Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 187/2021-821 ECLI:CZ:VSPH:2022:2.Cmo.187.2021.1 Usnesení

o zaplacení 700 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. května 2021, č. j. 38 Cm 103/2014-800

JUDr. Iva Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 30. 3. 2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně]

bytem [Adresa žalobkyně]

zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]

sídlem [Adresa advokátky]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného]

bytem [Adresa žalovaného]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o zaplacení 700 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. května 2021, č. j. 38 Cm 103/2014-800


Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrhu žalobkyně, aby soud připustil vstup [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], do řízení na její místo, se nevyhovuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupil [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno], bytem [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalobkyně podáním ze dne 17. 5. 2021 oznámila soudu, že došlo k postoupení žalované pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 13. 5. 2021 mezi žalobkyní jako postupitelkou a [Anonymizováno] jako postupníkem. Navrhla proto, aby soud připustil změnu v osobě žalobce podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně konstatoval, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde, a že [Anonymizováno] vyslovil se svým vstupem do řízení souhlas. Proto návrhu žalobkyně na vstup jmenovaného do řízení na místo dosavadní žalobkyně vyhověl postupem podle ustanovení § 107 odst. 2 o. s. ř.

2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že návrh žalobkyně se zamítá. Odkázal na četnou judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, ze které vyplývá, že návrh na vstup nového účastníka do řízení je nutno zamítnout, i když jsou formálně podmínky podle § 107a odst. 2 o. s. ř. splněny, jestliže je vysoká pravděpodobnost neúspěchu žalobce v řízení a nesolventnosti osoby, která má do řízení nově vstoupit. Poukázal na dosavadní výsledky dokazování, zejména na znalecký posudek Kriminalistického ústavu [Anonymizováno] ze dne 2. 12. 2020, ze kterého vyplývá, že sporná směnka je falzem. Dovolává se také promlčení. Považuje návrh za obstrukční v době, kdy lze očekávat rozhodnutí ve věci samé. Uvedl také, že na majetek [Anonymizováno] byl prohlášen konkurz a že přihlášené pohledávky vysoce převyšují aktiva.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného usnesení. Uvedla, že žalovaný dosud proti změnám v osobě žalobce, kterým byl původně [Anonymizováno], nic nenamítal. Kdyby žalobkyně odstoupila od předcházející smlouvy o postoupení pohledávky, stal by se také [Anonymizováno] opět žalobcem. Domnívá se, že jen okolnost konkurzu na majetek [Anonymizováno], který zatím neskončil, neosvědčuje jeho nesolventnost. Délka řízení je způsobena průtahy na straně soudu a nikoli postupem žalující strany. Na průtahy si žalobkyně z tohoto důvodu stěžovala u předsedy soudu.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání žalovaného nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.).

5. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou v této věci uplatnil žalobce, kterým byl původně [Anonymizováno], nároky ze směnky ze dne 1. 4. 2012, znějící na řad [Anonymizováno], kterou měl vystavit žalovaný. Soud prvního stupně žalobě vyhověl směnečným platebním rozkazem ze dne 21. 10. 2015, č. j. 38 Cm 103/2014-144. Žalovaný podal proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu včas odůvodněné námitky. O nich není doposud rozhodnuto. Směnečný platební rozkaz tedy není doposud pravomocný a nebyl ani až dosud pravomocně soudem zrušen. Podáním ze dne 3. 2. 2017 navrhl tehdejší žalobce [Anonymizováno], aby soud připustil vstup stávající žalobkyně do řízení na jeho místo. Návrh opřel o smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou dne 3. 10. 2014, kde je [Anonymizováno] postupitelem a žalobkyně postupníkem. Soud prvního stupně tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne 14. 2. 2017, č. j. 38 Cm 103/2014-567. Toto usnesení nabylo právní moci dne 8. 3. 2017. Nyní předložená smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 5. 2021 je obdobou smlouvy o postoupení pohledávky výše uvedené jen s tím rozdílem, že postavení smluvních strana je opačné.

6. Podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. platí, že má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právo spojuje převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, soudu navrhnout, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka. Soud takovému návrhu podle ustanovení § 107a odst. 2 o. s. ř. vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v prvním odstavci, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit do řízení jako nový žalobce.

7. Ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. stanoví, že není-li stanoveno speciálně jinak, řídí se poměry vzniklé přede dnem účinnosti nového občanského zákoníku, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, dosavadními předpisy.

8. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, stanoví v čl. I. § 11 odst. 1, že směnky ve formě na řad se převádějí rubopisem.

9. Odvolací soud konstatuje, že v době žalující stranou tvrzeného vystavení sporné směnky, to znamená 1. 4. 2012, se převody cenných papírů řídily zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. V § 17 odst. l tento zákon stanovil, že k převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného. Pro cenné papíry ve formě na řad pak stejný zákon v § 18 odst. 1 určil speciálně, že k převodu takových cenných papírů vyžaduje se rovněž rubopis. Zákon o cenných papírech pak stanovil v § 13 i speciální smluvní typy smlouvy o převodu cenného papíru.

10. Jak zákon směnečný a šekový, tak rovněž dříve platný zákon o cenných papírech tedy vyžadovaly jako nezbytný předpoklad k tomu, aby došlo ke změně majitele cenného papíru vystaveného ve formě na řad, určitou smlouvu jako důvod převodu, vyznačení rubopisu na převáděné listině ve prospěch nabyvatele listiny a konečně předání převáděné listiny převodcem jejímu nabyvateli. Tradici listiny připouštěl zákon o cenných papírech nahradit jinou dohodnutou skutečností. Stávající občanský zákoník v § 1103 odst. 2 také určuje, že vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. Potom nyní platná právní úprava nakládání s cennými papíry na řad je téměř totožná s právní úpravou podle zákona o cenných papírech jen s tím rozdílem, že tradici listiny nelze nahradit jiným ujednáním.

11. Z toho vyplývá, že doposud i nyní nelze směnku ve formě na řad převést jinak než tak, že bude opatřena rubopisem ve prospěch nabyvatele a že bude příslušná listina předána převodcem listiny jejímu nabyvateli. Přitom nelze pochybovat o tom, že dokonalé cenné papíry představují ztělesnění práv v příslušné listině. Tedy bez toho, aby se jiná osoba stala vlastníkem listiny, ve které jsou práva inkorporována, nemůže se taková osoba stát ani oprávněným ohledně stejných práv. Neoddělitelnost práv z cenných papírů od příslušné listiny nyní explicitně stanoví § 514 o. z. Ani nikdy dříve však nebylo pochybností o této nedělitelné jednotě práva a movité věci, listiny. Potom v případě převodů směnek vydaných ve formě na řad nemůže být právní skutečností, se kterou právo spojuje přechod anebo převod práva, nic jiného, než je změna vlastníka listiny a tedy než je opatření příslušné směnečné listiny rubopisem a předání této listiny jejímu nabyvateli. Nejsou-li uvedené předpoklady splněny, nejsou ani podmínky pro vyhovění návrhu na vstup nového žalobce do řízení namísto žalobce dosavadního.

12. V projednávané věci je [Anonymizováno] remitentem sporné směnky, která je, co se formy cenných papírů týká, zcela nepochybně cenným papírem na řad. Text sporné směnky to výslovně uvádí. Byl to také on, kdo spornou směnku soudu předložil. Tedy byl vlastníkem předmětné směnečné listiny a byl také jejím věřitelem. Zda je žalovaný materiálně dlužníkem ze stejné směnky, je právě předmětem rozepře. Měla-li se stát žalobkyně vlastníkem směnečné listiny, nemohla k tomu stačit pouze smlouva, lhostejno o jakou smlouvu by se mělo jednat. Smlouvu ze dne 3. 10. 2014, o kterou se opíral předcházející návrh na vstup nové žalobkyně do řízení, i nyní předkládanou smlouvu ze dne 13. 5. 2021 lze považovat za dostatečný smluvní základ pro převod vlastnictví ke sporné směnce. Jak bylo objasněno výše, taková smlouva je sice k převodu vlastnictví ke směnce ve formě na řad nutná, není však sama o sobě nikdy dostačující. Ve vztahu k oběma smlouvám chybí následné nezbytné kroky, to na prvním místě znamená opatření směnečné listiny rubopisem nejprve remitenta na stávající žalobkyni a následný zpětný rubopis ze žalobkyně na [Anonymizováno]. Chybí stejně nezbytné další následné kroky, to znamená předání předmětné směnečné listiny [Anonymizováno] žalobkyni a po zpětném rubopisu předání směnečné listiny žalobkyní zpět do rukou [Anonymizováno]. Tyto hmotněprávní úkony nezbytné k tomu, aby se změnil vlastník sporné směnečné listiny a tím i její věřitel, nemohly být a nebyly nahrazeny usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. 2. 2017, č. j. 38 Cm 103/2014-567, i když pravomocným.

13. Z hlediska hmotného práva, to znamená z hlediska směnečně právního a rovněž z hlediska dosavadní i stávající právní úpravy problematiky cenných papírů, zůstává majitelem sporné směnky [Anonymizováno], jenž je také v současnosti jejím jediným věřitelem. Vlastnictví předmětné směnečné listiny nikdy nepřešlo na stávající žalobkyni. Ta také není věřitelem ohledně práv, která jsou případně v předmětné směnečné listině vtělena. Není remitentem sporné směnky a nesvědčí jí ani nepřetržitá řada rubopisů podle čl. I. § 16 odst. 1 zákona směnečného a šekového. Navíc se nikdy nestala ani detentorem směnečné listiny. Nikdy se jí nechopila. Odvolací soud ani v této souvislosti nezapomíná na to, že zatím je sporné, zda vůbec je žalovaný materiálním dlužníkem ze stejné směnky.

14. Existuje tedy rozpor mezi tím, komu svědčí hmotná práva, z nichž je vyvozen žalovaný nárok, a kdo je nyní naproti tomu účastníkem tohoto řízení v postavení žalující strany. Nicméně sama existence tohoto rozporu nemůže odůvodnit, aby soud připustil vstup nového žalobce do řízení na místo stávající žalobkyně, jestliže nenastaly právní skutečnosti, se kterými právo spojuje převod nebo přechod práv ze sporné směnky. Tedy poté, kdy se stávající žalobkyně stala pravomocně účastníkem tohoto řízení, musely by nastat zcela nové právní skutečnosti. Okolnost, že takové nově nastalé právní skutečnosti, jež by mohly být způsobilým podkladem pro rozhodnutí soudu o vstupu nového účastníka do řízení namísto účastníka řízení stávajícího, od počátku v tomto řízení absentují, nemůže být vyhovujícím předpokladem pro vyhovění návrhu podle § 107a o. s. ř. Jen sama okolnost, že pravomocné usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 2. 2017, č. j. 38 Cm 103/2014-567, nesprávně zhodnotilo existenci potřebných právních skutečností, nemůže vést k jeho revizi, jestliže potřebné právní skutečnosti prostě vůbec nenastaly. Nebude-li směnka osobou k tomu oprávněnou indosována na [Anonymizováno] a jemu předána, nelze o existenci takové právní skutečnosti vůbec uvažovat. Za současných hmotněprávních poměrů sporné směnky ovšem žalobkyně zatím takovou oprávněnou osobou není.

15. Protože vůbec nejsou podmínky k tomu, aby mohl být připuštěn vstup [Anonymizováno] do tohoto řízení jako nového žalobce, není důvod zkoumat, zda by bylo na místě takovému návrhu nevyhovět z důvodů, jak je žalovaný v odvolání uvádí, kdyby podmínky pro připuštění vstupu jiného účastníka do řízení namísto stávajícího splněny byly.

16. Z vyložených důvodů bylo napadené usnesení soudu prvního stupně změněno podle § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. tak, že návrhu, aby [Anonymizováno] vstoupil do tohoto řízení namísto žalobkyně, se nevyhovuje.

17. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů při skončení věci.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).