o zaplacení 980 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2019 č. j. 53 Cm 211/2017-59
JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 3. 1. 2023
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [rodné přijmení] [Datum narození žalobkyně]
bytem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A],
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [rodné přijmení] [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B],
sídlem [Adresa advokáta B]
o zaplacení 980 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2019 č. j. 53 Cm 211/2017-59
Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 18. září 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-43 se z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání nezastavuje.
Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-43. Uvedl, že žalovaný neuhradil soudní poplatek z uvedeného odvolání při jeho splatnosti. Proto jej soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 19. 12. 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-58, aby tak učinil v dodatečné lhůtě patnácti dnů od doručení této výzvy. Protože ani k této výzvě žalovaný předmětný soudní poplatek nezaplatil, postupoval soud podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a odvolací řízení pro poplatkovou překážku zastavil.
Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení. Poukázal na to, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 7. 2020, č. j. 17 C 53/2020-101 bylo rozhodnuto, že doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. 12. 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-58 je neúčinné. Proto posledně uvedené usnesení platí za doručené až právní mocí usnesení o neúčinnosti jeho doručení, to je dnem 5. 8. 2020. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku proto žalovanému běží. Současně požádal o osvobození od daného soudního poplatku.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].
Z obsahu spisu zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 29. 7. 2020, č. j. 17 C 53/2020-101 rozhodl k návrhu žalovaného, že doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. 12. 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-58 a dále doručení nyní přezkoumávaného usnesení jsou neúčinná. Toto usnesení nebylo právní moci dne 5. 8. 2020
Dále z obsahu spisu vyplývá, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Cm 211/2017-117 bylo pravomocně rozhodnuto, že se žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Další výzvu k zaplacení soudních poplatků z odvolání soud prvního stupně nevydal. Žalovaný uhradil předmětný soudní poplatek na účet soudu prvního stupně dne 26. 4. 2022.
Projednávané odvolání bylo podáno u soudu prvního stupně dne 19. 8. 2020.
Z uvedených zjištění vyplývá předně včasnost nyní projednávaného odvolání. Podle § 50d odst. 3 o. s. ř. platí, že v případě, kdy je rozhodnuto o neúčinnosti doručení soudní písemnosti, platí tato písemnost za doručenou právní mocí usnesení o neúčinnosti. Protože shora uvedené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 nabylo právní moci dnem 5. 8. 2020, je zřejmé, že projednávané odvolání bylo podáno v rámci od posledně zmíněného data nově běžící lhůty pro podání odvolání a je tedy přes významný časový odstup od vydání napadeného usnesení včasné.
Dále je zřejmé, že podáním návrhu na osvobození od soudních poplatků padla lhůta podle usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. 12. 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-58. Protože nová dodatečná lhůta k úhradě soudního poplatku za odvolání po té, co nebylo návrhu žalovaného na přiznání osvobození do soudních poplatků vyhověno, stanovena nebyla, nelze ani úhradu předmětného soudního poplatku učiněnou až dne 26. 4. 2022 považovat za neúčinnou, když zde nebylo lhůty, po jejímž uplynutí bylo by možné k této platbě nepřihlížet ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Tedy soudní poplatek za odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2018, č. j. 53 Cm 211/2017-43 již uhrazen je.
Z toho vyplývá, že důvody pro zastavení daného odvolacího řízení pro poplatkovou překážku pominuly. Protože se nejedná o přezkoumání rozhodnutí ve věci samé, neuplatní se omezení podle § 205a o. s. ř. a odvolací soud při svém rozhodování vychází podle § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř. ze stavu, který je dán v době, kdy rozhoduje. Potom zastavení řízení není nově nastalé okolnosti nadále namístě.
Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. při současném použití § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. změněno tak, že dané odvolací řízení se pro poplatkovou překážku nezastavuje.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.