 2021 (případně k 5. 1. 2022) byl navrhovatel (ještě) členem účastníka. Aby rozhodčí rada mohla dospět k závěru, že navrhovatel již není členem účastníka, musela by postavit na jisto, že do 5. 1. 2022 nebyl členský příspěvek prokazatelně zaplacen vyškrtnutou osobou (čl. 4 odst. 7 písm. b) Stanov) a to ani v rámci poskytnuté dodatečné přiměřené lhůty za podmínek § 238 o. z. V odůvodnění tohoto usnesení se rozhodčí rada výše uvedeným však nezabývala, když bez dalšího považovala navrhovatele za nečlena účastníka a nesprávně dospěla k závěru, že vyškrtnutí člena spojené se zánikem jeho členství považuje za rozhodnutí spolku. Pokud by navrhovatel byl stále členem účastníka, nebyly by splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. Za situace, kdy účastník zastává stanovisko, že jeho výkonná rada nevydala žádné rozhodnutí, pak rozhodčí rada měla zaujmout odlišné procesní stanovisko k samotnému podání (odvolání) navrhovatele proti „rozhodnutí“, které nebylo vydáno. Ve skutečnosti zde žádné odvolací řízení nemohlo ani probíhat. Z výše uvedených důvodů nepovažuje odvolací soud procesní postup rozhodčí rady za souladný se zákonem, a proto shodně se soudem prvního stupně (byť z jiných důvodů) považuje vydané rozhodnutí za nicotné, a proto ve shodě s § 219 o. s. ř. tento výrok rozhodnutí jako věcně správný potvrdil.

12. Nad rámec je třeba uvést, že rozhodčí rada účastníka v rámci své rozhodovací činnosti postupuje dle § 267 o. z. a § 40e) zákona o rozhodčím řízení č. 216/1994 Sb. V takovém případě platí, že dle § 30 zák. č. 216/1994 Sb. se pro řízení přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu.

13. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel měl v řízení pouze částečný úspěch a obdobně byl i účastník částečně úspěšný v odvolacím řízení, postupoval odvolací soud při posouzení náhrady nákladů řízení dle úspěchu stran ve věci a současně se změnou rozhodnutí uvedenou ve výroku I. rozhodl za podmínek § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, jak výše uvedeno.