Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 186/2023-490 ECLI:CZ:VSPH:2023:2.Cmo.186.2023.1 Usnesení

o zaplacení 177 060 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. října 2023, č. j. 49 Cm 358/2013-452

JUDr. Jitka Malá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 19. 12. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

sídlem [Adresa žalobkyně]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem v [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]

bytem [Adresa žalovaného]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

o zaplacení 177 060 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. října 2023, č. j. 49 Cm 358/2013-452


Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalci [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly za jménem] za znalecký posudek znalečné v celkové výši 11 144 Kč, z čehož částku 6 600 Kč za 5,5 hodin dle § 2 odst. 1, § 7 odst. 1 vyhl. 504/2020 Sb. (dále jen vyhláška), částku 2 640 Kč za 2,5 hodiny podle § 2 odst. 1, § 7 odst. 1 vyhlášky, částku 1 200 Kč za jednu hodinu podle § 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky, 300 Kč za ztrátu času podle § 14 vyhlášky, cestovné ve výši 404 Kč podle § 12 odst. 1 vyhlášky. Napadené usnesení obsahuje vedle uvedeného výroku poučení, odůvodnění součástí usnesení není.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že bude přiznána odměna ve výši 5 204 Kč. Přiznané znalečné považuje za nadhodnocené, neodpovídá skutečnému množství práce znalce. Poukázal přitom na výši znalečného přiznaného znalci Ing. Němcovi, kterému bylo přiznáno znalečné ve výši 6 627 Kč. Přitom oba znalci studovali stejný objem spisového materiálu, oba se zabývali v podstatě stejným okruhem posuzovaných skutečností, které bylo třeba znalecky objasnit. Nebyl tak důvod pro zvýšení znalecké odměny podle § 7 vyhlášky. Projednávaná věc není mimořádně obtížná. Ostatně ani znalec Němec nepožadoval zvýšení odměny. Z napadeného usnesení není zřejmé, jaké úkony znalce byly prováděny, jak je odůvodněno odlišné hodinové ohodnocení těchto úkonů. Není jasné, jaké úkony byly dle hodinových sazeb znalcem činěny a o kolik procent byly hodinové sazby zvýšeny. Znalci by tak měla být přiznána odměna ve výši obdobné jako odměna znalci [Anonymizováno].

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu spisu vyplývá, že znalečné bylo znalci přiznáno za účast u jednání soudu prvního stupně dne 11.10.2023, kdy byl znalec vyslýchán k otázkám, které bylo třeba vyřešit v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 21.6.2023, sp. zn. 27 Cdo 2608/2022-408. Soud přitom vycházel z vyúčtování znalečného, které je součástí spisu jako čl. 449. Z obsahu spisu pak vyplývá, že vyúčtování znalečného nebylo účastníkům řízení (resp. jejich právním zástupcům) spolu s napadeným usnesením doručováno.

Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. každé usnesení, kterým se vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu nebo návrhu na zajištění důkazního prostředku ve věcech týkajících se duševního vlastnictví anebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení vydané podle § 104a o. s. ř., nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí rovněž obsahovat usnesení, která nejsou vydána ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. V tomto případě je nutné odkázat v usnesení soudu na zákonné ustanovení, které bylo použito a důvod rozhodnutí.

Jen nepřímo lze v projednávané věci usuzovat na to, že usnesení není odůvodněno, neboť soud prvního stupně rozhodl nikoliv ve věci samé, připouští to povaha věci a z obsahu spisu je zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto.

Je zřejmé, že soud prvního stupně vyhověl znalci v tom, že přiznal znalečné v znalcem účtované výši. S ohledem na absenci odůvodnění není zřejmé, z jakých důvodů a za jaké úkony byla přiznána odměna znalce na horní hranici sazby stanovené v § 2 odst. 1 vyhlášky, a z jakých důvodů tato byla ještě zvýšena o 20% podle § 7 vyhlášky a za jaké konkrétní úkony bylo znalečné přiznáno.

Vyúčtování znalečného nebylo účastníkům řízení doručeno a lze tak odvolateli přisvědčit, že přiznané znalečné, je s ohledem na absenci odůvodnění pro účastníky řízení nepřezkoumatelné.

Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušeno z důvodu vady, jež nemohla být odstraněna za odvolacího řízení. Na soudu prvního stupně bude, aby usnesení o přiznání znalečného náležitě (tj. přezkoumatelným způsobem) zdůvodnil a znovu doručil.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.