o určení členství v bytovém družstvu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. září 2024, č. j. 49 Cm 33/2024-98

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalobkyně je členem žalovaného.

2. Soud prvního stupně tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 2. 9. 2024 rozsudek, kterým ve výroku I. určil, že žalobkyně je členem žalovaného. Ve výroku II. uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 15 088 Kč žalobkyni. V odůvodnění rozsudku dovodil naléhavost právního zájmu dle § 80 o. s. ř. na určovací žalobě vzhledem k majetkovým právům žalobkyně vyplývajícím z jejího členství v bytovém družstvu, přičemž žalovaný nejedná s žalobkyní jako s členem bytového družstva. Žaloba o určení členství žalobkyně v bytovém družstvu je přípustná za situace, kdy nebylo rozhodnuto o neplatnosti vyloučení člena družstva a ani takové řízení neprobíhalo. Soud prvního stupně dovodil aktivní legitimaci žalobkyně v předmětném sporu, když bylo zjištěno, že žalobkyně své členství nabyla od [adresa], s nímž je spojeno nabytí družstevního podílu a právo na užívání družstevního bytu č. 10 o velikosti 2+1 v budově čp. 71 s tím, že žalovaný netvrdil a neprokázal existenci členství i na straně jejího manžela. Bylo prokázáno, že představenstvo žalovaného na svém zasedání dne 2. 4. 2017 vyloučilo žalobkyni s manželem z bytového družstva z důvodu existence dluhu na nájemném za období od listopadu 2016 do března 2017 s tím, že písemné vyrozumění o vyloučení ze dne 4. 4. 2017 bylo oběma manželům doručeno dne 6. 4. 2017. Žalobkyně se svým manželem prostřednictvím advokáta [tituly před jménem] Petra Průchy podali proti výše uvedenému rozhodnutí o vyloučení z družstva námitky k členské schůzi žalovaného a to dopisem ze dne 28. 4. 2017 s odůvodněním, že nedoplatky na nájemném byly uhrazeny. Členská schůze na svém zasedání dne 24. 2. 2018 za účasti manžela žalobkyně odsouhlasila zrušení výpovědi členství žalobkyně z družstva za podmínky uhrazení veškerých nákladů do 31. 7. 2018. V případě, že dluhy nebudou vůči žalovanému vyrovnány, zruší se toto usnesení a vyloučení žalobkyně z družstva nadále trvá. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by předmětné rozhodnutí členské schůze bylo doručeno žalobkyni. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně byla platně vyloučena z družstva žalovaného na základě rozhodnutí jeho představenstva ze dne 2. 4. 2017 s tím, že úkony manžela žalobkyně považuje za neúčinné, neboť nejednal za žalobkyni na základě plné moci. Není pochyb o tom, že žalobkyně v rámci tříměsíční lhůty podala proti rozhodnutí představenstva námitky ke členské schůzi, které byly převzaty dne 2. 5. 2017. I když členská schůze tyto námitky projednala dne 24. 2. 2018, jak výše uvedeno, nedošlo k rozhodnutí členské schůze o potvrzení vyloučení žalobkyně z družstva s tím, že členská schůze se usnesla pouze o odkladu tohoto rozhodnutí. Navíc takové rozhodnutí nebylo ani doručeno do vlastních rukou žalobkyně na adresu uvedenou v seznamu členů nebo jejího zástupce [tituly před jménem] Průchy. Doručení příslušného rozhodnutí členské schůze žalobkyni je zásadní i z pohledu běžící lhůty pro případné podání žaloby dle § 620 odst.1 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (dále jen ZOK).

3. Žalovaný podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém zejména uvedl, že žalobkyně se nedomáhá vydání rozhodnutí dle § 620 odst. 1 ZOK, na jehož základě by rozhodnutí členské schůze bylo prohlášeno za neplatné, nýbrž zvolila postup dle § 80 o. s. ř., kterým se domáhá určení svého členství v bytovém družstvu. Takový postup žalobkyně není na místě, když žalobkyně o svém vyloučení z družstva se dozvěděla z obsahu korespondence, z prezentace členské schůze s tím, že její manžel se osobně účastnil členské schůze s plnou mocí od žalobkyně a s jejím rozhodnutím byl srozuměn, přičemž rozhodnutí členské schůze bylo žalobkyni doručeno nejpozději dne 2.8.2023, jak sama uvedla. Z pohledu ust. § 80 o. s. ř. není dán zejména naléhavý právní zájem na určovací žalobě, neboť tímto obchází ust. § 620 odst. 1 ZOK. Žalobkyně nemůže mít právní zájem na takové žalobě, když jako člen družstva se ani nechová, neboť své členství se snažila převést na Evgenije Vlasenka smlouvou o převodu členského podílu ze dne 29. 8. 2018. Žalobkyně předmětný byt nikdy neužívala, naopak jej užíval v rozporu s nájemní smlouvou Evgenij Vlasenko. Tvrzení o existenci členství v družstvu po sedmi letech od vyloučení nemůže požívat opory v zákoně. Žalobkyně navíc od roku 2017 nepřispívala na členské příspěvky, nezajímala se o chod družstva a nepožádala o účast na členských schůzích. O tom, jak bude členská schůze postupovat, byla informována na členské schůzi dne 30. 4. 2017. Žalovaný dále uvedl, že nejen žalobkyni, ale oběma manželům Lyubymtsevovým vzniklo za trvání jejich manželství společné členství v družstvu s tím, že družstevní podíl je součástí společného jmění manželů. Z tohoto důvodu závěr soudu prvního stupně, že členkou družstva je pouze žalobkyně, nemá oporu v zákoně. O skutečnosti, že členství v družstvu manželů Lyubymtsevových v družstvu zaniklo, byli informováni dopisem ze dne 28. 11. 2018, který si však na poště nevyzvedli.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 24. 10. 2024 k odvolání žalovaného uvedla, že v průběhu řízení u soudu prvního stupně nebylo žalovaným prokázáno doručení rozhodnutí členské schůze o vyloučení žalobkyně z družstva. Nezbytnost doručení takového rozhodnutí členu družstva vychází z § 621 ZOK a je i v souladu s čl. 16 odst.7 Stanov žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla platně vyloučena z družstva, nemohla ani plynout zákonná tříměsíční lhůta k podání žaloby na neplatnost vyloučení člena družstva dle § 620 odst.1 ZOK. Jediným možným právním prostředkem k ochraně práv žalobkyně zůstal tak výše uvedený postup dle § 80 o. s. ř. I kdyby žalovaný platně vyloučil žalobkyni z družstva, pak ničeho neučinil z hlediska vypořádání hodnoty jejího družstevního podílu. Z výše uvedených důvodů žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Odvolací soud má za prokázané, že dopisem ze dne 4. 4. 2017 doručeným zástupci žalobkyně a jejího manžela advokátovi [Jméno advokáta] bylo prokázáno, že představenstvo žalovaného dne 2. 4. 2017 rozhodlo o jejich vyloučení z družstva pro neplnění členských povinností a to neplacení nájemného a poplatků za období listopad 2016 do března 2017 v celkové výši 25 050 Kč s poučením, že proti tomuto rozhodnutí lze podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení s tím, že členství v družstvu zanikne marným uplynutím lhůty k podání námitek nebo dnem, kdy bude vylučovanému členu doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí jeho námitek. Mezi účastníky není sporným, že dopisem ze dne 28. 4. 2017 podala žalobkyně se svým manželem prostřednictvím jejich zástupce (advokáta [tituly před jménem] Petra Průchy) námitky vůči rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 4. 4. 2017 s návrhem na narovnání právního vztahu s tím, že nedoplatky za duben 2017 byly uhrazeny a nedoplatek ve výši 25 050 Kč vznikl v důsledku nestandardní životní situace. Navrhli, aby členská schůze rozhodnutí představenstva o jejich vyloučení z družstva zrušila s tím, že by manželé Lyubymstevovi složili na účet družstva kauci ve výši šestinásobku běžného nájemného včetně poplatků spojených s užíváním bytové jednotky. Z obsahu zápisu z členské schůze žalovaného ze dne 24. 2. 2018 bylo prokázáno, že členská schůze rozhodla o zrušení výpovědi [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z družstva za podmínky, že uhradí v plné výši veškeré dluhy ve výši 23 252 Kč ve lhůtě do 31. 7. 2018, v opačném případě rozhodla o tom, že toto usnesení se ruší a vyloučení člena nadále trvá.

7. V souladu s § 614 ZOK člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách.

8. Dle § 617 odst. 1 ZOK o vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. Podle § 617 odst.3 ZOK rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu s tím, že rozhodnutí obsahuje i poučení dle § 618 ZOK.

9. V souladu s § 618 odst. 1 ZOK proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení, to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská schůze, k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží.

10. Jak plyne ze závěrů rozsudku soudu prvního stupně a z výsledku dokazování byla žalobkyně vyloučena z družstva představenstvem žalovaného pro neplnění členských povinností (neplacení nájemného) na základě jeho rozhodnutí ze dne 4. 4. 2017, proti kterému podala v zákonné lhůtě odůvodněné námitky. Tyto skutečnosti nejsou mezi účastníky sporné.

11. Dle § 619 ZOK členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

12. V souladu s § 621 ZOK rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů.

13. Podstatným proto zůstává posouzení, jakým způsobem členská schůze žalovaného projednala námitky žalované, jakým způsobem o nich rozhodla (zda je posoudila jako odůvodněné a oprávněné a rozhodnutí představenstva o vyloučení zrušila nebo tyto námitky zamítla) a případně kdy doručila rozhodnutí o zamítnutí námitek žalobkyni.

14. Vycházeje z obsahu zápisu členské schůze žalovaného ze dne 24. 2. 2018 je třeba konstatovat, že z bodu 5) zápisu vyplývá, že předmětem projednání bylo vyloučení člena družstva p. [Anonymizováno] z družstva a nikoli žalobkyně, která rovněž podala ke členské schůzi námitky. Ve vztahu k p. [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o zrušení jeho vyloučení z družstva (na základě rozhodnutí představenstva) pouze za podmínky řádného uhrazení dluhu ve lhůtě do 31. 7. 2018, v opačném případě se toto usnesení členské schůze ruší a vyloučení z družstva nadále trvá. Jinými slovy v případě neuhrazení dluhu rozhodla členská schůze (pouze ve vztahu k p. [Anonymizováno]) o tom, že její rozhodnutí se ruší a vyloučení této osoby na základě rozhodnutí představenstva stále trvá, aniž výslovně rozhodla o zamítnutí jeho námitek proti rozhodnutí představenstva. Ve své podstatě členská schůze deklarovala právní stav, který zde byl před konáním členské schůze.

15. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by následná členská schůze žalovaného projednala námitky žalobkyně proti rozhodnutí představenstva a rozhodla o jejich zamítnutí. Je třeba přisvědčit tvrzení žalobkyně, že rozhodnutí o zamítnutí námitek je třeba doporučeným dopisem doručit do vlastních rukou žalobkyně za účelem běhu tříměsíční lhůty pro případné podání návrhu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné (§ 620 odst. 1 ZOK). V případě, že nebylo prokázáno projednání námitek žalobkyně a rozhodnutí členské schůze o jejich zamítnutí, pak zde nevznikla ani povinnost k doručení písemného rozhodnutí, které nebylo ani vydáno. Žalovaný tak nemohl žádnou svou povinnost v tomto směru porušit, když o námitkách nebylo rozhodnuto, a lze tudíž přisvědčit tvrzení žalovaného na jednání ze dne 2. 9. 2024, že žádné rozhodnutí členské schůze nebylo doručováno (byť z jiných důvodů – pro účast p. [Anonymizováno] na členské schůzi). Z důvodu absence rozhodnutí členské schůze o vyloučení žalobkyně z družstva nemohla ani běžet lhůta pro podání žaloby na prohlášení neplatnosti takového rozhodnutí dle § 620 odst. 1 ZOK. Z těchto výše uvedených důvodů nemohl žalovaný ani přistoupit k vypořádání členského podílu žalobkyně v družstvu.

16. Jelikož mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobkyni svědčí členství v družstvu, pak z důvodu nemožnosti podat žalobu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné dle § 620 odst. 1 ZOK, svědčí žalobkyni dle § 80 o. s. ř. právní zájem na podání určovací žaloby.

17. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně včetně výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správný potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci ve shodě s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu 1 úkonu právní služby ve výši 3 100 Kč za písemné vyjádření žalobkyně ze dne 24. 10. 2024 k odvolání žalovaného dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění platném do 31. 12. 2024), v rozsahu 1 úkonu právní služby ve výši 5 620 Kč za 1 účast na jednání u odvolacího soudu dne 23. 1. 2025 dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění platném od 1. 1. 2025), v rozsahu 1 paušální částky ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění platném do 31. 12. 2024), v rozsahu 1 paušální částky ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění platném od 1.1.2025), v rozsahu náhrady cestovného ve výši 2 725 Kč za použití osobního vozidla zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] na trase [adresa] a zpět při vzdáleností 360 km, průměrné spotřebě nafty 5,1 l/100 km v ceně 34,70 Kč/ 1 litr (§ 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb.) při amortizaci vozidla ve výši 5,80 Kč/ 1 km (§ 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb.) a dále v rozsahu náhrady ztráty času v rozsahu 9 půlhodin po 150 Kč (tj. 1 350 Kč) dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění platném od 1.1.2025) to vše zvýšené o 21 %, tj. celkem 16 389,50 Kč.