o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. listopadu 2019, č. j. 44 Cm 1/2019-64
JUDr. Jitka Malá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 2. 2021
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Petra Baierla ve věci
žalobce: [Anonymizováno]
sídlem [Anonymizováno],
jednající organizační složkou [Anonymizováno]
sídlem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A],
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozen [Datum narození žalovaného],
bytem [Adresa žalovaného]
o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. listopadu 2019, č. j. 44 Cm 1/2019-64
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 38 760,95 Kč.
1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 12. 9. 2018 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 1 500 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 3. 8. 2018 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Jak žalobce uvedl, směnka byla vystavena dne 14. 5. 2008 a žalovaný převzal rukojemský závazek k zaplacení směnečné sumy ve výši 1 500 000 Kč.
2. Soud prvního stupně vydal dne 18. 10. 2018 směnečný platební rozkaz č. j. 34 Cm 382/2018-18, kterým žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 1 500 000 Kč, 6% úrok z částky 1 500 000 Kč od 3. 8. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 5 000 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 119 717,50 Kč. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, ve kterých uvedl, že:
- Krajský soud v Českých Budějovicích není místně příslušným k projednání dané věci,
- popírá tvrzení žalobce, že by s žalobcem uzavřel dne 14. 5. 2008 Smlouvu o poskytnutí účelového úvěru č. [Anonymizováno], na jejímž základě měl být poskytnut úvěr do výše 8 000 000,- Kč,
- popírá tvrzení žalobce, že by taková smlouva byla zajištěna směnkou č. [Anonymizováno] vystavenou dne 14. 5. 2008 v [Anonymizováno],
- popírá tvrzení žalobce, že by s žalobcem uzavřel dohodu o vyplnění bianco směnky č. [Anonymizováno],
- žalobce výše uvedené listiny soudu nepředložil,
- žalobce rovněž nevyzval žalovaného k zaplacení dluhu ze Smlouvy o poskytnutí účelového úvěru,
- nárok by byl neoprávněný, i kdyby žalobce žaloval žalovaného na základě existujícího smluvního vztahu uzavřeného s někým jiným,
- pohledávka je promlčena,
- předmětná směnka neplní zajištění ke Smlouvě o poskytnutí účelového úvěru.
3. Žalobce ve svém písemném vyjádření ze dne 19. 11. 2018 k námitkám žalovaného uvedl, že místní příslušnost byla sjednána v Dohodě o vyplnění bianco směnky. Ze smlouvy o poskytnutí účelového úvěru č. [Anonymizováno] i z Dohody o vyplnění č. [Anonymizováno] vyplývá, že směnka zajišťuje pohledávky ze Smlouvy o poskytnutí úvěru s tím, že dohoda o vyplnění bianco směnky byla uzavřena mezi žalobcem, dlužníkem a žalovaným. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění a tuto skutečnost také doložil. K námitce promlčení uvedl, že právo na vyplnění bianco směnky se nepromlčuje.
4. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 11. 2018 vyslovil soud svou místní nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Plzni jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 12. 2018.
5. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 21. 10. 2019 zejména uvedl, že s odkazem na skutková tvrzení uvedená v žalobě nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky sporu. Údaj o splatnosti na směnce měl být vyplněn dle Dohody o vyplnění bianco směnky a to tak, že bude odpovídat poslednímu dni sedmidenní lhůty počítané ode dne odeslání písemné výzvy. Vzhledem k tomu, že dopis žalobce ze dne 14. 10. 2013 si jeho adresát převzal nejpozději dne 15. 10. 2013, pak datum splatnosti mělo být vyplněno na 22. 10. 2013. K promlčení nároku dojde po uplynutí tří let od data splatnosti. Žalobce však předložil soudu bianco směnku s nevyplněným údajem o splatnosti. Žalovaný dále poukázal na probíhající insolvenční řízení vůči výstavci směnky společnosti [Anonymizováno], která vlastní nemovitosti, které rovněž zajišťují pohledávku žalobce.
6. Soud prvního stupně provedl dokazování listinnými důkazy a to originálem směnky, smlouvou o poskytnutí účelového úvěru, dohodou o vyplnění bianco směnky, písemným sdělením o zesplatnění a předžalobní upomínkou. V rámci projednání námitek na jednání dne 11. 11. 2019 přistoupil žalobce k doplnění data splatnosti 2. srpna 2018 do bianco směnky.
7. Na základě výsledků dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že mezi žalobcem jako poskytovatelem úvěru a společností [Anonymizováno] v postavení dlužníka byla uzavřena dne 14. 5. 2008 úvěrová smlouva, kterou se žalobce zavázal poskytnout společnosti [Anonymizováno] úvěr do výše 8 000 000 Kč. Mezi těmito účastníky bylo sjednáno zajištění úvěru směnkou vlastní vystavenou dlužníkem se směnečným rukojemstvím žalovaného s tím, že směnka byla původně biankosměnkou s nevyplněnými údaji směnečné sumy a data splatnosti a způsob vyplnění byl sjednán v Dohodě o jejím vyplnění č. [Anonymizováno]. Předmětná směnečná listina tak sloužila k zajištění veškerých pohledávek směnečného věřitele včetně příslušenství. Soud prvního stupně ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti s poukazem na výsledek dokazování, kdy listinnými důkazy byly zpochybněny námitky žalovaného, které soud shledal za nedůvodné. Soud zejména uvedl, že žalobce při uplatnění nároku ze směnky není povinen tvrdit a prokazovat okolnosti, za kterých došlo k vystavení směnky včetně její kauzy. Pokud v průběhu řízení došlo ke změně skutkových tvrzení ohledně účastníků úvěrového vztahu, ničeho to nemění na skutečnosti, že předmětem sporu je nárok ze směnky. I když žalobce doplnil údaj splatnosti 2. srpna 2018 na směnku až v průběhu námitkového řízení, dovršil tímto proces přeměny pouhého zárodku směnky na směnku úplnou s účinky ex tunc s odkazem na judikaturu (Váž 4904, Váž 10072). Dále dovodil, že právo na doplnění blankosměnky se nepromlčuje, datum splatnosti bylo vyplněno ve shodě s Dohodou o vyplnění blankosměnky s tím, že žaloba byla podána včas.
8. Žalovaný napadl rozsudek včas podaným blanketním odvoláním, které následně doplnil a navrhl v něm změnu napadaného rozsudku tak, že směnečný platební rozkaz bude zrušen. Soudu prvního stupně vytýká zejména nesprávné vyhodnocení důkazů. Vzhledem k uplatněné námitce místní nepříslušnosti, kdy věc byla následně postoupena místně příslušnému Krajskému soudu v Plzni, byl směnečný platební rozkaz vydán ještě Krajským soudem v Českých Budějovicích a v důsledku toho nebyl vydán zákonným soudcem. Závěr soudu prvního stupně o uzavřené úvěrové smlouvě byl vyhodnocen nesprávně s poukazem na nesprávná skutková tvrzení v žalobě, kdy odvolatel nebyl účasten tohoto smluvního vztahu. Ve vztahu ke směnce uvedl, že se jednalo o vista směnku a žaloba měla být zamítnuta s tím, že datum splatnosti bylo doplněno do listiny až 11.11.2019. V závěru doplnil, že žalobce mění svá procesní stanoviska, věc bagatelizuje a pokouší se poškodit žalovaného procesně i lidsky dle § 1012 obč.zák.
9. Žalobce v písemném vyjádření ze dne 29.6.2020 k odvolání žalovaného zejména uvedl, že samotná námitka místní nepříslušnosti nemůže vést ke zrušení směnečného platebního rozkazu. Skutková tvrzení týkající se uzavření úvěrové smlouvy byla v průběhu řízení opravena v tom směru, že úvěrový vztah vznikl mezi žalobcem a výstavcem směnky společností [Anonymizováno] Této skutečnosti si musel být žalovaný vědom, když v postavení jednatele uzavřel předmětnou smlouvu za společnost [Anonymizováno] Je však podstatné, že předmětem sporu je nárok ze směnky, která byla v žalobě řádně identifikována. Žalobce zpochybnil, že by se v daném řízení domáhal nároku z vistasměnky, když ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě vyplynulo, z jaké směnky žalobce dovozuje svůj nárok. Žalobce doplnil datum splatnosti 2. srpna 2018 do blankosměnky v průběhu námitkového řízení a to na jednání dne 11.11. 2019 v souladu s uzavřenou Dohodou o způsobu vyplnění. S odkazem na komentář k zákonu směnečnému a šekovému (Zdeněk Kovařík, C.H.Beck, 6. vydání) pak takové doplnění s účinky ex tunc je možné. V této souvislosti odkázal i na judikaturu Váž 4904, Váž 10072, případně na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 731/2015.
10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř., věc projednal bez účasti žalovaného za podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
11. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě výsledků dokazování a dospěl k následujícím závěrům.
12. Ve shodě se soudem prvního stupně není pochyb o tom, že žalobce se domáhá svého nároku z platné směnky vlastní splňující veškeré zákonné náležitosti dle čl.I § 75 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ), ve které vystupuje žalovaný v postavení směnečného rukojmího a současně zástupce výstavce s tím, že listina byla původně blankosměnkou s nevyplněnými údaji směnečné sumy a data splatnosti. Soudem prvního stupně bylo prokázáno, že směnka plnila zajišťující funkci k závazkovému vztahu založeného úvěrovou smlouvou mezi výstavcem (úvěrovým dlužníkem) a remitentem (úvěrovým věřitelem), přičemž byla vystavena jako blankosměnka s vyplňovacím právem směnečným dle Dohody o vyplňovacím právu. Tato zjištění a závěry učiněné soudem prvního stupně nebyly žalovaným zpochybněny. Pokud žalovaný namítl nesprávné skutkové tvrzení uvedené v žalobě ohledně uzavření úvěrové smlouvy mezi „žalobcem a žalovaným 1.“, které bylo žalobcem následně opraveno v jeho písemném podání ze dne 19.11. 2018, je třeba uvést, že z pohledu uplatněného směnečného nároku nejsou skutková tvrzení týkajícího doprovodného závazkového vztahu natolik významná a rozhodná, aby nemohla být v průběhu řízení opravena. Nad rámec lze doplnit, že ani není povinností žalobce v postavení směnečného věřitele uvádět, za jakých okolností došlo k vystavení směnky, případně k jakému vztahu plní zajišťovací funkci. Významná jsou tvrzení žalobce týkající se směnečného vztahu jako takového, přičemž z návrhu lze dovodit, že se žalobce domáhá nároku ze směnky. Ohledně následného doplnění data splatnosti 2. srpna 2018 do směnečné listiny dne 11.11. 2019 v rámci námitkového řízení po vydání směnečného platebního rozkazu lze uvést, že blankosměnku ve shodě s dohodou o jejím vyplnění lze doplnit i během sporu (Váž 10072), přitom postačuje, aby po vydání platebního rozkazu, ale před vynesením rozsudku, byly doplněny chybějící náležitosti (Váž 4904). Lze proto uzavřít, že po doplnění data splatnosti se z blankosměnky s účinky ex tunc stala směnka, nicméně nevyplnění data splatnosti do blankosměnky nebylo ani předmětem námitek.
13. K námitce týkající se vydání směnečného platebního rozkazu místně nepříslušným soudem lze uvést, že směnečný platební rozkaz vydal věcně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích. Námitka týkající se místní nepříslušnosti krajského soudu sama o sobě nemůže mít za následek zrušení již vydaného rozhodnutí ve formě platebního rozkazu. Na rozdíl od věcné nepříslušnosti zkoumá soud z vlastní iniciativy svou místní nepříslušnost do zahájení jednání, účastník ji může uplatnit při prvním své procesním úkonu. Pokud není tato námitka uplatněna ze strany soudu nebo účastníka, je její nedostatek v rámci řízení zhojen, aniž to má dopad na přijatá rozhodnutí.
14. Vzhledem k tomu, že směnka se stala splatnou dne 2.8. 2018 a žaloba byla uplatněna u Krajského soudu v Českých Budějovicích již dne 12.9. 2018, nepřichází v úvahu promlčení směnečného nároku v rámci tříleté promlčecí lhůty (čl. I § 70 odst. 1 ZSŠ). V předmětné věci běží promlčecí lhůta ode dne splatnosti směnky a tříletá promlčecí lhůta uplyne dne 2.8.2021. I když k námitce promlčení žalovaný ničeho dalšího neuvedl, soud tuto námitku projednal s vědomím toho, že ke dni uplatnění žalobního návrhu nebylo na směnce vyplněno datum splatnosti a žalobce tento chybějící údaj na směnku doplnil až v rámci projednání námitek dne 11.11. 2019.
15. Vzhledem k nedůvodnosti námitek žalovaného dospěl odvolací soud k závěru, že napadený rozsudek, jímž byl ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti, je věcně správný, a proto byl odvolacím soudem dle § 219 o. s. ř. potvrzen včetně výroku o náhradě nákladů námitkového řízení přiznaných dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci.
16. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žalobci, který měl v odvolacím řízení plný úspěch, přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. sestávající z odměny za právní zastoupení žalobce dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu 2 úkonů právní služby po 14 340 Kč za písemné vyjádření k odvolání ze dne 29.6. 2020 a za účast na jednání u odvolacího soudu dne 12.2. 2021, v rozsahu 2 paušálních částek po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., v rozsahu náhrady cestovného v celkové výši 1 953,84 Kč za použití osobního vozidla zn. [Anonymizováno] na trase [Anonymizováno] a zpět při vzdálenosti 300 km, průměrné spotřebě PHM 7.6 l/ 100 km v ceně 27,80 Kč/ 1 litr a v rozsahu náhrady ztráty času dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč, tj. ve výši 800 Kč, to vše zvýšené o 21% DPH, tj. celkem 38 790,95 Kč.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.)
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.