o zaplacení 1 531 527,62Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2022, č. j. 37 Cm 54/2019-404

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalkyni [Anonymizováno] znalečné ve výši 19 892 Kč. Zpracování znaleckého posudku bylo znalkyni soudem prvního stupně uloženo usnesením ze dne 22. 11. 2021, č. j. 37 Cm 54/2019-334 v této věci. Znalkyně podala znalecký posudek ze dne 28. 7. 2022. Zároveň vyúčtovala hotové výdaje a znaleckou odměnu. Na hotových výdajích účtovala celkem 108 Kč za náklady spojené s tiskem znaleckého posudku a to v paušálních sazbách. Na odměně účtovala paušální částku 500 Kč za studium spisu, 4 hodiny po 450 Kč za vyhodnocení a analýzu sporných podpisů, 10 hodin po 450 Kč za analýzu ukázek srovnávacích podpisů žalovaného, vyhodnocení stability a variability znaků, 6 hodin po 450 Kč za provedení komparací, stanovení identifikační hodnoty zjištěných znaků, 6 hodin po 350 Kč za pořízení dokumentace, 10 hodin po 450 Kč za stylizaci posudku, 8 hodin po 200 Kč za vyzvednutí, vrácení spisu, směnky a srovnávacích podpisů a 4 hodiny po 300 Kč za psaní a vybavení posudku.

2. Soud konstatoval, že použité sazby odpovídají § 2 a § 10 vyhlášky č. 504/2020 Sb. Dále konstatoval, že spotřeba času a k jednotlivým úkonům přiřazené sazby odpovídají standardu tohoto typu znaleckých posudků. Použití horního limitu sazeb shledal odpovídající náročnosti posudku. Jsou také v souladu s množstvím materiálu, který bylo nutno prostudovat a posoudit. Neshledal důvody pro snížení znalecké odměny.

3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Předně namítá, že ustanovená znalkyně nedisponuje potřebnou odborností pro zpracování soudem zadaného znaleckého posudku. To vyvozuje z toho, že nyní platný zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech uvádí samostatně specializaci „expertíza písma“ a specializaci „kriminalistika“. S ohledem na stanovení jednotlivých oborů ve vyhlášce č. 505/2020 Sb. pak specializace „kriminalistika“ nezahrnuje expertízu písma. Součástí této specializace je obor „jazyková expertíza“, pod kterou nelze expertízu písma podřadit. Domnívá se, že znalkyně je ustanovena pro obor „kriminalistika, jazyková expertíza, expertíza ručního písma, tedy má odbornost jen pro jazykovou expertízu a nikoliv pro identifikaci pisatele. Proto považuje předmětný znalecký posudek za nepoužitelný. Dále namítá, že znalkyně byla soudem pověřena ke zkoumání toliko tří podpisů, což svévolně rozšířila na zkoumání celkem devíti podpisů. Znalecký posudek tak je mimo zadání soudu. Není ani zřejmé, zda byly zkoumány originální podpisy anebo jejich kopie. Z hlediska obsahového posudku vytýká, že v obecné rovině zkoumání není u jednotlivých podpisů uvedeno, jakou má jednotlivý podpis velikost, sklon, výškovou a šířkovou relaci, vázanost a kvalitu provedení tahů, aby mohl být proveden statistický rozbor shody nebo neshody. Ve zvláštní rovině zkoumání postrádá, že k jednotlivým sporným podpisům nebylo přiřazeno dostatečné množství srovnávacích podpisů, kterých bylo 92, ale přiřazeny jsou většinou pouze dva.

4. Z hlediska samotného vyúčtování zpochybňuje nutnost studia spisu pro zpracování posudku a soud pochybil, když znalkyni spis zapůjčil. Není jasné, zda znalkyně osobně vyzvedla spis a další materiály od soudu a potom je osobně vracela. Navíc by k tomu nebylo třeba osmi hodin, když automobilem trvá cesta z jejího bydliště do sídla soudu 25 minut a hromadnou městskou dopravou jde o 45 minut. Postrádá v posudku vyhodnocení a analýzy sporných podpisů, za což jsou účtovány 4 hodiny po 450 Kč. Znalkyně posuzovala devět podpisů jako celek, nikoliv jednotlivě. Není také jasné, čeho se týkala komparace, za kterou je účtováno 6 hodin po 450 Kč. Taková komparace není nikde v posudku uvedena. Nesouhlasí ani s 10 hodinami po 450 Kč za provedení stylizace posudku. Považuje za notoricky známé, že znalkyně vyhotovuje posudky do předem připraveného konceptu, kde jen doplňuje aktuální údaje. Není mu také jasné, v čem spočívá rozdíl mezi stylizací posudku a jeho psaním.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného usnesení s tím, že posudek i vyúčtování odpovídají standardu obdobných posudků.

6. K výzvě soudu prvního stupně podala vyjádření k odvolání rovněž znalkyně [Anonymizováno]. K odbornosti poukázala na přechodná ustanovení k zákonu č. 254/2019 Sb. s tím, že specializace „expertíza ručního písma“ ji opravňuje k podávání posudků, které se zabývají zkoumáním ručně psaných textů a podpisů v plném rozsahu. Dále uvedla, že je z posudku zřejmé, že případné kopie jsou tak označeny, jinak se jedná o originální podpisy. Metody použité při zpracování posudku odpovídají obecně dlouhodobě stabilizované písmoznalecké praxi. Není také pravdou, že soud zadal zpracování jen tří podpisů Zadání posudku soudem se výslovně týká pěti listin s tím, že na některých je více podpisů, jež mají být podpisem žalovaného. Zásadně nesouhlasí s tím, že sporné podpisy byly zkoumány hromadně a chybí jednotlivé hodnocení. Požadavky na rozsah srovnávání není realistický. Je na znalci, zda považuje za potřebné studium spisu. Převzetí spisu a dalších materiál a jejich vrácení zahrnovalo nejen cestu, nýbrž i jejich kontrolu. Nešlo jen o materiály od soudu, nýbrž rovněž od žalobkyně a jejich vyzvednutí na poště a vrácení prostřednictvím pošty s tím, že si znalkyně poštovné ani neúčtovala. Shrnutí vyhodnocení a analýzy sporných podpisů je shrnuto na straně 5 a 6 posudku. Bez analýzy jednotlivých sporných podpisů a bez analýzy ukázek srovnávacích podpisů by nebylo vůbec možné znalecký posudek zpracovat. Výsledky komparace sporných a srovnávacích podpisů jsou z posudku zcela zřejmé. Považuje za evidentní, jaký je rozdíl mezi stylizací posudku a vlastním písemným vyhotovením.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].

8. Z obsahu spisu předně vyplývá, že usnesením ze dne 22. 11. 2021, č. j. 37 Cm 54/2019-334 byla znalkyně [Anonymizováno] ustanovena soudem prvního stupně pro předmětné řízení znalcem z oboru písmoznalectví. Úkol znalkyně formuloval soud prvního stupně tak, že má posoudit, zda podpis u jména a příjmení žalovaného je pravým podpisem žalovaného u následujících listin. Předně na sporné směnce, pokud jde o podpis rukojmího, dále na smlouvě o provozním úvěru pro společnost [Anonymizováno]., bez omezení na určitý podpis, dále na dohodě o vyplňovacím právu směnečném, bez omezení na určitý podpis, dále na prohlášení avalisty s tím, že jde o podpis rukojmího a konečně na prohlášení o bezdlužnosti s tím, že jde o podpis jednatele.

9. Podáním ze dne 10. 12. 2021 napadl žalovaný jmenování znalkyně s ohledem na nedostatek její odbornosti. Usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 37 Cm 54/2019-344 potvrdil soud prvního stupně, že znalkyně je odborně způsobilá k podání zadaného znaleckého posudku. S ohledem na usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 4. 2022, č. j. 2 Cmo 56/2022-362, kterým bylo odmítnuto odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 1. 2022, je posledně uvedené usnesení v této věci rozhodnutím konečným.

10. Znalecký posudek [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] ze dne 28. 7. 2022 na straně 5 definuje použité metody zkoumání. Na stejné straně posudku je uvedeno, že jde s výjimkami uvedenými dále o originální sporné i srovnávací podpisy, které jsou proto plně využitelné. Na téže straně je také dovozeno, že zadání soudu se týká šesti v posudku označených podpisů. Na stejném místě se dovozuje, proč bylo nutno zkoumat i další tři podpisy na stejných listinách. Na straně 6 posudku jsou popsány sporné podpisy a na straně 7 podpisy srovnávací. Až po stranu 15, na které je shrnutí výsledků komparace, následuje komparace, a to zjevně podpisů sporných se srovnávacím materiálem.

11. Ke shora uvedenému vyjádření k odvolání žalovaného předložila znalkyně dopis ze dne 25. 5. 2022, kde žádá žalobkyni o zaslání určitých listin. Dále předložila Předávací protokol k dokumentaci, ze kterého je zřejmé, že si znalkyně dne 15. 7. 2022 převzala u soudu prvního stupně v protokole označené dokumenty s tím, že jsou určeny jako podklad pro zpracování předmětného znaleckého posudku. Ze stejného protokolu je patrné, že dne 8. 9. 2022 znalkyně před tím převzaté dokumenty soudu prvního stupně vrátila.

12. Odvolací soud sám z výpisu z informačního systému „Seznamy znalců, tlumočníků a překladatelů“ vedeného [Anonymizováno] zjistil, že [Anonymizováno] je zapsána v seznamu znalců pro obor, odvětví, specializaci: Kriminalistika – jazyková expertíza, zjišťování autorství textů, expertíza ručního písma. Znalkyní je již od roku 1991.

13. Námitka týkající se údajné nedostatečné odbornosti znalkyně [Anonymizováno] byla pravomocně rozhodnuta již usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 1. 2022, čj. 37 Cm 54/2019-344. Proto jen na doplnění odkazuje odvolací soud na výše uvedený výpis z informačního systému Ministerstva spravedlnosti ČR. Jak by se specializace zjišťování autorství a expertíza ručního písma nedotýkala také pravosti rukou vyvedených podpisů, nelze žádným způsobem pochopit. Uvedená evidence odpovídá rovněž přechodnému ustanovení § 46 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který podle § 50 nabyl účinností dne 1. 1. 2021. Jmenovaná znalkyně byla nepochybně odborně způsobilá podat předmětný znalecký posudek.

14. Z výše uvedených zjištění dále vyplývá, že i při krajně restriktivním výkladu se zadání znaleckého posudku musí týkat nejméně pěti podpisů a nikoliv tří, jak se nepravdivě tvrdí v odvolání. Usnesení o zadání znaleckého posudku bylo samozřejmě žalované straně doručeno. Navíc se s ním prokazatelně seznámila, když v návaznosti na ně brojila proti osobě znalkyně. Lze souhlasit s tím, že zadání se ve skutečnosti týká dokonce více podpisů, když na některých listinách, kde není označen konkrétní podpis, je k nalezení více podpisů vztahujících se ke jménu a příjmení žalovaného. Konečně znalkyně již v posudku vysvětlila, proč bylo potřeba zkoumat celkem devět podpisů.

15. Co se týká znalkyní použité metodiky a obsahových náležitostí daného znaleckého posudku, není namístě, aby odvolací soud v souvislosti s přezkoumáváním rozhodnutí o znalečném se zabýval odbornou stránkou posudkem posuzovaných otázek. V této souvislosti je významné jen to, zda ve smyslu § 8 vyhlášky č. 504/2020 Sb. jsou nebo nejsou podmínky pro zkrácení odměny za předmětný znalecký posudek. Z tohoto hlediska, jak již bylo uvedeno, znalecký posudek odpovídá na otázky soudem položené, má předepsané formální náležitosti a vykazuje znaky logického a odborně fundovaného přístupu k věci. Důvody pro redukci odměny dány nejsou.

16. Co se týká jednotlivých účtovaných činností, pak není zřejmé, proč by nebylo v tomto případě ku prospěchu, jestliže se znalkyně seznámí se spisem vedeným v této věci, když může tak lépe pochopit věcnou souvislost zkoumaných listin navzájem. Paušální odměna 500 Kč byla tedy namístě.

17. Znalkyně v souvislosti s vyzvednutím podkladů dostatečně vysvětlila a doložila, že nešlo jen o doklady opatřené u soudu prvního stupně, nýbrž i u žalobkyně. Šlo tedy o několik cest. Je při tom jasné, že převzatí i předání podkladů vyžaduje si určitý čas.

18. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací soud ve znaleckém posudku zjistil jak vyhodnocení a výsledky analýzy sporných i srovnávacích podpisů tak i jejich komparaci. Při tom je zřejmé, že znalecký posudek není protokolem, který by měl do nejmenších detailů, krok po kroku, zachycovat každou jednotlivou činnost znalce do úplného detailu. Pak by šlo o publikaci knižního formátu, pro potřeby řízení prakticky nevyužitelnou. Znalecký posudek, lhostejně na oboru, ve kterém je zpracováván, pouze sumarizuje to, k čemu znalec celou řadou jednotlivých kroků dospěl. To posuzovaný znalecký posudek obsahuje. Odvolací soud znovu opakuje, že nehodnotí v této souvislosti odbornou správnost závěrů, ke kterým znalkyně dospěla, to je otázka až meritorního projednávání posudku a výslechu znalkyně před soudem prvního stupně až ten bude v řízení pokračovat.

19. Pod stylizací posudku je nutno si samozřejmě představit, jak je ostatně v souvislosti s jakýmikoliv posudky obvyklé, formulaci odborných závěrů jako výsledku odborného zkoumání a tedy nemá nic společného s prostým písemným vyhotovením rozsudku. Protože každý znalecky zkoumaný podpis je unikátem, je celkem nemyslitelné, aby se stylizace posudku pohybovala v nějakých předem daných schématech, aniž by tím utrpěla kvalita jednotlivého znaleckého posudku. Stylizace posudku je činností navýsost odbornou a je zcela namístě jí věnovat dostatečný časový prostor a ani použitá limitní sazba 450 Kč není nepřiměřená. Písemné vyhotovení posudku naproti tomu nemá takový odborný náboj, což znalkyně správně vyjádřila tím, že použila sazbu na dolní hranici rozpětí podle § 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb. Až v souvislosti s písemným vyhotovením posudku lze uvažovat o předem připravených a jen doplňovaných konceptech.

20. Soud prvního stupně, když vycházel ze stejných úvah, nijak nepochybil. Zjevně považoval předmětný znalecký posudek za souladný se zadáním a odpovídající na soudem položené otázky.

21. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

22. Protože žalobkyni soud prvního stupně uložil se k projednávanému odvolání žalovaného vyjádřit, je její vyjádření k projednávanému odvolání nutným procesním úkonem. Proto jí za tento úkon náleží podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada. Přiznává se jí proti žalovanému k náhradě částka 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. e) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., jako právně nezastoupenému účastníku řízení.

23. Také znalkyně byla soudem prvního stupně vyzvána k výše uvedenému vyjádření k odvolání. O znalkyní uplatněné znalecké odměně za toto vyjádření rozhodne soud prvního, který ji tímto úkonem pověřil.