o zaplacení 939 882,57 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. září 2024, č. j. 38 Cm 72/2021-236
JUDr. Jitka Malá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 3. 9. 2025
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ivany Wolfové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]
sídlem [Adresa žalované]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o zaplacení 939 882,57 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. září 2024, č. j. 38 Cm 72/2021-236
I. Rozsudek soud prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 30 092,70 Kč do tří dnů od jeho právní moci k rukám právního zástupce žalované.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 939 882,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 17. 4. 2020 do zaplacení (výrok I.) a uložil jí povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 130 410,51 Kč ve stanové lhůtě (výrok II.).
2. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu závěrečného vyrovnání dle čl. IX. odst. 3 bod ii. přílohy č. 3 rámcové smlouvy o poskytování platebních a investičních služeb č. 61279 sjednané mezi účastníky 10.7.2019 ve znění příloh 1-3 (č. 1 -VOP účinných od 1. 1. 2019, č. 2 - sazebníku a č. 3 - závěrečného vyrovnání), která byla ukončena ke dni 9. 4. 2020 výpovědí žalované (učiněné jednatelem žalované podle čl. IX. odst. 2 přílohy č. 3 z důvodu dle čl. VII. odst. 4 VOP). Důvody výpovědi označila jako nerelevantní z důvodu, že čl. VII. odst. 4 VOP se týká prokazování totožnosti vůči žalobkyni, nikoliv ukončování smluv. Žalovanou uvedený důvod ukončení smlouvy spočívající v nemožnosti plnění podle čl. VII odst. 2 přílohy 3 rámcové smlouvy není rovněž dán, neboť nemožnost plnění z důvodu nepříznivé regulační změny je konkrétně uvedena a daného případu se netýká. Nemožnost plnění žalované byl z důvodu její nepříznivé obchodní situace a jejího vývoje a je pouze subjektivní. Dále zdůvodnila způsob výpočtu závěrečného vyrovnání. Částka závěrečného vyrovnání byla stanovena v souladu s čl. IX. odst. 3 bod ii. přílohy č. 3 k rámcové smlouvě. Smluvní dokumentace byl přezkoumána ČNB, ta ji považovala za dostačující. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky, k čemuž nedošlo.
3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobkyně neuznává. S odkazem na § 3 ZPKT upozornila, že z rámcové smlouvy ani dokumentu označeného jako forwardový obchod nevyplývá vysvětlení předmětného nástroje, pročež z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti předmětu obchodu se nejedná o právní jednání. Žalovaná nemá znalosti ani kvalifikaci pro podnikání v oblasti investiční spekulace. Považovala nabídnuté služby za formu zajištění kursových rozdílů pro jeho specifický případ. Činnost žalobkyně chápala jako v podstatě směnárenskou činnost. S odkazem na § 12e, 14b, 15,15d, 15h, 15i ZPKT namítla, že žalobkyně nezjistila, že forvard neodpovídá odborným znalostem, zkušenostem a postavení žalované a nebyl s ohledem na její cíl vhodným nástrojem. Žalované bylo v důsledku usnesení vlády č. 194/2020 zakázáno obchodovat s vozidly a včasné ukončení smlouvy uzavřené mezi účastníky, umožnilo i žalobkyni včas reagovat a ochránit majetek žalované. K žádné ztrátě přitom nedošlo. Závazek ze smlouvy uzavřené mezi účastníky zanikl pro nemožnost plnění ve smyslu § 2006 OZ. Plnění žalované bylo vázáno na přesný den a čas, přičemž žalovaná věděla, že v důsledku zákazu obchodování nebude mít k dispozici cizí měnu a plnění zbytku po sjednané době nemělo pro obě smluvní strany smysl. Žalovaná v souladu s § 2008 OZ žalobkyni včas informovala, že nebude mít k dispozici cizí měnu. Žalobkyně neprokázala, že by nějaký obchod vůči třetím osobám realizovala, ani zda cokoliv učinila k ochraně majetku žalované. Žalobkyní vyčíslená ztráta je neurčitá, v rozporu s bodem 4.2, 4.4 VOP a příloh i i.i., 2, 3 rámcové smlouvy a není prokázána. Žalobkyně vyčíslila svoji ideální ztrátu nahodile a libovolně a zcela ve svůj prospěch. V žalobě uvedený prodej a nákup za spotovou cenu je nejasný. Tvrzení o tom, že nakupuje a prodává, není konkrétní a není prokázáno. Ukazuje graf třetích osob, nikoliv jí realizovaný konkrétní obchod. K tomu předložený důkaz je neprůkazný. Z čl. IV. odst. 2 přílohy č. 3 rámcové smlouvy vyplývá libovůle a jednostrannost sjednané sankce. Výpočet vypořádací částky měl být proveden dle bodu 3.i.a. a b. a 3.II.a přílohy č. 3 rámcové smlouvy. Ust. čl. IV přílohy č. 3 rámcové smlouvy je nesrozumitelné ve smyslu § 553 OZ. Žalobkyně žádné obchody neuzavřela, nikoho nepožádala o definované informace, nepožádala o náhradní obchod. Žalobkyní předložené vyjádření referenčních obchodníků je nedostatečné, hovoří jen o tržním kurzu bez bližších okolností časového rozpětí. Vzhledem k tomu, že došlo k odstoupení od smlouvy a zániku závazku, byla rovněž žalobkyně povinna vrátit tzv. zajištění mající na svém účtu, což neučinila. Výklad forwardových obchodů prezentovaný žalobkyní je v rozporu s dobrými mravy podle § 2 OZ. V průběhu jednání namítla, že s ohledem na absenci podpisu rámcové smlouvy je třeba na takové jednání hledět, jako by nebylo učiněno, navzdory tvrzení žalobkyně o jejím uzavření elektronickou formou. Dále namítla, že žalobkyně nepostupovala v souladu s § 15i ZPKT, když žalovanou nepoučila o rizicích obchodu. Daný nárok je podle bodu 5 rámcové smlouvy třeba považovat za nárok na náhradu škody. V takovém případě žalobkyně neprokázala předpoklady pro její vznik ani opatření proti zvýšení škody podle § 2918 OZ. Žalovaná naopak prokázala nepředvídatelnou událost podle § 2913 OZ. ČNB neposuzovala dokumentaci, jedná se o dokument z roku 2016. Vzhledem k tomu, že žalobkyni koupila [právnická osoba]., nelze ve smyslu smluvní dokumentace hovořit o nezávislém zdroji.
4. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření rámcové smlouvy o poskytování platebních a investičních služeb ve znění příloh 1 - 3, na jejímž základě poskytovala žalobkyně žalované investiční služby, mimo jiné 4 forwardové obchody s detaily uvedenými v jednotlivých konfirmacích. Žalovaná smlouvu vypověděla písemně ke dni 9. 4. 2020. Z toho důvodu žalobkyně k tomuto datu ukončila 4 forwardové obchody a zaslala žalované informaci o 4 spotových obchodech, na jejichž základě vystavila konečné vypořádání a sdělila částku, jíž by po odečtení kolaterálu, měla žalovaná uhradit, což tato neučinila.
5. Právně věc posoudil tak, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zák. č. 256/2004 Sb., dále jen ZPKT, jejíž součást tvořily VOP, jakožto příloha č. 1 (§ 1751 OZ), sazebník (jakožto příloha 2) a finanční zajištění a závěrečné vyrovnání jako příloha č. 3. Smlouva splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem a je proto platným právním jednáním. Smluvní vztah se pak řídí smluvně sjednanými pravidly (§ 1721 a násl. OZ). Žalobkyně ve vztahu k žalované postupovala v souladu s povinnostmi pro jednání se zákazníky dle ZPKT, splnila svoji informační povinnost dle § 15 a násl. téhož zákona, zejména tím, že poskytla žalované předsmluvní informace, podle § 15i ZPKT si vyžádala od žalované vyplnění investičního dotazníku i od každého jejího jednatele a dotazník vyhodnotila. Žalovanou pak zařadila do kategorie neprofesionálního zákazníka, která má za následek povinnost dalšího jednání se zákazníkem, zejména v oblasti informačních povinností. Podle smluvních dokumentů umožnila žalované pokyn k uzavření forwardových obchodů, který je podle jejího vyhodnocení vhodný pro profesionální i neprofesionální zákazníky. Forwardový obchod vyhodnotila jako vhodnou formu investování. Ze záznamu při zadávání telefonických pokynů vyplývá, že jednateli žalované musela být známa podstata daného obchodu a že se nejedná o pouhou směnárenskou činnost. Sjednání obchodování mezi účastníky je proto platné. Neobstojí odkaz žalované, na důvody pro výpověď rámcové smlouvy podle čl. VII. odst. 4 VOP a čl. IX odst. 1 přílohy 3 k rámcové smlouvě z důvodu jejího předčasného ukončení dle čl. VII odst. 2 písm. i. přílohy č. 3 pro nepříznivé regulační změny. Důvody pro předčasné ukončení smlouvy definované v odst. 2, 3 přílohy č. 3 se týkají ukončení smlouvy z důvodu nemožnosti či nezákonnosti plnění pro nepříznivé regulační změny. Na projednávanou věc však nedopadají. Zákaz prodeje vozidel v důsledku usnesení vlády a z toho vyplývající neprovedení zahraničních obchodů s vozidly nezakládá nemožnost plnění ve smyslu čl. VII. odst. 4 přílohy č. 3. Forwardové obchody nebyly vázány na realizaci obchodů s vozidly. Jednalo se o motiv investice.
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po poučení nedotvrdila a nenavrhly důkazy k prokázání tvrzení ke způsobu vypořádání a výpočtu ceny za vypořádání, byla žaloba zamítnuta.
7. Žalobkyně nedoložila žádný matematický postup, na jehož základě by bylo možné ověřit, z jakých důvodů ukončila sjednané obchody za jí uváděné částky. Kopie grafů bez ověření jejich původu nevypovídají o přesných hodnotách, kopie tabulek údajného interního systému spolu se současně předloženými potvrzeními nenaplní povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Informační systém, na nějž žalobkyně odkazuje má v každém okamžiku své zdroje, z nichž je čerpá, aby mohly být poskytnuty konkrétní kotace jednotlivých investiční nástrojů. Správce systému musí být schopen doložit, z jakých vstupních dat a za použití jakých výpočtů systém dospěl k žalobkyní předloženým číslům. Podle ZPKT musí existovat vnitřní předpis žalobkyně postup upravující. Ten však žalobkyně nedoložila ani k němu ničeho netvrdila.
8. I pokud by se jednalo o ukončení obchodu ve smyslu přílohy č. 3 rámcové smlouvy, pak ani v tomto případě nepostupovala žalobkyně při stanovení závěrečné platby v souladu s čl. IX odst. 2, 4 bod ii, kdy vypořádací částka měla být stanovena dle čl. IX. odst. 3, a to za použití tržní kotace stanovené žalobkyní za přesně stanovených principů, kdy žalobkyně měla získat minimálně od dvou nezávislých zdrojů, a to ke stejnému datu a času. Ani v případě žalobkyní doložených rozdílných informací s rozdílnými čísly nedošlo k naplnění její povinnost tvrzení a důkazní, z níž by vyplynulo, proč a jak právě tato čísla použila, a že to byly právě ty, za nichž ukončila předčasně ukončené forwardové obchody. Je zřejmé, že rozdílnost kurzů pro každý obchod se odvíjela od výše takového obchodu a jeho délky, kde v návaznosti na úrokové sazby a spotové kurzy došlo k jejich stanovení. Ani žalobkyní tvrzená marže ve výši 0,07 % nevyplývá z jí tvrzených VOP, neboť je v nich stanoveno rozpětí 0,01-0,1 % směnného kurzu.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení před soudem prvního stupně úspěšné žalované byla přiznána náhrada za její právní zastoupení, jak vyčíslena v bodě 41. - 43. odůvodnění napadeného rozsudku.
10. Žalobkyně ve včasném odvolání navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že bude žalobě vyhověno, příp. jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud nepochopil podstatu věci. Učinil správná skutková zjištění ohledně uzavření rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované investiční služby a jejíž součást tvoří přílohy 1 - 3, ohledně uzavření 4 forwardových obchodů s detaily uvedenými v jednotlivých konfirmacích a ohledně ukončení smlouvy k 9.4.2020, v jejímž důsledku došlo k ukončení sjednaných forwardových obchodů a zaslání konfirmace o 4 spotových obchodech, na jejichž základě došlo ke konečnému vypořádání a zaslání výzvy k zaplacení částky, jíž měla žalovaná po odečtení složeného kolaterálu uhradit. Pokud soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy a následně k jejímu platnému ukončení, pak neobstojí závěr o zamítnutí žaloby. Tržní kotace vycházejí z tržní ceny, která je věcí okamžité nabídky a poptávky trhu, je v důsledku jen číslem. To není možné dokládat žádným matematickým postupem, protože se jedná o nabídku stanovenou trhem. Soudu předložené grafy zobrazující tržní cenu k 9. 4. 2020 pocházejí ze zdrojů nezávislých tradingových platforem [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a jejich autenticitu lze ověřit prostřednictvím internetu. Z ničeho neplyne nutnost jejich „ověření původu“, jak dovozuje soud prvního stupně. Soud je také nepožadoval a žalobkyni nepoučil o nutnosti prokazovat ověření původu, příp. že by jejich nedoložení mělo být důvodem pro zamítnutí žaloby. Komentář soudu o „kopii z údajného interního systému“ žalobkyně defacto předjímá nedůvěryhodnost daného zdroje bez jakýchkoliv důvodů. Žalobkyně disponuje vlastním obchodním systémem, který pracuje výlučně s čísly a poskytuje přesná čísla a hodnoty. Tržní kotace předložené žalobkyní byly vyžádány od společnosti [Anonymizováno] a [právnická osoba]., při jednání soudu seznámila s tržními hodnotami publikovanými pro daný den ČNB. Nelze je považovat za nedůvěryhodná, jak učinil soud. Systém žalobkyně má své zdroje v opensource datech. Jedná se o data o nabídkách a poptávkách po celém světě, platných pro jeden daný okamžik. Obchodování na finančních trzích je věcí čísel, tj. nabídky a poptávky a ničeho jiného. Neschopnost těmto číslům porozumět, nemůže být důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalobkyně stanovila tržní kotaci na základě čísel (nabídek), za kterých bylo možné činit v daný okamžik předmětné obchody na finančním trhu. Závěrečné vyrovnání je nárokem sui generis, nejedná se o náhradu škody. Soud měl jeho případnou výši zkoumat nezávisle na tvrzeních uplatněných žalobkyní. Mohl případně přiznat nárok v jiné než žalobkyní požadované výši. Žalobkyně po ukončení smlouvy uzavřela sjednané obchody za cenu určenou na základě tržní kotace, kterou stanovila a soudu doložila. Podle čl. IX. 3 odst. ii přílohy č. 3 rámcové smlouvy je tržní kotace definována jako částka stanovená Akcentou (žalobkyní) při striktním zachování principů pod písm. a) - e). Tyto principy žalobkyně při stanovení konečného vyrovnání neporušila. Pokud soud nevzal za prokázané tržní kotace stanovené žalobkyní, nemohl dospět k závěru, že vypořádací částkou bude přesně nula Kč. Tržní kotace v daný den ani žádný jiný den nedosahovala takové úrovně, aby to odůvodnilo uvedený závěr. Na podporu svých tvrzení soudu předložila notářský zápis o osvědčení skutkových okolností, v němž notářka osvědčila směnný kurz měnového páru EUR/ Kč ke konkrétnímu datu.
11. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Konstatovala, že žalobkyně nepřinesla žádné relevantní nové důkazy a tvrzení. Jedná se pouze o polemiku se soudem. Žalobkyně byla soudem minimálně dvakrát vyzvána k vysvětlení výpočtu svého tvrzeného nároku, k čemuž nedošlo. Soud požadoval prokázání čísel a cen určených trhem, což se žalobkyni nepodařilo, když předložila nedostačující a vadné údaje, v přímém rozporu se smlouvou. Při jednání soudu žalobkyně tvrdila, že se nedá zjistit konkrétní tržní měnový kurs. Nebyla ani schopna tvrdit, jaký právní titul je podkladem pro podanou žalobu. Předložila pouze tabulku s výpočtem bez bližšího označení. Tato tabulka se neopírá o žádný důkaz, že by žalobkyně v daném období realizovala jakýkoliv obchod v souvislosti s danou žalobou. Samotný výpočet nerespektuje sjednané smluvní údaje. Výpočet vypořádací částky měl být proveden podle bodu 3. i.a., b. stanovením tržní kotace pro „ukončené obchody“ plus ztrátu smluvní strany, pro něž nelze stanovit tržní kotaci. Tržní kotace pak má stanovenou metodiku podle bodu 3.ii.a. Tabulku a výpočet žalobkyně doplnila o forwardové body a marži v kurzu, což je podle ní výsledným kurzem transakce, nesplnila tak podmínky pro výpočet vypořádací částky ve vztahu ke sjednané metodice. Dále namítla, že sjednaná úprava vypořádací částky je neurčitá. Zprávy referenčních obchodníků, které měly být podkladem pro výpočet vypořádací částky, jsou z doby tří let po podání žaloby. Jeden z nich pak není zdrojem nezávislým. Vzhledem k tomu, že nebyla předložena dvě stanoviska nezávislých obchodníků na tržní kurz, nevznikl nárok na závěrečné vyrovnání. Pokud je nárok požadovaný žalobkyní nárokem na náhradu škody, jak by se dalo usuzovat z bodu 5 rámcové smlouvy, pak žalovaná namítá, že žalobkyně se v řízení ani nepokusila prokázat předpoklady vzniku nároku na náhradu škody a nevypořádala se se zaviněním. Žalovaná naopak tvrdila a prokazovala, že jsou dány podmínky pro zproštění se povinnosti k náhradě škody spočívající mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážce nezávislé na její vůli, kterým byl vyhlášení zákaz výroby automobilů a nemožnost jejich prodeje. Jsou také dány podmínky pro zproštění se odpovědnosti žalované za škodu, příp. k jejímu snížení ve smyslu § 2918 OZ, neboť žalobkyně mohla škodě zabránit. Podstatou smlouvy uzavřené mezi účastníky bylo to, že žalobkyně k určitému datu mohla od žalované koupit EURa za pevný kurs. Žalobkyně nikdy neuvedla, že by v ten den, musela koupit eura za jiný kurs od někoho jiného, aby pak rozdíl představoval škodu. Nadto mohla koupit eura za výhodnější kurz, či koupit koruny za jiný kurz. Škoda ji tak nemusela vůbec vzniknout, je nakonec pravděpodobné, že jí škoda vůbec nevznikla.
12. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 a 212a o. s. ř. a neshledal důvody pro jeho změnu nebo zrušení (§ 219a, § 220 o. s. ř.). Vyšel přitom ze zjištění učiněných soudem prvního stupně v řízení na základě jím provedeného dokazování.
13. Žalobkyní v odvolání navržený důkaz - notářským zápisem k osvědčení jiných skutkových dějů a stavu věci, odvolací soud zamítl pro jeho opožděnost (§ 205a o. s. ř.) a z důvodů dále rozvedených.
14. Lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla platně uzavřena rámcová smlouva o poskytování platebních a investičních služeb z 10. 7. 2019, jejíž součást tvoří přílohy 1-3, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla investiční služby ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a), b) ZPKT. Neobstojí přitom námitka žalované, že nebyla podepsána smluvními stranami.
15. Lze souhlasit i se závěry vyslovenými v bodě 36 odůvodnění napadeného rozsudku, že žalobkyně přitom splnila infomační povinnost ve smyslu § 15 a násl. ZPKT, žalovanou zařadila do kategorie neprofesionálního zákazníka, z níž vyplývá povinnost dalšího jednání se zákazníkem. Dle údajů vyplněných v investičním dotazníku pak byl navržený způsob obchodování prostřednictvím forwardových obchodů vyhodnocen jako vhodný nástroj. Námitka žalované, že měla prakticky zájem o „směnárenskou činnost“ byla vyvrácena záznamem ze zadávání telefonického pokynu jednatele žalované žalobkyni, z něhož je zřejmé, že podstatu forwardového obchodu chápal.
16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaslala žalobkyni k 9.4.2020 výpověď rámcové smlouvy (ve smyslu čl. VII. odst. 4 VOP) a výpověď forwardových obchodů podle čl. IX. odst. 1 přílohy č. 3 z důvodu případu předčasného ukončení smlouvy (dle čl. VII odst. 2 písm. i. přílohy č. 3) pro „existenci nepříznivé regulační změny ve formě zákazu prodeje vozidel dle usnesení vlády č. 194 z 12. 3. 2020 a pro existenci nemožnosti plnění z důvodu rozhodnutí skupiny PSA o uzavření továren v Evropě“.
17. Právo žalované podat výpověď ze smlouvy je zakotveno v čl. VII.1 přílohy č. 1 (VOP), přičemž v případě výpovědi ze strany klienta (tj. žalované) platí dle čl. VII.2 přílohy č. 1, že v případě, že není ve výpovědi stanovena pozdější účinnost, nabývá účinnosti v obchodní den, který následuje po dni, kdy byla výpověď doručena žalobkyni. Ta je přitom povinna bez zbytečného odkladu po obdržení výpovědi ze strany klienta ho informovat o všech závazcích, zejména nevypořádaných termínovaných obchodech a platebních příkazech a nesplacených úvěrech poskytnutých klientovi, a lhůtách a způsobu, jakým budou závazky s odbornou péčí vypořádány. Strany se přitom dohodly, že k vypořádání dojde ke dni ukončení účinnosti smlouvy.
18. Ze strany žalované nebyl dán důvod pro předčasné ukončení smlouvy z důvodu nepříznivé regulační změny nebo pro nemožnost plnění. Předčasné ukončení smlouvy podle čl. VII.2.i přílohy č. 3, je vázáno na událost, kdy v důsledku nepříznivé regulační změny nebo v případě nemožnosti plnění pro takovou smluvní stranu se stane nezákonným nebo nemožným, a to plnění kteréhokoliv závazku podle této smlouvy (písm. a), provedení nebo přijetí platby nebo dodání v rámci takového obchodu v termínu splatnosti (písm. b), nebo přesné splnění jakéhokoliv dalšího podstatného závazku vyplývajícího ze smlouvy ve vztahu k příslušnému obchodu (písm. c).
19. Definice nepříznivé regulační změny je pak obsažena v čl. VII. 3., za kterou se považuje přijetí jakéhokoliv zákona či právního předpisu nebo jakákoliv změna v zákoně či právním předpisu po datu uzavření přílohy č. 3, nebo podle jeho závazného výkladu, které bude mít vliv, podle rozhodnutí smluvní stran učiněné v dobré víře mít za účinek změny definované v písm. i. - iii.
20. Nepříznivé regulační změny označují legislativní úpravy, které mají negativní dopad na podniky nebo společnost, nebo náhlé, nepředvídatelné změny v cenové regulaci. Za takovou úpravu však nelze označit usnesení vlády ČR z 12.3.2020 č. 194, kterým byl pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky vyhlášen [adresa] na dobu od 14:00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů. Nelze tak dovodit že by byl dán důvod pro předčasné ukončení smlouvy výpovědí ze strany žalované pro nepříznivou regulační změnu.
21. Případem nemožnosti plnění, je podle čl. VII.4 přílohy č. 3 jakákoliv katastrofa, vojenský konflikt, teroristický čin, vzpoura nebo jiná okolnost postihující činnost strany, kterou nemůže smluvní strana rozumně ovlivnit. Neobstojí tvrzení žalované, že zákaz prodeje vozidel v důsledku usnesení vlády výše uvedeného a s tím související neprovedení zahraničních obchodů s vozidly, která žalovaná zamýšlela realizovat, zakládá nemožnost plnění sjednaných forwardových obchodů. Jejich předmětem byl prodej sjednaného množství EUR za sjednané množství Kč a takový obchod nebyl nijak smluvně vázán na realizaci obchodů s vozidly. To byl pouze motiv sjednaného investičního obchodu.
22. Mezi účastníky nebyl spor o to, že k ukončení smlouvy mezi účastníky došlo po dohodě smluvních stran k 9.4.2020 a k tomuto datu došlo k ukončení čtyř sjednaných forwardových obchodů.
23. K takovému datu pak bylo možné stanovit závěrečnou platbu ve smyslu čl. IX. odst. 3 přílohy č. 3. Vypořádací částka přitom měla být podle čl. IX. odst. 3.i. a přílohy č. 3 stanovena za použití tržní kotace určené žalobkyní. Přitom podle čl. IX. odst. 3 ii. přílohy č. 3 se pak tržní kotací ve vztahu k jednomu nebo více ukončeným obchodům rozumí částka stanovená žalobkyní na základě nejméně dvou nezávislých informačních zdrojů vybraných žalobkyní při zachování principů stanovených v písm. a) - e).
24. Lze souhlasit se soudem prvního stupně, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení a z toho vyplývající povinnost důkazní ve vztahu ke způsobu výpočtu závěrečné platby, jíž se v řízení domáhá. Lze zcela souhlasit se závěry soudu prvního stupně k tomu vyjádřené v bodě 38 - 40 odůvodnění napadeného rozsudku. Nebylo tvrzeno, natož prokázáno, z jakých údajů žalobkyně dospěla ke svým závěrům ohledně vypočtené vypořádací částky, resp. z jakých podkladů doplnila při způsobu výpočtu vypořádací částky právě ty které údaje a že ke stanovení vypořádací částky došlo způsobem stanoveným v čl. IX. odst. 3 přílohy č. 3. Žalobkyní předložené důkazy ( (kopie grafů tabulky z interního systému, potvrzení) přitom nelze považovat za důkazy relevantní k prokázání čehokoli, natož způsobu vypořádací částky, jehož se žalobkyně domáhá po žalované. Nadto platí, že nedostatek tvrzení, nelze nahrazovat předloženým důkazem. Žalobkyně způsob výpočtu opírá o tabulku, jež je obsahem spisu jako čl. 179, nicméně z ní není zřejmé, z jakých důvodů byly údaje do ní doplněné a o co se opírají. Nelze z ní ani vyčíst, že stanovený způsob výpočtu vypořádací částky odpovídá právě čl. IX.3 přílohy č. 3. Tržní kotace měla být stanovena, jak vyplývá z čl. IX. odst. 3 ii., na základě nejméně dvou nezávislých informačních zdrojů vybraných žalobkyní, k čemuž nedošlo. Nelze totiž vycházet ze zprávy [právnická osoba]., neboť se nejedná o nezávislý zdroj. Při stanovení tržní kotace také žalobkyně vycházela z tržního kurzu v rozpětí 27,060 - 27,090 Kč. Nebylo však tvrzeno, natož prokázáno, z čeho stanovený tržní kurz v daném okamžiku vychází. Pokud se mělo jednat o údaje od Ciftin a RFB, pak jak výše uvedeno je nelze považovat za dva nezávislé referenční obchodníky. Tvrzená marže 0,07 % se nachází v rozpětí 0,01 - 0,1% směnného kurzu, nicméně, není tvrzeno, z čeho žalobkyně dovozuje, že měla být stanovena právě jí stanovená částka v rámci stanoveného rozpětí.
25. Žalobkyně se mýlí, pokud dovozuje, že by soud měl určit výši nároku volnou úvahou (§ 136 o. s. ř.). Ust. § 136 o. s. ř. dopadá situace, kdy je nárok prokázán co do svého právního základu a obtíže skutkových zjištění či úplná nemožnost těchto zjištění jsou spojeny jen s výší uplatněného nároku. Jde tedy o posouzení skutkové. V projednávané věci však nelze uzavřít, že by nebylo možné zjistit rozhodné skutečnosti související s výší nároku, jen žalobkyně netvrdí relevantní informace k určení tržní kotace ve vztahu k ukončeným obchodům a další relevantní informace, aby bylo možné dovodit, že byl dodržen princip výpočtu tržní kotace ve smyslu čl. IX.3.ii.a.- e. přílohy č. 3.
26. Nárok žalobkyně nelze považovat za nárok na náhradu škody. Jedná se o nárok sjednaný mezi účastníky v příloze č. 3 rámcové smlouvy. Ostatně žalobkyně netvrdí, že by žalovaná porušila nějakou svoji povinnost (ať už zákonnou či smluvní) a že by v důsledku takového porušení jí byla způsobena škoda v žalované výši.
27. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, jak vyčísleny v bodě 41. - 43 odůvodnění napadeného rozsudku, podle kterých v řízení před soudem prvního stupně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou představovány náklady za právní zastoupení žalované včetně nákladů cestovného.
28. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšné žalované náleží odměna za dva úkony právní služby po 12 060 Kč (za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g) AT), jeden režijní paušál po 300 Kč (za vyjádření k odvolání, § 13 odst. 3 AT ve znění do 31. 12. 2024), jeden režijní paušál po 450 Kč (za účast na jednání odvolacího soudu, dle § 13 odst. 4 AT ve znění po 1. 1. 2025), 21 % DPH 5 222,70 Kč (§ 137 o. s. ř.). Náklady odvolacího řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudku splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí či exekučně.