o zaplacení 317 854 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2022, č. j. 49 Cm 6/2022-84

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému 1. a žalovanému 2. osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 4. 5. 2022, č. j. 49 Cm 6/2022-40, který v této věci činí u každého ze žalovaných 15 946 Kč. Vzal za prokázané, že žalovaný 1. vykázal za rok 2021 ztrátu 56 588 Kč. Žalovaný 2. osvědčil, že pobírá starobní důchod ve výši 21 597 Kč. Žalovaní tvrdili, že nevlastní žádný majetek, to ale nedoložili. Druhý žalovaný uváděl, že žije sám, ale neuvedl ani vlastnictví obydlí a ani výdaj v podobě nájemného. Neuvedl také, jaké má účty a zůstatky na nich, aniž prohlásil, že takové účty nemá. Proto shledal soud prvního stupně údaje, které žalovaní uvedli o svých poměrech, jako neúplné, ze kterých nebylo možné učinit závěr o tom, že splňují předpoklady pro přiznání navrhovaného osvobození od soudních poplatků.

2. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalovaní společným odvoláním a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že první žalovaný doložil soudu daňové přiznání a druhý žalovaný doklady o důchodu. Tím dostatečně prokázali, že zaplatit soudní poplatek je nad jejich možnosti. Z opatrnosti předkládají ještě výpisy z účtů a žalovaný 2. podotýká, že na základě vzájemné dohody poskytuje svým synům, kteří studují na vysoké škole, výživné v celkové výši 10 000 Kč.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.

4. V rámci odvolacího řízení předložil první žalovaný výpisy z účtu u [Anonymizováno] Za červenec 2022 je vykázán počáteční zůstatek 1 043,08 Kč, konečný zůstatek 1 343,08 a obrat 300 Kč. Za srpen není vykázán žádný obrat a tedy počáteční i konečný zůstatek činí 1 343,08. Za září 2022 je vykázán obrat 205 Kč a tedy konečný zůstatek ve výši 1 548,08. Druhý žalovaný předložil výpisy z účtu u [Anonymizováno] V červenci 2022 vykazoval účet počáteční zůstatek 24 187,24 Kč. Jediným příjmem byl důchod ve výši 21 597 Kč, odchozí platby činily celkem 27 199,925 Kč a konečný zůstatek tak byl 18 564,32 Kč. Také v srpnu 2022 byl jediným příjmem tohoto účtu důchod 21 597 Kč. Odchozí platby činily 31 234,70 Kč a konečný zůstatek tak činil 8 265,52 Kč. V září 2022 byl na účet připsán důchod 22 518 Kč a dále hotovostní vklad 50 000 Kč. Výdaje dosáhly 48 989,29 Kč a zůstatek tak činil 32 455,33 Kč.

5. Odvolací soud zjistil vedle účasti druhého žalovaného na fungování prvního žalovaného, kde je jediným jednatelem a společníkem, jeho angažovanost v dalších obchodních společnostech. Ohledně prvního žalovaného zjistil, že do sbírky listiny založil účetní uzávěrku naposledy za rok 2010.

6. Druhý žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti [Anonymizováno]. Také tato společnost založila do sbírky listin naposledy účetní uzávěrku za rok 2010. Dále je jediným společníkem a jednatelem ve společnosti [Anonymizováno] a rovněž tato společnost založila naposledy účetní uzávěrku do sbírky listiny za rok 2010. Vedle toho je druhý žalovaný předsedou představenstva a zároveň jediným členem představenstva společnosti [Anonymizováno] Složení akcionářů není z obchodního rejstříku patrné. I v tomto případě byla účetní uzávěrka založena do sbírky listin naposledy za rok 2010. Druhý žalovaný je také jediným společníkem a jednatelem ve společnosti [Anonymizováno] a také zde byla naposledy založena do sbírky listin účetní uzávěrka za rok 2010. Další společností, kde je druhý žalovaný jediným společníkem a jednatelem je společnost [právnická osoba]. I tato společnost založila naposled do sbírky listiny účetní uzávěru za rok 2010. Žalovaný 2. je také jediným společníkem a jednatelem ve společnosti [Anonymizováno]. Tato společnost neuložila účetní uzávěrku do sbírky listiny nikdy. To samé platí o společnosti [Anonymizováno]., kde je druhý žalovaný rovněž jediným společníkem a jednatelem. Jedná se aktuální stav. V jiných společnostech již jeho angažovanost pominula anebo tyto společnosti již zanikly.

7. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovanými uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové i druhým žalovaným zmiňované okolnosti zdravotního stavu. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.

8. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

9. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaných, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaní skutečně v odvolacím řízení uspějí. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

10. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že první žalovaný zakládá svůj návrh především na ztrátě v hospodaření, jak ji vykázal v přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021. To je však údaj jen velmi málo významný. První žalovaný vychází zjevně z mylné představy, že to, co platí o dani z příjmů, tedy že při ztrátě se tato daň neplatí, může platit i pro jiné daňové a poplatkové povinnosti. Tak tomu však není. V žádném případě neplatí, že soudní poplatky mohou být placeny pouze ze zisku. Ve skutečnosti se jedná o položku, která je součástí nákladů spojených s činností obchodní společnosti. Potom prostřednictvím těchto nákladů spolurozhoduje také tento výdaj o tom, zda podnikání bude ziskové anebo ztrátové.

11. Tiskopis Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech, který první žalovaný vyplněný předložil soudu prvního stupně, v části II. také se neptá po základu daně, nýbrž výslovně požaduje uvést výši příjmů sníženou o zaplacenou daň. Stejná část II. také obsahuje poučení, že zaplacená daň z příjmů se prokazuje daňovým přiznání potvrzeným finančním úřadem anebo výměrem daně. Protože první žalovaný žádnou daň z příjmů neplatil, předkládal přiznání k dani z příjmů zcela zbytečně. Příjmy, jak rovněž uvedený tiskopis na stejném místě poučuje, prokazují se účetní uzávěrkou, pokud ta již není založena ve sbírce listin. První žalovaný naposledy založil účetní uzávěrku za rok 2010, aktuální účetní uzávěrka ve sbírce listin založena není, měl ji tedy soudu prvního stupně anebo alespoň odvolacímu soudu předložit. Nestalo se tak a nelze proto učinit žádný závěr ohledně příjmů žalovaného 1., ale ani ohledně jeho majetkové situace. Na tom nic nemění ani v odvolacím řízení předložené výpisy z účtu. Jde o znak jen velmi okrajový, který sám o sobě není sto osvědčit, že není v možnostech předmětný soudní poplatek, který není nijak závratný, uhradit.

12. Potom platí, že ani před soudem prvního stupně a ani v rámci odvolacího řízení nebyly majetkové a příjmové poměry prvního žalovaného dostatečně osvětleny. Nelze proto uzavřít, že poměry prvního žalovaného jsou takové povahy, že tento žalovaný splňuje druhý z uvedených předpokladů pro přiznání úlevy na soudních poplatcích. Závěr soudu prvního stupně, že první žalovaný neosvědčil, že jsou u něho dány podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, a to ani co se částečného osvobození dotýká, proto obstojí v po projednání odvolání.

13. Vedle starobního důchodu, jehož výši druhý žalovaný osvědčil již před soudem prvního stupně, nově osvědčil jen pohyby na účtu u [Anonymizováno] Nelze nijak pochopit, proč by zůstatky na účtech účastníka řízení, který je poplatníkem soudního poplatku, neměly být okolností důležitou, a proč jsou předkládány až v rámci odvolacího řízení a navíc „jen z opatrnosti“. Také tyto podklady měl mít k dispozici již soud prvního stupně. Závěry z předložených výpisů jsou nejednoznačné, když červenec a srpen 2022 vykazují jen běžné obraty, avšak v srpnu dochází k významnému jednorázovému příjmu 50 000 Kč. Tedy ani z těchto nově předložených listin nelze učinit závěr, že není v možnostech druhého žalovaného úhrada předmětného soudního poplatku. Závěr, že nelze vyjít pouze z těchto zjištění podtrhuje následující.

14. Žalovaný 2. nejen nepovažoval za potřebné osvědčit zůstatky uvedeného bankovního účtu, ale zcela také pominul svoji rozsáhlou angažovanost v celé řadě obchodních společností. Nakolik se jedná o společnosti s ručením omezeným, pak je pravidelně jediným společníkem a tedy také vlastníkem jediného obchodního podílu, který se ve společnostech vyskytuje. Hodnotu těchto obchodních podílů je samozřejmě obtížné kvantifikovat, když nejsou k dispozici buď vůbec žádné účetní uzávěrky anebo účetní uzávěrky zcela zastaralé. Z toho ovšem vyplývá, že nelze ani učinit závěr, že je hodnota těchto obchodních podílů bezvýznamná. Je také jen těžko představitelné, že druhý žalovaný vykonává ve všech uvedených společnostech náročnou a odpovědnou funkci jednatele bez toho, aby mu z toho plynuly určité majetkové výhody. Nemusí jít nutně jen o formální odměnu, nýbrž může se jednat i o majetkové výhody jiné povahy, výhody, které nemusejí mít ani pekuniární povahu.

15. Okruh akcionářů společnosti [Anonymizováno] znám není. Z toho, že druhý žalovaný je předsedou představenstva této společnosti a že je zároveň jediným členem tohoto představenstva, ovšem nutně vyplývá, že i když není akcionářem jediným, není takto zapsán v obchodním rejstříku, je rozhodně akcionářem nejvýznamnějším. Potom tyto akcie nutně představují další hodnotu ve vlastnictví tohoto žalovaného. Opět platí, že bez aktuálních údajů z účetnictví nelze hodnotu těchto akcií kvantifikovat, ze stejného důvodu však nelze ani vyloučit, že jde o hodnotu významnou.

16. Pro všechny společnosti, ve kterých se druhý žalovaný angažuje, platí, že je na tomto žalovaném, aby osvědčil okolnosti významné pro posouzení jeho poměrů. Potom by musel to být ovšem on, kdo by také měl osvědčit, že výše zmíněné obchodní podíly a akcie jsou bezcenné. Když tyto společnosti zcela zamlčel, zamlčel i okolnosti týkající se jejich hospodaření. Mimoto okolnost, že o hospodaření stejných společností nelze si učinit žádnou představu, když tyto společnosti nezakládají účetní uzávěrky do sbírky listiny obchodního rejstříku, je nutno přičíst k tíži druhému žalovanému, který jako statutární orgán všech zmíněných obchodních společností přímo odpovídá za to, že zákonná povinnost založit účetní uzávěrky do sbírky listin, bude řádně a včas splněna.

17. Ohledně druhého žalovaného potom také platí, že ve vztahu k soudu prvního stupně osvědčil svoje poměry jen velmi kuse. U tohoto žalovaného navíc vyšla za odvolacího řízení najevo, že jeho majetek je mnohem rozsáhlejší, než dosud uváděl. To relativizuje i jiná jeho tvrzení o jeho poměrech, nakolik nejsou jednoznačně osvědčena. Zejména se nelze nijak spolehnout na to, že jím osvědčený starobní důchod je jeho jediným významným příjmem.

18. Tedy rovněž ve vztahu ke druhému žalovanému je nadále správný závěr, že neosvědčil splnění druhé z výše uvedených podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků, třeba i jen zčásti. Jeho tvrzení nedostatku majetku a příjmů k úhradě daného soudního poplatku se ukázala být v odvolacím ještě problematičtějšími, než jak je znal soud prvního stupně.

19. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.