o zaplacení 177 060 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. října 2023, č. j. 49 Cm 358/2013-456

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 177 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.12.2012 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci v téže lhůtě na nákladech řízení částku 312 202 Kč (výrok II.) a náhradu nákladů státu ve výši stanovené samostatným usnesením do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.).

2. Žalobce se žalobou domáhal náhrady škody způsobené mu žalovaným jako jeho jednatelem, kterým byl od 1.5.2009 do 30.6.2012, kdy na základě objednávky z 21.6.2011 učiněné u [Anonymizováno] [Anonymizováno], objednal opravu střechy (spočívající v demontáži stávající střešní krytiny a montáži nové krytiny v rozsahu 480 m2) v areálu žalobce za cenu 354 120 Kč vč. DPH, dílo převzal předávacím protokolem a zaplatil jeho cenu, přičemž po převzetí jednatelství novou jednatelkou bylo zjištěno, že dílo bylo provedeno v polovičním rozsahu. Dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] pak škoda byla vyčíslena žalovanou částkou. Žalovaný škodu nezaplatil, přestože byl o její zaplacení upomenut.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že neporušil žádnou smluvní či zákonnou povinnost při výkonu funkce jednatele. Uvedl, že zadal cenovou poptávku na opravu střechy administrativní budovy žalobce. Předmětem opravy měla být střecha o rozměrech jen 240 m2. Nabídka [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla nejvýhodnější. Dílo bylo provedeno řádně, bez vad a nedodělků a bylo také zaplaceno. Pokud měl žalobce výhrady k dílu, měl zhotovitele vyzvat ke zjednání nápravy. Ze závěru znalce [tituly před jménem] [adresa] v znaleckém posudku z 29.6.2015 vyplývá, že cena v místě a čase obvyklá daného díla činí 426 870 Kč. Případné přiznání nároku je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a v rozporu s dobrými mravy.

4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně z 11.4.2016, č. j. 49 Cm 358/2013-122, kterým bylo žalobě vyhověno. K odvolání žalovaného byl tento rozsudek potvrzen v rozsahu uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 177 060 Kč rozsudkem Vrchního soudu v Praze z 16.12.2016, č. j. 8 Cmo 162/2016-143, ve zbytku pak byl rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud dne 15.11.2017, pod č. j. 27 Cdo 1878/2017-166 rozsudky výše jmenované zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyšel přitom ze závěru, podle něhož předmětem díla byla oprava střechy o výměře 480 m2 a žalovaný převzal dílo v polovičním rozsahu a zaplatil za něj sjednanou cenu díla, aniž by uplatnil jakékoliv vady, čímž porušil péči řádného hospodáře. Poukázal na to, že pro posouzení souladu nároku uplatněného žalobou se zásadami poctivého obchodního styku je významné, jaká byla reálná cena díla skutečně odvedeného. Zdůraznil, že odpovídala-li by cena zaplacená žalobcem obvyklé ceně za opravu 240 m2 střechy, je při úvahách o případné škodě způsobené žalobci tím, že žalovaný zaplatil celou cenu díla za polovinu sjednaného díla, významné, že to byl žalovaný, kdo jménem žalobce sjednal a uzavřel tak výhodnou smlouvu, že cena díla v ní sjednaná odpovídala polovině obvyklé ceny, resp. že byla dokonce nižší. Uložil soudu posoudit, zda s ohledem na výše uvedené okolnosti neodporuje nárok žalobce na náhradu škody zásadám poctivého obchodního styku. Pro posouzení případné aplikace § 265 obch. zák. jsou pak významné i okolnosti uzavírání smlouvy a důvody, pro které se žalovaný domníval, že předmětem díla je oprava pouze 240 m2 střechy, a tyto okolnosti je třeba vzít v potaz při posouzení otázky toho, zda žalovaný vůbec porušil péči řádného hospodáře.

5. Opětovně bylo soudem prvního stupně rozhodnuto rozsudkem z 28.5.2021, č. j. 49 Cm 358/2013-342, kterým bylo žalobě opětovně vyhověno a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu ke státu. Tento rozsudek byl ve výrocích I., III. potvrzen, ve výroku II. změněn rozhodnutím odvolacího soudu z 16.5.2022, č. j. 2 Cmo 230/2021-383. K dovolání žalovaného byly rozsudky obou soudů zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu z 21.6.2023, č. j. 27 Cdo 2608/2022-408. V něm pak dovolací soud uložil zabývat se cenou obvyklou za provedené práce ve výši 160 000 Kč stanovenou znaleckým posudkem ve vazbě na cenové nabídky společností [právnická osoba] a [právnická osoba] předložené žalovaným při jednání soudu dne 30.4.2021.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný byl jednatelem žalobce od 1.5.2009 do 30.6.2012 a že uzavřel jménem žalobce s [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu na opravu střechy administrativní budovy žalobce.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vykonával svoji funkci jednatele na základě smlouvy z 22.4.2009. Poptávkou z 22.3.2011 poptával opravu střechy spočívající ve výměně krytiny na administrativní budově žalobce o výměře 2x6x20m, tj. cca 240 m2. Cenová nabídka z 27.3.2011 ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) stanovila cenu díla částkou 370 645,44 Kč, z 1.6.2011 ([právnická osoba].) částkou 405 700 Kč, přičemž je počítáno s 480 m2 krytiny, z 3.6.2011 ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) částkou 295 100 Kč bez DPH (přičemž se jedná o 480 m2). Objednávkou z 21.6.2011 žalovaný na základě jeho cenové nabídky objednal u [Anonymizováno]. [Anonymizováno] opravu střechy administrativní budovy za cenu dle cenové nabídky z 3.6.2011 ve výši 295 100 Kč bez DPH. Dílo bylo předáno protokolem z 21.10.2011 bez vad a nedodělků, přičemž za žalobce jej podepsal žalovaný. Fakturou č. 2011070 z 5.12.2011 zhotovitel vyfakturoval žalobci částku 354 120 Kč vč. DPH splatnou 19.12.2011 s odpočtem zálohy ve výši 154 120 Kč. Fakturovaná částka byla zaplacena ve třech splátkách – 10.10.2011 100 000 Kč, 18.11.2011 100 000 Kč, 20.12.2011 154 120 Kč. Dopisem z 22.10.2012 František Houška sdělil jednatelce žalobce Markétě Kernerové, že u něho byla poptávána oprava střechy v rozsahu 480 m2 ve dvou etapách (podzim 2011, jaro 2012). Celková cena odpovídala skutečným nákladům, kdy byl namontován plech s tloušťkou 0,5 mm. Dílo bylo realizováno a předáno. Při zpracování nabídky došlo k překlepu v uvedených m2. Dopisem z 5.11.2010 žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody. Znaleckým posudkem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] z 18.9.2013 byl vysloven závěr, že provedené práce jsou oproti skutečnosti nadhodnoceny o cca 50-56%. Dodatkem č. 1 z 3.10.2013 byla stanovena cena provedených prací ve výši 50% z vyfakturované částky, tj. 177 060 Kč. Dodatkem č. 2 z 9.7.2015 byl dodatek č. 1 zrušen s tím, že rozsahu skutečně provedených prací, dodaného materiálu a demolic činí cca 61% ze smluvní ceny, tj. 181 458 Kč a rozdíl smluvní ceny a ceny skutečně provedených prací, dodaného materiálu a demolic činí 113 642 Kč. Ve svém výslechu pak znalec vysvětlil jím realizované výpočty. Markéta Kernerová, jednatelka žalobce, ve své výpovědi popsala způsob, jakým zjistila nesrovnalosti mezi spornou smlouvou a faktickým stavem opravy střechy. Tvrdila, že v komunikaci žalovaný přislíbil uznání dluhu, k čemuž však později nedošlo. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že oprava střechy byla uvažována částkou 300 000 Kč, uvažováno bylo o opravě cca 250 m2 střechy. Objednával pouze polovinu střechy, druhá polovina měla být opravena v další etapě. Dílo převzal bez vad a nedodělků. Připustil, že zhotovitel je jeho spolužák ze základní školy. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] bylo zjištěno, že provedl opravu střechy v rozsahu 240 m2 za cenu dle cenové nabídky, tj. 295 000 Kč, údaj o výměře 480 m2 uvedený v nabídce označil jako písařskou chybu. Znalec [tituly před jménem] Němec ve znaleckém posudku č. 215/2015 z 29.6.2015 stanovil cenu v místě a čase obvyklou za dané dílo metodou položkového rozpočtu ve výši 426 870 Kč, nejnižší akceptovatelnou cenu pak částkou 341 496 Kč. Ve své výpovědi pak znalec připustil, že při zpracování posudku vyšel výlučně z poptávky provedení opravy střech v rozsahu 240-248 m2 a nabídky [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Znalecký posudek [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z 20.9.2020 konstatoval, že při stanovení ceny obvyklé nelze vycházet z ceníků URS [adresa] a.s. s celostátní působností. Cena obvyklá za předmětné dílo o výměře 240 m2 v roce 2011 by činila 160 000 Kč. Ve svém výslechu pak znalec označil metodologii použitou znalcem [adresa] jako chybnou, kdy nelze vycházet z ceníků URS. Poukázal na to, že znalec [Anonymizováno] do znaleckého posudku nezakomponoval jako přílohy materiály, na něž odkazuje. Chybně bylo postupováno i při zohlednění místa díla v [Anonymizováno].

8. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že mezi žalobcem (jednajícím žalovaným jako tehdejším jednatelem) a [Anonymizováno] [Anonymizováno] došlo k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava střechy v rozsahu 480 m2 v rozsahu popsaném v cenové nabídce za cenu 354 120 Kč včetně DPH. Dílo bylo provedeno vadně, jen v rozsahu 240 m2. Žalovaný vady díla nevytkl při převzetí ani později, přesto nechal zaplatit celou cenu díla, čímž porušil péči řádného hospodáře při odpovědnosti za řádný výkon funkce a je povinen hradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání. Zaplacením ceny díla za rekonstrukci celé střechy, když tato byla provedena jen v rozsahu jedné poloviny střechy, vznikla žalobci škoda ve výši poloviny dohodnuté ceny díla.

9. Žalovaný neprokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře a v souladu se zájmy žalobce.

10. S ohledem na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku z 21.6.2023 po doplnění dokazování soud prvního stupně dovodil, že cena obvyklá za opravu střechy v rozsahu 240 m2 činila v rozhodném období roku 2011 částku 160 000 Kč, když vyšel z oponentního znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], a naopak neakceptoval závěry znalce [tituly před jménem] [adresa] v jeho posudku z 29.6.2015. Důvody, proč soud prvního stupně neakceptoval závěry znalce [adresa], jsou podrobně popsány v bodě 45., 46. napadeného rozsudku. Pokud pak žalobce za opravu střechy zaplatil částku 354 120 Kč (295 100 Kč bez DPH), nelze dospět k závěru, že by oprava střechy byla provedena za cenu nižší než v místě a čase obvyklou, resp. za nejnižší možnou a že by v důsledku toho uplatněný nárok odporoval zásadám poctivého obchodního styku.

11. Znalec [Anonymizováno] přesvědčivě vysvětlil, z jakých důvodů nemohly cenové nabídky, které byly k důkazu provedeny ovlivnit jeho závěr o výši ceny obvyklé provedených prací. Zdůraznil, že žádná z cenových nabídek nepracovala se skutečnou výměrou střechy, když její skutečná velikost činí 211 m2. Nabídky tak lze kvalifikovat jako nabídky na tři různé typy střech. Poukázal také na vady cenových nabídek spočívající v tom, že není uvedeno, k jakému bylo ocenění provedeno (SIPA), chybí identifikace použitého ceníku (EKOSYS) s tím, že je použit ceník z roku 2021, nikoliv z doby realizace zakázky, přičemž všechny nabídky jsou do firem sídlících v jiné lokalitě, než byla zakázka realizovaná, což má vliv na nabídkovou cenu. Nadto cenová nabídka [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla cenově „nejrozumnější“.

12. Právně věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb. dále jen obch. zák., neboť se jednalo o obchodní závazkový vztah a podle zák. č. 40/1964 Sb. s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., a to § 135 odst. 1,2 obch. zák., § 194 odst. 2, 4, 7, § 196a obch. zák., § 536 odst. 1-3 obch. zák., § 757 obch. zák., § 373 obch. zák.

13. Žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. v zákonné výši ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v dopise žalobce zaslaného žalovanému z 5.11.2012.

14. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. byla úspěšnému žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, jak vyčíslena v bodě 65-66 napadeného rozsudku, s tím, že v bodě 66 odůvodnění jsou uvedeny důvody nepřiznání nákladů požadovaných žalobcem nad rámec úkonů počítaných podle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT.

15. Žalovaný ve včasném odvolání navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že bude žaloba zamítnuta, eventuálně bude věc zrušena a vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že žalovaný objednal opravu celé střechy. Soud nesprávně upřednostnil znalecké závěry znalce [Anonymizováno] před závěry znalce [adresa]. Pokud proti sobě stojí protichůdné závěry dvou znalců nemůže soud sám určit, které závěry považuje za správné a které nikoliv. Znalecký posudek znalce [Anonymizováno] vykazuje zásadní nedostatky, na které žalovaný opakovaně upozorňoval, v podrobnostech odkázal na své odvolání z 18.8.2021. Soud měl proto přistoupit ke zpracování revizního znaleckého posudku, na jehož provedení žalovaný trvá.

16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř., přičemž předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání věci a správnosti závěrů jím na základě tohoto přijatých.

17. Předmětem řízení je nárok na náhradu škody uplatněný po žalovaném jako bývalém jednateli žalobce, který dle tvrzení žalobce jednal nikoliv s péčí řádného hospodáře. V takovém případě platí, že žalovaný (jako člen statutárního orgánu) nese důkazní břemeno jen o tom, že v dané věci jednal s péčí řádného hospodáře a ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti (ohledně vzniku škody, příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednání) nese důkazní břemeno žalobce (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3542/2011 z 19.6.2012, sp. zn. 29 Cdo 440/2013 z 31.3.2015).

18. V řízení bylo prokázáno, že předmětem smlouvy o dílo byla demontáž a oprava střechy o rozměrech 480 m2 za cenu dle cenové nabídky zpracované [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Neobstojí námitka žalovaného, že cenová nabídka byla v některých položkách poddimenzovaná a v jiných naddimenzovaná, a proto z ní nelze vycházet. Smluvní strany se na sjednaném plnění domluvily právě v parametrech cenové nabídky a ta jediná je pro posouzení daného nároku významná. Rovněž cenová nabídka [Anonymizováno] byla realizována na opravu střechy o rozměrech 480 m2. Je nerozhodné, jaký konkrétní materiál je v dané nabídce specifikován. Pokud byla mezi stranami sjednána oprava střechy v rozsahu 480 m2, byla však provedena v polovičním rozsahu, tj. 240 m2, přičemž došlo k zaplacení celé sjednané ceny díla, pak ze strany žalovaného, jako tehdejšího jednatele žalobce došlo k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, když dílo převzal bez vad a nedodělků a celou cenu díla zaplatil, přestože dílo vykazovalo vady. Vady díla ani nebyly reklamovány.

19. Výše škody je pak představovaná polovinou ceny díla zaplacenou žalobcem zhotoviteli díla, kdy, jak vyplynulo z dokazování, byla zaplacená celá cena díla (354 120 Kč), dílo pak bylo provedeno v polovičním rozsahu.

20. Lze souhlasit se soudem prvního stupně v závěru, že žalovaný neprokázal, že by přiznání nároku bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. V řízení bylo prokázáno, že cena v místě a čase obvyklá za demontáž a montáž střechy o rozměrech 240 m2 by činila 160 000 Kč. Pokud pak žalobce (prostřednictvím žalovaného jako tehdejšího jednatele) za takovouto opravu střechy zaplatil 295 100 Kč, resp. 354 120 Kč (včetně DPH), nelze dospět k závěru, že žalovaným zaplacené plnění bylo pro žalobce výhodné a že by případně bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku žalobci přiznat požadovaný nárok na náhradu škody.

21. Již v průběhu původního řízení soud prvního stupně stanovil cenu obvyklou daného díla, přičemž zdůvodnil, z jakých důkazů vyšel a proč vyšel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] a nikoli posudku [tituly před jménem] [adresa]. Pro stručnost lze na tyto závěry odkázat. Neobstojí námitka žalovaného, že soud vycházel při svém posouzení ohledně ceny obvyklé za cenu díla z dodatku č. 1 znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], který byl zrušen dodatkem č. 2. Z odůvodnění napadeného rozsudku je naopak zřejmé, že soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] z 20.9.2020. Na jeho závěru se nic nezměnilo ani po posledním zrušení věci dovolacím soudem a doplnění dokazování cenovými nabídkami předloženými odvolatelem, které soud vyhodnotil v kontextu se znaleckými posudky. Znalec [Anonymizováno], z jehož posudku soud prvního stupně vycházel při stanovení ceny obvyklé za provedené práce setrval na svých závěrech o ceně obvyklé, když přesvědčivým způsobem zdůvodnil, proč předložené cenové nabídky neměly žádný vliv na stanovení ceny obvyklé. Žádná ze společností ([Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., [právnická osoba], SIPA, včetně Františka Houšky) nespočítala správnou výměru střechy, cenová nabídka SIPA neuvádí datum, ke kterému nacenění provedla, [Anonymizováno] neuvádí ceník, z něhož vychází při stanovení ceny. Nadto cenová nabídka [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]je nejvýhodnější, i při přepočtu ceny [Anonymizováno] na výměru stanovenou [Anonymizováno] [Anonymizováno].

22. K výhradám odvolatele, na něž žalovaný odkázal i v odvolání do napadeného rozsudku, že soud při posouzení ceny obvyklé v místě a čase za cenu díla vyšel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], který svůj posudek vypracoval mimo obor své znalecké činnosti, odvolací soud uvádí, že již v předchozím odvolacím řízení doplnil dokazování o výslech znalce [Anonymizováno]. [Anonymizováno], z nějž vyplynulo, že znalcem byl jmenován v roce 1990, od té doby zpracovává znalecké posudky z oborů, pro něž má znaleckého oprávnění, tj. pro obor ceny a odhady nemovitostí a pro obor stavebnictví, stavby obytné. Poukázal z hlediska své odbornosti i na dvouleté postgraduální studium [Anonymizováno] [adresa] - [Anonymizováno] soudního inženýrství, v rámci kterého absolvoval i studium technologií a materiálů. Uvedl, že v průběhu výkonu znalecké činnosti i v jiných případech zpracovával znalecké posudky, kdy oceňoval stavební práce. Celkem zpracoval v průběhu své znalecké činnosti 1725 znaleckých posudků, zabýval se i stanovením vad a poruch staveb včetně střešních konstrukcí a střešních krytin. Znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] je znalcem zapsaným v seznamu znalců pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, a pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace tovární komíny, tepelné izolace.

23. Vzhledem k tomu, že znalec získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zák. č. 36/1967 Sb., pak podle § 46 odst. 2 zák. č. 254/2019 Sb. platí, že je oprávněn vykonávat znaleckou činnosti podle tohoto zákona po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákoně, přičemž podle § 8 zák. č. 36/1967 Sb., platí, že znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost řádně, v oboru a odvětví, pro které je jmenován.

24. Za situace, kdy předmětem znaleckého zkoumání bylo stanovení ceny obvyklé v místě a čase ceny díla – opravy střechy administrativní budovy v areálu žalobce, neobstojí námitka žalovaného, že znalec zpracoval znalecký posudek mimo obor své znalecké činnosti. Obor znalecké činnosti zapsaný u znalce umožňuje zpracovat požadovaný znalecký posudek. Je třeba také zohlednit i zkušenosti se zpracováním obdobných posudků s obdobným znaleckým úkolem v průběhu let.

25. Žalovaný se mýlí, pokud pochybení nalézacího soudu spatřuje v tom, že tento neprovedl jím navržený revizní znalecký posudek z důvodu rozporu mezi závěry znaleckých posudků v řízení předložených. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24.4.2012, sp. zn. 21 Cdo 4562/2010 totiž platí, že v případě rozporu mezi dvěma znaleckými posudky lze v občanském soudním řízení rozhodnout o přezkoumání těchto posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, jen tehdy, jestliže soud sám tento rozpor po slyšení obou znalců neodstraní. Důvody pro zpracování znaleckého posudku podle § 127 odst. 2 o. s. ř. nebyly dány, neboť z provedeného dokazování jeho potřeba nevyplynula, jak ostatně uvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. V řízení nebyl proveden žádný důkaz, který by zpochybnil závěry znaleckého posudku znalce [Anonymizováno]. Soud přesvědčivým způsoben zdůvodnil, z jakých důvodů upřednostnil závěry přijaté znalcem [Anonymizováno] nad závěry znalce [adresa]. V tomto směru lez odkázat na bod 60 odůvodnění napadeného rozsudku, dle kterého soud prvního stupně uvedl, že závěry znalce [adresa] nejsou podloženy obsahem nálezu, znalec neměl dostatečné podklady pro znalecký posudek, pokud jediným dokumentem, ze kterého vycházel, byla poptávka žalovaného na opravu střechy z 22.3.2011, které nezahrnovala všechny potřebné údaje a znalec nepřihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat (tj. nezjišťoval ceny v daném místě a čase), nýbrž vyšel z hodnot platných pro hl. m. Prahu a dospěl k ceně obvyklé pro rok 2011 za předmětné dílo ve výši 1 458 Kč/m2. Závěry znalce [Anonymizováno] jsou naproti tomu opřeny o šetření v lokalitě, kde bylo dílo realizováno, kdy cena obvyklá za dané dílo v daném místě a čase činila 800-1 000 Kč/ m2, tj. při výměře 240 m2. Rozpory v jejich závěrech byly odstraněny výslechy obou znalců. Pouhý nesouhlas žalovaného se závěry znalce [Anonymizováno] nestačí. Posouzení stanovení ceny obvyklé je odbornou otázkou, na níž znalec odpověděl přesvědčivě, logicky zdůvodnil své závěry a jeho závěry jsou v souladu s dalšími důkazy provedenými soudem prvního stupně.

26. Pokud žalobce za opravu střechy zaplatil 354 120 Kč (295 100 Kč bez DPH) a cena obvyklá za takové dílo činila dle znaleckého posudku 160 000 Kč, nelze přisvědčit tvrzení žalovaného, že oprava střechy byla provedena za cenu nižší, než je cena obvyklá v daném místě a čase, resp. Za cenu nejnižší možnou. Nelze tedy dovodit, že by žalovaný byl při sjednávání smlouvy natolik úspěšný, že dokázal vyjednat pro společnost cenu za opravu 480 m2 střechy ve výši, která by odpovídala méně než polovině obvyklé ceny a že by nárok žalobce na náhradu škody byl proto v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

27. Žalovaný při jednání odvolacího soudu navrhl zamítnutí žaloby z důvodu, že v květnu 2022 žalobci uhradil žalovanou částku a její příslušenství, přestože nesouhlasí s důvodností žaloby. Poskytnutí plnění bylo odůvodněno zamezením dalšího nárůstu úroku z prodlení. Žalobce namítl, že taková námitka byla podána opožděně, až v průběhu odvolacího řízení.

28. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem žalovaného, že je dán důvod pro zamítnutí žaloby s ohledem na plnění poskytnuté žalovaným při jeho současném nesouhlasu se žalobou. Případné zamítnutí žaloby by totiž vedlo k tomu, že by plnění poskytnuté žalovaným žalobci bylo možné považovat za plnění poskytnuté bez právního důvodu a mohlo zakládat nárok na jeho vrácení. Plnění poskytnuté žalovaným je možné zohlednit při případném výkonu rozhodnutí.

29. S ohledem na výše uvedené tak odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu. O nákladech řízení bylo správně rozhodnuto tak, že v řízení úspěšnému žalobci byla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku, hotových výdajů vynaložených v souvislosti se znaleckými posudky a náklady za právní zastoupení, jak vyčísleny v bodě 65 odůvodnění napadeného rozsudku. Jejich výše odpovídá stavu spisu. Ve věci nepřiznání části požadovaných nákladů lze odkázat na bod 66 odůvodnění napadeného rozsudku, s jehož závěry se odvolací soud zcela ztotožňuje. Výše nákladů řízení státu pak bude vyčíslena v samostatném usnesení, kdy k jejich náhradě byl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázán v řízení neúspěšný žalovaný.

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení žalobce sestávající se z jednoho úkonu právní služby po 8 220 Kč (za jednání odvolacího soudu dne 12.června 2024, vše podle § 11 odst. 1 písm. d), g) AT), jedné náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), 21% DPH ve výši 1 789,20 Kč. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě stanovené v § 160 odst. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).