o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. srpna 2024, č. j. 31 Cm 163/2024-46

1. Navrhovatel se podáním ze dne 30.4.2024 domáhal určení neplatnosti rozhodnutí dozorčí komise [právnická osoba] (dále jen spolek nebo účastník) ze dne 2. 4. 2024 o vyloučení navrhovatele.

2. Svůj návrh odůvodnil tím, že odkázal na rozhodnutí kárného senátu spolku ze dne 25. 1. 2024 ve spojení s rozhodnutím dozorčí komise spolku ze dne 2. 4. 2024, kterým byl navrhovatel vyloučen ze spolku bez možnosti odvolání. Konečné rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 4. 4. 2024 a návrh je podán ve tříměsíční lhůtě podle § 242 o. z. Skutek vychází z data 9.12.2023, kdy byl navrhovatel podroben kontrole rybářské stráže na rybářském revíru a bylo po něm požadováno předložení platných dokladů prokazujících oprávnění k výkonu rybářského práva. Požadované doklady navrhovatel nemohl předložit, neboť je neměl ve své dispozici. O tom bylo sepsáno oznámení č. 016420 a kárné provinění bylo předáno kárnému senátu. Rozhodnutím kárného senátu spolku ze dne 25. 1. 2024, č. j. 125/24, bylo navrhovateli uloženo kárné opatření vyloučení ze spolku na dobu pěti let a zákaz lovu v revírech spolku na dobu pěti let Z odůvodnění rozhodnutí kárného senátu se podává, že navrhovatel nepředložil při kontrole rybářský lístek a platnou povolenku k lovu ryb a je mu kladeno za vinu spáchání přestupku spočívající v odepření kontroly platných dokladů k umožnění výkonu rybářského práva. V průběhu kontroly sděloval navrhovatel, že požadované doklady nemá u sebe, neboť je opomněl. Z uvedeného důvodu nesouhlasí s kvalifikací kárného provinění podle článku 1 bodu 21 sazebníku kárných opatření jako bezdůvodného odepření kontroly ze strany člena rybářské stráže. Uvedené se podává z videozáznamu a výpovědi navrhovatele. Ačkoli ke kárnému provinění došlo, protože navrhovatel neměl patřičné doklady u sebe, nesouhlasí s uloženým kárným opatřením, když se nejednalo o bezdůvodné odepření kontroly. Ze strany navrhovatele šlo o nedbalostní jednání. Správně mělo být uloženo kárné opatření podle článku 1 bodu 2 sazebníku kárných opatření a měla být uložena důtka při jednorázovém porušení a při opakovaném porušení zákazu lovu ryb na 1 až 6 měsíců. Eventuálně by bylo možné aplikovat článek 1 bod 22 sazebníku kárných opatření. Navrhovatel dále namítal, že rozhodnutím kárného senátu bylo rozhodnuto, že se dopustil porušení podle § 2 písm. f), l) a m) zákona o rybářství, dané ustanovení však vymezuje pouze základní pojmy, nikoli povinnosti. Nepřiléhavý je i odkaz na § 13 odst. 7 zákona o rybářství, neboť upravuje podmínky lovu za použití elektrického proudu. každé rozhodnutí o vyloučení člena svazu má být předáno výboru územního svazu k přezkumu, k tomu však nedošlo. Videozáznam, který byl pořízen v průběhu kontroly neposkytuje záznam celého průběhu kontroly ze strany rybářské stráže, když došlo k jeho přerušení za 42 vteřin. Rozhodnutí spolku je nesprávné i z pohledu náhledu podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4151/2009 a 28 Cdo 4916/2015, když nesplňuje jasné, přesné a srozumitelné odůvodnění. Podmínky podle § 260 odst. 1 o. z. nejsou splněny, když rozhodnutí o vyloučení vždy znamená významný zásah do základního práva vylučovaného člena.

3. Účastník s návrhem navrhovatele nesouhlasil. Uvedl především, že povinností navrhovatele bylo se zapsat před zahájením lovu docházku na rybářský revír do povolenky lovu ryb, jak mu ostatně ukládá odst. 2 písm. b) bližších podmínek výkonu rybářského práva. V případě splnění této povinnosti by zjistil, že nemá u sebe doklady opravňující k lovu ryb. Pokud přesto zahájil lov, dopustil se přestupku a jednal úmyslně, nikoli nedbalostně. navrhovatel nebyl schopen doklady při kontrole předložit a navíc se odmítl kontrole podrobit. Dopustil se správního přestupku podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Pokud tedy jednal úmyslně, odpovídá tomu kvalifikace přestupku podle jednacího řádu Rybářského svazu v příloze číslo 3 bod 21 s postihem vyloučení z [právnická osoba] a zákaz lovu ryb. Odepření kontroly úřední osobě je nepřijatelné a lze to jen obtížně komentovat. Průběh kontroly je zaznamenán prostřednictvím videozáznamu, který z časovým snímkem věrně zaznamenává průběh kontroly vzhledem na závažnost přestupku je uložené kárné opatření adekvátní, důvod vyloučení byl konkrétně uveden (28 Cdo 2976/2010, 29 Cdo 4151/2009), jednalo se o hrubé porušení členských povinností (28 Cdo1785/2008).

4. Soud prvního stupně vedl dokazování jednak předloženými listinami (rozhodnutí kárného senátu spolku ze dne 25. 1. 2024, odvolání navrhovatele proti tomuto rozhodnutí, listiny z kárného spisu, usnesení č. 29/24 ze dne 18. 4. 2024 Výboru Západočeského územního svazu [právnická osoba], čtyřmi videozáznamy, výslechem svědka [jméno FO] Lva). Konstatoval ze skutkových zjištění skutkový stav projednávané věci a dospěl k následujícím závěrům.

5. Předně konstatoval včasnost podaného návrhu ve smyslu § 259 o. z., když rozhodnutí územní dozorčí komise spolku bylo navrhovateli doručeno dne 4. 4. 2024 a návrh byl u soudu podán dne 30. 4. 2024. Konstatoval aktivní legitimace navrhovatele v projednávané věci podle § 258 o. z.

6. Shrnul nesporná tvrzení. Navrhovatel nesporoval, že dne 9. 12. 2023 byl rybářskou stráží kontrolován, ani to, že se dopustil kárného provinění, neboť prováděl rybolov, aniž měl u sebe patřičné doklady k tomu opravňující. Nesouhlasil s kvalifikací svého jednání jako bezdůvodného odepření kontroly ze strany rybářské stráže a s uloženým kárným opatřením. Dovolával se mírnější kvalifikace svého jednání, které mělo být posouzeno jako jednání osoby provádějící lov ryb, která u sebe nemá nebo na požádání nepředloží rybářský lístek nebo povolenku k lovu ryb, za což lze uložit také mírnější kárné opatření.

7. S postojem navrhovatele se soud neztotožnil. Videozáznamy pořízené strážným velmi výmluvně prokazují celý průběh kontroly a je zřejmé, že navrhovatel nejen, že neměl příslušné doklady u sebe, ale na následnou výzvu strážného k prokázání své totožnosti tak výslovně a opakovaně odmítl učinit, ačkoliv dle svého vyjádření u sebe občanský průkaz měl. Právě v tomto jednání soud spatřuje skutek, který lze jednoznačně kvalifikovat jako bezdůvodně odepření kontroly ze strany rybářské stráže. Kárný senát ve shodě s územní dozorčí komisí dovodily, že se navrhovatel bezdůvodně odmítl podrobit kontrole ze strany rybářské stráže a v souladu s čl. 1 bodu 21 sazebníku kárných opatření, který tvoří přílohu jednacího řádu spolku, uložily tomu odpovídající kárné opatření. Jejich rozhodnutí je věcně správné a v souladu se zákonem, stanovami a vnitřními předpisy spolku. Důvod vyloučení je v nich řádně uveden, odůvodnění je jasné a srozumitelné. Pokud se v rozhodnutí objevuje nesprávný odkaz na právní předpis, jedná se o pouhou marginálii, neboť po věcné stránce je rozhodnutí správné. Z uvedených důvodů soud návrh zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti usnesení se odvolal ve lhůtě stanovené zákonem navrhovatel. Usnesení napadl v celém rozsahu, odkázal na odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. Uložené kárné opatření má za nepřiměřené, nezohledňující dosavadní chování navrhovatele jako člena [právnická osoba] spolku. Členem spolku je navrhovatel od roku 1967, tedy 57 let. Vedl patnáct let rybářský kroužek a nadále se věnuje výchově dětí k odpovědnému rybaření a přípravě mládeže k rybářskému sportu. Po celou dobu členství mu nebylo uloženo žádné kárné opatření. Místní organizace [právnická osoba] spolku mu potvrzuje, že se po dobu svého členství nedopustil jakéhokoli závadného chování. Navrhovatel má za to, že při rozhodování o uložení kárného opatření mělo být zohledněno rozhodování o kárných opatřeních v obdobných případech. V souvislosti s touto argumentací navrhuje doplnění dokazování prohlášením o průběhu členství navrhovatele vydaným Rybářským svazem, Místní organizace [adresa] a navrhuje, aby si soud vyžádal rozhodnutí o uložení kárného opatření v obdobných případech. Soud prvního stupně zcela přehlédl, že navrhovateli nelze současně uložit kárné opatření vyloučení z [právnická osoba] spolku a kárné opatření zákazu lovu ryb, když zákon nepodmiňuje lov ryb členstvím v konkrétním spolku a spolek nemůže ukládat povinnost osobám odlišným od jeho členů. Navrhovatel má za to, že skutečným důvodem uložení kárného opatření je osobní msta. Kromě nepřiměřenosti kárného opatření poukazuje navrhovatel i na procesní vady rozhodování orgánů účastníka. Jedná se o nedodržení článku 5 odst. 26 jednacího řádu [právnická osoba], kdy stejnopis rozhodnutí územního svazu po přezkoumání rozhodnutí o vyloučení člena, musí být doručeno účastníku řízení (členovi, jehož se přezkoumávané rozhodnutí týká, případně jeho právnímu zástupci), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání. To se však do dnešního dne nestalo. Pokud jde o skutkový stav projednávané věci, je soudu vytýkáno, že při provedení důkazu přehráním Videozáznamu dostatečně nezohlednil, že z video záznamu není dostatečně patrno, že by se strážný prokázal průkazem rybářské stráže, resp. že by měl na viditelném místě odznak rybářské stráže - není tak patrné, zda strážný splnil své povinnosti podle § 17 odst. 1 písm. a) a b) rybářského zákona. Sám navrhovatel žádal o přivolání hlídky Policie ČR s tím, že je ochoten se identifikovat občanským průkazem příslušníkům Policie ČR, žádal strážného o předání telefonu během rozhovoru Strážného s Policií ČR, což mu nebylo umožněno a proto místo opustil. Pokud jde o právní kvalifikaci, zpochybnil vyhodnocení jednání navrhovatele podle bodu 21 čl. 15 Sazebníků kárných opatření českého rybářského svazu s odkazem na průběh kontroly ze strany Strážného, zejména pak neprokázání se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 písm.) a b), rybářského zákona. Uložené kárné opatření považuje navrhovatel za nepřiměřené a nezákonné a opakuje, že přihustíme-li, že chování navrhovatele je možné kvalifikovat jako kárné provinění, šlo by nejvýše o kárné provinění podle čl. 1 bodu 2 Sazebníku kárných opatření [právnická osoba]. Navrhuje změnu napadeného usnesení s uplatněním práva na náhradu nákladů řízení.

9. K odvolání navrhovatele se písemným podáním ze dne 4. 11. 2024 vyjádřil účastník. Odmítá tvrzení navrhovatele, že kárné orgány spolku mají rozhodovat v duchu precedentů, když § 13 o. z., kterým se patrně navrhovatel inspiroval, se netýkají interních spolkových záležitostí včetně rozhodování orgánů spolku. Navíc každý rozhodovaný případ je jedinečný a v daném konkrétním případě zvláště výjimečný pro rozsah a míru porušení rybářských předpisů. Kárný senát může dle stanov a Jednacího řádu [právnická osoba] uložit obě kárné opatření současně. Navrhovatel nebere v úvahu, že povolenky k lovu ryb je možné vydat jak členům, tak nečlenům, spolku. Zřetelně z toho vyplývá smysl uloženého kárného opatření, zcela by postrádalo logiku uložení vyloučení z spolku, ale umožnění rybolovu na základě nečlenské povolenky. [právnická osoba] rybářské pobočné spolky platí nevydat povolenky k lovu ryb navrhovateli pro případ, že o ni bude žádat už jako nikoliv člen [právnická osoba]. Zcela odmítl smyšlenku navrhovatele o jakési pomstě K argumentaci ohledně postupu spolkových orgánů uvádí, že rozhodnutí kárného senátu nabývá právní moci doručením rozhodnutí odvolacího orgánu (zde dozorčí komise, tedy nikoli rozhodnutí výboru Západočeského územního svazu), proti němuž již není odvolání přípustné. Setrval na tvrzení, že rybářský strážný se při kontrole prokázal stanoveným způsobem. Odmítl výtku navrhovatele s tím, že navíc sám navrhovatel připustil, že strážného znal. Policie nebyla přivolána proto, aby identifikovala rybářskou stráž, ale navrhovatele, který odmítl prokázat svou totožnost. Předložit občanský průkaz bylo možné i rybářské stráži, která je rovněž úřední osobou. Účastník setrval na stanovisku, že navrhovatel se dopustil velmi hrubého porušení rybářských předpisů i stavovské spolkové morálky, když se k rybářskému strážnému choval arogantně a vulgárně. Navrhuje potvrzení napadeného usnesení a přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Podáním ze dne 12. 3. 2025 doložil ke spisové značce Vyrozumění o vyřízení stížnosti, [právnická osoba] [adresa], odbor životního prostředí ze dne 17. 12. 2024.

10. Vrchní soud v Praze po zjištění, že odvolání navrhovatele je přípustné a bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené usnesení v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

11. Navrhovatel se podáním ze dne 30. 4. 2024 domáhal určení neplatnosti rozhodnutí dozorčí komise [právnická osoba] (dále jen spolek nebo účastník) ze dne 2. 4. 2024 o vyloučení navrhovatele, a to z důvodů shora již uvedených.

12. Při posouzení návrhu navrhovatele soud prvního stupně správně postupoval podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních sporných, jehož účastníky jsou podle § 6 odst. 1 z. ř. s. navrhovatel a spolek, jehož orgán napadené rozhodnutí přijal.

13. Správně soud odkázal i na § 258 o. z. podle kterého každý člen spolku nebo ten, kdo má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánu spolku. Podle citovaného ustanovení je dána aktivní legitimace navrhovatele k vedení sporu.

14. Správně byl učiněn soudem i závěr o včasnosti podaného návrhu podle § 259 o. z., když k doručení rozhodnutí územní dozorčí komise navrhovateli došlo dne 4. 4. 2024 a návrh byl podán dne u soudu dne 30. 4. 2024, tedy ve stanovené tříměsíční prekluzivní lhůtě.

15. Pokud jde o věcnou stránku projednávané věci, odvolací soud nejprve hodnotil soudem zjištěný skutkový stav věci. Při jednání odvolacího soud částečně doplnil dokazování, a to listinami (Potvrzení rybářského svazu ze dne 3. 9. 2024, Vyrozumění o vyřízení stížnosti ze dne 17. 12. 2024, Odpověď na žádost o sdělení stavu o vyřízení přestupku ze dne 20. 11. 2024). Ostatní navrhované důkazy usnesením zamítl pro jejich nadbytečnost. Po doplnění dokazování hodnotil zjištěný skutkový stav jako úplný, umožňující odvolacímu soudu věc přezkoumat a rozhodnout.

16. Z potvrzení Rybářského svazu, Místní organizace [adresa] ze dne 3. 9. 2024 odvolací soud zjistil, že český rybářský svaz, z.s., potvrdil, že [Jméno navrhovatele] je členem od roku 1967. 15 let vedl rybářský kroužek a stále pracuje s mládeží. Po dobu členství neměl žádný problém.

17. Z vyrozumění o vyřízení stížnosti Městským úřadem [adresa], odbor životního prostředí, ze dne 17. 12. 2024, adresovaného panu [Jméno navrhovatele], byly zjištěny okolnosti ve věci stížnosti jmenovaného na člena rybářské stráže pana [jméno FO] Lva. Stížnost byla prošetřena a shledána nedůvodnou. Z listiny se podávají zjištěné okolnosti kontroly prováděné panem [jméno FO] [Anonymizováno] dne 9. 12. 2023 na revíru č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

18. Z listiny označené jako odpověď na sdělení stavu o vyřízení přestupku ze dne 20. 11. 2024 bylo zjištěno, že účastníkovi byla zaslána odpověď Magistrátem [adresa] Plzně, odbor životního prostředí, o podání konstatovaného vysvětlení. Z výpovědi pana [Jméno navrhovatele] při podání vysvětlení vyplynulo, že spáchal nedbalostní přestupek podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona o rybářství, za který mu byla udělena bloková pokuta, která byla zaplacena na místě.

19. Po doplnění dokazování odvolací soud nejprve konstatuje rozsah nesporných tvrzení účastníků řízení. Především není sporu o tom, že dne 9. 12. 2023 byl navrhovatel kontrolován rybářskou stráží a není sporu o tom, že se ve smyslu rybářského řádu dopustil kárného provinění, neboť při provádění rybolovu, neměl u sebe patřičné doklady, opravňující ho k této činnosti.

20. Navrhovatel v řízení před soudem prvního stupně a shodně i v řízení před soudem odvolacím brojil proti zjištěnému skutkovému stavu věci, jak jej učinil soud prvního stupně. Odvolací soud z provedených zjištění, i při zohlednění námitek navrhovatele, dospěl ke stejnému vyhodnocení skutkového stavu. Videozáznamy ve spojení s výsledem svědka pana [jméno FO] [Anonymizováno] na pozici rybářského strážného prokazují věrohodně průběh celé kontroly a je z nich více než patrno, že navrhovatel neměl u sebe patřičné doklady (rybářský lístek, povolenku k lovu ryb) a na výslovnou žádost rybářského strážného k prokázání totožnosti tak opakovaně odmítl učinit, ačkoliv podle jeho vlastního tvrzení u sebe občanský průkaz jako doklad totožnosti měl. Prokázáno bylo i to, že navrhovatel byl rybářským strážným informován, že v důsledku odmítnutí prokázání totožnosti, bude přivolána hlídka [právnická osoba], proti čemuž navrhovatel nebrojil. V době čekání na příjezd Policie pokračoval navrhovatel v rybolovu a z videozáznamu se podává, že poté vystoupil z vody s tím, že na příjezd Policie již nebude čekat a z místa odjel autem. Na výzvy strážného, aby vyčkal příjezdu Policie reagoval navrhovatel odmítavě až vulgárně.

21. Pokud jde tedy o chování navrhovatele i odvolací soud má jeho chování v průběhu kontroly z jednotlivých videozáznamů za prokázané, pochybení rybářského strážného rovněž neshledává. Z videozáznamů je naopak patrné arogantní a povýšené chování navrhovatele, bez náznaku respektu, blížící se vulgárnímu osočování. Navrhovatel výzvy rybářského strážného na předložení dokladů buď zcela ignoroval, případně mu sděloval, že mu nic nepředloží. Pokud jde o postup rybářského strážného, ze zjištění soudu se nepodává žádné pochybení na jeho straně. Pokud v odvolání navrhovatel poukazuje na to, že z videozáznamu není patrné, že rybářský strážný měl na viditelném místě odznak rybářské stráže (a splnil tak povinnost podle § 17 odst. 1, písm. a) a b) rybářského zákona), odvolací soud neshledal tuto výtku důvodnou, soud prvního stupně správně z videozáznamů zjistil, že pan [jméno FO] se jako člen rybářské stráže představil a nebyla nejmenší pochybnost o tom, že tomu tak není. Ze záznamů je rovněž patrno, že navrhovatel jej znal.

22. Pokud jde o uložené kárné provinění, je odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, že bylo na místě uložit navrhovateli kárné opatření vyloučením z [právnická osoba] v Plzni a zákazu lovu ryb na revírech [právnická osoba] po dobu 5 let. Z videozáznamů je zřejmé, že se nejednalo o nedbalostní jednání ze strany navrhovatele, ale předložení požadovaných dokladů (rybářský lístek a povolenka k rybolovu) bylo ze strany navrhovatele výslovně odmítnuto. Pokud zazněla argumentace, že tyto doklady nemá navrhovatel u sebe, jednalo se až o argumentaci druhořadou, která nebyla ani vybalancována předložením občanského průkazu jako dokladu totožnosti, který navíc, jak sám navrhovatel tvrdil, měl u sebe. Naopak zjištěno bylo, že jej výslovně odmítl předložit, přestože rybářská stráž má podle § 16 písm. b) č. 1 zákona o rybářství, takové oprávnění. Pokud tedy kárný senát ve shodě s ním také územní dozorčí komise spolku v rámci jejich pravomoci dovodily, že navrhovatel se bezdůvodně odmítl podrobit kontrole ze strany rybářské stráže a v souladu s tím mu podle čl. 1 bodu 21 sazebníku kárných, jako přílohy jednacího řádu, uložily předmětné kárné opatření, jedná se o rozhodnutí správné.

23. Rozhodnutí spolku je věcně správné, bylo vydáno při dodržení vnitřních úředních postupů, důvod vyloučení je v nich řádně a srozumitelně uveden. Z odůvodnění je zřejmá konstatace celého skutkového stavu věci a jasně je odůvodněno, proč zjištěné chování navrhovatele odpovídá stupni uloženého kárného opatření. Pokud je v rozhodnutí uveden nesprávný odkaz na právní předpis, jedná se skutečně o pouhou marginálii. Pokud je snad odkazováno na odlišný postup správních orgánů, jedná se o vyhodnocení podle jiných předpisů, odlišných od předpisů spolkových. V této souvislosti odvolací soud připomíná nezbytnost respektování spolkové autonomie při vyřizování jejích věcí.

24. Pokud se navrhovatel v podaném odvolání dovolává toho, že při uložení kárného provinění nebylo zohledněno jeho dosavadní bezúhonné členství, pak taková námitka ve světle jeho chování nemůže obstát. Jeho chování, jak se podává z videozáznamů, bylo natolik hrubé a urážlivé, že uložení zvoleného kárného opatření je na místě.

25. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.. Náhradu nákladů řízení přiznal účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Její výši činí náhrada za dva úkony podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., (vyjádření k odvolání, účast na jednání) po 300 Kč a náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání odvolacího soudu na trase Klatovy - Praha a zpět ve výši 2 114 Kč. Celkem se jedná o částku ve výši 2 714 Kč, kterou je navrhovatel povinen zaplatit účastníkovi.